Průměrná mzda v Irsku v kontextu Evropské unie

Úrovně průměrné mzdy jsou v zemích EU závislé na výkonnosti ekonomik, ale jen z části. Mzdové rozdíly zůstávají obrovské. Termín dohánění je při porovnávání východní a západní části Evropské unie velmi případný. Rozdíly ve mzdách se totiž v čase výrazně snižují, i když pořadí států se mění jen málo.

Podívejme se, ve kterých evropských zemích jsou mzdy nejvyšší. Průměrná mzda meziročně zpravidla stoupá ve všech členských zemích Evropské unie, důvodů je pochopitelně více, například růst produktivity práce či inflace. Jedním z důvodů je i pravidelné zvyšování minimální mzdy v členských zemích Evropské unie.

Pravidelné každoroční zvyšování minimální mzdy má zajistit důstojné životní podmínky, má být impulsem i pro přijmutí hůře placených pracovních profesí, je to také snaha snižovat další rozevírání příjmových nůžek v ekonomice.

Publikována bývá hrubá mzda. Průměrnou mzdu v evropských zemích zveřejňuje více institucí, přičemž hodnoty se mohou v závislosti na použité metodice mírně lišit. Zpravidla však bývá zveřejňována hrubá mzda, tedy částka mzdy před zdaněním. Důvodem je skutečnost, že dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou mohou na svůj bankovní účet obdržet různou částku. Výpočet zdanění na straně zaměstnance ovlivňují různé daňové výhody, slevy či odpočty. Situace v jednotlivých členských zemích Evropské unie se pochopitelně liší.

Porovnání mezd v EU

Dlouhodobě nejvyšší mzdy z členských zemí EU jsou v Lucembursku, v Dánsku, v Nizozemí, v Belgii a v Německu. Za loňský rok byla nejnižší roční hrubá mzda v Bulharsku a v Rumunsku. Dle částky roční hrubé mzdy v eurech uvedené v publikaci „La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´EU en 2023 - The Tax Burden on Global Workers (Institut économique Molinary)“ můžeme jednotlivé členské země Evropské unie rozdělit dle výše hrubé mzdy do čtyř skupin.

  • První skupina (nad 50 000 euro)

    V osmi členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší než 50 000 euro, a sice v Lucembursku (70 189 €), v Dánsku (62 798 €), v Nizozemí (57 513 €), v Belgii (55 332 €), v Německu (55 041 €), v Irsku (54 649 €), v Rakousku (52 666 €) a ve Finsku (50 774 €).

  • Druhá skupina (od 30 000 euro do 50 000 euro)

    Ve třech členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší v rozmezí 30 000 euro až 50 000 euro. Jedná se o Švédsko (44 259 €), Francii (41 540 €) a Itálii (33 855 €).

  • Třetí skupina (od 20 000 euro do 30 000 euro)

    V šesti členských zemích EU byla průměrná roční mzda v rozmezí 20 000 euro až 30 000 euro. Takto vysoká hrubá roční mzda byla ve Španělsku (28 360 €), na Kypru (26 424 €), ve Slovinsku (23 332 €), v Portugalsku (21 606 €), na Maltě (20 952 €) a v Litvě (20 667 €).

  • Čtvrtá skupina (do 20 000 euro)

    V deseti členských zemích EU nedosahuje průměrná roční hrubá mzda ani 20 000 euro, a sice v Estonsku (19 996 €), v Řecku (19 912 €), v Česku (19 176 €), v Lotyšsku (16 758 €), v Polsku (16 731 €), v Maďarsku (16 582 €), v Chorvatsku (16 557 €), na Slovensku (15 538 €), v Rumunsku (15 527 €) a v Bulharsku (10 786 €).

V minulém roce tak průměrná roční hrubá mzda v Česku měla nejblíže k Řecku. Nicméně je důležité si uvědomit, že průměrná mzda ve všech členských zemích EU je vyšší, mnohdy výrazně, od „nejběžnější mzdy“. Průměrnou a vyšší mzdu má přibližně pouze třetině zaměstnanců. Výši průměrné mzdy totiž zvyšují mzdy nejlépe finančně ohodnocených zaměstnanců.

České mzdy jsou nižší, než by musely, což se odráží v nízké nezaměstnanosti. V roce 2023 byla průměrná hrubá mzda v Česku osmá nejnižší z členských zemí Evropské unie, avšak s malým finančním odstupem od Řecka, Portugalska nebo Malty. Mezi evropskými státy se řadíme k pomyslnému zlatému středu - jsme na tom lépe třeba než Slovensko, Polsko, Maďarsko či Ukrajina, ale zemím s nejvyššími průměrnými výdělky, jako jsou Švýcarsko, Island, Lucembursko, Dánsko nebo Norsko, se rozhodně neblížíme.

