Povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci podle zákoníku práce
Zajímá vás, jaké má vůči vám zaměstnavatel povinnosti? Jaká kritéria musí splňovat vaše pracovní podmínky, za co musíte dostat zaplaceno, a jak je to třeba s dovolenou? A naopak, jaká má zaměstnavatel práva vůči vám? I přesto, že je česká legislativa nakloněna spíše ochraně zaměstnanců, i zaměstnavatelé mají samozřejmě svá práva a ochranné mechanismy.
Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je detailně upraven zákoníkem práce, který klade důraz na ochranu zaměstnanců, ale zároveň poskytuje zaměstnavatelům důležité nástroje k řízení a organizaci práce. Zaměstnavatelé mají právo vyžadovat kvalitně odvedenou práci, kontrolovat její plnění a zavádět pravidla prostřednictvím vnitřních předpisů.
Zákoník práce - zákon č.262/2006 Sb., ve znění pozdější předpisů, který je v účinnosti od 1.1.2007, už nezná dlouho ( a stále) běžně používaný pojem „porušení pracovní kázně“. Namísto toho najdeme ve výpovědních důvodech pod § 52 pojem „porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci". Často si v praxi nevíte rady, o které předpisy vlastně jde. Základní povinnosti zaměstnanců definuje zákoník práce ve svém § 301.
Toto právo není nikde oficiálně zavedeno, ale vyplývá z povinností, které máte vy jako zaměstnanec vůči vašemu zaměstnavateli. Jedná se tedy např. S tím souvisí i právo zaměstnavatele na vaši kontrolu - tedy, zda přicházíte a odcházíte z práce ve stanovený čas, zda dodržujete pracovní postupy, používáte dané pomůcky a podobně. Zaměstnavatel může kontrolovat i vaše pracovní pomůcky, jako je například pracovní notebook, do kterého může například nainstalovat speciální program, který monitoruje vaši aktivitu. Stejně tak může zaměstnavatel zakázat přístup na určité stránky. Na druhou stranu ale zaměstnavatel nesmí narušovat vaše soukromí a číst např.
Zaměstnavatel má právo vydat vnitřní předpis ve formě pracovního řádu. V tom se specifikují pravidla pro výkon práce a celkový běh pracoviště a jeho pravidla musí dodržovat všichni zaměstnanci. V tomto předpisu však nesmí být zaměstnancům stanoveny povinnosti, které by byly v rozporu se zákoníkem práce. V opačném případě se totiž stává neplatným. Plánujete sepsat pracovní řád zaměstnavatele, ale nevíte jak na to? Nespoléhejte se na vzory pracovního řádu zaměstnavatele dostupné na internetu. Ty jsou totiž často zastaralé a plné chyb.
Povinnosti zaměstnavatele
Jak už jsme nastínili, zákoník práce myslí především na ochranu zaměstnanců a s tím se přirozeně pojí řada povinností zaměstnavatele. Zaměstnavatel má povinnost svým zaměstnancům vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. K tomu patří i povinnost zajistit práci ve vhodných teplotních podmínkách. U profesí, kdy toto není možné (např.
Kromě vhodných pracovní podmínek musí zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytnout ochranné pracovní prostředky a v některých případech také pracovní oděv a obuv.
Mzda a odměňování
Zaměstnavatel vám za vámi vykonanou práci musí zaplatit. Zákoník práce navíc stanovuje, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty musí dostávat všichni zaměstnanci stejný plat.
Mzda musí být sjednaná před začátkem výkonu práce a nesmí být nižší než je aktuální minimální mzda. Zaměstnavatel vám musí proplácet práci ve svátky pracovního klidu a poskytnout náhradní volno v rozsahu práce vykonané ve svátek. V případě práce v noci vám náleží příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku. Stejné pravidlo platí i v případě práce v sobotu a neděli nebo při práci ve ztíženém pracovním prostředí. Ztížené pracovní prostředí se definuje jako prostředí, ve kterém je výkon práce v prostředí, které je pro zaměstnance rizikové (např.
V případě, že vám zaměstnavatel nemůže zadat práci, nikdy byste na tom neměli být škodní vy jakožto zaměstnanci. Může se jednat o situace, kdy přestanou fungovat výrobní stroje, dojde k uzavření pracoviště z důvodu rekonstrukce apod. Pokud dojde k prostoji právě např. kvůli poruše stroje, máte nárok na náhradu mzdy ve výši minimálně 80 % průměrného výdělku. Pokud se jedná o něco, co zaměstnavatel nemůže ovlivnit, jako např. přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám, máte nárok na náhradu mzdy v minimální výši 60 % z průměrného výdělku.
