Tabulka sociálních pracovníků: Požadavky na vzdělání

V České republice jsou kvalifikační požadavky pro výkon činnosti v sociálních službách upraveny zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon definuje, kdo vykonává odbornou činnost v sociálních službách, a stanovuje požadavky na vzdělání pro jednotlivé pozice.

Kdo vykonává odbornou činnost v sociálních službách?

V sociálních službách vykonávají odbornou činnost:

Sociální pracovníci
Pracovníci v sociálních službách
Zdravotničtí pracovníci
Pedagogičtí pracovníci
Manželští a rodinní poradci
Další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby

Při poskytování sociálních služeb působí rovněž dobrovolníci za podmínek stanovených zákonem č. 198/2002, o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů.

Sociální pracovník

Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb.

Předpokladem k výkonu povolání sociálního pracovníka je plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona podle § 110 zákona o sociálních službách.

Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je dle ust. § 110 odst. 4 zákona o sociálních službách:

Vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon) v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost.
Vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách).

Odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka při poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče podle § 52 má též sociální pracovník a zdravotně sociální pracovník, který získal způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních). Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace).

U zaměstnanců, kteří ke dni nabytí účinnosti zákona o sociálních službách (tj. k 1. 1. 2007) dosáhli věku 50 let a pracovali na pozici sociálního pracovníka (musí prokázat), se kvalifikační požadavek považuje za splněný.

Pracovník v sociálních službách

Pracovníkem v sociálních službách je ten, kdo vykonává:

Přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a oblékaní, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb.
Základní výchovnou nepedagogickou činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy, zabezpečování zájmové a kulturní činnosti.
Pečovatelskou činnost v domácnosti osoby spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti a provádění osobní asistence pod dohledem sociálního pracovníka.
Činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Podmínkou výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách je plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona.

Odbornou způsobilostí pracovníka v sociálních službách je:

Přímá obslužná péče: základní vzdělání nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem.
Základní výchovná nepedagogická činnost: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly, podle zvláštního právního předpisu (ust. § 36 zákona č. 96/2004 Sb.), způsobilost k výkonu zdravotnického povolání ergoterapeut, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem.
Pečovatelská činnost: základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem.
Pod dohledem sociálního pracovníka: základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka.

Podmínku absolvování kvalifikačního kurzu je třeba splnit do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Do doby splnění této podmínky vykonává zaměstnanec činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách.

Pracovníkem v sociálních službách je ten, kdo vykonává Obory vzdělávání, při jejichž absolvování se nevyžaduje absolvování kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách.

Další odborní pracovníci

Manželský a rodinný poradce: Odbornou způsobilostí manželského a rodinného poradce je vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia jednooborové psychologie nebo magisterského programu na vysoké škole humanitního zaměření současně s absolvováním postgraduálního výcviku v metodách manželského poradenství a psychoterapie v rozsahu minimálně 400 hodin nebo obdobného dlouhodobého psychoterapeutického výcviku akreditovaného ve zdravotnictví.

Odbornou způsobilostí dalšího odborného pracovníka je vysokoškolské vzdělání.

Další vzdělávání

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit sociálnímu pracovníku a pracovníku v sociálních službách další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci.

Platové tabulky

Platy státních zaměstnanců jsou každoročně upravovány na základě platových tabulek, které stanovují minimální tarifní mzdy podle jednotlivých platových tříd a stupňů. Tyto platové tabulky státních zaměstnanců jsou zásadní pro zajištění transparentnosti a spravedlnosti ve veřejném sektoru.

Díky nim je jasně dáno, jaká výše platu přísluší zaměstnancům s různou délkou praxe a náročností vykonávané práce.

Platové tabulky určují výši základního platu zaměstnanců ve veřejné sféře - tedy učitelů, úředníků, hasičů, policistů nebo zdravotních sester. V roce 2025 došlo u některých kategorií k úpravám.

Platové třídy odpovídají náročnosti vykonávané práce, čím náročnější, tím vyšší třída.

Platové tabulky jsou čtyři pro různé pracovní "oblasti" - jako zdravotnictví, úředníky, pedagogy, atd.

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje.

Pro zařazení do platové třídy musí zaměstnanec splňovat kvalifikační předpoklady (neboli požadované vzdělání pro platovou třídu).

Systém je nastaven, že vyšší vzdělání neznamená automaticky vyšší platební třídu, ale pro lepší platební třídu musíte splňovat požadované vzdělání. Může být tedy uklízečka v platové třídě 3 s diplomem z vysoké školy.

Zjednodušeně řečeno má zaměstnavatel povinnost tento rozdíl zaměstnanci doplatit. Nedosáhne-li plat zaměstnance bez platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen podle § 112 odst.

Určuje zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.

Říká jakou máte započitatelnou praxi pro danou pracovní pozici. S výpočtem její délky je to složitější a závislé na vašem zaměstnavateli.

V plném rozsahu započte zaměstnavatel tu praxi, která odpovídá svojí náplní novému zaměstnání. Pokud byla předchozí praxe odlišná od typu práce, který bude v novém zaměstnání, může ji zaměstnavatel započítat nejvýše pouze ze dvou třetin.

Od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl započitatelné praxe stanovené pro jednotlivé platové stupně.

Přehled platových tabulek

Platová tabulka č. 1: Týká se zaměstnanců ve veřejném sektoru, kteří nejsou v služebním poměru.

