Může Zaměstnavatel Dát Výpověď v Době Pracovní Neschopnosti? Podmínky a Výjimky

Byli jste v dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnavatel vám doručil výpověď? Může si něco takového dovolit? Mnoho zaměstnanců se mylně domnívá, že v okamžiku, kdy onemocní, se automaticky ocitají v jakémsi „ochranném pásmu“, které je před výpovědí chrání za všech okolností. Jenže realita pracovního práva je o něco složitější. V některých případech totiž zaměstnavatel výpověď doručit skutečně může - a to i v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným.

V tomto článku se podíváme na to, jaké mantinely nastavuje zákoník práce v případě výpovědi v době pracovní neschopnosti.

Ochranná Doba a Základní Pravidla

§ 53 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve svém prvním odstavci jasně říká, že výpověď nelze zaměstnanci dát, pokud byl uznán dočasně práce neschopným (DPN) a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu do lázeňského léčení až do skončení. Zaměstnanec je totiž v tzv. ochranné době, kdy nemůže být propuštěn.

Pokud jste uznáni dočasně práce neschopnými, nacházíte se v tzv. ochranné době, během které vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Tento zákaz vyplývá přímo ze zákoníku práce a má chránit vaše postavení v době, kdy vám zdravotní stav brání vykonávat práci.

Zaměstnavatel Vás nemůže propustit be důvodu. V případech výpovědi i okomžitého zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel naplnit některý ze zákonem stanovených výpovědní důvodů. Nadto si musí dát zaměstnavatel pozor, zda nejste jako zaměstnanec v tzv. ochranné době.

V ochranné době se podle zákoníku práce nachází pouze ten zaměstnanec, který si pracovní neschopnost nepřivodil vlastním úmyslným zaviněním. Ochranná doba se na vás nevztahuje, pokud jste si pracovní neschopnost přivodili úmyslně, nebo pokud vznikla jako bezprostřední následek opilosti či zneužití návykových látek.

Podal-li zaměstnavatel výpověď v době pracovní neschopnosti, je výpověď neplatná. Zaměstnanec - pokud s ní nesouhlasí - by měl podat návrh k soudu, aby o neplatnosti rozhodl. Není přitom významné, zda zaměstnavatel věděl o tom, že dává výpověď zaměstnanci, který je v ochranné době. Za neplatnou by se považovala např. i výpověď těhotné ženě, i kdyby zaměstnavatel o těhotenství nevěděl.

Stavení běhu výpovědní doby

Uplyne-li poslední den výpovědní doby v ochranné době, dochází ke stavení běhu výpovědní doby. Většinou se jedná o případy, kdy ještě v tento den trvá pracovní neschopnost zaměstnance. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Výpovědní doba se prodlužuje a skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.

Příklad: Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným dne 23. 5. 2024 na dobu 1 týdne a na den 31. 5. 2024 připadl poslední den dvouměsíční výpovědní doby. Výpovědní doba se prodlužuje o 8 dnů (období od počátku pracovní neschopnosti 23. 5. do uplynutí výpovědní doby 31. 5., tedy o 8 dnů). Těchto 8 dnů se přičte ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost, např. 20. 6. 2024. Pracovní poměr skončí teprve dnem 28. 6.

Zaměstnanec může však podat výpověď kdykoliv, tedy i v ochranné době. Zákaz se neuplatní v případech, kdy výpověď z pracovního poměru dává zaměstnanec, nebo když se končí pracovní poměr dohodou. V těchto případech ZP nebrání zaměstnavateli skončit pracovní poměr. Ochranná doba rovněž nemá vliv na skončení pracovního poměru, který byl sjednán na dobu určitou.

Řešení: Zaměstnanec může pracovní poměr ukončit kdykoli, tedy i v době pracovní neschopnosti. Pro ukončení pracovního poměru platí standardní pravidla, tj. je potřeba zaměstnavateli doručit písemnou výpověď a pracovní poměr skončí uplynutím dvou měsíců počítaných od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď zaměstnavateli doručena. Podání výpovědi zaměstnancem je však krajní řešení.

