Výpověď z pracovního poměru je jednostranný právní úkon, kterým jedna strana (zaměstnanec nebo zaměstnavatel) ukončuje pracovní poměr. Český zákoník práce stanovuje jasná pravidla a podmínky pro to, aby byla výpověď platná a účinná.

Forma a Obsah Výpovědi

§ 50 (1) Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Jinou než písemnou formou tedy vypovědět pracovní poměr ani nelze. Nedodržení písemné formy má za následek neplatnost výpovědi.

§ 50 (3) Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnanec tedy nemusí nic vysvětlovat, ale musí výpověď provést písemně a zaměstnavateli doručit.

§ 50 (4) Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Zaměstnavatel vždy musí ve výpovědi uvést, z jakého důvodu výpověď dává. Naopak, zaměstnanec důvod výpovědi uvádět nemusí. Nic mu v tom ale nebrání a může to mít význam pro posouzení jeho nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo práva na odstupné při podstatném zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 339a ZP.

Doručení Výpovědi

Podle zákoníku práce se výpověď zaměstnance doručuje osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele.

Doporučujeme si výpověď dvakrát vytisknout, každý výtisk podepsat, jeden zanes svému zaměstnavateli a druhý se nechat jako důkaz pro případ sporu. Pokud o to požádáš, musí ti v práci písemně potvrdit, že jsi výpověď opravdu předal.

Odvolání Výpovědi

§ 50 (5) Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné.

Výpovědní Doba

Podáním výpovědi pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Dle § 51 odst. 2 ZP činí výpovědní doba nejméně 2 měsíce. Z tohoto obecného pravidla existují ovšem dvě výjimky:

• Pokud dává výpověď zaměstnavatel zaměstnanci z důvodu uvedeného v § 52 písm. f) až h) ZP (např. pro neuspokojivé pracovní výsledky nebo závažné porušení "pracovní kázně"), činí výpovědní doba nejméně 1 měsíc. Je tomu tak proto, aby v případě, kdy důvod k rozvázání pracovního poměru spočívá na straně zaměstnance, skončil pracovní poměr dříve než podle obecných pravidel.
• Ustanovení § 51a ZP umožňuje zaměstnanci reagovat na plánovaný, nebo případně již účinný přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů výpovědí z pracovního poměru tak, aby ve vztahu k němu nenastal (nedošlo u něho v důsledku výše uvedeného ke změně zaměstnavatele), nebo aby nebyl v pracovním poměru u nového, přejímajícího zaměstnavatele dlouhou dobu. Při využití této možnosti může být výpovědní doba podle okolností kratší než zmíněné 2 měsíce nebo se specificky upravuje její běh (blíže viz rubrika Rozdíly ve srovnání s původní právní úpravou).

Výpovědní doba smí být prodloužena nebo může být změněn její běh, avšak jedině individuální písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (nikoliv tedy kolektivní smlouvou), přičemž sjednané odchylky musí být stejné pro zaměstnavatele i zaměstnance (což nemusí být splněno u výpovědi podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce).

V některých případech však může dojít k prodloužení pracovního poměru z důvodu přerušení běhu výpovědní doby, a to v souvislosti se zákazem výpovědi v ochranné době [§ 53 odst. 2 a § 54 písm.

Běh Výpovědní Doby

Zásadní je pro skončení pracovního poměru výpovědí běh výpovědní doby.

• Do 31. 5. 2025 začínala výpovědní doba běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně pracovního poměru, a končil uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
• S účinností od 1. 6. 2025 platí, že výpovědní doba u výpovědí doručených od tohoto data, začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.

Např. dvouměsíční výpovědní doba u výpovědi doručené dne 5. 7. 2025 skončí dne 5. 9. 2025. Jednoměsíční výpovědní doba u výpovědi doručené dne 30. 12. 2025 skončí dne 28. 2.

Dosavadní znění zákoníku práce stanoví, že výpovědní doba - ať již výpověď dává zaměstnavatel zaměstnanci, nebo naopak zaměstnanec zaměstnavateli - začíná běžet až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla výpověď druhé ze stran doručena.

Zaměstnavatel a zaměstnanec však mohou běh výpovědní doby sjednat odchylně od zákona.

