Na Co Máte Nárok Při Pracovním Úrazu?
Přihodila se vám v zaměstnání nehoda, měli jste pracovní úraz a teď si nejste jisti, čeho všeho se můžete na zaměstnavateli domoci? Častá otázka poškozeného zaměstnance. V našem článku se dozvíte, na co máte při pracovním úrazu nárok. Odškodnění za pracovní úraz může žádat zaměstnanec, kterému se během plnění pracovních povinností stane úraz. Takový úraz musí splňovat zákonem dané znaky.
Právo na odškodnění se vztahuje na všechny typy pracovních poměrů, a to bez ohledu na jejich formu (například hlavní pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce). Odškodnění za pracovní úraz může žádat jak zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr, tak i osoba na brigádě, která vykonává práci např. na základě dohody o pracovní činnosti.
Podle zákona má totiž každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, povinnost zřídit si zdravotní pojištění pro případ pracovního úrazu. Všichni zaměstnavatelé musí mít pojištění pro případ škod vzniklých z pracovních úrazů. V případě, že se pracovní úraz stane, je odškodnění hrazeno z tohoto pojištění.
Co platí zaměstnavatel při pracovním úrazu? Zákoník práce vymezuje pracovní úraz jako situaci, kdy dojde k poškození zdraví zaměstnance v důsledku náhlého, krátkodobého a násilného působení vnějších sil. Je důležité, aby zaměstnanec v případě pracovního úrazu neprodleně informoval svého zaměstnavatele.
Zjednodušeně jde o dopad do zdraví zaměstnance v souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele. Pracovní úraz je zásah do zdraví (nebo i smrt) zaměstnance krátkodobým, náhlým působením vnějších vlivů, při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, vzniklá nezávisle na vůli zaměstnance (nechce si sám přivodit). Ne každé poranění zaměstnance je pracovním úraz. Jen událost, která splní podmínky stanovené zákonem (zákoníkem práce) bude považována za pracovní úraz. Oprávnění zaměstnance spojená s pracovním úrazem lze tedy stáhnout jen na ty situace, o kterých to zákon stanoví.
Definiční znaky (pro příklad např. Absentují-li definiční prvky (např. Zaměstnanec utrpěl poranění nebo poškození, ale mimo pracoviště), půjde o nepříjemnou skutečnost, ale nebude se jednat o pracovní úraz. To neznamená, že by zaměstnanci nevznikl žádný nárok na odškodnění. Zákon zároveň stanoví, kdy se nejedná o pracovní úraz zaměstnance. Například situace, pokud se zaměstnanec zraní v nočních hodinách na chodbě ubytovacího zařízení (budovy) po skončeném školení zaměstnanců. I když zaměstnavatel poskytne zaměstnanci ubytování (např. v souvislosti se školením), samotné přespávání v ubytovacím zařízení není v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání.
Práva a povinnosti zaměstnance
Zaměstnanec má obecnou povinnost řídit se pravidly zaměstnavatele, se kterými byl seznámen při nástupu do zaměstnání. Má povinnost dbát pravidel uvedených v pracovním řádu. V případě, že by pravidla uvedená v interních dokumentech nerespektoval a způsobil si tak pracovní úraz, zaměstnavatel má právo zprostit se zcela povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu.
Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznámit svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí a úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem. Při vyšetřování úrazu má povinnost spolupracovat při objasňování příčin, v případě, že to jeho zdravotní stav dovolí. Zaměstnanec má ze zákona právo na zajištění bezpečnosti a ochranu zdraví při práci, na informace o rizicích práce a preventivních opatřeních. V případě, že by výkon práce bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval zaměstnancův život, má právo výkon takové práce odmítnout.
Na co má zaměstnanec nárok od zaměstnavatele v případě pracovního úrazu?
U každého zaměstnance vzniká právo na různé typy náhrady v různých časových obdobích. Co platí zaměstnavatel při pracovním úrazu? Obvykle bolestné, ušlý výdělek, náklady léčení a cestovné.
