Příslib zaměstnání hraje klíčovou roli v procesu resocializace odsouzených osob. Tento dokument, ačkoliv není upraven žádným zákonem, má významný vliv na rozhodování soudu o podmíněném propuštění. V tomto článku se dozvíte vše podstatné o příslibu zaměstnání, jeho vzorech, legislativě a praktickém využití.

Co je příslib zaměstnání?

Příslib zaměstnání je potvrzení od zaměstnavatele, že nabízí uchazeči pracovní pozici. Může být také využit při žádosti na úřadu práce o proplacení rekvalifikačního kurzu. Pro odsouzené osoby je příslib zaměstnání důležitým dokumentem, který může výrazně ovlivnit rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění.

Tento dokument není upraven žádným zákonem, ale může být smlouvou o smlouvě budoucí. Je nezbytné, aby byl vždy uzavřen písemně, což poskytuje důkaz, který lze použít na svou obranu, pokud to bude nutné.

Výhody písemného příslibu zaměstnání:

• Jistota a plánování: Pevný termín nástupu a jasně dané podmínky snižují nejistotu a umožňují lépe plánovat budoucnost.
• Ochrana před změnami: Příslib zaměstnání chrání zaměstnance před případnými změnami v rozhodnutí zaměstnavatele.

Příslib zaměstnání jako smlouva o smlouvě budoucí

Příslib zaměstnání může být považován za smlouvu o smlouvě budoucí. V takovém případě se zaměstnavatel zavazuje uzavřít s budoucím zaměstnancem pracovní smlouvu za určitých podmínek.

Vzor příslibu zaměstnání (smlouva o smlouvě budoucí):

Nová č. Jan Novák, nar. bytem ul. Nová č. tč. uzavírají dnešního dne, měsíce a roku, ve smyslu ust. § 1785 a násl. Společnost ABC, s. r. o. se jako budoucí zaměstnavatel zavazuje ve lhůtě 21 dnů ode dne výzvy Jana Nováka, jako budoucího zaměstnance, k plnění podle této smlouvy, uzavřít s Janem Novákem pracovní smlouvu, jejíž předmětem bude sjednání hlavního pracovního poměru, druhem práce bude pracovník v restauračním zařízení a místem výkonu práce bude město Plzeň. Strany předpokládají, že pracovní smlouva bude uzavřena v návaznosti na propuštění Jana Nováka z výkonu trestu na svobodu. Budoucí zaměstnavatel upozorňuje budoucího zaměstnance, že nedojde-li k jeho výzvě k plnění podle této smlouvy ve lhůtě jednoho roku ode dne jejího uzavření, pak závazek budoucího zaměstnavatele sjednaný podle této smlouvy bez dalšího zaniká - srov. ust. § 1788 odst. Tato smlouva byla uzavřena svobodně, vážně a srozumitelně pro obě strany. ……………………………………………..

Důležitost příslibu zaměstnání pro podmíněné propuštění

Příslib zaměstnání by měl být zaslán společně s žádostí o podmíněné propuštění a příslibem bydlení. Jedná se o dokument, který soud vyhodnocuje jako podstatný, nikoli však rozhodující. V případě, kdy odsouzená osoba bude mít příslib zaměstnání, přihlédne k této skutečnosti soud při vyhodnocování zákonné podmínky podmíněného propuštění, kterou je tzv. vedení řádného života odsouzené osoby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

Pokud odsouzená osoba nezašle písemný příslib práce spolu s žádostí o podmíněné propuštění, případně při veřejném zasedání v řízení o podmíněném propuštění nepředloží předsedovi senátu tento pracovní příslib, neznamená to, že by soud pouze na základě této skutečnosti zamítl žádost o podmíněné propuštění. Odsouzená osoba může i ústně ve veřejném zasedání vysvětlit skutečnosti a okolnosti, které přesvědčí předsedu senátu o tom, že po případném propuštění na svobodu, bude odsouzená osoba mít zajištěnu práci nebo učiní všechny dostupné kroky k tomu, aby si práci zajistil-a v co nejkratším možném čase, například vlastní iniciativou (rozesíláním životopisů na pracovních portálech (např. případně za podpory neziskových organizací (např. Rubikon Centrum) nebo prostřednictvím úřadu práce, na který se odsouzená osoba po případném propuštění na podmínku přihlásí.

