Ukončení pracovního poměru je v některých případech spojeno s nárokem zaměstnance na odstupné. Odstupné je finanční kompenzace vyplacená při zániku pracovního poměru. Jedná se o finanční kompenzaci, na kterou má v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru zaměstnanec nárok. Kdy musí zaměstnavatel zaměstnanci odstupné vyplatit a v jakých případech naopak nárok na odstupné nevzniká? Za jakých podmínek na ni vzniká zaměstnanci nárok? To, včetně dalších důležitých informací spojených s nárokem na odstupné, se dozvíte v našem článku.

Záleží především na tom, jak byl pracovní poměr ukončen. První podmínkou je, že musí skončit výpovědí nebo dohodou. Na ty další se podíváme v článku.

Kdy vzniká nárok na odstupné?

Podle zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na odstupné v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru. Jinými slovy, jako zaměstnavatel musíte zaměstnanci vyplatit odstupné v případě, že ho propouštíte. Zaměstnanec má nárok na odstupné v případě, že k ukončení pracovního poměru vedl důvod na straně zaměstnavatele.

Na odstupné máte nárok, pokud s vámi zaměstnavatel ukončí pracovní poměr, který trval alespoň 2 roky, z důvodů uvedených v § 63 zákoníku práce. Nárok na odstupné však v každém případě vzniká pouze ze zákonem stanovených důvodů, které jsou uvedeny v § 63 zákoníku práce. Na odstupné máte nárok i v případě, že je doba trvání pracovního poměru libovolná, musí však dojít k oboustranné dohodě, tj.

V případě ukončení pracovního poměru dohodou v ní musí být explicitně uvedený jeden z těchto důvodů:

• Zaměstnavatel přestane existovat.
• Zaměstnavatel se přesunuje.
• Pozice zaměstnance se stane nadbytečnou.

Pokud podá výpověď zaměstnanec, nemá automaticky nárok na odstupné. Odstupné se nevyplácí ani když máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší.

Dostali jste v práci výpověď pro nadbytečnost? V takovém případě máte nárok na odstupné. Pokud vás zaměstnavatel propustí z těchto důvodů, na odstupné máte nárok i v případě, že pracovní poměr končí dohodou.

Zaměstnanci, se kterými je rozvázán pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, mají nárok na odstupné podle § 67 ZP. Na odstupné mají podle § 67 zákoníku práce (dále "zák. práce") nárok všichni zaměstnanci, u nichž dochází při organizačních změnách k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) zák. práce nebo dohodou z týchž důvodů.

Na odstupné mají podle § 67 ZP nárok zaměstnanci, se kterými je rozvázán pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů.

Dohoda o skončení pracovního poměru musí být uzavřena písemně, nicméně i ústní dohoda je platná, pokud není její neplatnost namítnuta kvůli nedostatku formy.

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z organizačních důvodů, tj. důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, má nárok na odstupné ve výši:

• nejméně jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
• nejméně dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
• nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

Odstupné náleží také zaměstnanci, se kterým byl pracovní poměr ukončen výpovědí nebo dohodou ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. d) ZP. Podmínkou je, že podle lékařského posudku ztratil zaměstnanec dlouhodobě způsobilost vykonávat dosavadní práci (např. v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání). Zaměstnanci náleží odstupné v případě, že dle lékařského posudku nesmí, nebo nemůže, vykonávat práci z důvodu zdravotního postižení, nemoci z povolání, nebo zdravotního úrazu. Odstupné v tomto případě činí nejméně 12 násobek průměrného měsíčního výdělku.

Pokud utrpíte vážný pracovní úraz nebo u vás propukne nemoc z povolání, dostanete o dost vyšší odstupné. Konkrétně máte nárok na nejméně 12násobek průměrného měsíčního platu. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání však musí potvrdit odborný lékařský posudek.

Dvanáctinásobek náleží i v případech podle § 52 písm. d) zák. práce. Nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti poskytovat náhradu podle § 270 odst. 1. zák. práce (např.

Zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP, náleží odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. To se týká situací, kdy zaměstnanec předloží lékařský posudek, že nemůže vykonávat dosavadní práci bez vážného ohrožení zdraví, a zaměstnavatel ho do 15 dnů nepřevede na jinou vhodnou práci.

V kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo i v individuální dohodě se zaměstnancem lze minimální zákonný nárok na odstupné zvýšit.

Pokud je pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů, může zaměstnavatel z dobré vůle výši odstupného i zvýšit.

