Překážkou v práci se rozumí situace, kdy vlivem nastalých zvláštních skutečností zaměstnanec nemůže vykonávat pracovní činnost. Tyto skutečnosti přitom buď zcela zamezují, omezují nebo výrazně ztěžují výkon práce. Nastane-li určitá překážka v práci, znamená to, že zaměstnanec nemůže pracovat, přestože původně měl. Zaměstnavatel má povinnosti mu v takovém případě neodpracované hodiny omluvit.

Problematiku překážek v práci upravuje zákon č. Na základě toho, na čí straně překážka v práci vznikla, rozlišuje zákoník práce dva druhy těchto překážek, kterými jsou překážky na straně zaměstnance a překážky na straně zaměstnavatele. V praxi jsou mnohem častější takzvané překážky na straně zaměstnance. Zaměstnavatel má povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci ve všech výše uvedených případech.

Zaměstnavatel má se zaměstnanci založen pracovní smlouvou (jmenováním), popř. dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti, základní pracovněprávní vztah.Úprava překážek v práci na straně zaměstnavatele se vztahuje i na zaměstnance, kteří pro zaměstnavatele vykonávají práci mimo pracovní poměr, tj. na základě dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti.

Z platně uzavřené pracovní smlouvy vyplývá zaměstnavateli povinnost přidělovat zaměstnanci práci v rámci sjednaného druhu, místa a především v předpokládaném rozsahu. Pokud není v pracovní smlouvě sjednáno jinak, přiděluje zaměstnavatel zaměstnanci práci v rozsahu 40 hodin týdně (popř. v zákonem či kolektivní smlouvou, popř. vnitřním předpisem, zkrácené, a na základě individuální dohody zaměstnavatele se zaměstnancem, výměře kratší pracovní doby).

V případě, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci z důvodů, které nespočívají v osobě zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost; zpoždění autobusu; návštěva lékaře apod. - viz Překážky v práci na straně zaměstnance), jedná se o překážky na straně zaměstnavatele, a to bez ohledu na to, zdali zaměstnavatel překážky přímo sám zavinil, nebo nastaly bez jeho zavinění (např. následkem sněhové kalamity vypnutá dodávka elektrické energie).

Za odvedenou práci zaměstnavatel zaměstnance odměňuje mzdou, platem, popř. odměnou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel, který nemůže zaměstnanci v předpokládaném rozsahu přidělovat práci, by fakticky omezil práva zaměstnance na mzdu, plat, či odměnu, proto ze zákoníku práce (popř. dalších pracovněprávních předpisů) vyplývá právo zaměstnance a současně povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci v souvislosti s překážkami v práci na straně zaměstnavatele náhradu mzdy, platu, nebo odměny z dohod.

V souvislosti s překážkami v práci na straně zaměstnavatele zaměstnanci vždy náleží náhrada mzdy, platu, popř. odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Doba, po kterou překážka v práci trvá, a která se shoduje s rozvrhem pracovní doby zaměstnance (rozvrženou směnou), se zaměstnanci započítává do pracovní doby. Zaměstnavatel po zaměstnanci nikdy nemůže vyžadovat dopracování zameškané směny.

Pochopitelně je možné zaměstnance z důvodu dopracování úkolu povolat k práci, ovšem výkon činnosti musí být následně poměřován s výměrou pracovní doby a ve většině případů hodnocen jako výkon přesčasové práce. Právní úprava překážek v práci je obsažena v ust. § 207 až 210 ZP. Zákoník práce rozlišuje překážky v práci na straně zaměstnavatele na:

• prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí,
• jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Rozdělení překážek do uvedených skupin je pro zaměstnavatele významné především z finančního hlediska. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci v souvislosti s překážkami v práci na straně zaměstnavatele poskytnout náhradu výdělku, ovšem ne vždy se musí jednat o náhradu ve výši průměrného výdělku, ale může jít o sníženou výměru (právě např. v případě prostojů).

Druhy překážek v práci na straně zaměstnavatele

Překážka ze strany zaměstnavatele představuje situaci, kdy dojde k přerušení nebo omezení práce z důvodů uvedených v zákoníku práce. Jedná se o překážky, které nevznikly na straně zaměstnance, ale na straně zaměstnavatele nebo v důsledku nějakých přírodních vlivů.

Prostoj

Co se rozumí prostojem, definuje zákoník práce v ust. § 207 písm. a), když uvádí, že za prostoj se považuje situace, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami.

