Náhrada mzdy za nemoc v České republice: Podmínky a postup
S podzimním ochlazením často přicházejí různé chřipky. Shrňme proto, co je dobré vědět o pracovní neschopnosti - jejím vzniku, průběhu i ukončení. Jaká náhrada mzdy vám náleží a od koho? A jaké máte co by práce neschopní povinnosti?
Vznik a průběh pracovní neschopnosti
Neschopenku vystavuje ošetřující lékař. Od ledna 2020 už nemusíte zaměstnavateli doručovat papírovou neschopenku, lékař ji vydává v elektronické verzi. Tu posílá na Českou správu sociálního zabezpečení a zaměstnavatel je o tom zpraven. Zaměstnanec musí o své pracovní neschopnosti zaměstnavatele informovat bez zbytečného odkladu.
Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.
Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávka otcovské poporodní péče nebo dlouhodobé ošetřovné, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší.
Náhrada mzdy: Kdo a kolik platí?
Do 14. dne neschopnosti (bráno od vystavení neschopenky) platí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to ve výši 60 % z redukovaného průměrného výdělku. Ten se odvíjí od průměrného výdělku v předcházejícím čtvrtletí. Od 15. dne pracovní neschopnosti budete dostávat dávky nemocenského pojištění. Lhůta vyplacení je nejvýše 30 dní od okamžiku, kdy zaměstnavatel doručil příslušné informace na správu sociálního zabezpečení.
Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.
Dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu nad výši uvedenou v odstavci 2 větě první nesmí převýšit průměrný výdělek.
Výpočet náhrady mzdy za nemoc
Pro samotný výpočet náhrady mzdy je rozhodujícím údajem průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí, který se však při výpočtu redukuje. Pro rok 2025 se přitom redukční hranice mírně zvýšily, takže pro lidi s vysokými příjmy je výpočet denní náhrady mzdy za nemoc o desetikoruny výhodnější než v roce 2024.
Rozhodný příjem se započítává:
- Do první redukční hranice 271,60 Kč z 90 %,
- ve druhé redukční hranici 407,40 Kč z 60 %,
- ve třetí redukční hranici 814,80 Kč z 30 %.
Výsledná hodinová náhrady mzdy za nemoc je potom 60 % z redukovaného denního průměrného hodinového výdělku.
Příklad: Náhrada mzdy za nemoc za 40 hodin u hodinové mzdy ve výši 350 Kč.
| Text | Částka |
|---|---|
| Průměrný hodinový výdělek | 350 Kč |
| Zápočet z první redukční hranice | 244,44 Kč |
| Zápočet ze druhé redukční hranice | 47,04 Kč |
| Zápočet ze třetí redukční hranice | 0 Kč |
| Hodinový výdělek po redukci | 291,48 Kč |
| Náhrada mzdy za nemoc za jednu hodinu (60%) | 174,8880 Kč |
| Náhrada mzdy za nemoc za 40 hodin | 6 996 Kč |
V tabulce níže máme pro názornost vypočtenu náhradu mzdy za nemoc za 40 hodin nároku u různých průměrných hodinových mezd v roce 2025.
V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti dostávají zaměstnanci peníze od zaměstnavatele, takzvanou náhradu mzdy za nemoc. Nemocenskou, která náleží až od patnáctého kalendářního dne nemoci, vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení. Náhradu mzdy za nemoc vyplácí zaměstnavatel, ale vždy pouze za dobu trvání pracovního poměru. Náhrada mzdy za nemoc se vypočítává odlišně od nemocenské.
Povinnosti během pracovní neschopnosti
Pokud jste na neschopence, jste povinni dodržovat režim stanovaný vaším ošetřujícím lékařem. Ten vám může při porušení režimu snížit náhradu mzdy, nebo vám ji dokonce neposkytnout. Od 15. dne chodí na kontrolu Česká správa sociálního zabezpečení. Jestliže vás nezastihne v místě, které jste uvedli (kromě doby vycházek), může vám snížit nebo také úplně odebrat nemocenskou.
Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti uvedené v odstavci 6 větě první, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm.
Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu.
Náhrada mzdy nebo platu přísluší na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské a musí být vyplacena v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu po předložení těchto dokladů.
Nemocenskou lze pobírat nejdéle 380 kalendářních dnů od prvního dne pracovní neschopnosti. Tato doba může být při dlouhodobé nemoci opakovaně prodloužena až o tři měsíce.
Neschopenku ukončuje ošetřující lékař, a to po zlepšení zdravotního stavu. Může tak ale učinit i v případě, že se nemocný bez důvodu nedostaví na naplánovanou kontrolu či vyšetření.
Náhrada mzdy u specifických situací
OSVČ
I v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění mají OSVČ nárok až na nemocenskou. Náhradu mzdy OSVČ nedostávají.
Pracovní úraz
Samotný výpočet náhrady mzdy je stejný při klasické pracovní neschopnosti zaměstnance i při pracovním úrazu. V případě pracovního úrazu má však zaměstnanec nárok i náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle § 271a) zákoníku práce a případně další náhrady.
Sick days
V praxi velmi oblíbeným firemním benefitem je možnost čerpání tzv. „sick days“. Podmínky a nárok na „sick days“ jsou zaměstnavatelem upraveny vnitřním předpisem. Při čerpání tvz. „sick days“ se nejedná o náhradu mzdy za nemoc, ale výplata za tyto dny je zpravidla ve stejném rozsahu, jako by zaměstnanec byl v práci. Účelem „sick days“ je, aby zaměstnanec v případě lehkých zdravotních problémů zůstal jeden či dva dny v klidu doma a nemusel ani chodit k lékaři.
Základy účetnictví - VÝPOČET MEZD
Zkrácený úvazek
Ze zkráceného úvazku se vždy odvádí sociální pojištění zahrnující v sobě i platbu nemocenského pojištění, proto mají zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek nárok na náhradu mzdy za nemoc. Vzhledem k tomu, že náhrada mzdy za nemoc náleží pouze za hodiny, které zaměstnanec měl odpracovat a nakonec z důvodu pracovní neschopnosti neodpracoval, tak mají pochopitelně zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek nižší náhradu mzdy za nemoc, než by měli v případě práce na plný úvazek.
Náhradu mzdy za nemoc nemohou obdržet zaměstnanci pracující na některou z pracovních dohod (DPP, DPČ) s hrubou odměnou do výše limitu pro účast na nemocenském pojištění.
tags: #náhrada #mzdy #za #nemoc #zákoník #práce
