Nulové daňové přiznání OSVČ: Podmínky a povinnosti

Stále častěji si zaměstnanci přivydělávají bokem jako soukromí podnikatelé. Proč nevyužít volný čas po pracovní době efektivně, zvlášť když jste v práci nabrali know-how, které můžete využít i jinde. Nebo když si můžete vydělávat svým koníčkem.

Nezapomeňte ale na to, že v takovém případě musíte odevzdat přiznání k dani z příjmu. V článku se dozvíte, jak udělat výpočet daně pro OSVČ.

Osob s nulovými příjmy z podnikání za rok 2024 není málo. Začali podnikat, ale nevyšlo to. Nebo živnost založili, ale s podnikáním nakonec nezačali.

OSVČ, které mají z podnikání nulové příjmy, jsou z hlediska daňových povinností specifickou skupinou. Některým povinnostem se nevyhnou, jiné pro ně budou na rozdíl od ostatních mírnější.

Můj příjem z podnikání je 0. Nic jsem nevydělal.

Podle Patrika Madleho, tiskového mluvčího Generálního finančního ředitelství, existují hned dvě možnosti, jak mohou daňové povinnosti řešit podnikatelé s nulovými příjmy.

Druhou situací, která může v případě nulových příjmů nastat, je, že poplatník měl i nulové výdaje, a tudíž mu ani nevznikla daňová ztráta.

Sice jste si založili živnostenský list, ale neměli jste za celé zdaňovací období ze svého „vedlejšáku“ žádný příjem ani výdaj? Zatímco na finanční úřad stačí podat čestné prohlášení o tom, že daňové přiznání nepodáváte a z jakého důvodu (žádné příjmy ani výdaje), na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu musíte podat nulový přehled (tzn.

Obecně totiž platí, že OSVČ, která si přivydělává vedlejší činností a její celkové zdanitelné příjmy (tj. podle § 7 až § 10 ZDP příjmy z podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti) nepřekročily 6 000 Kč, nemusí podávat daňové přiznání vůbec, pokud zároveň učinila za příslušné zdaňovací období řádné prohlášení k dani (tzv.

Pokud jsou ale vaše celkové příjmy z vedlejší činnosti vyšší než 6 000 Kč nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu (měli jste výdaje vyšší než příjmy), případně se vás týká ještě jiný důvod uvedený v § 38g ZDP (typicky např.

Dále je podle stejného odstavce ZDP povinen daňové přiznání podat také každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Ptáte se tedy, co s vedlejší živností, k níž vám živnostenské oprávnění leží v šuplíku ladem a víte, že v dohledné době jej nebudete potřebovat? pozastavení i zrušení činnosti provedete jednoduše pomocí tzv.

Finanční úřad vždy informujte o své nule, úředníci se totiž jinak o nečinnosti firmy nedozví. Pokud daňové přiznání nepodáte ani po výzvě, může Vám finanční úřad podle § 247a daňového řádu 280/2009 Sb. udělit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.

Potřebujete podat daňové přiznání pro firmu s nulovými příjmy a nevíte si s ním rady?

Jako osoba samostatně výdělečně činná máte povinnost podat daňové přiznání výhradně elektronicky.

Termínem odevzdání je pátek 2. května 2025. Pokud by měl podnikatel nařízený audit, nebo se rozhodl uložit plnou moc daňovému poradci nebo advokátovi, termín podání se pro něho prodlouží do úterý 1.

Řešíte si daňové přiznání sami? Od 1. ledna 2023 vznikla nově povinnost podávat daňové a ostatní podání výhradně elektronickou formou ve spojitosti s povinným zavedením datových schránek u OSVČ.

Noví uživatelé si však nemusí datovou schránku sami zakládat, neboť datové schránky budou aktivované ve třech vlnách od ledna do března automaticky.

Pro elektronické vyplnění daňového přiznání prostřednictvím portálu Moje daně se můžete přihlásit pomocí bankovní identity či občanského průkazu s čipem nebo můžete přiznání poslat již zmíněnou datovou schránkou, a to do 3.