Mezi hlavní nároky zaměstnance patří:
- Bolestné: Tento druh odškodného pokrývá fyzickou, částečně také psychickou bolest způsobenou úrazem. Lze ji žádat již po prvotním ošetření nebo hospitalizaci. Bolestné je typ odškodného, který pokrývá fyzickou, částečně také psychickou bolest způsobenou pracovním úrazem.
- Ztížení společenského uplatnění: Pokud úraz způsobí trvalá omezení v běžném životě a sociálních aktivitách, může zaměstnanec požadovat odškodnění za tyto nepříjemné následky úrazu. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění kompenzuje trvalé potíže, které pracovní úraz způsobil. Jedná se o omezení v běžném životě a sociálních aktivitách zaměstnance. Ztížení společenského uplatnění se rovná trvalým následkům úrazu. Tento typ odškodnění lze řešit, jakmile dojde k relativnímu ustálení zdravotního stavu, většinou se tak děje rok od úrazu.
- Náhrada za ztrátu na výdělku - zaměstnanec má nárok na náhradu ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené úrazem a plnou výší náhrady mzdy nebo platu (podle § 192 zákoníku práce) a plnou výši nemocenského, a to po dobu pracovní neschopnosti. Nárok z nemocenského příspěvku ve své výši neodpovídá mzdě, kterou byste mohli jako zaměstnanec získat, pokud by se Vám pracovní úraz nestal. Po dobu trvání pracovní neschopnosti dostáváte nižší částku, která však následně bude proplacena ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec, který je kvůli úrazu neschopen pracovat, může požadovat kompenzaci za ztrátu příjmů.
- Náhrada za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity - zaměstnanci se přiznává ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Pokud zaměstnanec po skončení pracovní neschopnosti nemůže pracovat na stejné pozici z důvodu trvajících zdravotních komplikací, může požadovat odškodnění náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti = tzv.
- Účelně vynaložené náklady spojené s léčením - do této kategorie spadají výdaje, které přispěly ke zlepšení stavu, rekonvalescenci apod. Mohou jimi například být náklady léčení, cestovné do zdravotnického zařízení, případné náklady péče o nesoběstačného poškozeného zaměstnance. Během léčby pracovního úrazu musí zaměstnanec obvykle uhradit různé léčebné náklady. Do nákladů léčení patří všechny léky, medikamenty, fyzioterapie, cvičební pomůcky apod. Cestovné nahrazuje náklady vynaložené na cesty do zdravotnických zařízení kvůli vyšetření či kontrolám.
- Náhrada věcné škody - zaměstnavatel nahrazuje to, o co se zaměstnanci zmenšil majetek. Může se jednat o poškozené oblečení, obuv…
- Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažné ublížení na zdraví - vyplácí se manželovi, partnerovi, dítěti, rodiči, nebo osobám v poměru rodinném nebo obdobném, kteří újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. Dojde-li k pracovnímu úrazu zaměstnance, není poškozený zaměstnanec jedinou osobou s právy na odškodnění. Při odkázáni člena rodiny na výživu má tento člen rodiny právo na peněžitý příspěvek. Dojde-li následkem pracovního úrazu k úmrtí zaměstnance, mají členové rodiny nároky na odškodnění utrpení, které následkem smrti zaměstnance zažili. Bohužel některé nároky zemřelého zaměstnance (ztížení společenského uplatnění a bolestné nebo odstupné) na členy rodiny nepřechází.
Výpočet odškodnění
Odškodnění za bolestné a ztížení společenského uplatnění je stanoveno podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které přiděluje každému zranění určitý počet bodů. Hodnota každého bodu se kadoročně mění, a to v závislosti na průměrné mzdě v národním hospodářství. V roce 2023 byla hodnota jednoho bodu stanovena na 393,06 Kč a v roce 2024 se zvýšila na 424,27 Kč. Pokud pracovní úraz způsobí více zranění, body se sčítají. Někdy může dojít i k navýšení základního bolestného za komplikace nebo operační výkony. Částky odškodnění za trvalé následky jsou obvykle nejvyššími ze všech náhrad a jsou určeny na základě lékařských posudků.
