Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Jinak řečeno: Zaměstnavatel vám nemůže zaplatit méně, než kolik činí minimální mzda. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce.

Minimální mzdy v Evropě.

S výjimkou zaměstnanců, na které dopadá právní úprava zaručeného platu, představuje minimální mzda nejnižší přípustnou odměnu zaměstnance za práci v pracovněprávním vztahu. Mzda nebo odměna z dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) nesmí být nižší než minimální mzda. Pokud by se tak stalo, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek do minimální mzdy.

Minimální mzdě se přisuzují zpravidla dvě základní funkce:

• Sociálně-ochranná: Zaměstnancům zajišťuje minimální příjem za práci a chrání je před chudobou a zaměstnavatelům dává jistotu rovných podmínek mzdové konkurence.
• Ekonomická: Měla by motivovat fyzické osoby k práci, místo aby zůstávaly bez práce jen se základním sociálním příjmem, a zaměstnavateli dát vstupní informaci o tom, jaké bude mít se zaměstnáváním těchto fyzických osob tzv. mzdové náklady.

Proto by měla být minimální mzda přiměřená. Tomu odpovídá i právní rámec na evropské úrovni, který představuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. 10. 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Vliv minimální mzdy na další pracovněprávní instituty

Minimální mzda je veličina, která ovlivňuje i některé další pracovněprávní instituty, popř. se na ni váže právní úprava obsažená ve zvláštních právních předpisech. Za zmínku stojí především následující případy:

• Od měsíční minimální mzdy se odvozují jednotlivé nejnižší úrovně zaručeného platu (§ 112 ZP).
• Z minimální mzdy vychází určení výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí (§ 117 a § 128 ZP).
• Při poskytnutí naturální mzdy je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci v penězích mzdu nejméně ve výši minimální mzdy (§ 119 ZP).
• Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání pro účely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání nemoci z povolání poskytované zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy (§ 271b odst. 3 ZP).
• Měsíční minimální mzda funguje jako maximální částka za měsíc pro účely uspokojení mzdových nároků zaměstnance poddodavatele v rámci právní úpravy ručení dodavatele v oblasti stavebnictví (§ 324a ZP).
• S minimální mzdou poměřuje ZP též průměrný výdělek. Rovněž ten nesmí klesnout pod minimální mzdu, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit (§ 357 odst. 1 ZP).
• Souběh vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a výkonu práce na základě pracovního poměru nebo DPČ (tzv. nekolidující zaměstnání) přichází v úvahu, pokud měsíční výdělek, resp. měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
• Minimální mzda představuje současně minimální vyměřovací základ pro účely odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Způsob určení a výše minimální mzdy

Výši minimální mzdy pro rok 2024 a roky předcházející určovala vláda svým nařízením, a to na základě leckdy problematických jednání se sociálními partnery v rámci tzv. tripartity. Navíc o výši minimální mzdy v měsíční a hodinové podobě se veřejnost dozvídala často až "na poslední chvíli" (např. sazby minimální mzdy pro rok 2023 byly publikovány ve Sbírce zákonů dne 30. 12. 2022).

Pro rok 2025 a roky následující je už minimální mzda v měsíční i hodinové podobě stanovena na základě novely ZP č. 230/2024 Sb. jiným způsobem. Jde o valorizační mechanismus minimální mzdy, na jehož základě se její výše určuje podle zákonem stanoveného klíče.

Právní úprava vychází z toho, že měsíční minimální mzda je součinem dvou základních parametrů:

1. Predikce (předpokladu, odhadu) průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok, kterou do 31. srpna zveřejní Ministerstvo financí svým sdělením ve Sbírce zákonů (na rok 2025 se tak stalo sdělením č. 251/2024 Sb. a tato predikovaná výše činí 49 233 Kč).
2. Koeficientu stanoveného vládou tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity; koeficient stanoví vláda vždy na období 2 let, přičemž může být pro každý rok odlišný; k posouzení přiměřenosti minimální mzdy se má přitom použít rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství (pro rok 2025 dle nařízení vlády č. 285/2024 Sb. činí tento koeficient 0,422 a pro rok 2026 pak 0,434).

Vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru.

Z takto určené měsíční minimální mzdy se pak spočítá hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Představuje podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru.

