Nemocenská je jednou z šesti dávek nemocenského pojištění v České republice. Účelem nemocenského je finanční zabezpečení ekonomicky aktivních občanů, kteří vlivem dočasné pracovní neschopnosti vzniklé ze zdravotních důvodů přicházejí dočasně o výdělek. Účast na nemocenském pojištění je u všech zaměstnanců povinná, u OSVČ je dobrovolná.

Nemocenská společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenská je jednou z dávek nemocenského pojištění. Patří mezi dávky nemocenského pojištění. Nemocenská je dávka, která patří do systému nemocenského pojištění. Nemocenská je jednou z šesti poskytovaných dávek z nemocenského pojištění v České republice.

Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná.

Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

Náhrada mzdy a nemocenská

V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti či nemoci se jedná o náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem. Zaplaceny jsou skutečně neodpracované hodiny. Výše této náhrady mzdy je 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku.

Od 15. dne marodění vyplácí nemocenskou stát, potažmo Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské dávky se vyplácí za každý kalendářní den, tedy i za státní svátky a víkendy. Z počátku je výše dávky 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu, postupem času se toto procento zvyšuje na 66 % od 31. do 60. dne nemoci a na 72 % od 61.

Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny. Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny (od 1. 7. 2019 byla zrušena tzv. karenční doba, což v praxi znamená, že náhrada mzdy, platu či odměny přísluší i za první 3 takovéto dny). Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá doba zaměstnání, která zakládá účast na nemocenském pojištění.

Protože v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti bude náhradu mzdy vyplácet zaměstnavatel, má také zaměstnavatel pravomoc provádět v této době kontrolu dodržování léčebného režimu. Pokud zjistí, že zaměstnanec porušil své povinnosti práce neschopného, může ho potrestat snížením či dokonce odnětím náhrady mzdy. Porušení těchto povinností ovšem není důvodem pro rozvázání pracovního poměru, protože je nelze považovat za porušení pracovních povinností ve smyslu zákoníku práce.

Zaměstnavateli skončí oprávnění provádět kontroly práce neschopných s uplynutím prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení však tyto kontroly mohou provádět po celou dobu pracovní neschopnosti, a to jak během celého týdne, tak případně i o víkendu. Kontrolují se buď namátkou vybraní lidé, nebo ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec nedodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce.

Podpůrčí doba a její prodloužení

Limit na maximální dobu, po kterou může být poskytována dávka nemocenské, už ale stanovený je. Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně případných zápočtů předchozích pracovních neschopností), pokud není zákonem č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění stanoveno jinak.

Není stanovena maximální doba, po kterou může trvat pracovní neschopnost, ovšem v případě delšího trvání a nelepšícího se zdravotního stavu by člověk měl uvažovat o invalidním důchodu.

Pokud lékař pacient očekává, že se v blízké době po uplynutí lhůty 380 dní pacientův stav nezlepší, pak je možné sociální úřad požádat o prodloužení této lhůty až o 3 měsíce, i opakovaně.

Pokud uplyne podpůrčí doba, vstupují do hry lékaři posudkové služby, kteří pracují na okresních správách sociálního zabezpečení, a které lze požádat o prodloužení podpůrčí doby v případě, že práce neschopný nabude v krátké době znovu pracovní schopnosti, nejdéle však do 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby.

Výjimky u důchodců

Poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Pracujícím starobním nebo plně invalidním důchodcům se nemocenská poskytuje nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti, ne však více než 70 dnů v jednom kalendářním roce. Poživatelům starobního nebo plně invalidního důchodu se nemocenská poskytuje jen v době trvání zaměstnání. Skončením zaměstnání jim zaniká nárok na nemocenskou, a to i v případech, kdy ještě podpůrčí dobu nevyčerpali.

Výše nemocenského

Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů s mezinárodních smluv sdělením.

Redukční hranice k 1. 1. 2024 činí:

• 1. redukční hranice 1 466 Kč
• 2. redukční hranice 2 199 Kč
• 3. redukční hranice 4 397 Kč

Ochranná lhůta

Nemocenské náleží rovněž osobě po skončení pojištění, pokud ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání. Dále ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin a v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody a ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

Snížení nebo odejmutí nemocenského

Jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši, bez ohledu na to, zda má rodinné příslušníky. Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si dočasnou pracovní neschopnost přivodil úmyslně.

Pojištěnec nemá nárok na nemocenské ani v případě, kdy vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.

Povinnosti práce neschopných

Pokud práce neschopný občan poruší ošetřujícím lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu příslušná okresní správa sociálního zabezpečení nemocenské dočasně snížit nebo zcela odejmout. V případě, že z lékařského hlediska není důvod pro další trvání dočasné pracovní neschopnosti, může ji okresní správa ukončit.