Pokud však soud zamítne žádost odsouzeného v kontextu všech okolností, které svědčí v neprospěch, může soud nedoložení příslibu zaměstnání použít jako jeden z argumentů ve svém odůvodnění zamítavého stanoviska k žádosti o podmíněné propuštění.

Zaměstnavatelé, pokud se jedná o zcela neznámou firmu, společnost mají obecně velký problém se skutečností, že by jejich případný zaměstnanec / zaměstnankyně měl-a záznam v rejstříků trestů. Odsouzené osoby jsou tedy velmi znevýhodněny v rámci pracovního uplatnění po VTOS. Stejně tak mají zaměstnavatelé, bez přímé vazby na odsouzenou osobu, problém se skutečností, že by měli poskytnout pracovní příslib ve formě tzv.

Zaměstnavatelé, pokud se jedná o firmu nebo společnost, ke které má odsouzená osoba osobní vazbu (např. z minulosti, kdy pro firmu, či společnost pracoval-a, nebo prostřednictvím rodinných příslušníků nebo známých) si jsou trestní minulosti odsouzené osoby vědomi, proto je pro tyto firmy nebo společnosti tato skutečno méně problematická, protože se jedná o tzv. spřátelenou firmu, ke které má odsouzená osoba osobní vazbu.

Alternativy k pracovní smlouvě:

• Možnost zaměstnání mimo pracovní smlouvu (tzv.

Je tedy na každém člověku, jakým způsobem se rozhodne využít tzv.

V případě, že se odsouzená osoba rozhodne využít zákonnou a bezpečnou cestu k získání a výkonu budoucího zaměstnání, doporučujeme v okamžik, kdy získá pracovní smlouvu, požádat soud o tzv. ODDLUŽENÍ, , kdy výhodou oddlužení je skutečnost, že je v daném okamžiku bývalá odsouzená osoba v insolvenčním režimu, ze kterého plyne podstatná výhoda a tou je skutečnost, že dlužník inkasuje 1/3 z částky, která je stanovena k umořování dluhů.

Právní aspekty a předsmluvní odpovědnost

V novém občanském zákoníku existuje institut předsmluvní odpovědnosti, který se uplatní i při jednání o pracovní smlouvě. Tento institut může uplatnit zaměstnavatel i kandidát, který důvodně očekává uzavření pracovní smlouvy. Pokud je pracovní smlouva nebo některá z dohod konaných mimo pracovní poměr těsně před uzavřením, podpisem, a některá ze stran z jednání odstoupí, může být po této nepoctivě jednající straně požadována kompenzace způsobené škody.

Při sjednávání pracovního poměru pracovní smlouvou je kromě formálních a obsahových požadavků na pracovní smlouvu stanovených zákonem č. V praxi tato tzv. subsidiarita občanského zákoníku znamená, že pokud zákoník práce neupravuje nějaké otázky týkající se dané záležitosti, musíme použít též (podpůrně) úpravu obsaženou v občanském zákoníku. Tak např.

Zásady sjednávání pracovního poměru:

• Pracovněprávní vztah může vzniknout pouze se souhlasem zaměstnance a zaměstnavatele.
• Obecnou povinností stran je jednat v právním styku poctivě a ctít zásadu, že daný slib zavazuje.
• Platí i zásada smluvní volnosti - každá ze smluvních stran se může rozhodnout, zda pracovní smlouvu uzavře či nikoliv.

