Povinnosti v oblasti zdravotního pojištění při nástupu do zaměstnání v ČR

Kromě placení pojistného podle zákona je jednou z nejdůležitějších povinností subjektů působících v oblasti zdravotního pojištění řádné plnění oznamovací povinnosti. Sdělování nových skutečností, resp. oznamování změn má význam z hlediska validity dat v informačních systémech zdravotních pojišťoven. Relevantnost těchto údajů ovlivňuje jak povinnost platit pojistné nebo platby pojistného od státu, tak garantuje nárok na úhradu hrazených služeb podle podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Případné evidenční nesrovnalosti mohou mít, a mnohdy i reálně mají, negativní dopady jak na zaměstnavatele nebo jejich zaměstnance, tak i na občany jako fyzické osoby, kdy problémové situace musejí řešit pracovníci zdravotních pojišťoven v přímé součinnosti s těmi, jichž se dotýkají.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen oznámit zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem a skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné, jsou-li mu tyto skutečnosti známy a dle konkrétní situace zaměstnancem doloženy. Plnění oznamovací povinnosti není (od 1. 1. 2008) vázáno na účast zaměstnance na nemocenském pojištění, ale zdravotní pojištění má svoji speciální právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 ZVZP.

Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání. Za den nástupu do zaměstnání se považuje den, od kterého dle pracovní smlouvy zaměstnanci vznikl pracovní poměr (den vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance). Dnem ukončení pracovního poměru zaniká povinnost zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance.

Formulář zdravotní pojišťovny

K plnění oznamovací povinnosti slouží ve zdravotním pojištění formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, jehož prostřednictvím oznamuje zaměstnavatel příslušné změny, některé za předpokladu, že mu tyto zaměstnanec řádně oznámí. Veškerá oznámení provádí zaměstnavatel vždy na formulářích k tomu určených. Oznamovací povinnost plní zaměstnavatel pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé mají rovněž možnost zasílat Přehledy o platbách pojistného a Hromadné oznámení zaměstnavatele prostřednictvím e - přepážky a datové schránky.

Pro zasílání formulářů v papírové podobě je zřízena adresa: VZP ČR, P. O.

Výše uvedené údaje sděluje zaměstnavatel pomocí formuláře Přihláška a evidenční list zaměstnavatele. Na tomto formuláři oznamuje také veškeré změny údajů, a to do osmi dnů od jejich zjištění.

Údaje o zaměstnanci

Zaměstnavatel sděluje při plnění oznamovací povinnosti základní identifikační údaje o zaměstnanci, kterého se oznamovaná skutečnost týká: rodné číslo nebo zvláštní číslo pojištěnce přidělené zdravotní pojišťovnou (uvádí se i identifikace sloužící k přidělení zvláštního čísla pojištěnce - datum narození a pohlaví), jméno a příjmení, trvalý pobyt. Trvalým pobytem se rozumí údaj o místě trvalého pobytu nebo bydliště, které je zaměstnavateli známo.

Údaje o zaměstnavateli

Při plnění oznamovací povinnosti je zaměstnavatel podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění povinen sdělit: obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též: jméno, příjmení, rodné číslo, adresu trvalého pobytu.

Nejprve se zaměstnavatel u ČPZP přihlásí do registru zaměstnavatelů (plátců pojistného).

Oznámení změn a dalších údajů

Dojde-li ke změně oznamovaných skutečností, je zaměstnavatel povinen oznámit tyto změny do osmi dnů, u dohod do dvaceti dnů. Dále je zaměstnavatel povinen provést do osmi dnů oznámení o ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo o vstupu do likvidace.

Do osmi dnů je zaměstnavatel povinen oznámit ČPZP změnu uvedených údajů a dále ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.

Přihlášení a odhlášení zaměstnance

Z obecného pohledu lze konstatovat, že u pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce (což může být i státní svátek anebo také sobota či neděle), a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Může nastat situace, kdy zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny opožděně (anebo jej nepřihlásí vůbec), ale pojistné odvede za každý měsíc v souladu se zákonem. Nepřihlášením zaměstnance zaměstnavatel jednak porušuje zákon, jednak může způsobit zbytečnou komplikaci i samotnému zaměstnanci.

Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění

Zdravotní pojišťovny svojí kontrolní činností u zaměstnavatelů stále zjišťují spoustu nedostatků, kterých se tito plátci pojistného dopouštějí v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců, a to i při nástupu zaměstnance do zaměstnání. Za účelem zabezpečení řádného placení pojistného si musí zaměstnavatel (mzdová účetní či personalista) zjistit, u které zdravotní pojišťovny je nastupující zaměstnanec pojištěn.