V daňovém přiznání musíte uvést všechny vaše příjmy. A to i tehdy, pokud jste v průběhu roku ze mzdy odváděli zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Nezapomeňte si od vašeho zaměstnavatele do 15.

Vedlejší činnost a povinnosti

V případě, že máte svého zaměstnavatele a jako přivýdělek podnikáte, s největší pravděpodobností své podnikání vedete jako vedlejší činnost. Osoby samostatně výdělečné činné mohou dle českého zákona podnikat na hlavní nebo vedlejší činnost.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud jste v kalendářním roce, a to i v případě zahájení či ukončení činnosti v průběhu roku, podnikali a zároveň jste byli zaměstnanci, studovali jste nebo pobírali rodičovský příspěvek či důchod.

Jako OSVČ hlavní jste podnikatelé na „plný úvazek“. Živnost je vaší hlavní pracovní náplní a hned od prvního měsíce podnikání musíte platit alespoň minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

V prvním roce nemusíte odvádět zálohy na sociálním ani zdravotním pojištění. Odvedete je až po podání prvního přehledu o příjmech a výdajích, který odevzdáte na zdravotní pojišťovnu a ČSSZ.

Pokud váš zisk nepřesáhne rozhodnou částku, pro rok 2024 se jedná o částku 105 520 Kč, nemusíte sociální pojištění platit ani v dalších letech. To platí v případě, že vedlejší činnost vykonáváte po celý rok.

V případě, že rozhodnou částku pro sociální pojištění překročíte, musíte platit sociální pojištění. Zdravotní pojištění platit musíte v každém případě.

Daňové přiznání musíte na finanční úřad podat, když vaše příjmy z podnikání (nikoliv zisk) za rok 2024 překročily 50 000 Kč.

Jako zaměstnanci, kteří si vydělávají samostatně výdělečnou činností, vyplňujete přílohu č. 1 daňového přiznání.

Pozor, pokud si jako zaměstnanec ročně přivyděláte z titulu dalších druhů příjmů zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč (např.

Jak funguje daň ze samostatné výdělečné činnosti (a jak ji NIKDY NEPLATIT!)

Přehled o příjmech a výdajích

Každá OSVČ, která alespoň po část roku 2024 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“), má povinnost podat příslušné správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a dalších údajích za rok 2024 (dále jen „přehled“).

OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu, naleznou více informací zde.

Podrobný návod, jak vyplnit Přehled o příjmech a výdajích za rok 2024.

Termíny podání přehledu za rok 2024

Lhůta pro podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok se odvíjí od lhůty pro podání daňového přiznání, kdy toto se mění podle toho, kdy bylo podáno, v jaké podobě a kdo jej podal.

2. 5. 2025 pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě,
2. 6. 2025 (prodloužená lhůta) pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2025,
1. 8. 2025 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2025.

Způsob podání přehledu

Pokud má OSVČ zpřístupněnou datovou schránku, která jí byla zřízena ze zákona, je od 1. 1. 2025 povinna přehled podávat pouze elektronicky, a to prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ, kdy tiskopis odešlete ve formátu xml přímo příslušné správě sociálního zabezpečení je, se do ePortálu ČSSZ nejprve přihlásit (např. prostřednictvím ověření datovou schránkou), kde se po přihlášení značná část údajů do přehledu vyplní automaticky, a následně odeslat, prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ tiskopis odešle ve formátu xml přímo příslušné správě sociálního zabezpečení tzv. přímým kanálem (přes veřejné rozhraní pro e - Podání (VREP/APEP), jestliže vlastníte uznávaný elektronický podpis, přehled v čitelném formátu (např. PDF) je možné doručit i na e-podatelnu nebo do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže vlastní uznávaný elektronický podpis anebo je držitelem datové schránky.

Nemá-li OSVČ zpřístupněnou datovou schránku, která jí byla zřízena ze zákona, nebo v odůvodněných případech, může vyplněný interaktivní formulář z ePortálu ČSSZ, zaslat v čitelném formátu (např. PDF) na e-podatelnu (jestliže vlastníte uznávaný elektronický podpis), nebo jej doručí na příslušné správy sociálního zabezpečení.