Obecně platí, že v době pracovní neschopnosti zaměstnanec nemá povinnost vykonávat práci, resp. pokud v souvislosti s takovou prací pobírá dávky nemocenského pojištění nebo náhradu mzdy, práci ani vykonávat nesmí. Během pracovní neschopnosti může zaměstnanec vykonávat práci jinou, pokud se takové práce jeho pracovní neschopnost netýká. Záleží však na tom, jak se zaměstnanec se svým zaměstnavatelem dohodne, zaměstnanec nemůže být k výkonu práce nucen.

Výjimky, Kdy Může Zaměstnavatel Dát Výpověď

Zákon sice chrání zaměstnance v době pracovní neschopnosti, ale ani tato ochrana není absolutní. Jsou tu však i výjimky, které byste měli znát.

První výjimkou, na kterou si musíte dát pozor, je situace, kdy zaměstnavatel zcela končí svoji činnost - tedy zaniká jako celek nebo ruší konkrétní organizační část, ve které pracujete. Tohle pravidlo se opírá o logiku - pokud zaměstnavatel zaniká nebo ruší celou pobočku, už nemá možnost vám přidělovat práci ani po skončení vaší neschopnosti, a zákon v takové situaci dává přednost jeho organizační svobodě.

Je však nezbytné, aby šlo o skutečné ukončení činnosti, a zároveň jste jako zaměstnanec pracoval právě v té části závodu, která se ruší. Dát výpověď zaměstnanci na nemocenské se nezakazuje, pokud jsou důvodem organizační změny, například pokud se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, nebo pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemisťují.

Další výjimkou, kdy vám může zaměstnavatel dát výpověď i v době vaší pracovní neschopnosti, je situace, kdy se zaměstnavatel nebo jeho část přemísťuje mimo místo výkonu práce, které máte sjednáno v pracovní smlouvě.

Důležité je, aby šlo o reálné přemístění provozu, ne jen o změnu v obchodním rejstříku nebo přelepení cedulí na dveřích.

Ani pracovní neschopnost vás neochrání, pokud se dopustíte tak závažného porušení pracovních povinností, že by s vámi zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr. Jde o situace, kdy by vaše jednání vůči zaměstnavateli bylo natolik závažné, že není možné, aby pracovní poměr pokračoval ani po dobu výpovědní lhůty.

I když jste na nemocenské, zaměstnavatel s vámi může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud dojde k zvlášť hrubému porušení pracovních povinností nebo porušení jiných povinností, které vyplývají z povinností zaměstnance a předpisů k vykonávané práci. úmyslného trestného činu, za který jste byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (např. nebo zvlášť hrubého porušení pracovních povinností, např. vědomé porušení povinnosti mlčenlivosti (např.

Zaměstnavatel vám může dát výpověď, pokud se dopustíte jednání, které samo o sobě dosahuje takové intenzity, že pokračování pracovního poměru není možné ani během výpovědní doby. Další výjimka, kdy vám zaměstnavatel může dát výpověď i v době vaší pracovní neschopnosti, se týká porušování pracovních povinností.

Ne každé porušení povinnosti je natolik vážné, aby samo o sobě odůvodnilo výpověď. Zaměstnavatel vám musel alespoň jednou písemně sdělit, že pokud v takovém chování budete pokračovat, může dojít k výpovědi (tzv.

Zákon chrání zaměstnance v době pracovní neschopnosti, ale zároveň od nich očekává, že budou dodržovat pravidla, která jsou s režimem DPN spojena. Být v pracovní neschopnosti neznamená automaticky nedotknutelnost.

Výpověď i během vaší neschopenky můžete dostat pokud jste zvlášť hrubým způsobem porušili vaše pracovní povinnosti (například pokud přijdete do práce opilí nebo si z práce odnesete něco, co vám nepatří). Výpověď vám hrozí také v případě, že porušujete pravidla dočasné pracovní neschopnosti. Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit.