Kromě zákonného odstupného lze sjednat také smluvní odstupné. To je možné nad rámec zákonného nároku, a to buď ve vyšší výši (např. pětinásobek nebo dvanáctinásobek výdělku), nebo z jiných důvodů, než uvádí § 67 ZP. Smluvní odstupné lze upravit např. Lze jej sjednat i v případech, kdy pracovní poměr končí z vážných osobních důvodů na straně zaměstnance.

Kdy nárok na odstupné nevzniká?

Nárok na odstupné naopak zaměstnanci nevzniká v případě, kdy je zaměstnanec tím, kdo podal výpověď. Pokud výpověď podáte vy, odstupné nedostanete. Pokud výpověď podá sám zaměstnanec, na odstupné nárok nemá.

Pokud jste to vy, kdo dává výpověď, nárok na odstupné bohužel nemáte.

Zaměstnanec nemůže mít právo na odstupné, pokud dal výpověď sám, nebo byl propuštěn z důvodů, které vyplývají z porušení pracovních povinností.

Podle základního pravidla nemá zaměstnanec nárok na odstupné, pokud sám podá výpověď nebo podá výpověď ve zkušební době. A do třetice nárok na odstupné nevzniká ani pokud dojde k výpovědi ze strany zaměstnavatele z jiných důvodů, například pro hrubé porušení pracovních povinností.

Nárok na odstupné nevzniká tím, že bylo učiněno právní jednání k rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn nebo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice (byla dána výpověď zaměstnavatelem nebo uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z těchto důvodů), ale až při skončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn nebo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice.

Výpočet odstupného

Pro výpočet výše odstupného je důležité vědět, jak dlouho trval pracovní poměr. Doba trvání pracovního poměru se počítá od nástupu do zaměstnání do okamžiku, kdy je podána výpověď z pracovního poměru nebo uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru.

Jakmile nastane některá z uvedených situací, musí zaměstnavatel určit, jak vysoké odstupné zaměstnanci náleží. Zaměstnavatel ale může z vlastní vůle vyplatit vyšší částku.

Průměrný měsíční výdělek se vypočítává z hrubé mzdy zaměstnance a výše odstupného se počítá na základě průměru za kalendářní čtvrtletí neboli poslední tři měsíce v zaměstnání. Výši odstupného není možné snížit a jako zaměstnavatel musíte dle zákona dodržet výše uvedenou minimální hranici odstupného.

Výpočet odstupného vychází z pravidel stanovených zákoníkem práce, přičemž klíčovou roli hraje rozhodné období pro výpočet odstupného. Toto období zahrnuje poslední ukončené čtvrtletí, ze kterého se stanoví průměrný měsíční výdělek.

Zaměstnanec, který působí u svého zaměstnavatele méně než rok, dostane odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy. V zásadě jde o průměr z výdělků za poslední ukončené čtvrtletí. To znamená, že pokud se řeší průměrný výdělek např. ke konci září, tak se hodnotí čtvrtletí duben až červen.

Na internetu se dají nalézt také kalkulačky pro výpočet odstupného. Zde stačí zadat jak dlouho trval váš pracovní poměr, zda došlo k ukončení zaměstnání na základě lékařského posudku a následně potřebujete znát hrubou mzdu a počet odpracovaných hodin za poslední tři měsíce. Veškeré informace naleznete na své výplatní pásce.

Příklad: Josef pracoval 5 let ve výrobní společnosti a 31. ledna dostal výpověď pro nadbytečnost. Poběží mu ještě dvouměsíční výpovědní doba, jeho pracovní poměr tedy reálně skončí 31. března. Zaměstnavatel Josefovi vyplatí odstupné ve výši tří měsíčních platů.

Speciální výše odstupného náleží zaměstnanci v kontu pracovní doby, pokud s ním bude rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením hodin práce přesčas do následujícího vyrovnávacího období - minimální výše odstupného se rovná součtu výše zmíněných částek a trojnásobku jeho průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

Délka pracovního poměru	Výše odstupného
Méně než 1 rok	1 průměrný měsíční výdělek
1-2 roky	2 průměrné měsíční výdělky
Více než 2 roky	3 průměrné měsíční výdělky
Pracovní úraz nebo nemoc z povolání	12 průměrných měsíčních výdělků

Zdanění a odvody z odstupného

Z každé výplaty zaměstnavatel odvádí povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění, z odstupného se však povinné zálohy neplatí. Zdanění odstupného se ale nevyhnete. Platí zde daň příjmů ve výši 15 % stejně jako u klasického výdělku.

Z odstupného se stejně jako z jiných výdělků platí daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. V případě, že je příjem zaměstnance nadprůměrně vysoký, uplatňuje se 23% sazba.

Zaměstnavatel ani zaměstnanec z výplaty odstupného neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění.

