Nevyplacení mzdy v termínu: Důsledky a možnosti řešení v České republice
Během přípravy tohoto článku jsem přemýšlel, zda je vůbec třeba veřejnosti připomínat již mnohokrát omílané. Tedy že termín výplaty mzdy nebývá totožný s její splatností tak, jak ji chápe zákoník práce. V posledních dnech se mi ale na stůl dostaly případy, v nichž důsledné rozlišení těchto pojmů hraje stěžejní roli a z nichž je zřejmé, že, slovy klasika, „někteří jedinci v látce stále tápou“. Souběžně se mi v rukou ocitlo soudní rozhodnutí, které naznačuje, že důvody „tápání“ nemusí nutně být vždy na straně účastníků sporu.
Neboť opakování je matkou moudrosti, připomeňme úvodem, že zákoník práce upravuje termín splatnosti mzdy poněkud odlišně od obecně rozšířeného chápání. V laické veřejnosti splatnost mzdy bývá často směšována s termínem její výplaty, který je zpravidla uveden v pracovní smlouvě či mzdovém výměru. Pravidelný termín výplaty je obvykle stanoven s ohledem na konkrétní poměry zaměstnavatele.
Splatnost mzdy dle zákoníku práce
Oproti tomu, splatnost mzdy nastává podle zákoníku práce po vykonání práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci na ni vzniklo právo. Výplatní termín nesmí být sjednán nebo určen později. Zaměstnavatel tedy jednoduše řečeno musí uhradit výdělek nejpozději poslední den následujícího kalendářního měsíce po měsíci, v němž zaměstnanec konal pro něj práci. Pro názornost, nejzazším dnem splatnosti odměny za práci, kterou pracovník vykonal v měsíci dubnu, je 31.
Zákoník práce připouští, aby si strany pracovněprávního vztahu sjednaly kratší (například týdenní) nebo dřívější, nikoli však delší splatnost než zákonnou. Odpověď na otázku, jak vyjádřit dohodu o dřívější splatnosti, zřejmě nevyvolá potřebu závažnějšího rozmýšlení. Snad každého napadne například v pracovní smlouvě prostě uvést, že splatnost mzdy nastává k dřívějšímu konkrétnímu datu.
Případ ze soudní praxe
V projednávaném sporu zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě formulačně vyjádřili splatnost mzdy vždy k určitému (nikoli poslednímu) dni následujícího měsíce. Zaměstnanec, který neobdržel mzdu za předcházející měsíc, proto patrně i s ohledem na doslovné znění pracovní smlouvy nabyl přesvědčení, že marným uplynutím patnáctidenní dodatečné lhůty po dohodnutém termínu splatnosti se smí platně se svým zaměstnavatelem okamžitě rozloučit.
Jen maně si dokážu představit, jaké muselo být rozčarování pracovníka, když zcela opačný ortel nad osudem pracovního vztahu vynesl odvolací soud. Krajský soud dovodil, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo dáno neplatně, neboť v době jeho ukončování kvůli prodlení s výplatou nebyla mzda ještě ani splatná, tudíž ani nemohla být dlužná.
Nic nepomohlo ani dovolání k Nejvyššímu soudu, který poměrně překvapivou argumentaci ozdobil o názor, že účastníci při uzavření pracovní smlouvy neměli totiž vůli sjednat její splatnost, ale - světe div se - pouze termín výplaty. Soud tedy dospěl k závěru, že ačkoliv text pracovní smlouvy hovoří výslovně o splatnosti mzdy, z dalších souvislostí případu je zřejmé, že pojmem „splatnosti“ účastníci ve skutečnosti rozuměli pouze určení termínu, v němž bude mzda vyplácena.
Bohužel nejsem více zpraven o dalším osudu onoho „nešťastníka“, avšak je mi známo, že v nejhorším možném případě se mohl mimo placení jistě nezanedbatelných nákladů sporu připravit na dohru v podobě náhrady škody, která zaměstnavateli v důsledku zjištěné neplatnosti vznikla. Jak vidno, naznačený svár pojmů, který v nezaujaté veřejnosti může zprvu vyvolat rozpačité úšklebky či soucitný údiv nad tím, co my právníci zase vymýšlíme, když je to „černé na bílém“, může vyústit ve svízelnou situaci, když se oba termíny zamění.