Jednou z povinností pojištěnce je sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli příslušnost ke zdravotní pojišťovně, přičemž stejnou povinnost má zaměstnanec i v případě, kdy změní zdravotní pojišťovnu v době trvání zaměstnání - v případě přechodu k jiné zdravotní pojišťovně platí osmidenní lhůta pro oznámení této změny zaměstnavateli. Přijetí takového sdělení je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má ze zákona právo požadovat po zaměstnanci (a to i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem.

"Státní kategorie" u zaměstnance

Další dotaz zaměstnavatele by měl směřovat k tomu, zda přijímaný zaměstnanec není zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné i stát (poživatel některého z důchodů, žena na mateřské nebo rodičovské dovolené, student, osoba evidovaná na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání s předpokládaným měsíčním příjmem nepřesahujícím 10 400 Kč apod.). Pokud je osoba u zdravotní pojišťovny zařazena ve "státní kategorii", musí být tato skutečnost zdokumentována ve mzdové evidenci (například rozhodnutím o přiznání důchodu, potvrzením o studiu, o pobírání rodičovského příspěvku aj.) a zdravotní pojišťovně oznámena. Zvýhodnění osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, se týká především odvodu pojistného ze skutečné výše příjmu, tedy bez nutnosti provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Oznamování nástupu do zaměstnání

Přihlášením zaměstnance (na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, od kterého data bude za zaměstnance odvádět pojistné. Povinnost zaměstnavatele platit pojistné za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání (například u pracovního poměru dnem jeho skončení). Bude-li se jednat o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, pak dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření této dohody začal vykonávat sjednanou práci, a za den skončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Zaměstnavatel plní oznamovací povinnost pouze tehdy, považuje-li se osoba za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatel oznamuje ČPZP nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle §6 zákona o daních z příjmů a ukončení takového zaměstnání. Změní-li zaměstnanec zdravotní pojišťovnu a stane se pojištěncem ČPZP, odhlásí se zaměstnavatel od platby pojistného u původní pojišťovny a přihlásí se k platbě pojistného u ČPZP. Zaměstnavatel oznamuje ČPZP za zaměstnance skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné (odchod do důchodu, odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení rodičovské dovolené, atd.).

Zákonná lhůta a možná sankce za její porušení

Při plnění oznamovací povinnosti je zapotřebí mít na zřeteli, že pro oznámení příslušné skutečnosti (změny) platí ve zdravotním pojištění primárně osmidenní lhůta. Avšak pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem. Za porušení této povinnosti stanovené v § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. může zdravotní pojišťovna uložit nesvědomitému zaměstnavateli pokutu až 200 000 Kč.

Pracovněprávní vztah a odvod pojistného

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce, nebo dokonce jen jeden den.

V roce 2025 tak zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:

u dohody o provedení práce (jedné či více) činí alespoň 11 500 Kč,
u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 4 500 Kč.

Naproti tomu u pracovní smlouvy se odvádí pojistné z každé částky zúčtovaného příjmu. U všech pracovněprávních vztahů se přihlíží i k potřebě dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, pokud není zaměstnanec (a zaměstnavatel jako plátce pojistného) od této povinnosti osvobozen dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Příklad 1: Dohoda o pracovní činnosti je uzavřena do 31. 3. 2025. Od 1. 4. je uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti, zaměstnanec však začne pracovat až dne 4. 4. Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule nenavazují, použije zaměstnavatel kód "O" k datu 31. 3. a návazně pak kód "P" k datu 4. 4. Přihlášení k datu 4. 4. má ještě ten význam, že pokud se jedná o osobu, pro kterou platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, snižuje se toto minimum s ohledem na 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci dubnu na poměrnou část 18 720 Kč [(27 : 30) × 20 800]. Kdyby však zaměstnanec skutečně začal pracovat již dne 1. 4., zaměstnavatel by žádné oznámení neprováděl, neboť kontinuita pracovněprávních vztahů by nebyla přerušena - podmínkou pro použití tohoto postupu je však příjem zaměstnance v březnu i v dubnu alespoň 4 500 Kč.

Příklad 2: Zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy s příjmem výrazně převyšujícím hodnotu minimální mzdy a následně je u téhož zaměstnavatele uzavřena dohoda o pracovní činnosti. Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (specifikovaným v pracovní smlouvě, což může být například i státní svátek nebo sobota či neděle - bez ohledu na den, kdy zaměstnanec skutečně začne pracovat) provede zaměstnavatel jeho přihlášení u zdravotní pojišťovny. Následně sjednaný další pracovněprávní vztah u téhož zaměstnavatele (dohoda o pracovní činnosti) již na plnění oznamovací povinnosti vliv nemá, neboť zaměstnanec je trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy. Bude-li příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti alespoň 4 500 Kč, připočte se v příslušném kalendářním měsíci pro stanovení vyměřovacího základu k příjmu z pracovního poměru. Bude-li však příjem z této dohody nižší než 4 500 Kč, bude vyměřovacím základem pro odvod pojistného pouze příjem z pracovního poměru, žádné odhlášení zaměstnance se v této situaci neprovádí.