Vyplnění interaktivního tiskopisu prostřednictvím ePortálu ČSSZ není podmíněno přihlášením se do ePortálu ČSSZ. Pokud se však klient k ePortálu ČSSZ přihlásí, budou mu při práci s tímto formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ, kromě identifikačních údajů formulář předvyplní také úhrn zaplacených záloh na pojistné, formou nepovinné nápovědy i informace o počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a jejím charakteru (hlavní či vedlejší) a další údaje. Zároveň bude klientům umožněno uložit byť i rozepsaný formulář na vlastní PC.

Upozornění: při e - Podání přehledu prostřednictvím pověřené osoby do datové schránky správy sociálního zabezpečení nebo s uznávaným elektronickým podpisem, je vhodné využít formulář plné moci na ePortálu ČSSZ; pro klienty přihlášené do ePortálu je k dispozici funkce Správa plných mocí, ve které lze plnou moc přímo zadat, zrušit či upravovat její rozsah. Plnou moc v čitelném formátu je možné vložit jako přílohu přímo do formuláře nebo zaslat (poštou/elektronicky) či osobně doručit příslušné správě sociálního zabezpečení.

Podání opravného přehledu

Zjistí-li se po podání přehledu, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění je vyšší, než který byl v řádném přehledu uveden, je OSVČ povinna nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný přehled. V opravném přehledu OSVČ mimo jiné uvede důvod pro předložení opravného přehledu, novou výši daňového základu a novou výši vyměřovacího základu, který nesmí být nižší, než na původním přehledu, a novou výši měsíčního vyměřovacího základu. Skutečnost rozhodnou pro změnu vyměřovacího základu prokáže (např. kopií dodatečného či opravného daňového přiznání).

Rozdíl mezi výší pojistného, které uhradila nebo měla uhradit na podkladě řádně podaného přehledu, a novou výší pojistného, je OSVČ povinna uhradit do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán opravný přehled. Nová výše měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh platí od kalendářního měsíce, v němž OSVČ opravný přehled podala nebo měla podat.

Zjistí-li se po podání přehledu, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je nižší, než který OSVČ uvedla, může OSVČ předložit příslušné správě sociálního zabezpečení opravný přehled. Takovýto opravný přehled může OSVČ podat nejpozději do tří kalendářních měsíců po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze SVČ dozvěděla.

V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popř. novou výši příjmů a výdajů, a výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše vyměřovacího základu, pokud původní výše byla určena ve vyšší než minimální výši. Skutečnost rozhodnou pro změnu vyměřovacího základu prokáže.

Jestliže částka daňového základu nezakládá OSVČ za dobu vedlejší SVČ účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který se opravný přehled podává, může OSVČ spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění.

Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku. Opravným přehledem není možné zrušit již podanou přihlášku k důchodovému pojištění nebo změnit charakter SVČ (hlavní, vedlejší), které byly uvedeny na řádném přehledu.

Dokládání důvodů vedlejší SVČ

Pokud chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, musí příslušné správě sociálního zabezpečení oznámit skutečnosti o vedlejší činnosti nejpozději na přehledu za kalendářní rok, ve kterém chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Pokud důvod pro vedlejší činnost patří mezi povinně dokládané důvody, musí skutečnosti OSVČ doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala takový přehled, pokud tuto skutečnost nedoložila již dříve.

V souladu s ustanovením § 48d odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, OSVČ není povinna dokládat důvody, pro které je SVČ považována za vedlejší SVČ, pokud ČSSZ údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci, nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; ČSSZ je povinna tyto důvody zveřejnit - viz níže.

Dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se SVČ považuje za vedlejší SVČ, pokud OSVČ v kalendářním roce:

vykonávala zaměstnání,
měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
osobně pečovala o dítě do 4 let věku,
osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III nebo stupni IV, pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou,
byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

Má-li ČSSZ některý z těchto důvodů ve své evidenci, nebo má možnost si údaj o některém důvodu obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, není OSVČ takový důvod povinna dokládat.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ. Pokud však OSVČ oznámí skutečnost rozhodnou pro posouzení SVČ jako vedlejší, je povinna dle § 48 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších přepisů, oznámit zánik této zákonem uznatelné skutečnosti, kterou OSVČ ohlásila a event. doložila jako důvod pro výkon vedlejší SVČ a to nejpozději při podání přehledu za kalendářní rok, ve kterém k zániku došlo.

Přehled povinně i nepovinně dokládaných důvodů pro výkon vedlejší činnosti naleznete zde.

K pozdějšímu doložení důvodu pro výkon vedlejší SVČ nelze přihlédnout.

Podmínky pro výkon vedlejší činnosti od roku 2009 jsou podrobně uvedeny v kapitole Druhy SVČ v oddíle Rozdělení SVČ.

OSVČ může být považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána SVČ, a aspoň po část této doby výkonu činnosti trval i důvod pro výkon vedlejší SVČ. Účast na nemocenském pojištění uvedenou skutečnost nijak neovlivní.

Nepodání přehledu, pozdní podání přehledu či nepoužití předepsaného formuláře přehledu je přestupkem a OSVČ může být uložena pokuta podle § 25c odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Neuhradí-li OSVČ doplatek pojistného a zálohy na pojistné na důchodové pojištění ve lhůtách stanovených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zaplatila-li v nižší částce než je povinna zaplatit, je povinna platit penále podle § 20 odst. 1 citovaného zákona. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení, za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Penále se nepočítá za dobu, po kterou nebyla vykonávána SVČ.

Dosažení maximálního vyměřovacího základu

V případě, že OSVČ byla v kalendářním roce, za který se přehled podává, zároveň zaměstnancem a její úhrn vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dosáhl maximálního (ročního) vyměřovacího základu, nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za kalendářní rok spolu s vyměřovacím základem ze SVČ přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu, je OSVČ povinna předložit potvrzení o výši vyměřovacího základu (základů) zaměstnance příslušné OSSZ.

Potvrzení se předkládá z důvodu ponížení vyměřovacího základu ze SVČ tak, aby OSVČ zaplatila úhrn pojistného na důchodovém pojištění za kalendářní rok pouze do výše maximálního vyměřovacího základu.

Paušální daň

Možná jste zaznamenali, že existuje i režim paušální daně. V něm OSVČ každý měsíc zaplatí jednotnou částku, která obsahuje sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů.

Pokud jste se k paušální dani přihlásili, jste samozřejmě povinni ji platit, i pokud se vám v podnikání nedaří a máte nulové příjmy.

Daňové slevy a zvýhodnění

Existuje celá řada slev, kterými si můžete snížit daňový základ či samotnou daň, mnohdy až na nulu. Všechny slevy lze uplatnit i v případě, že jste splňovali danou podmínku pouze část roku.