Odpovědnost za škodu pak lze vyvodit u té smluvní strany, která zahájí jednání o smlouvě (nebo v takovém jednání pokračuje), aniž má úmysl takovou smlouvu uzavřít. Takové simulované právní jednání (jednání naoko) lze považovat za nepoctivé, a poškozené smluvní straně by tak vznikl nárok na náhradu způsobené škody. V občanském zákoníku je pak výslovně za nepoctivé právní jednání označeno takové jednání smluvní strany, která ukončí jednání o smlouvě bez spravedlivého důvodu, ačkoli se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné a druhá strana její uzavření důvodně očekávala.

Výše uvedené definici by mohla odpovídat např. situace, kdy se smluvní strany dohodnou na podstatných náležitostech pracovní smlouvy a projeví svoji vůli smlouvu uzavřít, avšak jedna ze stran nakonec pracovní smlouvu odmítne uzavřít. Nárok na náhradu škody by naopak nevznikl, pokud by daná strana měla pro neuzavření smlouvy tzv. „spravedlivý důvod“.

K případům předsmluvní odpovědnosti lze také zařadit i porušení zásady obecné informační povinnosti. Podle občanského zákoníku tedy platí, že při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany mají vzájemně sdělit všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, a to tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít. Smluvní strany by se tak například měly informovat i o tom, že jedna z nich není s to naplnit podmínky uzavření pracovní smlouvy, které druhá smluvní strana vyžaduje.

Informační povinnost v pracovněprávních vztazích však obsahuje i zákoník práce. Ten ukládá zaměstnavateli před uzavřením pracovní smlouvy (popř. před jmenováním) povinnost seznámit uchazeče o zaměstnání (budoucího zaměstnance) s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat.

V případě náhrady škody se uplatní obecná pravidla náhrady škody obsažená v občanském zákoníku. Poškozený by měl tedy prokázat jednání škůdce v rozporu s právem (protiprávní jednání či stav), dále že mu vznikla újma (ať již v majetkové či nemajetkové sféře) a příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou (újmou).

Povinnost nahradit jinému újmu (škodu) zahrnuje vždy jak škodu skutečnou (škodu, která skutečně vznikla), tak ušlý zisk. Skutečnou škodou by tak mohlo být např. vynaložení nákladů na uzavření dané pracovní smlouvy (jde o objektivní zmenšení majetku poškozeného). U vyčíslení náhrady škody v rámci ušlého zisku bude situace zpravidla komplikovanější, avšak podstata vyčíslení ušlého zisku spočívá v tom, že nedošlo k rozmnožení majetku poškozeného, ač se to dalo podle pravidelného chodu věcí očekávat.

Pokud však škůdce dobrovolně vzniklou škodu poškozenému neuhradí, nezbývá, než se se svým nárokem na náhradu škody obrátit na příslušný soud. Zde však narážíme na obecný problém nárokování práv z titulu předsmluvní odpovědnosti, kterým je bezesporu tzv. důkazní nouze. Pokud se totiž smluvní strany na podstatných náležitostech pracovní smlouvy shodnou (druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce), není důvod s jejím uzavřením otálet. Ostatní, méně podstatné záležitosti, lze jistě vyřešit později (např.

Trest odnětí svobody a podmíněné propuštění

Trest odnětí svobody představuje nejpřísnější z trestů ukládaných podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), v České republice. Procesní právní úprava podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se nachází v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“).

Žádost odsouzeného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody podle § 331 a násl. trestního řádu je jedním ze způsobů, jak docílit podmíněného propuštění na svobodu. Oprávněnou osobou je v tomto případě sám odsouzený, jehož se výkon trestu odnětí svobody dotýká. Za něj může žádat i jeho právní zástupce. Dále jimi může být státní zástupce, ředitel věznice a zájmové sdružení občanů. Současně lze o podmíněném propuštění jednat i bez návrhu těchto osob, a to tzv.

