Kdy Zaměstnavatel Vyplácí Odstupné: Podmínky a Důležité Informace
Ukončení pracovního poměru je v některých případech spojeno s nárokem zaměstnance na odstupné. Odstupné je finanční kompenzace, která má zaměstnanci pomoci překlenout (často složitou) sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez svého zavinění ztratil dosavadní práci. Zákoník práce vymezuje případy, v nichž je zaměstnavatel povinen odstupné zaměstnanci poskytnout, a jeho minimální výši. Jde o nejmenší přípustný rozsah. Pojďme se podívat, kdy má zaměstnanec nárok na odstupné, jak se vypočítává jeho výše a jaké jsou specifické situace, kdy se odstupné vyplácí.
Jak Lze Ukončit Pracovní Poměr?
Pracovní poměr může být ukončen různými způsoby. Nejjednodušším způsobem je ukončení dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Pokud se nedohodnou, tak výpověď může být podaná ze strany zaměstnavatele s uvedením důvodu. Ze strany zaměstnance důvod ukončení být nemusí. Pracovní poměr může být ukončen ve zkušební době oběma stranami a také může skončit uplynutím doby na dobu určitou. Pracovní poměr může být ukončen i okamžitě a to například z hrubého porušení.
Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo nemusí uvádět důvod žádný. Zaměstnanec tedy nemusí nic vysvětlovat, ale musí výpověď provést písemně a zaměstnavateli doručit. Dále musí dodržet výpovědní dobu, která bývá zpravidla dvouměsíční a aktuálně běží od začátku měsíce následujícího. Zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů uvedených v Zákoníku práce. Zaměstnavatel vždy musí ve výpovědi uvést z jakého důvodu výpověď dává.
Důvody pro Výpověď ze Strany Zaměstnavatele
- Organizační důvody (zrušení zaměstnavatele či části, přemisťování zaměstnavatele či jeho části atd.).
Naopak v některých případech zaměstnavatel výpověď dát nemůže. Bývá to v tzv. ochranné lhůtě. Například, když je žena těhotná, či v případě, kdy čerpá mateřskou dovolenou. Dále to bývá v případě nemoci zaměstnance (nesmí to být při úmyslném způsobení úrazu, nebo nesmí být pracovní neschopnost z důsledku užití omamných látek nebo v opilosti). Zaměstnavatel dále nesmí dát zaměstnanci výpověď v případě výkonu vojenského cvičení nebo ve vykonávání veřejné funkce. Dále nesmí být výpověď ze strany zaměstnavatele v případě čerpání ošetřovného.
Skončení pracovního poměru může proběhnout i vzájemnou dohodou. V této dohodě nemusí být ani dodržená výpovědní lhůta. Dále může být podaná výpověď ve zkušební době. Ve zkušební době může být výpověď ukončená ze strany zaměstnance i zaměstnavatele bez udání důvodů.
Pokud se tedy nejedná o okamžitou výpověď či ukončení ve zkušební době, tak výpovědní doba bývá zpravidla dvouměsíční. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem domluví na dohodě, tak může být i kratší. Pokud jedna strana s dohodou nesouhlasí, tak musí být podaná výpověď klasicky podle zákona a výpovědní dobu po dobu 2 měsíců je třeba dodržet.
Flexinovela a Změny ve Výpovědní Době
Aktuálně: Novela zákoníku práce, tzv. Flexinovela by měla přinést důležitou změnu při výpovědi. Tou je, že výpovědní doba poběží doručením výpovědi a ne až od 1. dne následujícího měsíce jak tomu je doposud. Předpokládaný datum účinnosti je od 1.4.2025. Výpověď musí být podaná vždy písemně.
Do této doby bylo důležité, kdy výpověď byla podaná. Pokud výpověď byla například 1.března, tak výpověď neběžela od tohoto data, ale vždy od prvního měsíce následujícího. Výpovědní doba tedy v tomto případě skončila až k 31.5.
