Účtování daně ze mzdy: Podrobný postup a souvislosti

Zaměstnavatelé v České republice poskytují svým zaměstnancům kromě mzdy i další plnění, která je nutné správně daňově posoudit a zaúčtovat. Tento článek poskytuje komplexní přehled o účtování mzdových případů, srážek ze mzdy, refundací, náhrad škod a dalších souvisejících aspektů.

I. Vyúčtování mezd

Při účtování mezd je nezbytné vést analytickou evidenci, minimálně k účtu 336 - Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění. Pojistné je totiž placeno dvěma institucím (OSSZ a zdravotní pojišťovně). Zdravotní pojištění je často nutné analyticky členit také podle příslušných pojišťoven.

Vzniklé náklady z titulu předpisu hrubých mezd (521) a zákonného pojistného (524) jsou daňově účinné. Při uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě, kdy je sleva na dani vyšší než záloha na daň, je zaměstnanci vyplacen daňový bonus. Daňový bonus se účtuje jako pohledávka vůči správci daně a zvýšení dluhu k zaměstnanci.

Pro účely výpočtů platí pro rok 2024:

Daň z příjmů - sazba daně z příjmů je 15 %.
Kromě toho existuje ještě další daňové pásmo ve výši 23 %, které platí pro osoby s vyššími příjmy.
Změna limitu pro vyšší sazbu daně - na rozdíl od limitu pro rok 2023, který činil 48násobek průměrné mzdy, se v roce 2024 jedná pouze o 36násobek průměrné mzdy. Konkrétně jde o částku 131.901 Kč měsíčně, což odpovídá ročnímu příjmu ve výši 1.582.812 Kč.
Odvody na sociální pojištění - v roce 2023 bylo zaměstnancům z hrubé mzdy odváděno sociální pojištění ve výši 6,5 %, ale v roce 2024 se zvýšilo na 7,1 %. Důvodem je navýšení sazby pro odvod nemocenského pojištění, a to konkrétně o 0,6 %.

Mzda je odměna za práci v pracovním poměru, která náleží zaměstnanci za práci, kterou odvedl. Zaměstnavatel vyplácí mzdu zpětně zpravidla za předchozí měsíc. Zákoník práce stanovuje jednotné principy odměňování pro všechny skupiny zaměstnanců a např. definuje minimální mzdu, která chrání zaměstnance proti nepřiměřeně nízkým odměnám. Výše mzdy odpovídá náročnosti, odbornosti a množství odpovědnosti při výkonu práce.

Mzdové formy

Mzdové formy představují rozdílné principy a metody, jak se určuje mzda. Pro zaměstnavatele je důležité správně zvolit mzdové formy, které motivují k vylepšení pracovního výkonu zaměstnance. Principy mzdových forem se uvádějí ve vnitřním mzdovém předpisu, který upravuje mzdová práva zaměstnanců.

Časová mzda je považována za nejvíce využívaný typ mzdy.
Úkolová mzda je založena na principu odměňování zaměstnance za jednotku odvedené práce.
Podílová mzda je forma mzdy, kdy je odměna zčásti závislá na dosaženém obratu nebo zisku zaměstnavatele.

Při výpočtu mzdy se zohledňuje fixní a variabilní složka mzdy. Fixní neboli pevná složka je přesně daná smlouvou, variabilní složky mzdy jsou upraveny zákonem, smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele.

Hrubá mzda se tedy skládá ze základní mzdy, která je pevně daná na základě pracovní smlouvy. Dále se skládá z pohyblivé složky mzdy, která obsahuje příplatky např. za práci přesčas, za práci ve svátek, v noci, o víkendech nebo za práci ve ztíženém prostředí. Součástí mzdy jsou i různé zaměstnanecké výhody neboli benefity, které můžou zaměstnavatelé poskytovat svým zaměstnancům.

Při výpočtu mezd se postupuje v souladu se zákoníkem práce. Účetní, která mzdy zpracovává, shromažďuje informace o odpracované době, čerpání dovolené, odměnách a dalších údaje, které souvisí se mzdami zaměstnance za dané období.

Příklad - Výpočet a zaúčtování mzdy

Zaměstnanec pobírá měsíční hrubou mzdu 50.000 Kč, současně obdržel odměnu z fondu odměn 10.000 Kč, užívá k soukromým účelům osobní automobil v PC včetně DPH 600.000 Kč, má 2 děti. Dále uplatňuje odečet úroků z hypotečního úvěru 15.000 Kč. Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani.