Závěrem proto nezbývá než na popsaném příkladu varovat, abyste v pracovněprávních vztazích nespoléhali na nedotknutelnost psaného textu.
Co dělat, když zaměstnavatel nevyplatí mzdu?
Nevyplacení mzdy sice není trestným činem, ale je porušením povinností zaměstnavatele. V zákoně je totiž jasně stanoveno, že zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda. Pokud vám tedy nepřišla výplata, je třeba situaci řešit. Možností máte hned několik a navíc vás chrání také úřad práce. Co konkrétně dělat a jak postupovat?
Zákoník práce jasně stanoví, že zaměstnanci za vykonanou práci přísluší mzda. Mzda musí být jasně stanovená a to buď v pracovní smlouvě, vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Ohledně splatnosti pak zákon říká, že mzda musí být vyplacena nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Toto tedy v praxi znamená, že zaměstnavatel vám musí vyplatit mzdu za odpracovaný měsíc nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Tento termín se označuje jako termín splatnosti mzdy. Je stanovený zákonem a je tedy termínem, od kdy dochází porušení zákona a kdy můžete začít podnikat právní kroky.
V praxi to vypadá tak, že pokud jste odpracovali celý leden, vaše právo na mzdu za leden vzniká k 31. lednu. Nejčastěji ale výplata probíhá v polovině měsíce, obvykle 15. nebo 20. den.
První kroky při nevyplacení mzdy
Pokud vám nebude mzda vyplacena v termínu splatnosti, je čas začít jednat. Zákon vám v tomto případě poskytuje slušnou ochranu. Situaci je třeba řešit. Pokud má váš zaměstnavatel jen pár dní zpoždění a jste s ním v kontaktu, zkuste se s ním nejdříve normálně domluvit. Občas se stane, že se třeba v účetnictví vyskytne problém a nevyplacená mzda je pouhým nedorozuměním.
Dalším krokem je poslat zaměstnavateli předžalobní výzvu. Písemná výzva by měla obsahovat informace o výši dlužné částky a období, za které vznikla. Je dobré rozepsat, za co vám konkrétně zaměstnavatel dluží. Nezapomeňte přitom zahrnout i případné příplatky za práci (např. za práci v noci, o víkendu nebo práci přesčas).
Dále se vám do výzvy vyplatí zahrnout také informaci o tom, co se bude dít, pokud zaměstnavatel dluh nezaplatí. Tedy, že se třeba obrátíte na inspektorát práce nebo budete částku vymáhat soudní cestou. Na oficiálnosti pak výzva nabere pokud ji necháte sepsat a poslat advokátem.
Obraťte se na místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem ke kontrole vašeho zaměstnavatele. Můžete jej podat písemně, ústně nebo telefonicky. Podnět je dobré doplnit o kopie dokumentů týkajících se vašeho pracovního poměru (např.
Pokud zaměstnavatel na předžalobní výzvu nereaguje, podejte na něj žalobu na zaplacení dlužné částky. S tou si určitě nechte pomoci od advokáta a rozhodně nevolte vzory z internetu. Ty jsou totiž často plné chyb a kvůli tomu mohou vést nejen ke značné časové a mnohdy i finanční ztrátě, ale dokonce i k úplné prohře sporu. Pokud bude žaloba úspěšná, rozhodne soud o tom, že vám musí zaměstnavatel dlužnou mzdu uhradit do 15 dnů od doručení rozsudku. V případě, že by se tak nestalo, je třeba se obrátit na exekutora.
Bohužel není neobvyklé, že zaměstnavatel neplatí mzdu jednoduše z toho důvodu, že na ní prostě nemá, protože je zadlužený. To si ověříte v insolvenčním rejstříku. Pokud proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení, nemusíte svou pohledávku (dlužnou mzdu) nikde oznamovat. Vyplývá totiž automaticky z účetnictví nebo daňové evidence zaměstnavatele. Pokud ale chcete mít jistotu, přihlásit jí můžete. K tomu využijte formulář „Přihláška pohledávky“ na stránkách Insolvenčního rejstříku.