V justiční praxi soud řešil případ, kdy zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli, že je v pracovní neschopnosti, ačkoliv mu tuto povinnost přikazoval pracovní řád. Soud rozhodl ve prospěch zaměstnance, že je výpověď neplatná. Marně zaměstnavatel namítal, že zaměstnanec nesplnil povinnost stanovenou mu v pracovním řádu a že výpověď pro porušení pracovních povinností je možná i v době pracovní neschopnosti.

Zákoník práce sice zaměstnanci v nemoci poskytuje ochranu, ale zároveň stanoví jasné výjimky, kdy vám zaměstnavatel může dát výpověď i v této době.

Další Specifické Situace

Existují však i další případy, kdy může zaměstnanec v době pracovní neschopnosti obdržet výpověď ze zaměstnání, aniž by byla protizákonná.

Zaměstnavatel může zaměstnance ve zkušební době propustit bez uvedení důvodu. Stejně tak může práci opustit i zaměstnanec. Pracovník je však během nemoci částečně chráněn zákoníkem. Zaměstnavatel jej během prvních 14 dnů nemoci, kdy pobírá náhradu mzdy, nemůže vyhodit. Od 15. Zde navíc platí, že dny strávené na dočasné pracovní neschopnosti se mu do zkušební doby nezapočítávají.
Nejde o klasickou výpověď, ta je vždy jednostranná a musí splňovat určité náležitosti. Pokud končí pracovní smlouva na dobu určitou, nemusí být prodloužena. Prodloužení může odmítnout zaměstnavatel, ale i zaměstnanec, a to v obou případech bez uvedení důvodu.
Zákaz výpovědi je také možné obejít dohodou o rozvázání pracovního poměru. Někteří zaměstnavatelé přicházejí za zaměstnancem s podepsáním dohody, aby zkrátili jeho práva například na řádnou výpovědní lhůtu, odstupné apod., což by u výpovědi ze strany zaměstnavatele nebylo možné.

Jak Postupovat v Případě Neoprávněné Výpovědi

Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.

Výpověď Ze Strany Zaměstnance

Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské. Pro ukončení pracovního poměru platí standardní pravidla, tj. je potřeba zaměstnavateli doručit písemnou výpověď a pracovní poměr skončí uplynutím dvou měsíců počítaných od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď zaměstnavateli doručena. Podání výpovědi zaměstnancem je však krajní řešení.

Nemocenská a Náhrada Mzdy

Nemocenská (nemocenské) je formou sociálního pojištění, které poskytuje náhradu příjmu osobám, které jsou dočasně pracovně neschopné kvůli nemoci nebo úrazu. Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.

Podmínky nároku na nemocenskou:

Dočasná pracovní neschopnost: Osoba musí být lékařem uznána za dočasně pracovně neschopnou kvůli nemoci nebo úrazu.
Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou má pouze osoba, která platí nemocenské pojištění.
Začátek vyplácení: Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou až od 15. dne pracovní neschopnosti.

V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti. Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.

Po skončení pracovního poměru následuje 7denní ochranná lhůta, během které má zaměstnanec stále nárok na nemocenské dávky, ale ne na náhradu mzdy od zaměstnavatele.

Nemocenská ve výpovědní době

Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.

Příklad: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15. dne nemoci) začal pan Novotný pobírat nemocenské dávky.

Důležité Změny v Zákoníku Práce (Flexinovela)

Aktuálně: Novela zákoníku práce, tzv. Flexinovela by měla přinést důležitou změnu při výpovědi. Tou je, že výpovědní doba poběží doručením výpovědi a ne až od 1. dne následujícího měsíce jak tomu je doposud. Předpokládaný datum účinnosti je od 1.4.2025.