Pouze ve Švýcarsku byla v loňském roce průměrná hrubá měsíční mzda vyšší než v přepočtu 200 tisíc českých korun. Dalšími členskými zeměmi OECD s nejvyššími mzdami jsou Island, Lucembursko, Dánsko a USA. Ačkoliv je průměrná mzda často skloňovaným termínem v médiích a neustále se zvyšuje, je pravda, že až dvě třetiny zaměstnanců na ni bohužel nedosáhnou. Průměr je totiž výrazně ovlivněn a nadhodnocen mzdami a platy těch nejlépe odměňovaných zaměstnanců.

Další faktor, který může průměrnou mzdu zkreslovat, je to, že se ve statistikách uvádí vždy v hrubém. Dva zaměstnanci, kteří pobírají stejnou hrubou mzdu (či plat), pak mohou ve finále obdržet dost odlišné částky - důvodem je jiné zdanění. V České republice je typickým příkladem třeba daňové zvýhodnění na dítě.

U mimoevropských států, které nejsou členy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), je zdanění výrazně nižší než u států evropských. Ve finále to znamená, že u nich nejsou tak velké rozdíly mezi hrubou a čistou mzdou. Na druhou stranu jsou v těchto zemích výrazně vyšší příjmové rozdíly mezi jednotlivými pracovníky. V roce 2024 byla průměrná česká mzda podle parametrů vyhlášených v nařízení 286/2023 Sb. stanovena na 43 967 korun.

Více než 120 tisíc korun činí průměrné mzdy na Islandu, v Lucembursku a v Dánsku. Údaje o průměrných měsíčních mzdách jednotlivých států vychází ze statistik OECD. Vztahují se k průměrným měsíčním mzdám za rok 2022 (statistiky z roku 2023 zatím k dispozici nejsou). Nutno však podotknout, že se jedná pouze o nominální částky, které nezohledňují takzvanou paritu kupní síly.

Mimo území Evropy mají lidé nejvyšší průměrné mzdy ve Spojených státech amerických, Kanadě a Austrálii. Průměrná americká mzda dosáhla v roce 2022 na 5 407 dolarů, což bylo po přepočtu na českou měnu 114 740 korun. Spojené státy americké tak patří spolu s Kanadou a Austrálií mezi země mimo území Evropy, kde se průměrné mzdy pohybují nad hranicí 100 tisíc korun měsíčně.

O státech, které nejsou členy OECD (některé z nich pouze spolupracují v režimu rozšířené spolupráce), aktuální podrobné informace nemáme. Patří sem třeba Rusko, Čína či Indie.

Průměrné mzdy se liší stát od státu. Nejvíce si vyděláte ve Švýcarsku, kde průměrná mzda překonala 200 tisíc korun. Více než 100 tisíc korun se vydělává na Islandu, v Lucembursku, Dánsku, Nizozemí, Belgii, Irsku, Norsku, Německu či Rakousku. Záleží vždy na konkrétní zemi. Vysoké průměrné mzdy mají třeba v USA, Kanadě či Austrálii, kde hodnota průměrných výdělků překonala hranici 100 tisíc korun.

Země s nejvyššími průměrnými hrubými platy:

  • Švýcarsko - 179 446,77 Kč
  • Lichtenštejnsko - 144 764,03 Kč
  • Dánsko - 142 387,44 Kč
  • Spojené státy - 136 910,08 Kč
  • Lucembursko - 118 057,53 Kč
  • Monako - 116 515,77 Kč
  • Singapur - 113 061,23 Kč
  • Německo - 109 863,63 Kč
  • Austrálie - 105 100,88 Kč
  • Nizozemsko - 103 906, 29 Kč
  • Norsko - 103 874,92 Kč
  • Rakousko - 97 002,83 Kč
  • Kanada - 96 113,54 Kč
  • Belgie - 95 588,75 Kč
  • Finsko - 93 294,65 Kč
  • Švédsko - 93 150,48 Kč
  • Irsko - 90 540, 20 Kč
  • Francie - 86 551,21 Kč
  • Nový Zéland - 84 781,49 Kč
  • Izrael - 84 504,58 Kč

Ekonomika Irska patří mezi nejvyspělejší na světě. Dle Mezinárodního měnového fondu má Irsko HDP na obyvatele v paritě kupní síly 39 300 USD (2011) a je tak sedmé na světě. Irsko bylo posledních patnácti letech nejrychleji rostoucí ekonomikou Západní Evropy a bylo označováno keltský tygr. Od začátku 90. let 20. století zažilo Irsko ekonomický zázrak. Díky nízké korporátní dani (12,5 %) a investičním pobídkám nadnárodních společností Apple, Dell, Google či Microsoft, které si v Irsku zřídily svá sídla, dokázala irská ekonomika využít tehdejšího silného hospodářského rozvoje USA, zejména v oblasti informačních technologií.