Za prostoj nelze v praxi považovat situaci, kdy zaměstnanec nemůže pracovat proto, že zaměstnavatel podcenil logistickou situaci a zásobování (nemá dostatek výrobního materiálu), popř. pokud plánuje pravidelnou odstávku strojů za účelem jejich údržby. Ani v jednom případě se nejedná o nepředvídanou okolnost. Pokud zaměstnanec nemůže pracovat proto, že zaměstnavatel opomněl objednat výrobní suroviny, popř. nemá k dispozici nástroje, nejedná se o prostoj, ale o jinou překážku v práci. Prostojem není pravidelná odstávka k údržbě strojů.

V případě prostojů náleží zaměstnancům náhrada výdělku, a to ve výši alespoň 80 % průměrného výdělku. Výměra náhrady může být zaměstnavatelem jednostranně, popř. po dohodě s odborovou organizací v kolektivní smlouvě, popř. v individuální dohodě se zaměstnancem, zvýšena. Nikdy však nemůže dojít k jejímu snížení.

Předpokladem poskytnutí náhrady v souvislosti s prostojem je mimo jiné skutečnost, že nedošlo k převedení zaměstnance. Pokud zaměstnavatel může zaměstnance převádět v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, pak zaměstnanci žádná náhrada nenáleží.

Zaměstnavatel může zaměstnance převést i na práce, které nemá přímo sjednané, popř. které nevyplývají z druhu práce uvedeného v pracovní smlouvě. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj, může ho zaměstnavatel převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, pouze za předpokladu, že zaměstnanec s převedením souhlasí. Bude-li zaměstnanec převeden, nenáleží mu náhrada výdělku, ale mzda či plat za vykonávanou práci.

Zaměstnanci, který souhlasí s převedením na výkon jiné práce, náleží odměna ve výši, která je za realizaci dané činnosti u zaměstnavatele obvyklá. Pokud by však dosahoval nižšího výdělku než na původní pozici, pak mu náleží za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. prosince 2002, sp. zn. 21 Cdo 353/2002: "Neplní-li nebo nemůže-li zaměstnavatel plnit povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (nejde-li o prostoj podle § 129 zákona č. 65/1965 Sb. - nyní § 207 písm. a) ZP), ačkoliv zaměstnanec je schopen a připraven tuto práci konat, jde o jinou překážku v práci bez ohledu na to, zda nemožnost přidělovat práci byla způsobena objektivní skutečností, popřípadě náhodou, která se zaměstnavateli přihodila, nebo zda ji zaměstnavatel sám svým jednáním způsobil."

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. března 2004, sp. zn. 21 Cdo 2048/2003: "V případě, že zaměstnanec přestal konat práci pro zaměstnavatele, protože mu zaměstnavatel přestal přidělovat práci, může vyzvat zaměstnavatele k plnění jeho povinností, avšak není povinen přidělování práce na zaměstnavateli vyžadovat, ani se zdržovat po dobu, kdy zaměstnavatel neplní své právní povinnosti, na místě zaměstnavatelem určeném."

Povětrnostní vlivy a živelní události

Druhým případem, kdy se jedná o překážky v práci na straně zaměstnavatele, při kterých zaměstnanec nemusí obdržet plnou náhradu průměrného výdělku, jsou překážky v práci způsobené povětrnostními vlivy. Nemůže-li zaměstnanec pracovat v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Povětrnostními vlivy a živelními událostmi je třeba rozumět důsledek působení přírodních sil, tj. bude se jednat např. o povodně, krupobití či sněhové kalamity, následkem kterých dojde k omezení či přerušení práce (např. v případě přílišných mínusových teplot k zastavení stavebních prací), zemětřesení, větrnou bouři apod.

I v případě překážky v práci v podobě nepříznivých povětrnostních vlivů a živelních událostí může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci. Pokud by šlo o převedení mimo druh práce sjednaný mimo pracovní smlouvu, musí dát zaměstnanec k převedení souhlas.

Jedinou výjimku představuje situace, kdy zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu.

Jiné překážky v práci

Ostatní překážky v práci na straně zaměstnavatele, pro které nemůže zaměstnanec pracovat, podřazuje zákoník práce pod tzv. jiné překážky v práci. Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou prostoj, živelní události a povětrnostní vlivy, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Pouze v případě, kdy by u zaměstnavatele bylo uplatněno konto pracovní doby, nenáleží zaměstnanci náhrada průměrného výdělku, neboť se úprava překážek v práci nepoužije. Zaměstnanci při kontu pracovní doby přísluší nadále stálá mzda.