Povinnou součástí žádosti odsouzeného je kladné stanovisko ředitele věznice, v níž odsouzený trest odnětí svobody vykonává, jestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, a to předtím, než vykonal část trestu odnětí svobody vyžadovanou pro podmíněné propuštění. Ředitel věznice ve svém vyjádření totiž osvědčuje, že chování odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody je vzorné. To nasvědčuje tomu, že dalšího výkonu trestu již není pro nápravu odsouzeného potřeba.

Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody [§ 88 odst. 1 písm.

Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody [§ 88 odst. 1 písm.

Osoba odsouzená za nejzávažnější vybrané trestné činy (např. trestný čin vraždy) může být podmíněně propuštěna až po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody, nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu, za který byla odsouzena, a povahu její osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu [§ 88 odst.

Osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být podmíněně propuštěna až po nejméně dvaceti letech výkonu tohoto trestu, nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu, za který byla odsouzena, a povahu její osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu [§ 88 odst.

Při podmíněném propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody mu lze nařídit dohled nebo mu uložit přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti k tomu, aby vedl řádný život.

Rozhodnutí o podmíněném propuštění činí okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. Nebrání-li tomu důležité důvody, je třeba o návrhu nebo žádosti rozhodnout nejpozději do 30 dnů od jejich doručení soudu.

Soud při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného za zločin přihlédne také k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem nebo zda vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem [§ 88 odst.

Ačkoliv se k řádnému nástupu do výkonu trestu odnětí svobody k náhradě škody nebo újmy povinně přihlíží jen u odsouzeného za zločin, žádost je vhodné podložit příslušnými listinami, které mohou osvědčit, že odsouzený je připraven na vedení řádného života po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, i v případě odsouzení „jen“ za přečin. Pozici odsouzeného to samozřejmě může vylepšit.

Součástí tohoto článku je i vzor žádosti vycházející z modelové situace, kterou za odsouzeného činí jeho právní zástupce.

Modelový příklad žádosti o podmíněné propuštění

V Plzni dne 1. 10.

Ke sp. zn. Jan Novák, nar. 1. 5. t.č.

Mgr. Advokátní kancelář Mgr.

Věc: Žádost o podmíněné propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody podle § 331 odst.

Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19. 7. 2017, č. j. 5 T 12345/2016-143, byl pan Jan Novák uznán vinným spácháním přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 2 trestního zákoníku a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 2 let. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 8. Výkon trestu odnětí svobody nastoupil dne 7. 9.

Po celou dobu výkonu trestu odnětí svobody pan Jan Novák svým vzorným chováním přesvědčoval příslušné orgány, že není nezbytné vykonávat zbytek uloženého trestu. Odsouzenému nebyl po dobu výkonu trestu uložen žádný kázeňský trest. V jednom případě byl kázeňsky odměněn.

Po propuštění z výkonu trestu má pan Jan Novák přislíbeno zaměstnání na formu pracovního poměru v pracovní pozici truhlář.

Pan Jan Novák vykonal polovinu trestu ve smyslu § 88 odst. 1 písm.

Z těchto důvodů má pan Jan Novák za to, že po propuštění bude vést řádný život, a proto prostřednictvím svého právního zástupce žádá podle § 331 odst.

i. s. Mgr.

Závěr

Příslib zaměstnání je cenný nástroj pro odsouzené osoby usilující o podmíněné propuštění. I když se nejedná o právně závazný dokument, může významně ovlivnit rozhodování soudu a usnadnit návrat do běžného života. Je důležité, aby byl příslib zaměstnání písemný a obsahoval všechny relevantní informace.

tags: #prislib #zamestnani #pro #odsouzeneho #vzor

Oblíbené příspěvky:

• Popis profese logistik
• Povinnosti a možnosti pro OSVČ
• Profily zaměstnanců AGEL Nový Jičín
• Pracovní zkušenosti z Knihkupectví Dobrovský – recenze a postřehy
• Tesco Královo Pole brigáda – přečtěte si recenze