Flexinovela sice ponechává výpovědní dobu v zásadě v délce dvou měsíců, ale zavádí důležitou výjimku. Pro výpověď danou zaměstnavatelem zaměstnanci z některého důvodů uvedených v § 52 písm. f) až h) zákoníku práce, tedy pro výpověď z důvodů, které můžeme označit jako sankční, totiž pro - zkráceně řečeno - neuspokojivé pracovní výsledky, závažné porušování pracovních povinností či nedodržování léčebného režimu, bude platit výpovědní doba pouze jednoměsíční.

Rovněž ohledně délky výpovědní doby se mohou zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnout odchylně od zákona. Nadále bude možné výpovědní dobu dohodou pouze prodloužit, nikoli zkrátit.

Tabulka: Délka výpovědní doby

Situace	Délka výpovědní doby
Obecná výpověď (zaměstnanec i zaměstnavatel)	2 měsíce
Výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodů dle § 52 písm. f) až h)	1 měsíc
Výpověď zaměstnance v souvislosti s přechodem práv a povinností	Může být kratší než 2 měsíce nebo se specificky upravuje její běh.

Důvody Výpovědi Ze Strany Zaměstnavatele

§ 52 Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Mezi tyto důvody patří:

• organizační důvody (zrušení zaměstnavatele či části, přemisťování zaměstnavatele či jeho části atd.)

Naopak v některých případech zaměstnavatel výpověď dát nemůže. Bývá to v tzv. ochranné lhůtě. Například, když je žena těhotná, či v případě, kdy čerpá mateřskou dovolenou. Dále to bývá v případě nemoci zaměstnance (nesmí to být při úmyslném způsobení úrazu, nebo nesmí být pracovní neschopnost z důsledku užití omamných látek nebo v opilosti). Zaměstnavatel dále nesmí dát zaměstnanci výpověď v případě výkonu vojenského cvičení nebo ve vykonávání veřejné funkce. Dále nesmí být výpověď ze strany zaměstnavatele v případě čerpání ošetřovného.

Momentálně se častěji také diskutuje o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele bez udání důvodů. Aktuální velmi přísná pravidla pro propouštění zaměstnanců (jedna z nejpřísnějších v Evropě) by se tím mohla uvolnit, umožnit firmám větší flexibilitu a zároveň rozhýbat trh práce, kde je aktuálně enormní přebytek volných pracovních pozic. Dlouhodobá nízká nezaměstnanost této úpravě nahrávají. Stále se ale ještě diskutuje o podmínkách pro zaměstnance v případě tohoto propouštění. Nabízí se možnost vyplácení několikanásobně vyššího odstupného či pobírání podpory delší dobu.

Skončení Pracovního Poměru Dohodou

Skončení pracovního poměru může proběhnout i vzájemnou dohodou. V této dohodě nemusí být ani dodržená výpovědní lhůta.

Hlavně tě nesmí napadnout přestat chodit do práce a nechat se tzv. „vyáčkovat“. Se zaměstnavatelem uzavřete dohodu o ukončení pracovního poměru k datu, které jste si dohodli.

Výpověď ve Zkušební Době

Dále může být podaná výpověď ve zkušební době. Ve zkušební době může být výpověď ukončená ze strany zaměstnance i zaměstnavatele bez udání důvodů.

Pokud jedna ze stran chce od smlouvy v této zkušební době odstoupit, pak musí být výpověď písemná. Při tomto způsobu ukončení zde není žádná výpovědní lhůta, takže pracovní poměr končí datem doručení výpovědi ve zkušební lhůtě doručené zaměstnavateli.

Prodloužení zkušební doby nelze dodatečně prodlužovat, ale automaticky se zkušební doba prodlouží například z čerpání dovolené ve zkušební době, když se nemůžete do práce dostavit z rodinných důvodů a podobně. Pokud ve zkušební době onemocníte, je ochranná lhůta pouze prvních 14 dní, od 15. dne pracovní neschopnosti může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit.

Odstupné

Odstupné se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele. Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Při podání výpovědi zaměstnancem na odstupné nárok ze zákona nevzniká.

Od ledna 2025 by měla zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz nebo nemoc z povolání) vyplácet odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn.

Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.

Závěrem lze konstatovat, že problematika výpovědi z pracovního poměru je komplexní a vyžaduje pečlivé dodržování zákonných podmínek. V případě nejasností je vhodné konzultovat situaci s odborníkem na pracovní právo.

tags: #50 #zákoník #práce #dávám #výpověď #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Průměrná mzda likvidátora
• Přepočtený počet zaměstnanců
• Výplatní termíny nemocenských dávek
• Letní brigády
• Pracovní úrazy a odpovědnost zaměstnavatele