Kdy Vzniká Nárok na Odstupné?
Podle zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na odstupné v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec má nárok na odstupné v případě, že k ukončení pracovního poměru vedl důvod na straně zaměstnavatele. Jinými slovy, jako zaměstnavatel musíte zaměstnanci vyplatit odstupné v případě, že ho propouštíte. Nárok na odstupné naopak zaměstnanci nevzniká v případě, kdy je zaměstnanec tím, kdo podal výpověď.
Na odstupné mají podle § 67 ZP nárok zaměstnanci, se kterými je rozvázán pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z organizačních důvodů, tj. důvodů uvedených v § 52 písm. Zaměstnavatel přestane existovat. Zaměstnavatel se přesunuje. Pozice zaměstnance se stane nadbytečnou. V případě ukončení pracovního poměru dohodou v ní musí být explicitně uvedený jeden z těchto důvodů.
Pokud podá výpověď zaměstnanec, nemá automaticky nárok na odstupné. Odstupné se nevyplácí ani když máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší. Jakmile nastane některá z uvedených situací, musí zaměstnavatel určit, jak vysoké odstupné zaměstnanci náleží.
Zákoník práce jednoznačně stanoví, že vzniká zaměstnanci nárok na odstupné při nezaviněném ukončení pracovního poměru. Ani to ale není konečná odpověď. Musí totiž dojít k některé ze situaci, vyjmenovaných v zákoníku práce.
Pokud vás zaměstnavatel propustí z těchto důvodů, na odstupné máte nárok i v případě, že pracovní poměr končí dohodou.
Zaměstnanec nemůže mít právo na odstupné, pokud dal výpověď sám, nebo byl propuštěn z důvodů, které vyplývají z porušení pracovních povinností. Výpověď dohodou v zákoníku práce neexistuje. Pracovní poměr lze ukončit pouze výpovědí zaměstnance, a nebo po vzájemné dohodě. Pokud se obě strany dohodnou na rozvázání pracovního poměru, nárok na odstupné není povinný.
Výše Odstupného
Odstupné se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele. Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Při podání výpovědi zaměstnancem na odstupné nárok ze zákona nevzniká.
Minimální výše odstupného je v případě rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů zaručena podle počtu odpracovaných let.
Odstupné poskytované zaměstnavatelem představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout často složitou sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez své viny (z důvodů na straně zaměstnavatele) ztratil dosavadní práci.
Výpočet odstupného vychází z pravidel stanovených zákoníkem práce, přičemž klíčovou roli hraje rozhodné období pro výpočet odstupného. Toto období zahrnuje poslední ukončené čtvrtletí, ze kterého se stanoví průměrný měsíční výdělek. Zaměstnanec, který působí u svého zaměstnavatele méně než rok, dostane odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy. V zásadě jde o průměr z výdělků za poslední ukončené čtvrtletí. To znamená, že pokud se řeší průměrný výdělek např. ke konci září, tak se hodnotí čtvrtletí duben až červen.
Výši odstupného není možné snížit a jako zaměstnavatel musíte dle zákona dodržet výše uvedenou minimální hranici odstupného. Zaměstnavatel ale může z vlastní vůle vyplatit vyšší částku. Uvedené výše odstupného jsou stanoveny jako minimální. Nikdo a nic tedy zaměstnavateli nebrání vyplatit zaměstnanci i odstupné vyšší, případně také v jiných případech, než říká zákoník práce.
Jak jsme výše zmínili, minimální výše odstupného je v případě rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů zaručena podle počtu odpracovaných let.
Konkrétně:
- Zaměstnanec, který působí u svého zaměstnavatele méně než rok: Odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku.
- Při délce 1-2 roky: Dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku.
- Nad 2 roky: Trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.