V případě, že nastupujete do nové práce, má váš zaměstnavatel povinnost vás zaškolit. Po dobu školení vám také náleží mzda, kterou byste dostávali za normální práci. Zaměstnavatel vás také může poslat na různá školení. Tato školení musí přitom uhradit on sám.
Pracovní doba a odpočinek
Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům půlhodinovou přestávku nejpozději po 6 hodinách práce. U mladistvých zaměstnanců pak po 4,5 hodinách. Stejně tak musí zaměstnavatel umožnit svým zaměstnancům nepřetržitý denní odpočinek, a to v délce minimálně 11 hodin během 24 hodin. Přesčas musí být přitom vždy placený a náleží vám za něj příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku.
Délka a plynutí pracovní doby mají svá pevně daná pravidla. Jak je to s jejím možným prodloužením formou přesčasů či naopak zkrácením? A kdy během pracovní doby mají zaměstnanci právo na přestávky v práci?
Dovolená
Ze zákona má každý zaměstnanec nárok na čtyři týdny placené dovolené s tím, že vám zaměstnavatel musí umožnit vybrat si dva týdny po sobě. To, kdy ale dovolenou dostanete, záleží na zaměstnavateli. Ve většině případů to sice funguje tak, že si o dovolenou požádáte vy nebo se zapíšete do rozpisu dovolených. Je ale možné, aby vám dal zaměstnavatel dovolenou v době, kdy se to hodí jemu. A to i bez vašeho souhlasu.
Kromě toho má zaměstnavatel právo vaší naplánovanou dovolenou zrušit nebo vás dokonce z dovolené odvolat, a to např. i v případě, že jste zrovna na lehátku na Kanárech. V tomto případě má ale zaměstnavatel povinnost vám nahradit náklady, které vám kvůli odvolání vznikly.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
Dle ustanovení § 101 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Důležitost postavení vedoucího zaměstnance v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podtrhuje zákoník práce také ve svém ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) o povinnostech zaměstnanců.
je povinností vedoucího zaměstnance zabezpečit, aby odměna zaměstnance za práci odpovídala její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, aby byla dodržena zásada stejné odměny za stejnou práci (za práci stejné hodnoty) a aby nebyla podkročena zákonem stanovená minimální mez v podobě minimální mzdy, resp. Je v zájmu každého zaměstnavatele pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců.
Jak vyplývá z ustanovení § 227 zákoníku práce, odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména zaškolení a zaučení, poskytnutí odborné praxe absolventům škol, prohlubování kvalifikace a její zvyšování. Aby mohl zaměstnanec řádně vykonávat sjednanou práci, musí si svoji kvalifikaci průběžně doplňovat (udržovat, obnovovat) s ohledem především na nové poznatky a vývoj informačních technologií.
Je úkolem vedoucího zaměstnance, aby odborný rozvoj zaměstnanců zajišťoval v rámci možností zaměstnavatele účastí na různých školeních nebo jiných formách vzdělávání. Ne náhodou je jedním z kritérií při posuzování intenzity porušení „pracovní kázně“ to, na jaké pozici zaměstnanec, který se takového porušení dopustil, vykonával u zaměstnavatele práci.
Skutečnost, že šlo o vedoucího zaměstnance, má vedle dalších okolností zpravidla za následek, že porušení „pracovní kázně“ je posuzováno v případě soudního sporu jako „horší“ (závažnější) než u zaměstnance řadového. Důležité je v této souvislosti připomenout, že až na výjimky okamžikem, kdy se vedoucí zaměstnanec dozvěděl o porušení povinnosti podřízeným zaměstnancem, začíná pro zaměstnavatele běžet subjektivní lhůta ve smyslu ustanovení § 58 zákoníku práce, tedy lhůta pro dání výpovědi nebo okamžité zrušení pracovního poměru pro porušení povinnosti.
Vedoucí zaměstnanec by proto měl na takové porušení rychle reagovat, aby mohl zaměstnavatel zvolit podle intenzity porušení „pracovní kázně“ odpovídající řešení (ať už formou tzv. Vedoucí zaměstnanec coby osoba jednající za zaměstnavatele na určité úrovni řízení je tím, kdo navrhuje a následně zabezpečuje přijetí opatření v podobě např. Autor: Ing.
jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy33).Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.
Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení.
Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.
Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
| Povinnost | Popis |
|---|---|
| Zajištění bezpečnosti práce | Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečné pracovní prostředí a minimalizovat rizika. |
| Školení BOZP | Zaměstnanci musí být pravidelně školeni o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. |
| Osobní ochranné prostředky | Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnancům potřebné osobní ochranné prostředky. |
| Vyšetřování pracovních úrazů | Zaměstnavatel musí vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu. |
Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.
nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky35) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. h) jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně.
tags: #povinnosti #zaměstnavatele #vůči #zaměstnanci #zákoník #práce
