Nárok na odstupné při zrušení pracovního místa: Podmínky a důležité informace
Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je ve většině případů spojené i s nárokem na odstupné. Jedná se o finanční kompenzaci, na kterou má v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru zaměstnanec nárok. Jak postupovat při žádosti o odstupné? Na jaké odstupné má zaměstnanec nárok? Kdy naopak není nárok na odstupné?
Jak lze ukončit pracovní poměr?
Pracovní poměr může být ukončen různými způsoby. Nejjednodušším způsobem je ukončení dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Pokud se nedohodnou, tak výpověď může být podaná ze strany zaměstnavatele s uvedením důvodu. Ze strany zaměstnance důvod ukončení být nemusí. Pracovní poměr může být ukončen ve zkušební době oběma stranami a také může skončit uplynutím doby na dobu určitou. Pracovní poměr může být ukončen i okamžitě a to například z hrubého porušení.
Podmínky nároku na odstupné
Na odstupné máte nárok, pokud s vámi zaměstnavatel ukončí pracovní poměr, který trval alespoň 2 roky, z důvodů uvedených v § 63 zákoníku práce. Nárok na odstupné však v každém případě vzniká pouze ze zákonem stanovených důvodů, které jsou uvedeny v § 63 zákoníku práce.Pokud výpověď podáte vy, odstupné nedostanete.
Důvody pro ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele:
- Organizační důvody nebo provozní důvody: Zaměstnanec se stal nadbytečným a jeho pozice bude zrušena.
- Zrušení nebo přemístění pracovního místa.
- Pokud se zaměstnanec stane tzv. nadbytečným.
Odstupné a organizační změny
Propouštění je nedílnou součástí života každého zaměstnavatele a organizační změny patří mezi typické důvody pro rozvázání pracovního poměru. Je s nimi však spojena řada povinností vůči zaměstnancům, pro které už zaměstnavatel nemá práci.
Organizační změny mohou nastat, pokud:
- Zaměstnavatel zcela ukončuje činnost a vstupuje do likvidace, nebo se ruší některá jeho část (např. zavírá některé pobočky, nebo kompletně ruší třeba IT oddělení).
- Zaměstnavatel nebo jeho část přemisťuje mimo sjednané místo výkonu práce, než jaké má zaměstnanec sjednané v pracovní smlouvě.
- K nadbytečnosti dochází při rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, která typicky spočívá ve snížení počtu zaměstnanců (zrušení konkrétního pracovního místa) za účelem zvýšení efektivity.
Zaměstnavatel musí přijmout rozhodnutí o organizační změně a seznámit s tímto rozhodnutím zaměstnance (nejpozději v samotné výpovědi).
Organizační změna nesmí být fiktivní. Cílem nesmí být snaha zbavit se nepohodlného zaměstnance, ale skutečně regulace profesního složení zaměstnanců. Na fiktivnost organizační změny ukazuje např. to, že zaměstnavatel danou pozici sice formálně zruší, ale obratem ji obsadí novým člověkem s fakticky stejnou pracovní náplní.
Výše odstupného
Pro výpočet výše odstupného je důležité vědět, jak dlouho trval pracovní poměr. Doba trvání pracovního poměru se počítá od nástupu do zaměstnání do okamžiku, kdy je podána výpověď z pracovního poměru nebo uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru.
Výše odstupného se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele. Odstupné je kompenzací za ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
Zaměstnanec má nárok na odstupné, pokud je jeho pracovní poměr ukončen z organizačních, nebo provozních důvodů.
Minimální výše odstupného je v případě rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů zaručena podle počtu odpracovaných let:
- Jednonásobek průměrného měsíčního výdělku, pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok.
- Dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku, pokud pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky.
- Trojnásobek průměrného měsíčního výdělku, pokud pracovní poměr trval alespoň 2 roky.
V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
| Délka pracovního poměru | Výše odstupného |
|---|---|
| Méně než 1 rok | 1x průměrný měsíční výdělek |
| 1-2 roky | 2x průměrný měsíční výdělek |
| Více než 2 roky | 3x průměrný měsíční výdělek |
| Pracovní úraz nebo nemoc z povolání | 12x průměrný měsíční výdělek |
Odstupné ze zdravotních důvodů
Zaměstnanci náleží odstupné v případě, že dle lékařského posudku nesmí, nebo nemůže, vykonávat práci z důvodu zdravotního postižení, nemoci z povolání, nebo zdravotního úrazu. Odstupné v tomto případě činí nejméně 12 násobek průměrného měsíčního výdělku.
Odstupné a podpora v nezaměstnanosti
Ano, i když zaměstnanec obdrží odstupné, může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného je třeba se zaregistrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.
Pokud má zaměstnanec dostatečné odstupné, může to mít vliv na okamžité vyplácení podpory.
Důchodci a odstupné
Důchodci, kteří jsou stále zaměstnaní, ať už na plný nebo zkrácený úvazek, mohou mít nárok na odstupné stejným způsobem jako ostatní zaměstnanci.
Důležité změny od roku 2025
Od ledna 2025 nastává jedna zásadní změna. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz, onemocnění způsobené povoláním apod.) nově vyplácí odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn.
Výše odstupného činí 12násobek měsíčního výdělku a zůstává tím pádem zachována.
Kdy nárok na odstupné nevzniká?
- Pokud zaměstnanec podá výpověď sám.
- Pokud dojde k výpovědi ze strany zaměstnavatele z důvodů, které vyplývají z porušení pracovních povinností zaměstnancem.
- Při výpovědi ve zkušební době.
Co dělat, pokud zaměstnavatel odstupné neposlal?
V případě, že zaměstnavatel po domluvě odstupné stále nezaslal, zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě.
tags: #nárok #na #odstupné #při #zrušení #pracovního