Pokud zaměstnavatele v insolvenčním rejstříku nenajdete, ale máte podezření, že je v platební neschopnosti, můžete vy sami k soudu podat insolvenční návrh. Zálohu na náklady insolvenčního řízení jakožto zaměstnanec neplatíte. Následně může být zahájeno insolvenční řízení nebo vyhlášena ochranná doba, tzv. moratorium. Jakmile dojde k vyhlášení moratoria nebo zahájení insolvenčního řízení, můžete se obrátit na úřad práce s žádostí o uspokojení mzdových nároků.
Tu je třeba podat písemně na kterémkoliv úřadu práce. Mzdový nárok je možné uplatnit maximálně na 3 kalendářní měsíce vaší práce.
S nevyplacenou mzdou vám vzniká právo na okamžité zrušení pracovního poměru. Toho můžete využít 15 dnů po termínu splatnosti mzdy a musíte jej podat písemně, jinak neplatí.
Tip: Plánujete dát výpověď v práci? Ochráníme vaše práva! S námi máte jistotu, že vaše výpověď bude platná a vy nepřijdete o nic, na co máte dle pracovní smlouvy nárok.
Okamžité zrušení pracovního poměru
Následky nevyplacení mzdy v řádném výplatním termínu zpravidla pro podnikatele neznamenají tolik, co nedodržení lhůty její splatnosti. V případě, že zaměstnavatel nevyplatí výdělek ani ve lhůtě patnácti dnů po uplynutí její splatnosti (nikoli tedy po termínu výplaty), smí s ním totiž zaměstnanec okamžitě rozvázat pracovní poměr a požadovat náhradu mzdy za dobu odpovídající délce výpovědní doby. V našem modelovém případě by tak mohl zaměstnanec učinit nejdříve dne 16. června.
Jedním z důvodů, pro který může zaměstnanec zrušit pracovní poměr okamžitě (tzv. „na hodinu“), je situace, kdy mu zaměstnavatel přestane vyplácet mzdu. Na zaměstnanci poté nelze požadovat, aby v pracovním poměru nadále setrval a dostal se tak například do finančních problémů. Jedná se však o velmi specifický institut, který je možné aplikovat při splnění velmi přísných podmínek.
Dle § 56 odst. 1 písm. ohledu důslednější. Dikce zákona nyní hovoří o jakékoli části mzdy, to znamená i částce nepatrné hodnoty. Mzda je přitom splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu.
Od splatnosti je však nutné odlišovat tzv. termín výplaty. Termín výplaty je pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu, který musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období splatnosti. Z pohledu zákoníku práce je však klíčový termín splatnosti. To znamená, že mzda za práci vykonanou v září je splatná nejpozději 31. října bez ohledu na to, že termín výplaty je sjednán na 10. října.
Nevyplacená mzda se tak stává dluhem okamžikem, kdy marně uplynul termín splatnosti, tedy není-li mzda uhrazena do konce měsíce následujícího po tom, za nějž je na ni vznikl zaměstnanci nárok. V případě, že by nebyla zaměstnanci mzda vyplacena, pracovní poměr může nejdříve ukončit až k 15. listopadu, tj. 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Stejně jako v případě okamžitého zrušení ze strany zaměstnavatele musí být i toto okamžité zrušení PP písemné a doručené zaměstnavateli.
Zaměstnanec je vázán také dodržením lhůt, které uvádí zákoník práce. Dle § 59 ZP může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl (tzv. subjektivní lhůta), nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl (tzv. objektivní lhůta). Lze jen doporučit, aby zaměstnanec, který předává okamžité zrušení PP zaměstnavateli osobně na pracovišti, trval na potvrzení převzetí tohoto okamžitého zrušení, obsahující specifikaci dlužných nevyplacených mezd.