Dostat výpověď není příjemné. Dobrou zprávou však je, že pokud vás propustí z důvodů vyjmenovaných v prvním bodě tohoto článku, z odstupného se vám nebude strhávat zdravotní ani sociální pojištění.

Odstupné podléhá klasické dani z příjmu. Uvedené výše odstupného jsou stanoveny jako minimální. Nikdo a nic tedy zaměstnavateli nebrání vyplatit zaměstnanci i odstupné vyšší, případně také v jiných případech, než říká zákoník práce.

Odstupné je oboustranně výhodné zejména proto, že se z něj neodvádí odvody na sociální a zdravotní pojištění (to se netýká zdanění, jak jsme zmínili výše). To v praxi znamená, že zaměstnavatel ušetří a zaměstnanec dostane víc.

Odvody na sociální a zdravotní pojištění ale bude nutné odvést, pokud dostanete odstupné z jiného než zákonem stanoveného důvodu.

Odstupné poskytnuté z důvodů podle zákoníku práce se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Do vyměřovacího základu se nezapočítává ani odstupné, poskytnuté zaměstnanci ve vyšší částce, než odpovídá úpravě dle § 67 zákoníku práce.

Výplata odstupného

Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel vyplatit odstupné v nejbližším výplatním termínu od skončení pracovního poměru. Obě strany se však mohou domluvit na dřívějším i pozdějším termínu. Například přímo ke dni ukončení poměru.

Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru, případně na pozdějším termínu výplaty.

Zaměstnavatel je povinen odstupné vyplatit po skončení pracovního poměru nejpozději v nejbližším výplatním termínu.

Pokud zaměstnavatel po domluvě odstupné stále nezaslal, zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě. Co dělat, pokud zaměstnavatel odstupné neposlal? Zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Dříve platilo, že jste napřed čerpali odstupné a až poté vám začala chodit podpora v nezaměstnanosti. Zaměstnanci, kteří mají nárok na odstupné, po odpovídající dobu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.

Jedna z běžných otázek, které zaměstnanci pokládají po ukončení pracovního poměru. Podpora v nezaměstnanosti je dávka poskytovaná státem, která má pomoci lidem, kteří ztratili zaměstnání a aktivně hledají novou práci. Ano, i když zaměstnanec obdrží odstupné, může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.

To, že vám bylo vyplaceno odstupné, může ovlivnit ještě jednu podstatnou věc a to podporu v nezaměstnanosti. Pokud od zaměstnavatele obdržíte nějakou finanční náhradu tohoto typu, termín začátku podpory od Úřadu práce se posune podle částky, která vám bylo vyplacena. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci.

I když se Josef půjde registrovat na úřad práce hned 1. dubna, podporu bude dostávat až od 1. června.

Délka evidence na Úřadu práce: Po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného je třeba se zaregistrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Výše odstupného: Pokud má zaměstnanec dostatečné odstupné, může to mít vliv na okamžité vyplácení podpory.

Vrácení odstupného

Zákon myslí i na situaci, kdy se zaměstnanec do stejného zaměstnání vrátí dříve než po uplynutí doby, za kterou mu bylo vyplaceno odstupné. Tehdy je povinen poměrnou částku zaměstnavateli vrátit.

Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru bude následně u téhož zaměstnavatele vykonávat práci v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit.

Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, určené v předchozí větě.

Zaměstnanci vrací část odstupného, pokud se vrátí do stejného zaměstnání dříve, než uplynou tři měsíce od ukončení původního pracovního vztahu.

Příklad: Zaměstnanec skončil pracovní poměr 28. 2. 2025 a nastoupil znovu u téhož zaměstnavatele od 1. 7. 2025 do 31. 12. 2025.

Odstupné se nebude vracet v případě, bude-li zaměstnanec pro dosavadního zaměstnavatele po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného následně pracovat na základě dohody o provedení práce.

Důležité změny v zákoníku práce

Aktuálně: Novela zákoníku práce, tzv. Flexinovela by měla přinést důležitou změnu při výpovědi. Tou je, že výpovědní doba poběží doručením výpovědi a ne až od 1. dne následujícího měsíce jak tomu je doposud. Předpokládaný datum účinnosti je od 1.4.2025.

Od ledna 2025 nastává jedna zásadní změna. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz, onemocnění způsobené povoláním apod.) nově vyplácí odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn.

tags: #odstupne #pri #dohode #podminky

Oblíbené příspěvky:

• Jak získat invalidní důchod v ČR?
• Vzor osobního dotazníku
• Superhrubá mzda: jak na to?
• Profesní kvalifikace Kuchař-Číšník
• Ukončení neschopenky: Co je třeba vědět?