Nemocenská ve výpovědní lhůtě: podmínky a co je třeba vědět

Chystáte se podat výpověď v práci nebo jste výpověď dostali? Pak je tento článek právě pro vás. V tomto článku se dozvíte vše o výpovědní době a možnostech, které mohou nastat.

Na začátek si řekneme, co to výpovědní doba, někdy nazývaná jako výpovědní lhůta, je, jak na ni nahlíží zákoník práce, jak se počítá.

Co je to výpovědní doba?

Výpovědní lhůta je zákoníkem práce jasně definovaná. Podáním písemné výpovědi pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce (výjimkou jsou případy specifikované zákoníkem práce v § 51a).

Jak se počítá výpovědní lhůta?

Od kdy běží výpovědní lhůta se dá snadno odvodit. Konkrétně - Pokud zaměstnanec podá výpověď 15. ledna 2025 a výpovědní doba je dvouměsíční, pracovní poměr skončí 14.

Pokud byl váš pracovní poměr sjednán na dobu určitou, skončí pracovní poměr dnem, který byl sjednán jako poslední.

Nemocenská ve výpovědní době

Může se stát, že onemocníte během výpovědní doby. Zákoník práce jasně říká, že během pracovní neschopnosti nemůžete dostat výpověď z důvodu nadbytečnosti nebo zdravotních důvodů.

Dvouměsíční výpovědní lhůta a nemocenská se může zdát jako složité téma - někdy se prodlužuje, někdy zase ne. Nemocenská výpovědní dobu prodlužuje v případě, že vaše nemoc trvá déle, než je dvouměsíční výpovědní lhůta.

Ukážeme si konkrétně na příkladu popsaném výše, kdy výpovědní lhůta a tím i pracovní poměr, skončí 31. jste nemocni 14 dní ve výpovědní lhůtě, vaše nemoc skončí 15. jste nemocni od 29. května do 15. června.

Výpovědní doba se prodlužuje o 3 kalendářní dny (období od počátku pracovní neschopnosti 29. května do uplynutí výpovědní doby 31. května).

Pokud jste otěhotněla před datem, kdy jste od zaměstnavatele výpověď dostala, byla by taková výpověď neplatná. Konkrétně: 15. února jste dostala výpověď, výpovědní lhůta začíná běžet od 1. března, pracovní poměr končí 30. váš gynekolog určí 1. váš gynekolog určí 18. výpověď je platná a výpovědní doba se prodlužuje o 13 kalendářních dnů (jedná se o období od 18. dubna až původní datum skončení pracovního poměru 30.

Odstupné a zkrácení výpovědní doby

Novela zákoníku práce umožňuje v určitých případech zkrátit výpovědní dobu na 1 měsíc. Nárok na odstupné vám vznikne, pokud jste dostali od svého zaměstnavatele výpověď podle § 52 písm.

Poslední bod, výpověď pro nadbytečnost výpovědní dobu nezkracuje. Za jiných než výše uvedených podmínek nárok na odstupné nevzniká.

Práce konané mimo pracovní poměr

Máme dva druhy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - Dohoda o provedení práce a Dohoda o pracovní činnosti. Výpovědní doba smí být prodloužena pouze vzájemnou písemnou domluvou mezi vámi a zaměstnavatelem.

Práva a povinnosti během výpovědní lhůty

Na závěr je nutné připomenout, že po celou dobu výpovědní lhůty musíte pro svého zaměstnavatele i nadále pracovat a plnit pokyny nadřízených. I ve výpovědní době se na vás vztahuje možnost takzvaného vytýkacího dopisu, a v extrémních případech i možnost okamžitého zrušení pracovního poměru.

Náhrada mzdy a nemocenské dávky

Pokud jste na neschopence, platí vám nejdříve váš zaměstnavatel a poté dostáváte nemocenské dávky. Jak to ale funguje v případě, že zaměstnavatele nemáte? Kdy máte nárok na nemocenskou v tomto případě a kdy vám náleží i náhrada mzdy?