Sleva na dani	Výše slevy a podmínky	Povinná příloha
Základní daňová sleva na poplatníka	Za rok 2023 činí tato sleva 30 840 Kč pro všechny OSVČ (i v případě, že jste samostatně výdělečnou činnost vykonávali pouze část roku).	Žádná, sleva se uplatňuje automaticky pro všechny OSVČ bez rozdílu.
Sleva na manžela/manželku nebo registrovaného partnera/partnerku	Pokud žijete v jedné domácnosti s manželem či manželkou / registrovaným partnerem či partnerkou, jejíž/jehož celkové příjmy za rok 2023 nepřesáhly 68 000 Kč, máte nárok na slevu 24 840 Kč. Do příjmů se ovšem počítají některé dávky, například nemocenská či mateřská. Naopak, nepočítají se dávky státní sociální podpory, jako například rodičovský příspěvek. Pokud je manžel či manželka vlastníkem průkazu ZTP/P, částka se zvyšuje na 49 680 Kč. Při uzavření manželství či registrovaného partnerství v průběhu roku máte na slevu nárok od následujícího měsíce po uzavření sňatku. Od 1. 1. 2024 platí podmínka péče o dítě do 3 let věku.	Příjmy manžela či manželky / registrovaného partnera či partnerky se dokládají pomocí podepsaného čestného prohlášení.
Sleva na dítě (daňový bonus)	Sleva na vyživované dítě do 18 let ve společné domácnosti činí 15 204 Kč za první dítě, 22 320 Kč za druhé dítě a u třetího a každého dalšího dítěte 27 840 Kč ročně. Pokud má dítě průkaz ZTP/P, výše slevy se zdvojnásobí. Slevu na dítě ve věku 18-26 let lze uplatnit, pokud dítě prezenčně studuje nebo je dlouhodobě nemocné.	K uplatnění slevy stačí doložit čestné prohlášení, že druhý z rodičů tuto slevu neuplatňuje. V případě studujících dětí ve věku 18-26 let je potřeba navíc doložit potvrzení o denním studiu.
Školkovné	Daň lze snížit i o školkovné, tedy o náklady spojené s umístěním dítěte do předškolního zařízení, které může být až do výše minimální mzdy. Ta za rok 2023 činí 17 300 Kč. Sleva se uplatní za každé dítě. Sleva pro studenty a tzv. školkovné jsou od 1. 1. 2024 zrušeny.	K daňovému přiznání musíte přiložit potvrzení z předškolního zařízení s uvedenou celkovou výší nákladů za umístění vašeho dítěte.
Studenti denního studia	Daňová sleva pro studenty denního studia ve věku do 26 let (resp. 28 let v případě doktorského studia) činí 4 020 Kč. Sleva pro studenty a tzv. školkovné jsou od 1. 1. 2024 zrušeny.	Doložte potvrzení o denním studiu.
Invalidé	Invalidé I. a II. stupně mají nárok na slevu na dani ve výši 2 520 Kč, invalidé III.

Daňové slevy a zvýhodnění můžou snížit celkovou daň z příjmů až na nulu. Daňové zvýhodnění na dítě jako jediné může navíc daň snížit až do záporných čísel.

Nárok na daňový bonus nemají dlouhodobě nezaměstnaní, osoby pobírající starobní důchod či osoby, které mají příjmy pouze z pronájmu nebo z kapitálového majetku.

Pokud vám v daňovém přiznání vyšel přeplatek na dani z příjmů nebo máte nárok na výplatu daňového bonusu, musí vám příslušnou částku finanční úřad vyplatit do 30 dní od stanoveného termínu pro podání daňového přiznání (na dřívější termín odeslání daňového přiznání se nebere zřetel). Pokud tedy podáváte daňové přiznání elektronicky, platí pro vás termín odevzdání 2. 5. 2024 a daně (resp. daňový bonus) vám finanční úřad zašle nejpozději do 3. 6. 2024 (2. 6. 2024 připadá na neděli). Pokud ovšem poplatník podá daňové přiznání opožděně, 30denní lhůta začíná plynout až po skutečném odevzdání daňového přiznání.

Kromě podání daňového přiznání máte jako OSVČ navíc povinnost do měsíce odevzdat přehledy o svých příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. OSVČ mají povinnost podávat daňové a ostatní podání výhradně elektronickou formou.

Termín pro elektronické podání daňového přiznání OSVČ k dani z příjmů za rok 2023 je do 2. 5. 2024, v případě podání daňovým poradcem pak do 1. 7.

Daň z příjmů činí 15 % ze základu daně, tedy z vašich příjmů po odečtení výdajů a odečitatelných položek. Z takto vypočítané daně navíc odečtete daňové slevy a zvýhodnění.

Výdaje můžete odečíst buď jako reálné výdaje na zajištění příjmu, anebo formou výdajového paušálu. Daňové zvýhodnění na dítě jako jediné může daň snížit až do záporných čísel.

Ať už se rozhodnete podnikat jako OSVČ hlavní nebo vedlejší, nezapomeňte se nahlásit na živnostenském úřadě. Více se dozvíte v Průvodci založením živnosti.

tags: #nulové #daňové #přiznání #osvč #podmínky