Jestliže zaměstnavatel nechce zaměstnanci mzdu vyplatit, jedná se o dluh jako každý jiný, který lze vymáhat soudně. Zaměstnanec má možnost podat žalobu na zaplacení dlužné částky, popřípadě návrh na vydání platebního rozkazu. Zaměstnavatel by však měl být na eventuální podání žaloby upozorněn tzv.
Co je důležité zmínit je, že pracovněprávní pohledávky zaměstnanců jsou tzv. pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle § 169 InsZ, které lze považovat za přednostní pohledávky, neboť se uplatňují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.
Uplatnění nároků u úřadu práce
Jestliže tedy zaměstnavatel dlužnou částku vyplatit nemůže, neboť se nachází v úpadku, a je již insolvenční řízení s tímto zaměstnavatelem zahájeno, je možné uplatnit své nároky u úřadu práce. Jedná se o podstatně jednodušší rychlejší cestu, jak se nevyplacené mzdy domoci a zároveň existuje větší jistota, že nárok zaměstnance bude alespoň částečně uspokojen. Pokud je tedy zaměstnavatel v platební neschopnosti, mají jeho zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele nárok na uspokojení mzdových nároků, které jim zaměstnavatel nevyplatil. Tyto mzdové nároky zaměstnanec může uplatnit prostřednictvím žádosti o uspokojení mzdových nároků ke kterékoliv krajské pobočce úřadu práce. Na základě oprávněné žádosti Úřad vyplatí částku odpovídající splatným mzdovým nárokům zaměstnance za 3 kalendářní měsíce.
| Možnost řešení | Popis |
|---|---|
| Dohoda se zaměstnavatelem | Zkuste se domluvit, pokud se jedná o drobné zpoždění. |
| Předžalobní výzva | Písemně vyzvěte zaměstnavatele k úhradě dlužné částky. |
| Inspektorát práce | Podnět ke kontrole zaměstnavatele. |
| Žaloba | Podání žaloby na zaplacení dlužné mzdy. |
| Insolvenční řízení | Podání insolvenčního návrhu, pokud je zaměstnavatel v platební neschopnosti. |
| Úřad práce | Žádost o uspokojení mzdových nároků v případě insolvence. |
| Okamžité zrušení pracovního poměru | Možnost zrušit pracovní poměr 15 dnů po splatnosti mzdy. |
Alespoň v tomto rozsahu, se tak zaměstnanec dostane k části své nevyplacené mzdy. To je potom nevýhodou takového postupu. Zaměstnanec se však pořád může ve zbytku nevyplacené mzdy, svého nároku domáhat přihláškou v insolvenčním řízení.
Přestupek na úseku odměňování
Málo zaměstnavatelů si uvědomuje, že nevyplacení mzdy zaměstnanci má také dopady v rovině přestupkové. Nevyplacení mzdy řádně a včas představuje závažné porušení zaměstnavatelových povinností, které nemůže zůstat bez povšimnutí. Takové jednání (ve formě omisivní), je tak kvalifikováno jako přestupek na úseku odměňování dle ust. § 13 zák. č. 251/2005 Sb., zákona o inspekci práce a následně sankcionován pokutou dosahující výše až 2 000 000 Kč.
Možná jste si doposud mysleli, že o výplatě je třeba znát hlavně její výši a vše ostatní je spíše podružné. Nijak nepopíráme, že tento údaj zajímá každého nejvíce, ale vyplatí se sledovat i další věci. Kdy je splatnost mzdy a co když se výplata opozdí? K čemu se vám hodí výplatní páska a co vše na ni najdete. Co znamená splatnost mzdy? Výplata mzdy na účet nebo v hotovosti? Výplatní páska: co to je a co na ní najdu? Jak je to se mzdou během dovolené?
Zaměstnavatelé někdy zkoušejí různé finty, aby ušetřili na zaměstnancích, případně alespoň odložili platby, jak jen to půjde. Podobnou snahu měl i zaměstnavatel pana Aleše, který se chtěl domluvit na občasné vyplácení mzdy jednou za dva měsíce a zakotvit tuto možnost v pracovní smlouvě. Taková snaha je ovšem nezákonná.