Příklad 3: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 11. března, přičemž zaměstnanec začal vykonávat práci až dne 14. 3., zaměstnanec dosáhne za měsíc březen vyměřovacího základu alespoň 4 500 Kč. V tomto případě vznikají zaměstnavateli povinnosti jak při placení pojistného, tak při souvisejícím plnění oznamovací povinnosti. Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny z důvodu velikonočních svátků do 22. 4. kódem "P" ke dni 14. 3., tedy ke dni, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci [viz ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb.]. Za měsíc březen musí zaměstnavatel při odvodu pojistného dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu 12 077,41 Kč [(18 : 31) × 20 800], tedy za celkem 18 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci. Toto poměrné minimum by nemuselo být dodrženo u osob nebo situací vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Osoba samostatně výdělečně činná, platící v roce 2025 zálohy 4 682 Kč, uzavře pracovní smlouvu s akciovou společností. Zaměstnanec musí být přihlášen ke dni nástupu do práce.

Povinnosti při přijetí nového zaměstnance

Ohlašovací povinnosti

Zaměstnavatel musí splnit ohlašovací povinnosti k vnějším orgánům:

u zdravotní pojišťovny zaměstnance splnit ve lhůtě 8 dnů ohlašovací povinnost o nástupu zaměstnance do zaměstnání (u organizací, u nichž se veškeré změny o zaměstnancích předávají na kompatibilním médiu, se jedná o lhůtu do 8 dnů po ukončení kalendářního měsíce), a to na tiskopisu "Hromadné oznámení zaměstnavatele". V oblasti zdravotního pojištění dochází od 1. 1. 2025 ke změnám lhůt pro přihlašování a odhlašování zaměstnance na DPP a DPČ. Jedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, oznamuje zaměstnavatel nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného. Nadále platí, že osoba činná na základě DPP nebo DPČ se považuje pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance jen v tom kalendářním měsíci, v němž úhrn příjmů ze všech DPP nebo ze všech DPČ dosáhl rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění
u místně příslušné správy sociálního zabezpečení splnit ve lhůtě 8 dnů ohlašovací povinnost, tj. přihlásit zaměstnance k pojištění na formuláři "Oznámení o nástupu do zaměstnání", pokud nemá s ÚSSZ dohodnutou jinou lhůtu. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo DPP, plní zaměstnavatel ohlašovací povinnost týkající se nástupu do zaměstnání do 20. kalendářního dne následujícího měsíce. Pro ukončení takového zaměstnání je lhůta do 8 kalendářních dnů. V rámci zasílání Výkazů o příjmech z DPP je lhůta do 20. kalendářního dne následujícího měsíce.
u poživatele předčasného starobního důchodu, který nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu s příjmem ze zaměstnání, ve lhůtě do 8 dnů po vstupu do zaměstnání splnit ohlašovací povinnost vůči plátci důchodu, zpravidla ČSSZ.
u zaměstnance, z jehož mzdy jsou prováděny srážky ze mzdy včetně insolvenční srážky, musí organizace bez odkladu oznámit soudu nebo jinému oprávněnému orgánu, který vydal nařízení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo o exekuci, že u ní nastoupil povinný (dlužník) jako nový zaměstnanec do zaměstnání (povinný je zaměstnanec, vůči němuž je nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo exekuce). Jedná-li se o insolvenční srážky, je nutné oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání insolvenčnímu správci.