Irsko se přeměnilo v technologické centrum Evropy. Ve druhé polovině 90. let dosahoval roční růst irského HDP až k 10%, v následujících letech se až do roku 2007 držel kolem 5-6%. Tahounem ekonomického růstu se stalo rovněž stavebnictví, neboť v období blahobytu vznikalo velké množství developerských projektů, které uspokojovaly touhu po spotřebním luxusu a dokonalejším bydlení. V souvislosti s tím stoupaly ceny nemovitostí do závratných výšek.

Při zpomalení americké ekonomiky v roce 2007 v důsledku hypoteční krize se projevila silná závislost irské ekonomiky na investicích z USA a zároveň na vývozu nadnárodních firem (podílejí se na irském vývozu z cca 80 % až 85 %) za oceán, kam směřuje téměř 18 % irského vývozu. Právě kvůli výrazné ekonomické provázanosti s USA pocítila irská ekonomika poměrně silné dopady finanční krize. Irsko se během této ekonomické krize stalo prvním státem eurozóny, který se ocitl v recesi.

V 1. čtvrtletí 2008 poklesl HDP o 0,3 %, ve 2. Hlavní příčinou byl propad trhu s nemovitostmi a výrazná ztráta spotřebitelské důvěry v zemi. V důsledku zhoršeného přístupu k finančním nástrojům, hlavně hypotékám, rovněž výrazně poklesl zájem i faktická možnost financování bydlení. Podle odborníků mělo jít o největší recesi v historii nezávislého Irska.

V současnosti je nejméně rozšířeným odvětvím irského hospodářství zemědělství. Irsko má nepříliš významné nerostné bohatství. Rozvíjí se především průmysl chemický a petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský.

Průměrná mzda ve vzdělávacím systému v Irsku tvoří od 36 490 Kč a před 83 170 Kč. Průměrná mzda v IT v Irsku tvoří od 50 020 Kč a před 120 650 Kč. Průměrná mzda v designu v Irsku tvoří od 59 500 Kč a před 80 100 Kč. Průměrná mzda v marketingu v Irsku tvoří od 35 900 Kč a před 55 910 Kč. Průměrná mzda v účetnictví a financích v Irsku tvoří od 54 140 Kč a před 104 750 Kč. Průměrná mzda u administrativních pracovníků v Irsku tvoří od 38 250 Kč a před 90 630 Kč. Průměrná mzda v jurisprudenci v Irsku tvoří od 36 490 Kč a před 351 580 Kč. Průměrná mzda v medicíně v Irsku tvoří od 39 430 Kč a před 113 580 Kč.

Základním ekonomickým mzdovým údajem je hrubá mzda, tj. částka před zdaněním. Důvodem je skutečnost, že dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou mohou mít čistou mzdu, kterou dostávají na bankovní účet, výrazně odlišnou. Důvodem je odlišné zdanění. V Česku zejména z důvodu daňového zvýhodnění na děti. Podle databáze OECD činila průměrná hrubá měsíční mzda v Česku za rok 2022 částku 39 399 Kč, v tabulce uvádíme právě tuto hodnotu. I u ostatních členských zemí OECD máme uvedenu průměrnou hrubou mzdu za rok 2022 právě podle metodiky OECD, aby byla data porovnatelná. Průměrnou hrubou mzdu máme uvedenu nejenom v národní měně, ale i v českých korunách.

Při porovnání hrubých mezd je potřeba pamatovat na to, že zaměstnanci z důvodu odvodů daní ze mzdy obdrží na účet citelně nižší mzdu. V mimoevropských členských zemích OECD je přitom zdanění značně nižší než v evropských zemích.

Hodinové mzdy a HDP na obyvatele v tržních cenách (% k průměru EU, 2022)
Země Hodinová mzda (% průměru EU) HDP na obyvatele (% průměru EU)
Lucembursko 194 291
Irsko 139 269
Dánsko 179 179
Švédsko 119 159
Nizozemsko 134 150
Rakousko 125 133
Belgie 146 128
Finsko 129 132
Německo 132 124
Francie 121 115
Itálie 93 97
Slovinsko 86 -
Česko 55 64
Řecko 51 65
Portugalsko 57 67
Estonsko 53 56
Litva 55 52
Slovensko 50 57
Chorvatsko 45 50
Polsko 45 51
Lotyšsko 42 46
Maďarsko 40 50
Rumunsko 39 35
Bulharsko 31 25

Zdroj: Eurostat

tags: #průměrná #mzda #Irsko #statistiky

Oblíbené příspěvky: