Nemocenská po Skončení Pracovního Poměru: Podmínky a Zdravotní Pojištění
Jestliže jste zaměstnanec s pracovní smlouvou, nemusíte řešit zdravotní ani sociální pojištění.
Jak je to ale v případě, že vám skončí smlouva na dobu určitou a vy posléze onemocníte? Nebo odcházíte za několik týdnů na mateřskou dovolenou? Vznikne vám v takových případech nárok na nemocenské nebo na peněžitou pomoc v mateřství?
Obecnou podmínkou nároku na nemocenské je, že jste takzvaně nemocensky pojištěni (účastni nemocenského pojištění).
U osob samostatně výdělečně činných („OSVČ“) začíná potom dnem, který uvedly v přihlášce k účasti na pojištění.
Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta.
Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.
Pozor, nemocenské náleží až od 15. dne pracovní neschopnosti.
Ochranná lhůta je přitom stejně dlouhá, ať už došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou.
Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na délku ochranné lhůty pro nárok na nemocenskou.
Podmínky pro nárok na nemocenské po skončení pracovního poměru
Zaměstnanci mohou pobírat nemocenskou i po skončení zaměstnání, podmínkou je nástup na nemocenskou ještě během trvání pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě.
- Dočasná pracovní neschopnost: Osoba musí být lékařem uznána za dočasně pracovně neschopnou kvůli nemoci nebo úrazu.
- Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou má pouze osoba, která platí nemocenské pojištění.
- Začátek vyplácení: Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou až od 15. dne pracovní neschopnosti.
Zatímco náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, náleží pouze za dobu trvání pracovního poměru, tak nemocenskou lze pobírat i po skončení zaměstnání.
Příklad: Panu Adamovi skončil pracovní poměr na dobu určitou dne 31. 7. 2019. Zatím si nenašel nové zaměstnání a od 5. 8. 2019 je v pracovní neschopnosti.
Protože pan Adam nastoupil na nemocenskou v tzv. ochranné lhůtě (sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění), bude mít od 15. dne pracovní neschopnosti nárok na nemocenské, i když už nepracuje.
Musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění - k tomu musí splňovat druhou podmínku, a to být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba devět měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let).
Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek.
Příklad: Nemocenská u smlouvy na dobu určitou - Paní Zuzaně skončí pracovní smlouva sjednaná na dobu určitou koncem července. I pro paní Zuzanu platí sedmidenní ochranná lhůta pro nárok na případnou nemocenskou. Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.
Nemocenská náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.
Dle zákona o nemocenském pojištění činí ochranná lhůta u nemocenské 7 kalendářních dní ode dne zániku pojištění.
Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).
Ochranná Lhůta
Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.
Náhrada Mzdy během Nemocenské
Zaměstnanci v pracovněprávním vztahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, náleží od 4. pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti po pracovní dny až do 14. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy podle § 192 odst. 1 č.
V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele.
Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.
Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky.
Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky.
Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.
V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny.
Zdravotní Pojištění a Nemocenská
Budeme-li hledat ve zdravotním pojištění určitou návaznost na nemocenské pojištění, pak kromě výše příjmů (rozhodných částek) u dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, resp. u více těchto dohod u jednoho zaměstnavatele, nemůžeme pominout jednu z kategorií osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát.
Touto specifickou skupinou jsou podle § 7 odst. 1 písm. j) zákona č. a jsou příjemci dávek nemocenského pojištění. Zde zákonná úprava zdravotního pojištění návazn odkazuje na ustanovení § 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Je-li bývalý zaměstnanec příjemcem dávek nemocenského pojištění, pak zaměstnavatel na základě této skutečnosti sděluje (resp. může sdělit) zdravotní pojišťovně skutečnosti související s počátkem a ukončením pobírání těchto dávek.
Tímto postupem je pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, s nároky jak bývalého zaměstnance (pojištěnec má v rámci kalendářního měsíce řešen svůj pojistný vztah), tak zdravotní pojišťovny (platba pojistného od státu).
Pokud zaměstnanec pobírá dávky nemocenského pojištění a ukončí zaměstnání v době nemoci, případně v době nemoci bude mít nadále uzavřen pouze takový pracovněprávní vztah, ze kterého účast na zdravotním pojištění neplyne (například dohoda o provedení práce při přjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč), použije zaměstnavatel na jednom řádku kód „O“, kterým oznámí ukončení zaměstnání a na dalším řádku použije kód „N“.
Povinnosti Zaměstnavatele a Zaměstnance
Zaměstnanec je podle § 64 odst. 1 písm. p) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění v platném znění povinen předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a dále též potvrzení o době jejího trvání (lidově se potvrzení o době trvání pracovní neschopnosti říká lístek na peníze).
Zaměstnavatel je podle § 97 odst. 1 shora uvedeného zákona povinen uvedené doklady zasílat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která podle § 110 odst. 5 shora uvedeného zákona provádí výplatu nemocenských dávek na účet zaměstnance, který zaměstnanec uvedl na dokladu, kterým uplatňuje nárok na nemocenské.
Nicméně je vhodné a žádoucí, aby zaměstnavatel výše uvedená oznámení učinil, neboť nemoc může tomuto pojištěnci objektivně zapříčinit nesplnění jeho zákonné povinnosti - ve smyslu ustanovení § 10 odst. 5 cit. zákona je pojištěnec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné jako za „státního pojištěnce“.
Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání.
Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání. Za den nástupu do zaměstnání se považuje den, od kterého dle pracovní smlouvy zaměstnanci vznikl pracovní poměr (den vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance).
