Náhrada Mzdy za Pracovní Úraz: Podmínky a Postup v České Republice

Utrpěli jste pracovní úraz a nejste si jisti svými právy na náhradu mzdy? V následujícím článku vám vysvětlíme, na jaké náhrady máte nárok a jak postupovat při jejich uplatňování. Náhrada mzdy po pracovním úrazu je vaším zákonným právem. Nenechte se odbýt a trvejte na svých nárocích.

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterým došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Důležitá je provázanost zranění s výkonem pracovních povinností. Vedle nároků na odškodnění bolestného, ztížení společenského uplatnění a odstupného má zaměstnanec nárok také na náhradu ušlé mzdy. Účelem této náhrady je kompenzace ztráty na výdělku zaměstnance po dobu trvání pracovní neschopnosti. Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší také zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Kdo Platí Náhradu Mzdy Při Pracovním Úrazu?

Zaměstnavatel, resp. jeho pojišťovna. Každý zaměstnavatel musí být pojištěný proti škodám vzniklým při pracovním úrazu.

Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, v jehož důsledku není schopen vykonávat svou práci, má nárok na náhradu ušlého výdělku. Ve specifických případech může vzniknout nárok i na rentu. Mnozí se mylně domnívají, že si ušlý výdělek lze nárokovat až po skončení pracovní neschopnosti. Ve skutečnosti tomu tak není. Vyplácení ušlého výdělku jednou měsíčně však není nastaveno striktně. Po dobu pracovní neschopnosti obvykle zaměstnanec získává tzv. nemocenskou.

Do 100 % při pracovním úrazu v rámci ušlého výdělku má vyplácet zaměstnavatel, resp. Ušlý výdělek představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem a vyplacenými nemocenskými dávkami. I když má zaměstnavatel povinnost nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zraněnému zaměstnanci, v praxi je to právě pojišťovna, kdo odškodnění vyplácí. V Česku pracovní úrazy odškodňují ze zákona pouze dvě pojišťovny - Generali Česká pojišťovna a Kooperativa.

Postup Při Uplatňování Nároku na Odškodnění

Proces získání odškodnění lze rozdělit do několika fází:

Zaměstnanec hlásí pracovní úraz nadřízenému.
Zaměstnavatel uzná/neuzná úraz jako pracovní.
Zaměstnavatel vydá záznam o pracovním úrazu (u menších zranění záznam v knize úrazů).
Zaměstnavatel obeznámí svou pojišťovnu.
Zaměstnanec obdrží formuláře pojišťovny a jiné dokumenty k vyplnění.
Ošetřující lékař vyplní podklady a ty jsou spolu se zdravotnickou dokumentací předány pojišťovně.
Pojišťovna provede pojistné šetření a rozhodne o nároku na odškodnění a jeho výši.

Schéma postupu při pracovním úrazu.

Je plně v rukou zaměstnavatele, zda úraz uzná jako pracovní. Jestliže tak neučiní a zaměstnanec s takovým rozhodnutím nebude souhlasit, má možnost se obrátit na inspekci práce, případně na soud. Soud o uznání pracovního úrazu rozhodne s konečnou platností.

Každý pracovní úraz musí splňovat zákonnou definici. Považuje se za něj poškození zdraví či smrt zaměstnance, ke kterému došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zaměstnavatel pak vydá záznam o pracovním úrazu, který slouží jako důležitý důkaz. S ním informuje svou pojišťovnu o vzniklé situaci. Pojišťovna v průběhu odškodnění hraje nesmírně důležitou roli, vede totiž vlastní pojistné šetření a vyplácí nároky zraněného zaměstnance.

Pozor na Formuláře

Ve většině případů zraněný zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele formuláře příslušné pojišťovny k řešení odškodnění. Zaměstnanec je nechá vyplnit svým ošetřujícím lékařem a spolu se zdravotnickou dokumentací je předá zpět pojišťovně. Ta pak nárok zhodnotí a podle výsledku pojistného šetření vyplatí odškodnění.

Kámen úrazu je ve vyplňování formulářů ošetřujícími lékaři. Některé typy odškodnění jako bolestné a ztížení společenského uplatnění (trvalé následky úrazu) jsou odškodňovány na základě bodového hodnocení. Praktičtí lékaři ale nebývají k bodovému ohodnocení správně proškoleni nebo jim provoz ordinace nedovolí se hodnocení náhrad dostatečně věnovat. To vede k tomu, že formuláře bývají vyplněné špatně nebo nedostatečně.

Lékaři například opomenou uvést nějaké zranění, nezahrnou do hodnocení operační zákroky nebo jakékoliv komplikace. Výsledkem je pak nižší vyplacené odškodnění, než na jaké může mít zaměstnanec nárok. Jak tomu předejít? Využít služeb soudního znalce. Ten zohlední ve znaleckém posudku celkový stav zraněného zaměstnance a všechny relevantní okolnosti, například dlouhodobou a bolestivou léčbu, opakované operační zákroky a další. Posudek slouží jako důkaz.

Náklady na vyhotovení posudku se mohou lišit, ale pohybují se zpravidla v řádech tisícovek korun. Zejména v případech těžších zranění se vyplatí do znaleckého posudku investovat.

Náhrady za Pracovní Úraz

Zaměstnanec může žádat za pracovní úraz náhrady, které jsou vymezené zákoníkem práce. Jedná se o:

Bolestné
Ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (neboli renty)
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením (náklady léčení, cestovné, náklady péče apod.)
Ztížení společenského uplatnění (neboli trvalé následky pracovního úrazu)
Věcnou škodu

Bolestné

Bolestné představuje kompenzaci za fyzickou i částečně psychickou bolest, kterou zaměstnanec utrpěl kvůli pracovnímu úrazu. Bolestné je možné řešit jako jednu z prvních náhrad, a to hned po prvotním ošetření nebo hospitalizaci. Bodové hodnocení pracovního úrazu se používá při odškodňování bolestného a ztížení společenského uplatnění po pracovním úrazu. Jeho smyslem je určení spravedlivé výše finanční kompenzace. Body se stanovují dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Každému zranění je přiřazen počet bodů podle závažnosti a vlivu na zdraví zaměstnance.