Platová tabulka č. 2: Sociálnímu pracovníkovi vykonávajícímu činnost např. v zařízení sociálních služeb či ve školském zařízení přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v platové tabulce č. 2.

Platová tabulka č. 3: Zdravotničtí pracovníci s odbornou způsobilostí, jako jsou lékaři, zubní lékaři nebo farmaceuti ve státních zdravotnických zařízeních, spadají pod tuto tabulku. Patří sem například zaměstnanci nemocnic, hygienických stanic nebo léčeben.

Platová tabulka č. 4: Tato tabulka se vztahuje na zaměstnance škol a školských zařízení, kteří vykonávají pedagogickou činnost - například učitele, asistenty pedagoga, vychovatele nebo speciální pedagogy.

Pro rok 2025 platí následující platové tabulky:

Platová třída	1. stupeň	2. stupeň	3. stupeň	4. stupeň	5. stupeň	6. stupeň	7. stupeň
1	...	...	...	...	...	...	...
2	...	...	...	...	...	...	...
3	...	...	...	...	...	...	...

Poznámka: Konkrétní hodnoty v tabulce se liší v závislosti na platové tabulce (1-4) a platových stupních.

Platové tabulky pro rok 2025 zůstávají důležitým nástrojem pro určení výše odměny zaměstnanců ve veřejném sektoru. Přestože nedošlo k plošnému navýšení, některé profese se změn dočkaly - zejména pedagogové a zdravotníci. Při výpočtu platu vždy záleží na zařazení do konkrétní platové třídy a stupně podle náročnosti práce a délky praxe.

Bezesporu důležitým tématem v sociální práci je narovnání platového zařazení sociálního pracovníka. Sociální pracovník je podhodnocenou profesí, jak níže vyplývá z platových tabulek ve srovnání s minimální mzdou. Těmito slovy by bylo možné zhodnotit, jakých výdělků sociální pracovník může dosáhnout, pokud jej srovnáme s náročností práce, požadavky na vzdělání, osobní odolností a rizikovými faktory, které se mohou v sociální práci objevit.

Sociální pracovníci každodenně odvádějí nezastupitelnou práci pro ohrožené skupiny lidí. Současný systém je nevyvážený a velmi znevýhodňuje určité resorty a nestátní poskytovatele sociálních služeb. Sociální pracovníci jsou odměňování nejméně ve dvojím režimu - platem a mzdou. Část sociálních pracovníků je odměňována platem, kdy základní složkou je tzv. platový tarif. Plat sociálního pracovníka nalezneme v NV č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Oblast sociálních věcí upravuje NV č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, díl 20.

Nesmíme zapomenout na to, že sociální práce je realizována i mimo rámec sociálních služeb. Sociální pracovníci zaměstnaní v sociálních službách jsou odměňováni mzdou. Zde, na rozdíl od platových tarifů, nemá vláda tolik nástrojů, jak odměňování v této oblasti služeb regulovat. V nestátních neziskových organizacích bez zřizovatele (např. o. p. s., z. ú., z. s.), v organizacích zřízených církvemi, event. v soukromém sektoru (např. s. r. o., a. s.), náleží sociálnímu pracovníkovi alespoň tzv. Sociálnímu pracovníkovi vykonávajícímu činnost např. v zařízení sociálních služeb či ve školském zařízení aj., přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v platové tabulce č. 2, § 5, odst. (2).

Oproti platovému zařazení sociálního pracovníka ve veřejné správě, např. vykonávajícího svou činnost na městském úřadě či na úřadě práce apod. se řídí podle § 5 odst. (1) platové tabulky č. 1.

Následující tabulka poukazuje na rozdíly sociálních pracovníků spadajících do platové tabulky č. 1 a č. 2. Pro lepší přehlednost, si vezmeme započitatelnou praxi do 27 let, která znázorňuje zařazení sociálních pracovníků do různých platových tabulek podle jejich pozice. Sociální pracovník zařazený do platové tabulky č. 1 je značně finančně znevýhodněný oproti sociálnímu pracovníkovi zařazenému do platové tabulky č. Na roztříštěnost systému a resortů MŠMT s MPSV můžeme narazit také např. v zařazení do platových tříd.

V katalogu prací NV č. 222/2010 Sb. najdeme seznam povolání a rozpětí platových tříd. Ve skutečnosti je praxe taková, že mnozí sociální pracovníci spadající pod resort MPSV jsou často zařazeni do 10. platové třídy. Oproti tomu například sociální pracovníci ve školských zařízeních spadající pod resort MŠMT jsou mnohdy zařazeni do 11. platové třídy. Výkon činnosti sociální práce není pod resortem MŠMT kontrolován resortem MPSV. Sociální pracovníci působící ve veřejné správě jsou zařazeni do platové tabulky č. 1 a mnohdy spadají do platové třídy 10, i když běžně vykonávají některou z činností z 11. U tak důležité profese, neexistuje shoda v odměňování za takřka stejnou práci.

Přesto sociální pracovníci, pracující v různých resortech, obětavě vykonávají sociální práci s různými cílovými skupinami a jsou zařazeni do zcela odlišné platové tabulky. Snad se podaří změnit systém financování sociálních služeb bez ohledu na to, jestli sociální pracovník pracuje pro neziskovou organizaci, soukromý subjekt nebo příspěvkovou organizaci města nebo kraje.

Veliké rozdíly ve mzdách jsou moderní ekonomické otroctví

tags: #tabulka #sociálních #pracovníků #požadavky #na #vzdělání