II. Srážky ze mzdy

Srážky, které zaměstnavatel provádí ze mzdy, snižují jeho dluh vůči zaměstnanci (331) a v této souvislosti vzniká nový dluh k instituci nebo osobě, v jejíž prospěch je nutné srážku odvést (379).

III. Refundace mzdy

Zaměstnavatel má právo požadovat po tom, pro koho byl jeho zaměstnanec uvolněn, náhradu mzdy (refundaci). Jde o náhradu mzdy, kterou zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci a odvody pojistného za zaměstnavatele, i když zaměstnanec po dobu uvolnění nepracoval a zaměstnavatel mu poskytl pracovní volno s náhradou mzdy.

IV. Náhrada za škodu způsobenou zaměstnancem (manko, škoda)

Aktivní účet 335 - Pohledávky za zaměstnancem lze mimo předpisu náhrady za škodu využít také k vyúčtování záloh vyplacených zaměstnancům např. na nákup materiálu, zboží pro zaměstnavatele apod.

V. Nárok zaměstnance na náhradu škody

Obecně lze konstatovat, že pokud zaměstnanci vznikne v souvislosti s výkonem práce škoda, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci tuto škodu nahradit. Podmínkou je, aby zaměstnanec dodržel pokyny zaměstnavatele, bezpečnost práce, nebyl pod vlivem alkoholu apod.

VI. Odstupné

Odstupné je součástí mzdových nákladů a z toho důvodu bude účtováno na straně MD účtové skupiny 52 - Osobní náklady souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi.

VII. Odměny společníků, jednatelů a členů orgánů právnické osoby

Odměna členům orgánů spol. Členy spol. zákonné pojištění účtujeme na 379 D.

VIII. Dotace na mzdu z úřadu práce

V této oblasti je nejproblematičtější správné posouzení období, do kterého se má o poskytnutí dotace účtovat. Rozhodující je okamžik, kdy je schvalování dotace v takové fázi, kdy její poskytnutí je nezpochybnitelné.

IX. Naturální mzda (formou poskytnutí vnitropodnikové služby)

Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, že část mzdy zaměstnance nebude hrazena v penězích, ale např. formou poskytnutí dohodnuté služby, je možné pro účtování zvolit postup, kdy je částka naturální mzdy do mzdových nákladů aktivována prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace (v tomto případě bude účtováno o snížení nákladů ve prospěch uvedeného účtu). Vždy je však nutné, aby zaměstnanec obdržel mzdu také v penězích, a to alespoň ve výši minimální mzdy.

X. Zaměstnanecké benefity

Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnanecké benefity na vrub nákladů, čerpáním z fondu nebo ze zisku po jeho zdanění.

Účtování zaměstnaneckých benefitů na vrub nákladů

Příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnance poskytnutý formou stravenky je jedním z nejrozšířenějších benefitů. Toto nepeněžní plnění je u zaměstnance v plné výši osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Z hlediska zaměstnavatele je limit pro daňovou účinnost stanoven v ust. § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.

V souladu s § 24 odst. 2 písm. j) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31.

V novele zákona o daních z příjmů dochází ke spojení stávajících limitů pro produkty spoření na stáří a rozšíření možnosti jejich aplikace i na nově zaváděný dlouhodobý investiční produkt. Limit 50 000 Kč platí pro všechny tyto příspěvky dohromady, tedy pro jeho posouzení se sečtou příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří daného poplatníka (vyjmenované v § 15a odst.

XI. Účtování o cestovních náhradách

Základní souvztažnosti

Mzda vs. plat

Mzda je definovaná v § 109 odst. 2 zákoníku práce jako peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci.

Minimální vs. zaručená mzda

Na první pohled se může zdát, že minimální mzda a zaručená mzda mají stejný význam, ale není tomu tak. Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci za jeho práci při plném úvazku. Pro rok 2024 je minimální měsíční mzda ve výši 18 900 Kč.

Zaručená mzda je stanovena dle náročnosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Zaručená mzda stanovená pro práce v 1. skupině se rovná minimální mzdě.

Základ daně z příjmů

Základem daně z příjmů je u zaměstnance hrubá mzda. Sazba daně z příjmů ze závislé činnosti je 15 %, další sazba daně ve výši 23 % je uplatněna u příjmů zaměstnance přesahujících trojnásobek průměrné mzdy.