Zaměstnavatel je povinen oznámit za zaměstnance skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné (odchod do důchodu, odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení rodičovské dovolené atd.). Tyto skutečnosti oznamuje i za zaměstnance, kterému poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu.
Výpočet Nemocenské
Výše nemocenské závisí na dosahovaném příjmu, ze kterého bylo placeno sociální pojištění v předchozích 12 kalendářních měsících.
Základním vstupním údajem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem.
Denní vyměřovací základ se přitom redukuje. V roce 2015 se do částky 888 Kč započítává z 90 %, z částek v rozmezí 888 Kč až 1.330 Kč z 60 % a z částky v rozmezí 1.331 Kč do 2.662 Kč se započítává z 30 %.
Denní vyměřovací základ nad 2.662 Kč již nemá vliv na výši nemocenské. Nemocenská následně činí 60 % z redukovaného vyměřovacího základu.
Maximální měsíční nemocenská za 30 dní pracovní neschopnosti (od 15. dne pracovní neschopnosti) činí v letošním roce 26.370 Kč.
Ve výpočtu nemocenské nehraje roli, zdali se na nemocenskou nastupuje během trvání pracovního poměru nebo až po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě.
Výše nemocenské je tedy omezena shora.
Tabulka: Výpočet Nemocenské při Různých Hrubých Mzdách
Následující tabulka uvádí příklad výpočtu nemocenské v závislosti na hrubé měsíční mzdě:
| Hrubá mzda | Nemocenská za 30 dní (průměr na den) | Nemocenská za 60 dní (průměr na den) | Nemocenská za 90 dní (průměr na den) |
|---|---|---|---|
| 20 000 Kč | 11 170 Kč (372 Kč) | 23 404 Kč (390 Kč) | 36 214 Kč (402 Kč) |
| 30 000 Kč | 16 746 Kč (558 Kč) | 35 098 Kč (585 Kč) | 54 298 Kč (603 Kč) |
| 40 000 Kč | 22 324 Kč (744 Kč) | 46 778 Kč (780 Kč) | 72 368 Kč (804 Kč) |
| 50 000 Kč | 27 378 Kč (913 Kč) | 57 366 Kč (956 Kč) | 88 746 Kč (986 Kč) |
| 60 000 Kč | 31 086 Kč (1 036 Kč) | 65 142 Kč (1 086 Kč) | 100 782 Kč (1 120 Kč) |
| 70 000 Kč | 34 824 Kč (1 161 Kč) | 72 964 Kč (1 216 Kč) | 112 864 Kč (1 254 Kč) |
| 80 000 Kč | 36 828 Kč (1 228 Kč) | 77 166 Kč (1 286 Kč) | 119 376 Kč (1 326 Kč) |
| 100 000 Kč | 40 536 Kč (1 351 Kč) | 84 942 Kč (1 416 Kč) | 131 412 Kč (1 460 Kč) |
| 120 000 Kč | 44 244 Kč (1 475 Kč) | 92 718 Kč (1 545 Kč) | 143 448 Kč (1 594 Kč) |
| 150 000 Kč | 48 266 Kč (1 609 Kč) | 101 138 Kč (1 686 Kč) | 156 458 Kč (1 738 Kč) |
Přísnější podmínky pro starobní důchodce:Pro pracující starobní důchodce neplatí ochranná lhůta a po skončení zaměstnání nemají na nemocenskou nárok.
Zkrácený úvazek není na překážku:Z důvodu nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě samozřejmě nedochází k nějakému znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské.
Nemocenská ve Výpovědní Lhůtě
Pracovní poměr může být mimo jiné ukončen výpovědí podanou zaměstnancem i zaměstnavatelem. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, zaměstnavatel pouze z důvodů taxativně vyjmenovaných v zákoníku práce.
Při podání výpovědi běží dvouměsíční výpovědní doba, která dle § 51 zákoníku práce začíná běžet dnem, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně a končí dnem, který se s tím dnem číslem shoduje.
I během této výpovědní lhůty může být zaměstnanec v pracovní neschopnosti.
Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný.
Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ.
Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.
Ochrana Zaměstnance během Nemocenské
Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď.
Výpověď i během vaší neschopenky můžete dostat pokud jste zvlášť hrubým způsobem porušili vaše pracovní povinnosti (například pokud přijdete do práce opilí nebo si z práce odnesete něco, co vám nepatří).
Výpověď vám hrozí také v případě, že porušujete pravidla dočasné pracovní neschopnosti.
Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit.
Ochranná Doba Během Nemocenské
Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď během trvání pracovní neschopnosti, pokud nedošlo k hrubému porušení pracovních povinností nebo porušení pravidel dočasné pracovní neschopnosti.
Zdravotní Pojištění po Skončení Pracovního Poměru
Po skončení pracovního poměru již není splněna podmínka zaměstnání.
Stát platí zdravotní pojištění i za příjemce nemocenského pojištění po skončení zaměstnaneckého poměru. Příslušné zdravotní pojišťovně je nutné tuto skutečnost oznámit, aby byl u zdravotní pojišťovny vyřešen pojistný vztah.
V praxi je situace taková, že kdo není v počítačovém systému zdravotní pojišťovny veden jako zaměstnanec, OSVČ nebo státní pojištěnec, ten je automaticky veden jako OBZP s povinností placení měsíčního zdravotního pojištění.
tags: #nemocenska #po #skonceni #pracovniho #pomeru #zdravotni