Nemocenská (nemocenské) je formou sociálního pojištění, které poskytuje náhradu příjmu osobám, které jsou dočasně pracovně neschopné kvůli nemoci nebo úrazu. Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty.

Podmínky pro nárok na nemocenskou

Dočasná pracovní neschopnost: Osoba musí být lékařem uznána za dočasně pracovně neschopnou kvůli nemoci nebo úrazu.
Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou má pouze osoba, která platí nemocenské pojištění.
Začátek vyplácení: Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou až od 15. dne pracovní neschopnosti.

V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti.

Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.

Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky. Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky.

Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.

Vysvětleme si to na příkladu: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15.

Výpověď a ochranná doba

Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď.

Výjimky, kdy může zaměstnavatel dát výpověď i během nemocenské:

Běží zkušební lhůta: Zaměstnavatel vás může bez důvodu propustit během zkušební doby.
Má zaměstnavatel právo dát zaměstnanci okamžitou výpověď: Výpověď i během vaší neschopenky můžete dostat pokud jste zvlášť hrubým způsobem porušili vaše pracovní povinnosti (například pokud přijdete do práce opilí nebo si z práce odnesete něco, co vám nepatří).
Došlo k porušení pravidel nemocenské: Výpověď vám hrozí také v případě, že porušujete pravidla dočasné pracovní neschopnosti.

Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.

Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské.

Po skončení pracovního poměru následuje 7denní ochranná lhůta, během které má zaměstnanec stále nárok na nemocenské dávky, ale ne na náhradu mzdy od zaměstnavatele.

Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec chráněn a zaměstnavatel mu nemůže dát výpověď. Výjimku z pravidla však představuje zkušební doma, hrubé porušení pracovních povinností či pravidel nemocenské, zrušení podnikatelské činnosti zaměstnavatele nebo jeho přestěhování.

Prodloužení výpovědní doby

Pokud vám zaměstnavatel doručí výpověď, začíná běžet tzv. výpovědní doba. Výpovědní doba má chránit především vás jako zaměstnance. Dává vám časový prostor najít si nové zaměstnání dřív, než vám přestane plynout příjem.

Na druhou stranu, výpovědní doba může být užitečná i pro zaměstnavatele. Má čas hledat za vás náhradu, případně zajistit předání agendy. Nalijme si ale čistého vína - v praxi jde často o období, které je pro obě strany spíš nepříjemné. Vy víte, že ve firmě končíte, a zaměstnavatel vás už do budoucna nepočítá.

Pokud během výpovědní doby onemocníte, máte nárok na nemocenské dávky stejně jako v jakémkoli jiném období pracovního poměru. Prvních 14 kalendářních dnů dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15. Nemusíte se bát, že by vás výpověď o tyto dávky připravila. Po celou dobu výpovědní lhůty jste totiž stále nemocensky pojištěni a zaměstnavatel za vás i nadále odvádí pojistné.

Představte si situaci, kdy jste dostali výpověď a během výpovědní doby onemocníte. Pokud jste v pracovní neschopnosti ve chvíli, kdy by měla výpovědní doba skončit, dojde k jejímu přerušení. Představme si to na příkladu. Máte dvouměsíční výpovědní dobu, která má skončit 30. června. Jenže 27. června onemocníte. Do konce výpovědní doby tedy zbývají tři dny. V takovém případě výpověď neskončí 30. června, ale až po uzdravení - konkrétně uplynutím těch tří dnů, které zbývaly. Pokud se uzdravíte třeba 4. července, pracovní poměr skončí 7.

Jiná situace ale nastane, pokud vaše neschopenka skončí dřív, než výpovědní doba. Například když onemocníte 20. června jen na týden a výpovědní doba má skončit 30. června, tak pracovní poměr skončí v tom původním datu.