V roce 2024 je hodnota jednoho bodu stanovena na 424 korun a 27 haléřů. Tato hodnota se každý rok mění a závisí na průměrné mzdě v národním hospodářství.

Pokud by zaměstnavatel tvrdil, že odškodnění pracovního úrazu je možné řešit až po skončení pracovní neschopnosti, není to pravda. Pokud je zraněný zaměstnanec v pracovní neschopnosti, náleží mu právo na odškodnění ušlého výdělku.

Ušlý výdělek se počítá jako průměrný výdělek vynásobený počtem zmeškaných pracovních dní a ponížený o náhradu poskytnutou zaměstnavatelem a Českou správou sociálního zabezpečení. Zákoník práce stanovuje, že ušlý výdělek má být proplácen pravidelně každý měsíc, ne až po skončení pracovní neschopnosti.

Zaměstnanec může také požadovat odškodnění účelně vynaložených nákladů spojených s léčením pracovního úrazu.

Ztížení Společenského Uplatnění

Pokud pracovní úraz zapříčinil zaměstnanci trvalé zdravotní následky a omezení v životě, může zaměstnanec žádat odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Tak jsou odborně nazývány trvalé následky úrazu.

Tato náhrada se většinou řeší rok od pracovního úrazu, kdy dojde k ustálení zdravotního stavu, a obvykle představuje nejvyšší vymoženou částku.

Jako konkrétní příklad lehčího zranění lze uvést situaci, kdy zaměstnanec utrpí vymknutí zápěstí, což zapříčiní do budoucna lehké omezení hybnosti. Základní bolestné bude ve výši 21 214 korun (50 bodů × 424,27 Kč) a ztížení společenské uplatnění dosáhne na částku 127 281 korun (300 bodů × 424,27 Kč).

Těžším zraněním může být ztráta končetiny v oblasti kyčelního kloubu. Základní bolestné by vycházelo na 169 708 korun (400 bodů × 424,27 Kč) a ztížení společenského uplatnění by bylo ve výši 1 187 956 korun (2800 bodů × 424,27 Kč). Bolestné by pravděpodobně bylo vyšší pro operační zákroky a náročný způsob léčení. Při vhodné argumentaci by mohlo být navýšeno také ztížení společenského uplatnění.

Je však nutné zdůraznit, že pracovní úraz zpravidla způsobí vícero zranění. Body za jednotlivá zranění se sčítají.

Odškodnění Smrtelného Úrazu

V případě smrtelného pracovního úrazu mohou pozůstalí především požadovat odškodnění:

Na jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých
Za náklady vynaložené na pohřeb
Za výživné

Pozůstalí mohou žádat jednorázovou náhradu nemajetkové újmy. Jedná se o náhradu, která má za cíl kompenzovat psychické utrpení nejbližších pozůstalých. Pozůstalým přísluší odškodnění nejméně ve výši 20násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku, který předchází roku, ve kterém vznikne pozůstalému právo na tuto náhradu. Dvacetinásobek průměrné mzdy je minimální náhrada. V určitých případech může být vyplacena i vyšší částka.

Tabulky s příklady odškodnění

Příklady bolestného v roce 2024

Zranění	Počet bodů	Výše odškodnění
Vymknutí chrupavky přepážky nosní	15	6 364 Kč
Zhmoždění ramene a paže	20-30	8 485-12 728 Kč
Otřes mozku těžký	60	25 456 Kč
Poranění Achillovy šlachy - přetržení	70	29 699 Kč
Ztráta končetiny v úrovni zápěstí	150	63 640 Kč

Ztížení společenského uplatnění v roce 2024

Zranění	Počet bodů	Výše odškodnění
Lehké omezení hybnosti hrudníku	300	127 281 Kč
Deformace nosu	400	169 708 Kč
Neurotizující tinitus (včetně opěrkového syndromu - whiplash)	600	254 562 Kč
Porucha úchopové funkce palce těžkého stupně u dominantní ruky	1000	424 270 Kč
Omezení pohyblivosti kyčelního kloubu těžkého stupně	1600	678 832 Kč

Rady na závěr

Pracovní úraz vždy neprodleně nahlaste nadřízenému a vyžádejte si záznam o pracovním úrazu podepsaný zaměstnavatelem. Záznam slouží jako důležitý důkaz.
Dejte si pozor na formuláře od pojišťovny. Nesprávné vyplnění často vede ke krácení odškodnění. Využijte specializované znalce při hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění.
Pokud bylo zahájeno trestní řízení v souvislosti s pracovním úrazem, buďte aktivní. Zajímejte se o jeho průběh. Jakékoliv stanovení spoluodpovědnosti na pracovním úraze obvykle vede ke snížení výše odškodnění.
Odškodnění řešte průběžně. Pokud poškozenému zaměstnanci klesne po ukončení pracovní neschopnosti výdělek (např. proto, že z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání může nadále vykonávat jen práci s nižší mzdou nebo práci na kratší úvazek nebo nemůže vykonávat žádnou práci za mzdu nebo odměnu) oproti výdělku před tímto úrazem/nemocí, vzniká mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku - na výplatu tzv. renty.

tags: #náhrada #mzdy #za #pracovní #úraz #podmínky