Zákonné pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Každý zaměstnavatel nese odpovědnost za zdraví a bezpečí svých zaměstnanců. I při důsledném dodržování bezpečnostních pravidel se ale může někdy stát, že dojde k úrazu či onemocnění. Právě pro tyto situace existuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání. Pokud k takové situaci dojde, má zaměstnavatel ze zákona povinnost odškodnit zaměstnance. Smyslem tohoto pojištění je chránit zaměstnance, kteří utrpí újmu při práci, a zároveň ulevit zaměstnavateli od náhlých vysokých výdajů, kdy musí zaměstnanci vyplácet peníze za újmu a škody.

Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jsou ze zákona pojištění pro případ povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Stát v této oblasti nenechal věc jen na libovůli zaměstnavatele, zda se pojistí pro takové riziko. Vzhledem k tomu, že pracovní úraz může bohužel skončit trvalými následky či smrtí, a škody by tak byly nemalé, je jistě pochopitelné, že se povinnost do zákona dostala. Může se týkat poměrně velké skupiny lidí.

Kdo je pojištěn?

Zákonné pojištění se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na DPP nebo DPČ. Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu. Pojištění vzniká splněním podmínek stanovených zákonem.

Pro koho je pojištění určeno:

Pro všechny zaměstnavatele s aspoň jedním zaměstnancem.
Přihlásit se a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR.

Pro koho pojištění není určeno:

Nevztahuje se na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu.
Pojištění se nevztahuje na výkon funkce člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností, přestože od 1. 1. 2012 je za tyto subjekty odváděno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb.

Jak na odškodnění pracovního úrazu: rady od advokátů

Kde je zaměstnavatel pojištěn?

Zaměstnavatelé jsou pojištěni buď u Generali České pojišťovny a.s., nebo u Kooperativa pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, podle podmínek stanovených v § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Pojistný vztah vzniká přímo ze zákona. Nezakládá se pojistnou smlouvou, jako je tomu u smluvního pojištění.

Zaměstnavatelé, kteří byli pojištěni k 31. 12. 1992, spadají pod pojistné vůči České pojišťovně, resp. dnes Generali Česká pojišťovna a. s. Jsou zde pojištěni i právní nástupci těchto zaměstnavatelů. Všichni ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativa pojišťovna a. s.

U Generali České pojišťovny a.s. jsou pojištěni ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992, a dále jsou takto pojištěni zaměstnavatelé, na něž přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů. U Generali České pojišťovny a.s. nelze pojistit nové klienty, s výjimkou pracovně-právních nástupců stávajících klientů. Příslušnost klientů k zákonnému pojištění odpovědnosti je dána vyhláškou č. 125/1993 Sb.

Co pojištění kryje?

Z tohoto pojištění vzniká zaměstnavatelům právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištění s účinností od 1. 6. 2025 pokrývá i nárok zaměstnance na jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.

Zákonné pojištění se vztahuje pouze na odpovědnost za škodu, za kterou zaměstnavatel odpovídá svému zaměstnanci. Novelou zákoníku práce č. 120/2025 Sb. Jde o dřívější odstupné hrazené zaměstnavatelem v rámci ukončení pracovního poměru dle § 52 písm. Jednorázovou náhradu lze u pojišťovny uplatnit nejdříve od data ukončení pracovního poměru od 1. 6. Jedná se o 12násobek průměrné měsíční hrubé mzdy stanovené zaměstnavatelem.

Pojišťovna hradí náklady na odškodnění zaměstnance (bolestné, léčbu, ušlý výdělek, rentu či pohřeb), ale pouze pokud zaměstnavatel splní zákonné povinnosti (např. dokumentace úrazu, dodržení BOZP). V opačném případě může plnění odmítnout a požadovat regresní náhradu.

Co zákonné pojištění nekryje:

Nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů léčení, které vynaložila na léčení poškozeného zaměstnance, jsou samostatným nárokem zdravotní pojišťovny.
Zákonné pojištění nekryje škody způsobené třetím osobám, proto se doporučuje i komerční připojištění.
Pokud zaměstnanec omylem poškodí zboží zákazníka, zákonné pojištění vám nepomůže.
Avšak pozor: Pojištění se nevztahuje na případy, kdy si zaměstnanec úraz způsobí úmyslně nebo v důsledku hrubé nedbalosti.

Výpočet a platba pojistného

Bližší podmínky a sazby pojistného stanoví vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Do přihlášky se kromě základních kontaktních údajů uvádí i zatřídění firmy dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. To je velmi důležité pro stanovení správné sazby pojistného dle převažující činnosti zaměstnavatele.

Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb. Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ. Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností.

Základem pro výpočet pojistného je potom souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával. Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.