A pokud si přejete, aby pracovní poměr skončil v původním termínu i navzdory tomu, že jste v době jeho ukončení nemocní, můžete to zaměstnavateli jednoduše oznámit. Můžete to udělat písemně, ústně nebo i mlčky - například tím, že se nijak neozvete a se skončením pracovního poměru souhlasíte.

Druhou možností je, že onemocníte až po skončení výpovědní doby, kdy už pracovní poměr skončil. I v takovém případě můžete mít na nemocenské dávky nárok - pokud totiž onemocníte do 7 kalendářních dnů od ukončení pracovního poměru, uplatní se tzv. ochranná lhůta.

Ve všech těchto případech už zaměstnavatel nehraje žádnou roli - nevyplácí vám náhradu mzdy ani jinou kompenzaci. Dávky vám posílá přímo stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení.

Nemocenské dávky můžete pobírat nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a to i tehdy, pokud v průběhu této doby váš pracovní poměr zanikne.

Zaměstnanci mohou pobírat nemocenskou i po skončení zaměstnání, podmínkou je nástup na nemocenskou ještě během trvání pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě.Zatímco náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, náleží pouze za dobu trvání pracovního poměru, tak nemocenskou lze pobírat i po skončení zaměstnání. Nemocenská náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.

Nemocenská v ochranné lhůtě

Dle zákona o nemocenském pojištění činí ochranná lhůta u nemocenské 7 kalendářních dní ode dne zániku pojištění. Ochranná lhůta je přitom stejně dlouhá, ať už došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou. Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na délku ochranné lhůty pro nárok na nemocenskou.

Příklad: Nemocenská u smlouvy na dobu určitou

Paní Zuzaně skončí pracovní smlouva sjednaná na dobu určitou koncem července. I pro paní Zuzanu platí sedmidenní ochranná lhůta pro nárok na případnou nemocenskou. Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.

Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek. Při práci na zkrácený úvazek je však hrubá měsíční mzda nižší než by byla v případě zaměstnání na plný úvazek, takže nemocenská ze zkráceného úvazku je z tohoto důvodu nižší než ze zaměstnání na plný úvazek. Částka nemocenské totiž závisí na výši rozhodného předchozího příjmu. Čím vyšší mzda, tím vyšší případná nemocenská.

Z důvodu nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě samozřejmě nedochází k nějakému znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské. Ve výpočtu nemocenské nehraje roli, zdali se na nemocenskou nastupuje během trvání pracovního poměru nebo až po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě.

Výpočet nemocenské

V tabulce máme vypočtenu nemocenskou u různých mezd dle výpočtové formule letošního roku. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý výpočet nemocenské je zvýhodněn, tak máme vypočtenu nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní, vždy až od 15.

Hrubá mzda	Nemocenská za 30 dní (v závorce průměr na den)	Nemocenská za 60 dní (v závorce průměr na den)	Nemocenská za 90 dní (v závorce průměr na den)
20 000 Kč	11 170 Kč (372 Kč)	23 404 Kč (390 Kč)	36 214 Kč (402 Kč)
30 000 Kč	16 746 Kč (558 Kč)	35 098 Kč (585 Kč)	54 298 Kč (603 Kč)
40 000 Kč	22 324 Kč (744 Kč)	46 778 Kč (780 Kč)	72 368 Kč (804 Kč)
50 000 Kč	27 378 Kč (913 Kč)	57 366 Kč (956 Kč)	88 746 Kč (986 Kč)
60 000 Kč	31 086 Kč (1 036 Kč)	65 142 Kč (1 086 Kč)	100 782 Kč (1 120 Kč)
70 000 Kč	34 824 Kč (1 161 Kč)	72 964 Kč (1 216 Kč)	112 864 Kč (1 254 Kč)
80 000 Kč	36 828 Kč (1 228 Kč)	77 166 Kč (1 286 Kč)	119 376 Kč (1 326 Kč)
100 000 Kč	40 536 Kč (1 351 Kč)	84 942 Kč (1 416 Kč)	131 412 Kč (1 460 Kč)
120 000 Kč	44 244 Kč (1 475 Kč)	92 718 Kč (1 545 Kč)	143 448 Kč (1 594 Kč)
150 000 Kč	48 266 Kč (1 609 Kč)	101 138 Kč (1 686 Kč)	156 458 Kč (1 738 Kč)

Starobní důchodci a nemocenská

Nárok na nemocenskou mají při splnění podmínek i pracující starobní důchodci. Mohou však pobírat nemocenskou nejdéle 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání. Pro pracující starobní důchodce tedy neplatí ochranná lhůta a po skončení zaměstnání nemají na nemocenskou nárok.

Pracovní neschopenka v roce 2025

Základní informace o pracovní neschopence

Pracovní neschopenka: Dokument potvrzující dočasnou pracovní neschopnost z důvodu nemoci, úrazu nebo zdravotních komplikací.
Vystavuje ji praktický lékař nebo specialisté.
Pracovní neschopnost je třeba bez zbytečných průtahů oznámit zaměstnavateli prokazatelným způsobem.
Náhrada mzdy během prvních 14 dnů: Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy od 1. do 14. dne nemoci.
Výpočet náhrady se provádí z průměrného hodinového výdělku, který se redukuje podle stanovených hranic.
Nemocenské dávky od 15. dne: Od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí dávky Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Výše dávek se vypočítává na základě denního vyměřovacího základu.

Kontroly a vycházky

Kontrola dodržování režimu: Do 14. dne provádí kontroly zaměstnavatel, poté přebírá odpovědnost ČSSZ.
Kontroly mohou být provedeny kdykoliv během dne, včetně víkendů a svátků.
Vycházky během pracovní neschopnosti: Maximální povolená doba vycházek je 6 hodin denně.
Rozmezí vycházek je obvykle mezi 7:00 a 19:00.
Přesný čas a délku vycházek stanovuje ošetřující lékař na základě zdravotního stavu pacienta.

Speciální situace a pravidla

Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě: Pokud pracovní neschopnost trvá i po skončení pracovního poměru, výpovědní lhůta se prodlužuje o dny strávené v pracovní neschopnosti.
Tento princip platí i v případě, že pracovní poměr skončí dohodou.
Podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ): OSVČ nemají nárok na náhradu mzdy během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti.
Pokud si však dobrovolně platí nemocenské pojištění, mohou od 15. dne získat nemocenské dávky.
Výše dávek závisí na částce, kterou si OSVČ hradila na nemocenském pojištění.

Jak správně nahlásit pracovní neschopnost?

Pokud onemocníte, je nutné co nejdříve navštívit lékaře, který vystaví pracovní neschopenku (eNeschopenku).
O své pracovní neschopnosti musíte informovat svého zaměstnavatele, ideálně ještě v den vystavení neschopenky.

Zkušební doba a nemoc

Zkušební doba se podle zákoníku práce prodlužuje „o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené“. Takovou celodenní překážkou je právě nemoc nebo dny, kdy člověk ošetřuje nemocného člena rodiny. Musí tedy jít o celé dny (nesčítají se kratší absence) a o dny pracovní, respektive dny, kdy člověk měl v práci být.

Pokud tedy během zkušební doby budete v práci chybět sedm dní kvůli nemoci a dva dny si vezmete dovolenou, zkušební doba se protáhne ještě o těchto devět dní. Že jste marodili taky o víkendu, kdy byste do práce nemuseli, to nehraje roli.