Typickým příkladem jiné překážky v práci může být plánovaná odstávka strojů. Pokud zaměstnavatel neurčí zaměstnancům na období plánované odstávky čerpání dovolené (typicky čerpání hromadné dovolené), pak má povinnost zaměstnancům poskytovat náhradu ve výši průměrného výdělku, pokud v důsledku údržbových prací nemohou zaměstnanci vykonávat svoji činnost.

Dojde-li u zaměstnavatele k situaci, kdy by se mělo jednat o jinou překážku v práci (popř. o prostoje a překážky způsobené povětrnostními vlivy a živelními událostmi), nemůže zaměstnavatel danou situaci řešit nařízením neplaceného volna. Neplacené volno lze zaměstnanci přidělit pouze s jeho souhlasem a po dohodě s ním.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. srpna 2001, sp. zn. 21 Cdo 2315/2000: "Pro vznik nároku na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku pro překážky v práci na straně zaměstnavatele podle § 130 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb."

Částečná nezaměstnanost

O (jinou) překážku v práci na straně zaměstnavatele jde i v případě, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v plném rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Této situaci se říká částečná nezaměstnanost.

Pokud s tím souhlasí odbory, jestliže u privátní firmy působí odborová organizace, stačí, když zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům 60% náhradu mzdy.

Konto pracovní doby

Konto pracovní doby je zvláštní způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva zaměstnavatele s odbory nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace. Zaměstnavatel přiděluje zaměstnancům práci podle potřeby, pracovní doba se může v jednotlivých týdnech lišit. A tak se potřeba méně práce v určitém období dorovná vyšším objemem práce jindy.

Náhrada mzdy a pracovní cesta

Na 100% náhradu mzdy má zaměstnanec nárok i za pracovní cestu, když nepracuje, nevykonává svou práci, ale z důvodu vyslání na pracovní cestu během své běžné pracovní doby např.

Přehled náhrad mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele

Zaměstnanci mají během překážek v práci na straně zaměstnavatele nárok na různě vysokou náhradu mzdy, i když nepracují. V době překážek v práci na straně zaměstnance nesmí zaměstnavatel vnutit zaměstnancům neplacené volno. I kdyby to udělal, nebo i kdyby ho přijali zaměstnanci dobrovolně, stejně mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy. Následující tabulka shrnuje výše uvedené informace:

Překážka v práci na straně zaměstnavatele	Výše náhrady mzdy/platu	Poznámka
Prostoje	Min. 80 % průměrného výdělku	Přechodná a neplánovaná překážka v práci na straně zaměstnavatele
Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí	60 % průměrného výdělku
Ostatní překážky v práci	100 % průměrného výdělku
Ostatní překážky při omezení odbytu výrobků/poptávky po službách	Až 60 % průměrného výdělku	Nutná dohoda s odborovou organizací

Právní úprava s různými překážkami v práci spojuje rozličné důsledky (např. překážky v práci na straně zaměstnavatele. I. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným nebo je mu nařízena karanténa. V období prvních 14 kalendářních dní přísluší zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši 60 % jeho redukovaného průměrného výdělku. Mateřská dovolená přísluší výhradně zaměstnankyni (ženě) a poskytuje se v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Činí 28 týdnů v případě 1 dítěte, 37 týdnů v případě více dětí. Nastupuje se zpravidla 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Rodičovská dovolená se poskytuje se za účelem prohloubení péče o dítě. Zaměstnavatel je povinen ji poskytnout na žádost zaměstnance. Přísluší max. do 3 let věku dítěte. Matce přísluší po skončení mateřské dovolené, otci již od narození dítěte. Mezi důležité osobní překážky v práci dále patří jiné důležité osobní překážky v práci uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.. Jedná se např. II. Prostoj nastává, pokud zaměstnanec nemůže konat práci kvůli přechodné poruše stroje, kterou nezavinil, přerušení dodávky surovin nebo pohonných hmot, chybějícím nebo chybným pracovním podkladům nebo pro jiné provozní příčiny. V případě jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 100 % jeho průměrného výdělku. Jedním z těchto případů je i částečná nezaměstnanost, kdy dojde k omezení poptávky po službách zaměstnavatele, a zaměstnavatel tudíž nemůže zaměstnanci přidělovat práci. V případě částečné nezaměstnanosti se zaměstnavatel může s odborovou organizací dohodnout, že náhrada mzdy činí alespoň 60 % jeho průměrného výdělku.

tags: #náhrada #mzdy #při #překážkách #v #práci

Oblíbené příspěvky:

• Používání variabilního symbolu
• Vzor výpovědi z podnájemní smlouvy a co byste měli vědět
• Android a Praha: Jak cestovat chytře?
• Průměrný plat asistentky v ČR
• Práce na horské chatě