Zaměstnavatelé často dávají zaměstnancům formuláře k vyplnění jejich lékaři. Pokud jde o odškodnění bolestného, zaměstnanci obdrží od zaměstnavatele formulář pojišťovny s pokynem, ať jim formulář vyplní ošetřující lékař.
Správný výpočet odškodnění je klíčový pro celý proces spravedlivého odškodněn pracovního úrazu. Správný výpočet náhrad za bolest a ztížení společenského uplatnění je důležitým prvkem v procesu odškodnění pracovního úrazu. Jedná se především o výpočet bolestného a ztížení společenského uplatnění.
Často se v praxi setkáváme s následujícími chybami. Buď se stane, že ošetřující lékař opomine uvést některou položku trvalého následku dle nařízení vlády, nebo ošetřující lékař nesprávně kvalifikuje stupeň trvalého následku na škále od lehkého až po těžký stupeň. Tyto chyby pak vedou poskytnutí nižšího odškodnění. Proto se vyplatí dbát pozornosti a kontrolovat, zda je v posudku obsaženo vše. S tím vám pomůže právník.
Zaručeným tipem, jak získat co nejvyšší možné odškodnění, je využití služeb specializovaného znalce k výpočtu bolestného a trvalých následků. Tyto chyby mohou výrazně ovlivnit výši odškodného, a proto je doporučeno se obrátit na specializované znalce, kteří mají potřebné odborné znalosti a zkušenosti s výpočty náhrad dle nařízení vlády.
Pokud jste se ocitli v podobné situaci, může být pro vás proces odškodnění pracovního úrazu složitý a zmatečný. Dlouhodobě se specializujeme na odškodnění pracovních úrazů, kdy první konzultace je vždy zdarma.
| Typ náhrady | Popis | Výpočet |
|---|---|---|
| Bolestné | Náhrada za fyzickou a psychickou bolest | Počet bodů dle zranění * hodnota bodu (dle roku) |
| Ztížení společenského uplatnění | Náhrada za trvalé následky a omezení | Počet bodů dle zranění * hodnota bodu (dle roku) |
| Ztráta na výdělku | Kompenzace ušlé mzdy během neschopnosti | Rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenskou |
| Náklady léčení | Úhrada nákladů spojených s léčbou | Prokazatelné výdaje za léky, terapie, cestovné |
Povinnosti zaměstnavatele
V České republice působí Státní úřad inspekce práce, která je kontrolním orgánem v oblasti dodržování povinností plynoucí z pracovněprávních předpisů včetně předpisů k zajišťování bezpečnosti práce. Zaměstnavatel má povinnost zajistit místo úrazu (vyznačit praporky, varovné světlo) a jeho okolí. Dále je povinen pořídit dokumentaci místa úrazu (fotografie). Bez zbytečného odkladu po úrazu má zaměstnavatel povinnost ohlásit úraz příslušné odborové organizaci a zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP.
Oznamovací povinnost má taktéž vůči příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, je-li doba pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny, nebo je hospitalizace zaměstnance delší než 5 dní. Podle zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje (popřípadě za přítomnosti svědků) a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
Dále zaměstnavatel vede knihu úrazů a má povinnost zapisovat všechny úrazy, které se na pracovišti staly, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Zároveň vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance. Preventivně, by se měl zaměstnavatel snažit, aby nedocházelo k opakovaným úrazům na pracovišti.
Došlo-li k poranění zaměstnance, musí zaměstnavatel provést záznam do knihy pracovních úrazů. Záznam je zjednodušeně přehledné zápis/vylíčení událostí, které se zaměstnanci staly, než došlo k poškození jeho zdraví na pracovišti. Obsahuje údaje a záznamy, které slouží k objasnění příčiny poranění (např. Zaměstnavatel musí provést zápis do knihy pracovních úrazů. Událost musí odpovídat skutečnému průběhu, který se reálně stal. Právo podílet se na zjištění příčiny a vyhodnocení situace jako pracovního úrazu. Jako zaměstnanec poraněný pracovním úrazem máte možnost podílet se na objasnění příčiny. Prvotním krokem je sdělení o tom, že se Vám stal právní úraz a jakým způsobem. Možnost zjistit a rozparovat nálezy pracovního úrazu. Máte možnost nahlédnout a získat opisy dostupné dokumentace / zápisu z knihy pracovních úrazů. Toto právo Vám do budoucna zajistí možnost získat odškodnění. Případné rozpory zápisu se skutečným stavem můžete rozparovat.