Vaše zkušební doba nekončí poslední hodinou pracovní doby posledního dne zkušební doby, ale až koncem toho dne, na který připadla. Proto by - i když spíš teoreticky - až do půlnoci mohl zaměstnanec oznámit zaměstnavateli nebo naopak zaměstnavatel zaměstnanci, že končí. taková věc se musí udělat prokazatelně a písemně, tedy teoreticky až do půlnoci lze doručit písemné oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

V praxi je to ale důležité spíš kvůli případům, kdy člověku končí pracovní doba ve tři, ale s příslušným lejstrem napochoduje k šéfovi do kanceláře až o půl páté.

Přesto ale do fondu zlatých rad patří ta, že ani rušení pracovního poměru ve zkušební době, zvlášť když si nejste úplně jistí, kdy vám končí, by člověk neměl nechávat na poslední chvíli. Může to být těžké, když máte rozjednanou - ale ne docela jistou - novou práci a čekáte, jestli to klapne. Jenže pokud byste si konec zkušebky spočítali špatně a přišli se zrušením pracovního poměru za zaměstnavatelem pozdě, mohl by trvat na tom, že musíte podat standardní výpověď a že buď si u něj ještě odkroutíte výpovědní dobu, nebo mu budete muset nahradit škodu. Třeba to, že by za vás najímal drahý záskok od agentury práce.

Ochranná doba

Když totiž ve výpovědní době onemocníte, ocitnete se v takzvané ochranné době (a není to jenom pracovní neschopnost, seznam situací, kterých se to týká, je uvedena v § 53 zákoníku práce, patří mezi ně třeba i mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená.

Pokud by vaše výpovědní doba měla skončit právě v této ochranné době, například tedy když budete nemocní, tato ochranná doba se nezapočítá do výpovědní doby nezapočítává, jinými slovy výpovědní doba a celý pracovní poměr se o dny v ochranné době prodlužuje. Podal-li zaměstnavatel výpověď v době pracovní neschopnosti, je výpověď neplatná. Zaměstnanec - pokud s ní nesouhlasí - by měl podat návrh k soudu, aby o neplatnosti rozhodl. Není přitom významné, zda zaměstnavatel věděl o tom, že dává výpověď zaměstnanci, který je v ochranné době. Za neplatnou by se považovala např. i výpověď těhotné ženě, i kdyby zaměstnavatel o těhotenství nevěděl.

V justiční praxi soud řešil případ, kdy zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli, že je v pracovní neschopnosti, ačkoliv mu tuto povinnost přikazoval pracovní řád. Soud rozhodl ve prospěch zaměstnance, že je výpověď neplatná. Marně zaměstnavatel namítal, že zaměstnanec nesplnil povinnost stanovenou mu v pracovním řádu a že výpověď pro porušení pracovních povinností je možná i v době pracovní neschopnosti.

Uplyne-li poslední den výpovědní doby v ochranné době, dochází ke stavení běhu výpovědní doby. Většinou se jedná o případy, kdy ještě v tento den trvá pracovní neschopnost zaměstnance. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Výpovědní doba se prodlužuje a skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.

Příklad: Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným dne 23. 5. 2024 na dobu 1 týdne a na den 31. 5. 2024 připadl poslední den dvouměsíční výpovědní doby. Výpovědní doba se prodlužuje o 8 dnů (období od počátku pracovní neschopnosti 23. 5. do uplynutí výpovědní doby 31. 5., tedy o 8 dnů). Těchto 8 dnů se přičte ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost, např. 20. 6. 2024. Pracovní poměr skončí teprve dnem 28. 6.

K prodloužení nebo ke stavení výpovědní doby nedochází, jestliže ochranná doba (např.

Zákaz se neuplatní v případech, kdy výpověď z pracovního poměru dává zaměstnanec, nebo když se končí pracovní poměr dohodou. V těchto případech ZP nebrání zaměstnavateli skončit pracovní poměr. Zaměstnanec může však podat výpověď kdykoliv, tedy i v ochranné době. Ochranná doba rovněž nemá vliv na skončení pracovního poměru, který byl sjednán na dobu určitou.

tags: #nemocenská #ve #výpovědní #lhůtě #podmínky