Nadále samozřejmě funguje přepočet hodinové minimální mzdy pro jinou délku stanovené týdenní pracovní doby a platí pravidlo, že zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.

Důležité je, že použití valorizačního mechanismu nemůže vést k poklesu minimální mzdy. Pokud vypočtená minimální mzda nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.

Zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou o výši minimální mzdy na další kalendářní rok informováni včas. Podle novelizované právní úpravy totiž do 30. září vyhlásí MPSV sdělením měsíční a hodinovou minimální mzdu. Pro rok 2025 se tak stalo sdělením č. 286/2024 Sb.

Od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 činí minimální mzda dle sdělení MPSV č. 286/2024 Sb. 20.800 Kč resp. 124,40 Kč/hod.

Vývoj minimální mzdy v ČR.

Přehled důležitých částek pro rok 2025

Pro rok 2025 byla závazně vyhlášena ve Sbírce zákonů 30. září 2024 pod č. 286/2024 Sb. a činí 20.800 Kč resp. 124,40 Kč/hod.

Minimální mzda pro rok 2025 je násobkem predikce průměrné mzdy pro rok 2025 ve výši 49.233 Kč (viz sdělení MF 251/2024 Sb.) a koeficientu pro výpočet minimální mzdy, který byl nařízením vlády 285/2024 Sb. pro rok 2025 stanoven na 0,422.

Od roku 2025 byl zrušen institut zaručené mzdy a byl nahrazen institutem zaručeného platu - ten se uplatní pouze pro veřejný sektor a pro soukromý sektor bude závazná pouze minimální mzda.

Zaručený plat (závazný jen pro veřejný sektor) pro rok 2025 činí:

• 20.800 Kč resp. 124,40 Kč/hod pro skupinu prací 1
• 24.960 Kč resp. 149,20 Kč/hod pro skupinu prací 2
• 29.120 Kč resp. 174,20 Kč/hod pro skupinu prací 3

Minimální mzda 2026

Minimální pro rok 2026 je stanovena na základě valorizačního mechanismu stanoveného v § 111 zákoníku práce; poprvé se tento valorizační mechanismus použil pro stanovení minimální mzdy pro rok 2025. Minimální mzda je pro rok 2026 stanovena jako násobek predikce průměrné mzdy pro rok 2026 a koeficientu stanoveného pro rok 2026 vládou a vyjadřujícího pro daný rok poměr minimální a průměrné mzdy.

Predikce průměrné hrubé mzdy roku 2026 dle sdělení MF 312/2025 Sb. činí 51.497 Kč. Koeficient pro výpočet minimální mzdy dle nařízení 285/2024 Sb. pro rok 2026 činí 0,434 pro rok 2026 - po příslušném zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru tak minimální mzda pro rok 2026 činí 22.400 Kč.

V roce 2026 se stejně jako tomu bylo poprvé za rok 2025 se již neuplatňuje institut zaručené mzdy a pro veřejný sektor je stanoven institut zaručeného platu.

Minimální měsíční mzda 22.400 Kč bude ještě v září vyhlášena samostatným sdělením, současně bude vyhlášena také minimální hodinová mzda a tarify zaručeného platu.

Srovnání s minimální mzdou

Pro účely srovnání s minimální mzdou bere zaměstnavatel v potaz souhrnnou výši mzdy nebo odměny z dohody, s výjimkou složek, které zákon pro tento účel výslovně vylučuje. Těmito složkami jsou:

• Mzda za práci přesčas, tj. jak dosažená mzda, tak příplatek (§ 114 ZP).
• U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nepřichází práce přesčas v úvahu.

Sociálně-ochranná funkce minimální mzdy má zaměstnance ochránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů. Ekonomicko-kriteriální funkce minimální mzdy vytváří předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti, tj. pro zvýhodnění zaměstnanců prostřednictvím pracovního příjmu vůči osobám se sociálním příjmem.

Mzda, plat a odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

tags: #minimální #mzda #zákoník #práce

Oblíbené příspěvky:

• Jak najít brigádu v České republice?
• Brigáda ve Starbucks: Reálné zkušenosti
• Odstupné v České republice
• Aktivity pro stmelení kolektivu
• Pracovní příležitosti na Ministerstvu pro místní rozvoj