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

eNeschopenka

Původní papírové neschopenky byly v roce 2020 nahrazeny elektronickými eNeschopenkami. Elektronická komunikace výrazně zjednodušuje a zrychluje celý proces. Pacient nemusí předávat žádné doklady zaměstnavateli. Náhrada mzdy i nemocenská mu začnou chodit automaticky. Jak postup s elektronickou neschopenkou vypadá?

Při vyplňování eNeschopenky zadá lékař do systému rodné číslo pacienta. Zobrazí se mu pacientovy osobní údaje z registru ČSSZ a seznam jeho aktuálních zaměstnavatelů.

Lékař připojí stanovenou diagnózu, datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti a další požadované údaje.

Hlášení s těmito informacemi následně odešle příslušné OSSZ, a to nejpozději během prvního pracovního dne po dni, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla.

Pacient od lékaře (v tištěné podobě) obdrží Průkaz práce neschopného pojištěnce, ve kterém jsou uvedeny mimo jiné termíny kontrol a povolené vycházky. Průkaz slouží pro případné kontroly ze strany OSSZ.

Informace o pracovní neschopnosti se díky eNeschopence dostávají také k zaměstnavateli, který k nim má přístup po přihlášení do ePortálu ČSSZ. Zaměstnavatel si u neschopenek svých zaměstnanců může nastavit automatické notifikace.

Kontrola při pracovní neschopnosti

Během dočasné pracovní neschopnosti musí zaměstnanec respektovat vycházkový režim, který stanovil ošetřující lékař. Dodržování vycházek podléhá kontrole. Od doby pobírání nemocenské ji zajišťuje ČSSZ. Zaměstnavatel ale může příslušnou OSSZ požádat o provedení kontroly. Pracovníci OSSZ za vámi tedy mohou vyrazit i během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti.

O kontrole pochopitelně nejste informováni předem. Kontrola se nevztahuje jen na pracovní dobu, může proběhnout kdykoliv - o víkendu, v den státního svátku nebo v pozdních večerních hodinách. Kontroloři samozřejmě za běžných okolností respektují noční klid. Pokud ale mají indicie, že je režim porušován, mohou kontrolu provést klidně uprostřed noci. Kontrola může probíhat opakovaně. Dochází k ní na adrese, kterou jste nahlásili u lékaře. Nemusí jít nutně o adresu trvalého bydliště, můžete se léčit i jinde. Vaše jméno ale v tu dobu musí být uvedeno na zvonku.

Z vaší strany je za účelem kontroly vyžadována součinnost. Kromě viditelného označení místa pobytu (jmenovka na zvonku a dveřích bytu) musíte zajistit přístup ke dveřím. Účelem kontroly je zjistit, jestli se na uvedené adrese nacházíte. Kontrolor nemá žádný důvod (ani právo) ke vstupu do bytu. Zaměstnanci OSSZ se při kontrole musí prokázat průkazem kontrolora.

Vycházky

Vycházky určuje ošetřující lékař s ohledem na váš zdravotní stav. Maximální doba vycházek činí 6 hodin denně v rozmezí od 7:00 do 19:00. Lékař může zmiňovaných 6 hodin případně rozdělit do několika kratších intervalů. Podobné rozdělení oceníte například při venčení psa. Z pohledu zákona ale pes není důvodem pro udělení vycházek nebo jejich rozdělení. Jestli lékař usoudí, že vycházky nejsou kvůli vašemu zdravotnímu stavu vhodné, musíte venčení psa vyřešit třeba s pomocí dalších členů rodiny.

Pokud vás kontroloři na adrese nezastihnou, budete písemně vyzváni ke kontaktování příslušné OSSZ, které musíte vysvětlit svoji nepřítomnost v době kontroly. Nejste-li schopni poskytnout adekvátní vysvětlení (například potvrzení o návštěvě lékaře), zahájí s vámi OSSZ správní řízení. To může vyústit:

• v krácení nemocenské,
• její odebrání,
• při hrubém porušení režimu (neschválený odjezd na zahraniční dovolenou) i ve vysokou pokutu.

U kontrol ze strany zaměstnavatele dochází ke krácení či neposkytnutí náhrady mzdy.

tags: #jak #dlouho #lze #pobírat #nemocenskou #v

Oblíbené příspěvky:

• Vše o minimální mzdě
• Co všechno musí obsahovat razítko OSVČ?
• Interní komunikace: Využijte časopis
• Zvířata z celého světa v Hluboké
• Výpočet zdravotního pojištění OSVČ