Invalidní důchod: Podmínky, stupně invalidity a jak o něj žádat
Invalidní důchod je jedním z druhů důchodů v českém důchodovém systému (vedle důchodu starobního, vdovského, vdoveckého a sirotčího). Pro nárok na invalidní důchod je třeba splnit stanovené podmínky.
Podmínky nároku na invalidní důchod
Podmínky nároku na invalidní důchod stanoví zákon o důchodovém pojištění (zákon č. Jednou z nich je tzv. zjištění invalidity, jemuž předchází proces posuzování zdravotního stavu. Další nezbytnou podmínkou je potřebná doba pojištění, která se zjišťuje z období před vznikem invalidity.
Doba pojištění se nezjišťuje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo před 18. rokem věku.
- u osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší;
- u osoby do 20 let činí méně než 1 rok;
- u osoby od 20 do 22 let alespoň 1 rok;
- u osoby od 22 do 24 let alespoň 2 roky;
- u osoby od 24 do 26 let alespoň 3 roky;
- u osoby od 26 do 28 let alespoň 4 roky.
Stupně invalidity
V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod nyní rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně.
Do roku 2010 zákon rozlišoval:
- částečný invalidní důchod,
- plný invalidní důchod.
Tyto termíny se sice stále občas používají, uvedené rozdělení ale bylo nahrazeno třemi stupni invalidity, které zohledňují míru poklesu pracovní schopnosti občana.
| Stupeň invalidity | Pokles pracovní schopnosti |
|---|---|
| 1. stupeň invalidity | o 35 % až 49 % |
| 2. stupeň invalidity | o 50 % až 69 % |
| 3. stupeň invalidity | o 70 % a více |
Za částečnou invaliditu se v současnosti považují 1. a 2. stupeň invalidity. V obou případech jde o stav, který dotyčnému sice zcela neznemožňuje pracovat či vykonávat jinou výdělečnou činnost, ale výrazně snižuje jeho pracovní schopnost. Pokles pracovní schopnosti se u 1. stupně pohybuje v rozmezí od 35 do 49 %. U 2. stupně od 50 do 69 %. Vyšší pokles pracovní schopnosti již znamená 3. stupeň, tedy plnou invaliditu.
Žádost o invalidní důchod
Žádost o důchod podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občanem sepisují na ÚSSZ.
Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník.
Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas.
Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např.
Nezbytný je doklad totožnosti, tj. rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám.
Pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice - majitel účtu“ nebo vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky), parnera (parnerky), registrovaného parnera (parnerky) v České republice“.
Proces posuzování invalidity
Na základě podání žádosti o důchod začíná proces posuzování invalidity. Během něj ošetřující lékař pro potřeby ÚSSZ zpracovává a vydává podklady o zdravotním stavu občana. Sám žadatel je povinen ÚSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které má a považuje je za významné. Kromě toho je důležitým podkladem pro vypracování posudku vyplněný tzv. profesní dotazník obsahující informace o kvalifikaci občana a o době a druhu vykonávaných zaměstnání/výdělečných činností. Žadateli jej k vyplnění zašle ÚSSZ.
Posouzení, zda je žadatel invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí pouze posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS). Vzhledem k tomu, že IPZS během ní vyhodnocuje veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření žadatelů, jejich osobní účast není zpravidla nutná a posouzení může proběhnout i v jejich nepřítomnosti.
Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě, který je postoupen spolu s žádostí na ústředí ČSSZ, v jehož kompetenci je rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši. IPZS posudek zašle také posuzovanému občanovi, a to do 7 dnů od jeho vypracování.
Vše o INVALIDITĚ a jejím posuzování pro účely INVALIDNÍHO DŮCHODU najdete na webu IPZS: Posuzování invalidity.
PROČ TAK STRAŠNĚ NÍZKÝ INVALIDNÍ DŮCHOD?! Co je špatně?? @radimkozielfinance
Lhůty a rozhodnutí
Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady a na součinnosti ošetřujícího lékaře a klienta během procesu posuzování zdravotního stavu.
O přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.
Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.
Výpočet a výše dávky
Invalidní důchod má dvě části, a to výměru základní a výměru procentní. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody. Procentní výměra je individuální a závisí na délce doby pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a na stupni invalidity.
K době pojištění získané do vzniku invalidity se navíc přičítá i tzv. dopočtená doba, což je zjednodušeně řečeno doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou by hypoteticky mohl člověk odpracovat, pokud by se nestal invalidním.
Výši základní výměry stanovuje zákon o důchodovém pojištění.
Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví:
- u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně procentní sazbou 1,5 % výpočtového základu měsíčně za každý celý rok doby pojištění,
- u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně ve výši poloviny procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
- u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně ve výši třetiny procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
Do doby pojištění se pro výpočet důchodu započítávají rovněž tzv. náhradní doby pojištění, jako např. doba osobní péče o dítě ve věku do 4 let aj.
Přesný výpočet důchodu provádí ČSSZ pouze v souvislosti s řízením o nároku na důchod.
Výplata dávky
Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) nemusí být trvalé, protože invalidita závisí na vývoji zdravotního stavu, který zpravidla není neměnný. Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky provedené IPZS může být konstatováno, že pokles pracovní schopnosti již neodpovídá invaliditě, čímž výplata důchodu zaniká.