V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Pokud utrpíte vážný pracovní úraz nebo u vás propukne nemoc z povolání, dostanete o dost vyšší odstupné. Konkrétně máte nárok na nejméně 12násobek průměrného měsíčního platu. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání však musí potvrdit odborný lékařský posudek.
Speciální situace nastává v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, kdy má zaměstnanec nárok na minimálně dvanáctinásobek průměrného hrubého výdělku. V případě ztráty zaměstnání kvůli zdravotnímu stavu (nemoc, úraz), nevyplácí odstupné zaměstnavatel, ale přímo zdravotní pojišťovna.
| Důvod ukončení pracovního poměru | Délka trvání pracovního poměru | Výše odstupného |
|---|---|---|
| Organizační důvody | Méně než 1 rok | 1 průměrný měsíční výdělek |
| Organizační důvody | 1-2 roky | 2 průměrné měsíční výdělky |
| Organizační důvody | Více než 2 roky | 3 průměrné měsíční výdělky |
| Pracovní úraz nebo nemoc z povolání | Libovolná | 12 průměrných měsíčních výdělků |
Splatnost Odstupného
Zaměstnavatel je povinen odstupné vyplatit po skončení pracovního poměru nejpozději v nejbližším vplatním termínu.Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru, případně na pozdějším termínu výplaty. Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel vyplatit odstupné v nejbližším výplatním termínu od skončení pracovního poměru. Obě strany se však mohou domluvit na dřívějším i pozdějším termínu. Například přímo ke dni ukončení poměru.
Dle ust. § 67 odst. 4 zákoníku práce odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Výplatní termín bývá obvykle stanoven při sjednání pracovního poměru.
Zaměstnavatel je povinen odstupné ve stanoveném (sjednaném, určeném) termínu vyplatit, a to dokonce i v případě, kdy dosud probíhá spor o platnost rozvázání pracovního poměru.
Zdanění Odstupného a Další Povinnosti
Z každé výplaty zaměstnavatel odvádí povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění, z odstupného se však povinné zálohy neplatí. Zdanění odstupného se ale nevyhnete. Platí zde daň příjmů ve výši 15 % stejně jako u klasického výdělku.
Z odstupného se stejně jako z jiných výdělků platí daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. V případě, že je příjem zaměstnance nadprůměrně vysoký, uplatňuje se 23% sazba. Zaměstnavatel ani zaměstnanec z výplaty odstupného neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění.
Odstupné se nezapočítává do průměrného výdělku zjišťovaného pro pracovněprávní účely. Odstupné poskytnuté z důvodů podle zákoníku práce se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Do vyměřovacího základu se nezapočítává ani odstupné, poskytnuté zaměstnanci ve vyšší částce, než odpovídá úpravě dle § 67 zákoníku práce.
Vliv Odstupného na Podporu v Nezaměstnanosti
Dříve platilo, že jste napřed čerpali odstupné a až poté vám začala chodit podpora v nezaměstnanosti. Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.
Zaměstnanci, kteří mají nárok na odstupné, po odpovídající dobu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud od zaměstnavatele obdržíte nějakou finanční náhradu tohoto typu, termín začátku podpory od Úřadu práce se posune podle částky, která vám bylo vyplacena. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci.
Vrácení Odstupného
Zákon myslí i na situaci, kdy se zaměstnanec do stejného zaměstnání vrátí dříve než po uplynutí doby, za kterou mu bylo vyplaceno odstupné. Tehdy je povinen poměrnou částku zaměstnavateli vrátit. Zaměstnanci vrací část odstupného, pokud se vrátí do stejného zaměstnání dříve, než uplynou tři měsíce od ukončení původního pracovního vztahu.
Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru bude následně u téhož zaměstnavatele vykonávat práci v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit. Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, určené v předchozí větě.
Odstupné se nebude vracet v případě, bude-li zaměstnanec pro dosavadního zaměstnavatele po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného následně pracovat na základě dohody o provedení práce.
tags: #kdy #zaměstnavatel #vyplácí #odstupné #podmínky