Pro zaměstnance je výhodné, podepíší-li u zaměstnavatele „růžové“ Prohlášení k dani, protože toto Prohlášení je opravňuje k uplatňování měsíčních slev na dani a daňového zvýhodnění.

Jak na správné zaúčtování mezd? Správné zaúčtování mezd vyžaduje přesnost, a proto se používají specifické účty pro jednotlivé části výplaty a odvodů.

Čistá mzda: 331 - Závazky vůči zaměstnancům (částka, kterou zaměstnanec dostane po odečtení všech odvodů a daní).
Představme si firmu, která zaměstnává dva zaměstnance. Jeden má hrubou mzdu 35 000 Kč, druhý 28 000 Kč. Hrubá mzda je celkový příjem zaměstnance před odečtením daní a odvodů.

Hrubou mzdu účtuje zaměstnavatel jako náklad na účet 521 - Mzdové náklady. Sociální a zdravotní pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance pak jako náklad na účet 524, a to souvztažně se závazkovými účty za zaměstnanci 331 a za příslušnými institucemi sociálního a zdravotního pojištění 336.

Předpis zálohy na dani účtuje zaměstnavatel jako závazek na straně Dal na účtu 342 jako ostatní přímé daně.

Získáme tak základ pro výpočet daně, tzv. Pojištění zaokrouhlujeme na celé koruny nahoru.

Slevy na dani pro zdaňovací období 2024

Daň z příjmů se snižuje prostřednictvím slev na dani, což může znamenat v měsíční výplatě, ale také na konci zdaňovacího období snížení odvodu daně z příjmů.

Změny v odměňování od roku 2024

S účinností od 1. 1. 2024 dojde k novelizaci zákoníku práce, která obsahuje rozsáhlé úpravy týkající se právě DPP a DPČ. Nově budou mít zaměstnanci nárok na příplatky za práci o víkendech, v noci a ve státních svátcích.

Nově budou stanoveny dva limity pro vznik účasti na sociálním a zdravotním pojištění. První limit bude stanoven pro zaměstnance pracující na DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy.

K významným změnám dojde i v oblasti sociálního pojistného u všech zaměstnanců, dojde ke znovuzavedení nemocenského pojištění hrazeného zaměstnanci, a to ve výši 0,6 % z měsíčního vyměřovacího základu.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uzavírají k provedení práce opakující se povahy nebo k provedení práce jednorázové povahy, a to buď se zaměstnanci, kteří jsou již u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo se zaměstnanci cizími. Musí se jednat o práci, kterou nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci běžné pracovní doby a provedení práce v rámci pracovního poměru by bylo neúčelné a nehospodárné.

Pro dohody platí pravidla pro minimální mzdu. Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 112,50 korun za hodinu. Na dohody se ale nevztahuje výše minimální mzdy.

Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodáři) mají od roku 2024 právo na některé příplatky za práci např.:

Práce ve svátek: Dohodáři mají příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku nebo placené náhradní volno. Směnu ve svátek přitom může dohodář dostat jen výjimečné z vážných důvodů.
Práce v noci: Dohodářům, kteří odpracovali určitou dobu mezi 22. až 6. hodinou náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.
Práci v sobotu a neděli: Dohodářům náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.
Práci ve ztíženém pracovním prostředí: Dohodářúm náleží příplatek v minimální výši 10 % minimální hodinové mzdy za každý jeden zatěžující vliv.

Zaměstnavatel musí dohodáře informovat o pracovním rozpisu nebo změnách, a to vždy nejpozději tři dny před začátkem dané směny. Zrušit směnu pak musí zaměstnavatel nejpozději 24 hodin před jejím začátkem, jinak ji musí dohodáři proplatit.

Evidenci dohod Nově musí zaměstnavatelé hlásit všechny uzavřené dohody České správě SZ proto, aby nedocházelo k podvodům ze strany zaměstnanců. Pokud mají zaměstnanci více zaměstnavatelů, vydělají si přes limit 10.000 Kč a neplatí tak sociální, zdravotní pojištění ani daň. Zaměstnanec musí při podpisu dohody vyplnit a podepsat také dokument o tom, zda pracujete na DPP ještě u jiného zaměstnavatele.

Dohody o provedení práce (DPP)

Na DPP nemůže zaměstnanec odpracovat více než 300 hodin u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok. Pokud odpracuje zaměstnanec hodiny nad rámec limitu, měl by být zvolen jiný typ pracovního vztahu, například dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo klasickou pracovní smlouvu.