ČSSZ vyplácí důchody dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách - buď bezhotovostním převodem na účet klienta, případně na účet manžela (partnera, registrovaného partnera)/manželky (parnerky, registrované parnerky) u bankovních domů, nebo hotovostně prostřednictvím České pošty.
Výplata v hotovosti prostřednictvím České pošty je zpoplatněna a za každou splátku důchodu zaplatí klient částku 78 Kč (o tento poplatek je pak nižší vyplácená částka důchodu).
ČSSZ zajišťuje výplaty důchodů i do zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem za předpokladu, že příjemcem dávky důchodového pojištění je poživatel důchodu nebo jeho opatrovník a příjemce dávky s tímto způsobem výplaty souhlasí.
V písemném rozhodnutí zasílaném ČSSZ je uvedena informace o termínu, ve kterém bude důchod vyplácen.
Výplatní termíny důchodů vyplácených ČSSZ jsou od 2. do 24. dne v měsíci, vždy v sudé dny, nebo 15. den v měsíci, je-li důchod zasílán do zařízení sociálních služeb.
Připadne-li výplatní termín důchodu na sobotu, je důchod vyplacen v pátek, připadne-li výplatní termín na neděli, je důchod vyplacen v pondělí. O případných změnách výplatních termínů důchodů v důsledku státních svátků ČSSZ vždy v předstihu informuje.
Povinnosti příjemce invalidního důchodu
Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti, které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod.
Pokud ÚSSZ vyzve občana k doplňujícím vyšetřením jeho zdravotního stavu, např. u dalších odborných lékařů, musí je absolvovat. Kdyby požadovaná vyšetření odmítl podstoupit, může být řízení ve věci žádosti o invalidní důchod přerušeno (anebo u příjemce invalidního důchodu může být zastavena výplata invalidního důchodu).
Nesouhlas s rozhodnutím a opravné prostředky
Pokud občan nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ, může proti němu podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho doručení. Námitky lze podat přímo u ČSSZ nebo prostřednictvím kterékoliv ÚSSZ. Z podání musí být patrné, které rozhodnutí účastník řízení napadá, v čem spatřuje jeho nezákonnost a čeho se domáhá.
Občan může v rámci řízení o námitkách požadovat i přezkoumání zdravotního stavu. V tom případě je vhodné doložit nové lékařské zprávy.
ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit. O námitkách ČSSZ rozhoduje ve lhůtách podle správního řádu, tj. do 60 dnů dle složitosti případu. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o dalších 60 dnů podle speciálního procesního předpisu.
Nad rámec uvedeného se lhůta prodlužuje též o dobu, po kterou probíhá šetření rozhodných skutečností, např. u zaměstnavatelů, jiných správních orgánů či cizích nositelů pojištění. Lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách tedy nelze vždy přesně předem určit a její celková délka záleží na okolnostech konkrétního případu.
Pokud občan nesouhlasí s výsledkem námitkového řízení, má možnost podat u příslušného soudu správní žalobu. Rozhodnutí v námitkovém řízení je přitom nezbytné k tomu, aby se věcí mohl příslušný soud následně zabývat. Pro účely soudního řízení obvykle posudek vypracovává posudková komise MPSV.
Další související informace
Pokud občan žádá o invalidní důchod poprvé, invalidita se posuzuje při tzv. zjišťovací lékařské prohlídce.
U občana s již přiznaným invalidním důchodem pak lékař IPSZ posuzuje invaliditu (zda/jak se změnil zdravotní stav, pracovní schopnost, případně stupeň invalidity) při tzv. kontrolní lékařské prohlídce. Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky může dojít ke zvýšení či naopak snížení stupně invalidity nebo být konstatováno, že pokles pracovní schopnosti již neodpovídá invaliditě.
Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) tak nemusí být trvalé, protože invalidita závisí na vývoji zdravotního stavu, který zpravidla není neměnný. V průběhu času či v důsledku léčby mohou v mnoha případech nastat změny. Více o době platnosti posudku a kontrolní lékařské prohlídce najdete na webu IPZS: Jakou dobu platnosti bude posudek mít.
Příjemci invalidních důchodů (všech tří stupňů) mohou využít svůj zbývající pracovní potenciál a podle svých možností pracovat. V možnostech výdělečné činnosti jsou omezeni pouze svým nepříznivým zdravotním stavem, to znamená, že výdělečnou činností automaticky nezanikne nárok na důchod ani na výplatu důchodu.
Pro nárok i výši budoucího starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, která je tzv. náhradní dobou pojištění. Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně není dobou pojištění, pouhé pobírání tohoto důchodu se do doby potřebné pro nárok na starobní důchod nepočítá.
Pokud příjemce invalidního důchodu dosáhne důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má možnost prostřednictvím ÚSSZ podat žádost o starobní důchod. Jestliže vypočtený starobní důchod bude vyšší než vyplácený invalidní, bude mu starobní důchod přiznán. V opačném případě náleží nadále invalidní důchod v původní výši.
Těm, kteří pobírají invalidní důchod (týká se všech stupňů invalidity) v době, kdy dosáhnou 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, výplata invalidního důchodu nezaniká, ale ČSSZ ho ze zákona automaticky změní na důchod starobní. Výše starobního důchodu zůstává stejná jako výše invalidního důchodu.
Nárok na tento druh starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod, o který si občan musí požádat.
O dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, policistů, hasičů, příslušníků BIS a Vězeňské služby ČR rozhodují ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.
tags: #osvc #invalidní #důchod #podmínky