Sazby pojistného určuje vyhláška v promilích ze základu pro výpočet pojistného. Existuje celkem osm sazeb dle jednotlivých OKEČ - nejnižší sazba je 2,8 promile, nejvyšší pak 50,4 promile. Minimální výše pojistného za kalendářní čtvrtletí činí 100 Kč.

Řada zaměstnavatelů zapomíná, že zákonné pojistné musí hradit, i když má jen zaměstnance činné na dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, které nezakládají účast na nemocenském pojištění. Naopak pojištění se nevztahuje na výkon člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností (jednatele atd.).

Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. 1., na II. čtvrtletí do 30. 4., na III. čtvrtletí do 31. 7. a na IV. čtvrtletí do 31. října.

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, uhradí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu. První pojistné je splatné 2×, jednou zpětně za období, které uplynulo a v němž zaměstnavatel byl pojištěn, ale pojistné nemohl zaplatit, protože mu nebyly známy vyměřovací základy. Druhá platba je dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí).

Pokud nebude zaplaceno pojistné řádně a včas, zvyšuje se toto pojistné o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.

Příklad: Zaměstnavatel začal zaměstnávat prvního zaměstnance 1. 9. 2023. Má tedy povinnost platit zákonné pojištění za III. čtvrtletí, které je ale dle zákona standardně splatné do 31. 7., což je neproveditelné. Zaměstnavatel proto zaplatí pojistné za III. čtvrtletí do 31. 10., tedy ve stejný den, kdy má platit pojistné i za IV. čtvrtletí. Pro výpočet obou pojistných využije stejné základny, a sice vyměřovacích základů za III. čtvrtletí (zde tedy jen za měsíc září 2023). V termínu do 31. 10. Ač to vyhláška výslovně nestanoví, doporučujeme platby zaslat nadvakrát pro každé čtvrtletí zvlášť.

Postup při pojistné události

I zde jako v ostatním pojištění platí, že je žádoucí nahlásit pojistnou událost co nejdříve po jejím vzniku. Aby pojišťovna mohla plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uznat, musí zaměstnavatel doložit několik zásadních dokumentů. V některých případech může být rozhodující i protokol o šetření úrazu, zejména pokud se jedná o závažnější poranění nebo pokud okolnosti nehody nejsou zcela jasné.

Plnění je zpravidla proplaceno v plné výši, pokud zaměstnavatel neporušil zákon (např. BOZP). Pokud však došlo k hrubému porušení předpisů, může pojišťovna odmítnout plnění a požadovat náhradu (tzv. regresní řízení).

Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění.

Kontaktování pojišťovny

Pojistnou událost z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání můžete nahlásit on-line nebo písemně na adresu: Generali Česká pojišťovna a.s., P. O. Box 305, 660 05 Brno, nebo Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance GroupP. O. Box 35, 586 11 Jihlava 1.

Odpovědi na dotazy k výplatě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renty) po pracovním úrazu nebo podklad pro daňové přiznání (Potvrzení o zdanitelných příjmech) vám připraví a zašle na vyžádání konkrétní pracovník likvidace pojistných událostí spravující vaši pojistnou událost. Pokud jméno a kontaktní údaje k dispozici nemáte, můžete dotaz zaslat písemně na adresu: Generali Česká pojišťovna a.s., P. O. Box 305, 660 05 Brno. Vždy prosím uveďte číslo pojistné události, popř. číslo pojistky.

Pokud částka, kterou od Generali České pojišťovny a.s. dostáváte za kalendářní měsíc, je do 5 000 Kč, je uplatňována tzv. srážková daň. V případě srážkové daně se jedná o konečné zdanění, poplatník takto zdaněné příjmy nezahrnuje do daňového přiznání (§ 23 odst. 4 písm. a) zákona č. Při částkách nad 5 000 Kč za kalendářní měsíc je uplatňována daň zálohová. V tomto případě se příjem od Generali České pojišťovny a.s. sčítá s vašimi ostatními příjmy.

Důležité body a doporučení

Zaměstnavatelům doporučujeme zaměřit se především na prevenci. Investice do školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), pravidelná údržba strojů a zajištění vhodných ochranných pomůcek výrazně snižují riziko pracovních úrazů.
Důležité je také vést pečlivou dokumentaci, uchovávejte záznamy o školeních, kontrolách i případných úrazech.
V případě pojistné události je rozhodující komunikace s pojišťovnou. Nebojte se ptát, jaké dokumenty je třeba doložit a jak správně postupovat, předejdete tím zbytečným komplikacím. A pokud přece jen dojde ke sporu se zaměstnancem nebo vám pojišťovna odmítne plnění, neváhejte se obrátit na zkušeného advokáta.

tags: #zákonné #pojištění #zaměstnavatele #za #škodu #při