Pokud u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele:

nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované dítě, atd. zdaňuje se příjem zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, kterou odvádí zaměstnavatel, a zaměstnanec musí podat daňové přiznání a sraženou daň z příjmů (na základě potvrzení zaměstnavatele) odečte v tomto přiznání.
Pokud zaměstnanec tento postupu využije dobrovolně, musí do daňového přiznání zahrnout příjmy z dohod o provedení práce plynoucích od všech zaměstnavatelů.
nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně § 38d odst. 4 a § 38k odst. 7 ZDP (slev na dani a daňového zvýhodnění na poplatníka, vyživované dítě atd.), na příslušné měsíce nemůže být prohlášení podepsáno u jiného zaměstnavatele, zaměstnavatel jej zúčtuje jako srážkovou daň.

Pokud je měsíční odměna z DPP menší než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění. Platí to ovšem i v případě, kdy jeden zaměstnanec má uzavřeno více dohod s různými zaměstnavateli a celkový příjem z nich přesahuje 10.000 Kč. V takovém případě si ale musí zaměstnanec platit sám zdravotní pojištění v minimální výši v roce 2024 - 2.552 Kč měsíčně.

Od roku 2024 mají zaměstnanci s DPP nárok na placenou dovolenou. Podmínky jsou stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti se sjednává písemně a musí obsahovat: dobu, na kterou se uzavírá, vymezení úkolu nebo činnosti, výši sjednané odměny, rozsah práce.

Rozsah práce zaměstnance v rámci DPČ nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno za celé období trvání smlouvy, max. 52 týdnů). I v případě, že se stejným zaměstnavatelem uzavře zaměstnanec více DPČ, součet prací za všechny sjednané dohody nesmí v 1 kalendářním roce tento limit překročit.

Povinnost platit pojištění závisí na tom, jaký je hrubý měsíční příjem. Částka se vypočítá jako jedna desetina (předpokládané) průměrné mzdy pro daný rok. V roce 2024 (stejně jako 2023) je to do 4.000 Kč. Pokud je částka překročena, odvádí se Pojistné na SZ a ZP.

Účtování naturálního příjmu

O naturálním příjmu vyjádřeném v penězích se účtuje analogicky jako o peněžním příjmu. Některá nepeněžní plnění se ale neúčtují do nákladů; vstupují pouze do ZDP fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 odst. 3 a 6 ZDP).

Náhrada mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. V případě nemoci, která trvá více než 14 dní má zaměstnanec nárok na nemocenskou (dávka vyplácená státem), pokud byl zaměstnanec uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa).

Zaměstnavatel snižuje částku k úhradě pojistného za zaměstnance o 1/2 vyplacených náhrad mezd. Zaměstnavatel odvede pouze rozdíl mezi původně vypočteným sociálním pojištěním (MD 524 / Dal 336) a 1/2 vyplacených náhrad mezd za nemoc zaměstnance (MD 336 / Dal 524), tj. pouze zůstatek na straně Dal účtu 336.

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Zaměstnanec si může zvolit, zda daňové přiznání podá sám, nebo o roční zúčtování požádá svého zaměstnavatele.

daň se vypočte u zaměstnance z celoročního dílčího základu daně, sníženého o prokázané nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba nebo § 35 odst.
V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas neučinil u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani“, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp.

Pozor: Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu.

pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy se použije sazba daně 15 % a pro část základu daně nad 48násobek průměrné mzdy se použije sazba daně 23 %.

Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za zdaňovací období roku 2023 povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2023 na zveřejněný bankovní účet č.

Účtová skupina 52 - Osobní náklady

V této skupině se účtují mzdové náklady na zaměstnance včetně příjmů společníků a členů obchodních společností ze závislé činnosti, odměny členům orgánů korporací, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (zákonné i ostatní) a sociální náklady zákonné i ostatní včetně sociálních nákladů fyzické osoby, která vede účetnictví.

Na účtu se zachycují všechny pracovněprávní nároky zaměstnanců, které patří do nákladů účetní jednotky. Do mzdových nákladů patří: mzdy a náhrady mzdy na základě pracovního a obdobného poměru, mzdy žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy, odstupné, částky, které organizace refundují jiným organizacím k úhradě mzdy uvolněným pracovníkům.

Zdroje / reference:

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle Vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

tags: #odvod #daně #ze #mzdy #účtování #postup