Zákoník práce stanoví, že mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku. Toto období lze upravit, a to v případě mzdy (tedy nikoliv platu). Lze je ovšem pouze zkrátit a nikoliv prodloužit. Pokud tedy určitou práci vykonáte v červenci, nejpozději do konce srpna je třeba ji splatit. Jedná se o termín ze zákona.
Současně ale ve smlouvě či ve vnitřních předpisech zaměstnavatele může zaznít závazek, že mzdu bude posílat do určitého data v daném měsíci (typicky např. do 15. dne následujícího měsíce).
Tip: Základní rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou asi většina z nás chápe. Jak ale čistou mzdu přesně vypočítáme? Proč mohou mít dva zaměstnanci se stejnou výší hrubé mzdy jiný čistý příjem? A proč někdy hovoříme o mzdě a jindy o platu?
Následky pozdního vyplacení mzdy
Zákoník práce spojuje s pozdním vyplacením mzdy celkem razantní následky. Pokud vám zaměstnavatel nevyplatí mzdu ani ve lhůtě patnácti dnů po uplynutí její splatnosti, smíte s ním okamžitě rozvázat pracovní poměr a požadovat náhradu mzdy za dobu odpovídající délce výpovědní doby.
Ochrana zaměstnance zde spočívá v tom, že na jednu stranu o své peníze nepřijde (nebo na ně má alespoň ze zákona nárok, realita může být někdy složitější), na druhou stranu ovšem nemusí setrvávat v pracovním poměru, v němž nemá jistotu pravidelné odměny. Po zaměstnanci nelze totiž spravedlivě požadovat, aby dále vykonával pro takového zaměstnavatele práci. Právo okamžitě odejít z pracovního procesu má zaměstnanec dokonce i za situace, kdy by mu zaměstnavatel výplatu poslal šestnáctý den po uplynutí její splatnosti.
Výjimkou je pouze situace, kdy zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu či plat, náhradu mzdy či platu nebo jakoukoliv jejich část pouze v důsledku chyby, omylu či jiné zřejmé nesprávnosti při výpočtu nebo výplatě. V takovém případě by bylo dané okamžité zrušení neplatné.
Ve výše zmíněném případě, kdy nastal termín splatnosti výplaty 31. srpna 2024, se octne 1. září 2024 zaměstnavatel v prodlení, pokud mzdu nezaplatí. Jestliže peníze svému zaměstnanci pošle na účet 27. srpna, ačkoliv mu v pracovní smlouvě slíbil, že výplatní termín mzdy je nejpozději 10. v následujícím měsíci, zaměstnance to tedy k razantním krokům neopravňuje. Pokud ale zašle peníze až 20. září, pak má zaměstnanec právo jej opustit a ještě požadovat náhradu mzdy za dva měsíce, v nichž by trvala výpovědní doba.
Nedodržení termínu výplaty mzdy je současně i přestupkem podle zákona o inspekci práce.
Současně ale připouští, že zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu mzdy nebo platu, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat mzdu nebo plat na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu. V praxi ve skutečnosti není nijak podstatné, jak složité provozní podmínky jsou. Podstatné přitom ale je, že by se s nimi měl takto předem domluvit. Pokud by teoreticky zaměstnanec účet zřízený neměl, nemůže ho do toho zaměstnavatel nutit.
Výplatní páska
Výplatní páska, někdy také nazývána “výplatní lístek” je písemné potvrzení jednotlivých částí mzdy či platu. jaká je tarifní mzda - tj. jaká je vaše hrubá mzda - tj.
Speciální ustanovení o vyplácení mzdy se týká období, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou. Zaměstnavatel je totiž povinen vyplatit zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se tedy zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Zákon pamatuje i na situace, kdy by takový postup technika výpočtu mezd neumožnila. Ani toto ustanovení není zcela dogmatické a zákon připouští možnost, kdy se výše uvedený postup děje pouze na výslovný požadavek zaměstnance.
tags: #nevyplaceni #mzdy #v #terminu #důsledky