Shromáždění osobních dokladů

Při přijetí nového zaměstnance je potřeba uzavřít pracovněprávní vztah - zpravidla pracovní poměr. Před vyhotovením pracovní smlouvy je nutné shromáždit příslušné osobní doklady budoucího zaměstnance [potvrzení o zaměstnání - zápočtový list, osobní dotazník, souhlas se zpracováním osobních údajů, výpis z trestního rejstříku (je-li nutný), prohlášení o příslušnosti ke zdravotní pojišťovně, potvrzení o zdravotní způsobilosti vykonávat danou činnost (vstupní lékařská prohlídka musí být provedena před vznikem pracovního poměru), doklady o ukončeném vzdělání a další doklady nutné k výkonu funkce - např. řidičský průkaz apod.]. Toto potvrzení se bude vyžadovat od druhého zaměstnavatele v případě, že v nové organizaci má zaměstnanec vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění nižší než minimální mzdu a není pojištěncem státu. Podle ustanovení § 12 písm. b) zákona č 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit, že v rámci osobních údajů dotyčného zaměstnance týkajících se zdravotního pojištění zaevidoval příslušnost ke zdravotní pojišťovně. Pro účely čerpání podpůrčí doby je od 1. 1. 2012 možné, aby zaměstnavatel požádal ÚSSZ o podpůrčí dobu u nového zaměstnance. Tento údaj je nutné znát v případě, kdy zaměstnanec krátce po vstupu do zaměstnání onemocní (tzn. nemoc nastane v prvních 14 dnech od vstupu zaměstnance do zaměstnání). Pro splnění oznamovací povinnosti vůči ÚSSZ je nutné v "Oznámení o nástupu do zaměstnání" uvádět též současného nebo posledního nositele cizozemského pojištění. Je proto nutné, aby se k tomuto údaji vyjádřil nový zaměstnanec formou prohlášení.

Pracovní a mzdové podmínky

Zaměstnavatel je dále povinen na základě shromážděných dokladů informovat v souladu s § 37 ZP zaměstnance v pracovním poměru o pracovních a mzdových podmínkách do 7 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního poměru.

Zpracování osobních údajů - souhlas zaměstnance

Pokud chce zaměstnavatel zpracovávat osobní údaje zaměstnance, u nichž nemá pro zpracování právní důvod (např. fotografie), musí mít podepsán souhlas zaměstnance se zpracováním osobních údajů. Souhlas je svobodný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů (zaměstnanec) dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů. Jde o aktivní a dobrovolný projev vůle subjektu údajů, ke kterému nesmí být nucen, a proto nemůže být součástí dohody (o provedení práce, o pracovní činnosti) nebo smlouvy (pracovní smlouva). Souhlas se vždy poskytuje k určitému účelu zpracování, který musí subjekt údajů znát. Souhlas musí být oddělený např. od smlouvy či obchodních podmínek, resp. již není možné, aby byl jejich nedílnou součástí. Zároveň nesmí být uzavření smlouvy podmiňováno poskytnutím souhlasu se zpracováním osobních údajů. Subjekt údajů má právo svůj souhlas kdykoli odvolat. Odvoláním není dotčena zákonnost zpracování vycházejícího ze souhlasu, který byl dán před jeho odvoláním. Je nutné si uvědomit, že souhlas byl dáván k určitým účelům a odvolání souhlasu nemusí vždy představovat pro správce povinnost osobní údaje zlikvidovat, ale bude představovat pro správce pouze povinnost přestat osobní údaje zpracovávat pro určitý účel, ke kterému byl souhlas udělen.

Povinnosti pojištěnce

Zákon klade ve vztahu ke zdravotnímu pojištění na pojištěnce určité povinnosti související s oznamováním některých skutečností a s platbou pojistného. K oznámení používá pojištěnec tiskopis Přihláška a evidenční list pojištěnce.

Změnu jména, příjmení nebo rodného čísla je pojištěnec povinen oznámit své zdravotní pojišťovně do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
Nástup do zaměstnání a jeho ukončení oznamuje zdravotní pojišťovně za zaměstnance jeho zaměstnavatel spolu s dalšími údaji (změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem, skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné), a to nejpozději do osmi dnů. Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zmíněné skutečnosti neprodleně sám, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel svoji povinnost nesplnil, nebo pokud údaje svému zaměstnavateli nesdělil. Pojištěnec je povinen sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání; tuto povinnost musí splnit do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí tohoto sdělení je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit.
Zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti je pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, povinen oznámit své zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu.
Přechod do kategorie tzv.
Skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné je pojištěnec povinen oznámit své zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce. Pro nahlášení můžete využít webový formulář Přihlášení mezi pojištěnce, za které platí pojistné stát, resp.
Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte (ev. otec dítěte) v den jeho narození. Podrobnosti viz článek Jak přihlásit ke zdravotnímu pojištění novorozence.

Pojištěnec je dále povinen:

hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, vyplývá-li to pro něj ze zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
vrátit do osmi dnů své zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění (při ukončení trvalého pobytu na území ČR nebo v důsledku skutečnosti, že osoba bez trvalého pobytu na území ČR zde přestala být zaměstnancem), při změně zdravotní pojišťovny a při dlouhodobém pobytu v zahraničí (viz Pobyt v zahraničí) Vrátit průkaz je pojištěnec povinen i v případě výdělečného pobytu v jiné zemi EU (bez ohledu na jeho délku) či změny své osobní nebo rodinné situace, která ovlivňuje nárok na zdravotní pojištění (např.

tags: #nástup #do #zaměstnání #zdravotní #pojištění #povinnosti