Každý zaměstnanec má právo na to, aby byla jeho práce prováděna v bezpečném prostředí. V závislosti na konkrétním provozu musí zaměstnavatel zajistit, aby byl chráněn zdraví a život zaměstnanců. Zaměstnanci musí být v rámci bezpečnosti práce vybaveni ochrannými pomůckami a dále proškoleni v oblasti řízení bezpečnosti. Prevence vzniku pracovního úrazu je zásadní. Proč nás to v souvislosti se vznikem pracovního úrazu zajímá? Porušení povinností zaměstnavatele v otázce BOZP zaměstnance je zásadním proviněním na straně zaměstnavatele.
Po návratu do práce máte jako zaměstnanec právo na to, aby pracovní podmínky umožnili navrátit se do původního zaměstnání. Pokud pracovní úraz zaměstnance znemožňuje, aby zaměstnanec vykonával původní práci, může zaměstnanec žádat přeřazení na jiné místo (co mu pracovní náplň umožní). Jestliže zdravotní stav zaměstnance jako následek pracovního úrazu neumožní výkon původní práce, je zaměstnavatel povinen takového zaměstnance propustit a vyplatit zaměstnanci odstupné. Pracovní poměr tím skončí k definovanému dni. Zaměstnanci bude na základě dohody, případně výpovědi uhrazeno 12 měsíční odstupné. Výše odstupného se vypočítá z průměrného výdělku zaměstnance (náhrada mzdy).
Důsledek pracovního úraz je vždy negativní zásah do zdraví zaměstnance. Často je spojeno s bolestí a dočasnou pracovní indispozicí. Jako zaměstnanec po pracovním úrazu musíte stabilizovat zdravotní stav. Zaměstnanec po dobu dočasné právní neschopnosti pobírá dávky tzv. Nemocenské. Jde o peněžitý příspěvek od zaměstnavatele / následně od státu, který zaměstnanec po dobu nemožnosti vykonávat práce čerpá. Následně od 15. dne trvání nemocenské hradí tuto povinnost stát. Nejdéle Vám může být příspěvek vyplácen 380 dnů (následně budete moci získat invalidní důchod, pokud budete uznána částečné/úplné omezení vykonávat práci). Základní výše nemocenské se odvíjí od vaší průměrné mzdy a činí 60% vyměřovacího základu. Od 31.
Nároky zaměstnance při pracovní úrazu se liší v závislosti na tom, co se skutečně zaměstnanci stalo. Odškodnění závisí na rozsahu újmy do zdraví zaměstnance (i osob blízkých) i na tom, zda ze strany zaměstnance nedošlo k porušení právních povinností BOZP / jiných právních povinností (trestní čin / správní delikt).
Pracovní úraz je jedním ze zákonných institutů, které směřují k odškodnění zaměstnance při újmě a zdraví v důsledku plnění pracovních povinností. Primárně je určen k odškodnění pracovníka, nicméně v praxi bývá i zneužíván. Pro obě strany je zásadní vyšetření děje, který poranění způsobil. Pro případ budoucího sporu, jeho právní posouzení i přiznání nároku soudem jsou informace a na jejich základě přijaté závěry naprosto klíčové.
Tip na závěr: Vždy ohlašujte pracovní úraz, který se vám na pracovišti stane. I v případě, že by se jednalo o pouhé škrábnutí, mohla by se vám do rány dostat infekce. Zranění by se poté mohlo stát vážnějším, než na počátku vypadalo.
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů.
Podívejte se na video s naším právníkem Mgr. JUDr. Zbyněk Drobiš a Mgr. Kateřina Zajíčková, kde se dozvíte více informací:
tags: #naroky #zamestnance #pri #pracovnim #urazu