Forma a Odvolání Výpovědi

Výpověď musí být podaná vždy písemně. Ze strany zaměstnavatele musí být prozatím vždy s uvedením důvodů podle § 52. Výpověď ze strany zaměstnance může být s uvedením důvodů i bez nich. Pokud by výpověď měla být odvolána, musí tak vždy být se souhlasem obou smluvních stran a odvolání musí být písemné.

Odstupné

Odstupné se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele. Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Při podání výpovědi zaměstnancem na odstupné nárok ze zákona nevzniká.

Od ledna 2025 by měla zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz nebo nemoc z povolání) vyplácet odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn. Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.

Zkušební Doba

Ve zkušební době může být výpověď ukončená ze strany zaměstnance i zaměstnavatele bez udání důvodů. Zkušební doba je prostor zaměstnance i zaměstnavatele, aby zjistili, zda jim práce vyhovuje, a zda bude zaměstnavatel se zaměstnancem spokojený. Pokud jedna ze stran chce od smlouvy v této zkušební době odstoupit, pak musí být výpověď písemná. Při tomto způsobu ukončení zde není žádná výpovědní lhůta, takže pracovní poměr končí datem doručení výpovědi ve zkušební lhůtě doručené zaměstnavateli.

Zkušební doba bývá sjednaná na pracovní smlouvě, ale může být vedená i samostatně. Podmínkou zůstává, že musí být písemná. Zkušební doba měla být od ledna 2025 pro běžné zaměstnance až 4 měsíce (do roku 2024 to byly 3 měsíce), v případě vedoucího zaměstnance může být až 8 měsíců (do roku 2024 to bylo 6 měsíců). Ovšem výpovědní doba nesmí být zároveň delší než je polovina sjednané doby pracovního poměru. Pokud tedy je smlouva uzavřená pouze na 5 měsíců, tak zkušební doba nesmí být delší než 2,5 měsíce.

Prodloužení zkušební doby nelze dodatečně prodlužovat, ale automaticky se zkušební doba prodlouží například z čerpání dovolené ve zkušební době, když se nemůžete do práce dostavit z rodinných důvodů a podobně. Pokud ve zkušební době onemocníte, je ochranná lhůta pouze prvních 14 dní, od 15. dne pracovní neschopnosti může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit.

Výpověď - Otázky a Odpovědi

Jak lze ukončit pracovní poměr?

Pracovní poměr může být ukončen různými způsoby. Nejjednodušším způsobem je ukončení dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Pokud se nedohodnou, tak výpověď může být podaná ze strany zaměstnavatele s uvedením důvodu. Ze strany zaměstnavatele být důvod ukončení být nemusí. Pracovní poměr může být ukončen ve zkušební době oběma stranami a také může skončit uplynutím doby na dobu určitou. Pracovní poměr může být ukončen i okamžitě a to například z hrubého porušení.

Jaká je výpovědní doba a jak zjistím odstupné při výpovědi zaměstnavatele?

Výpovědní doba je v délce 2 měsíce, může být ale se souhlasem obou stran domluvená i delší. Nárok na odstupné se stanovuje podle odpracované doby.

Časté Otázky a Odpovědi Zaměstnanců

Vybrali jsme z vašich dotazů osm častých situací a poradíme, co dělat.

Výpověď můžete podat kdykoliv, tedy i během pracovní neschopnosti. Výpovědní doba vám začne běžet od prvního dne nového měsíce. Příklad: Podáte výpověď k 31. květnu. Výpovědní doba začne běžet 1. června a uplyne 31. července.
Chci odejít dohodou. Měli byste vědět, že ukončení pracovního poměru dohodou nelze zaměstnavateli jen tak předat. To je rozdíl proti klasické výpovědi s dvouměsíční výpovědní dobou. Pokud končíte dohodou, můžete odejít k datu, na kterém se společně domluvíte.
Končí mi smlouva na dobu určitou. Smlouva na dobu určitou uplyne automaticky datem, ke kterému je sjednána. Nemusíte. Zaměstnavatel vám ale může nabídnout prodloužení smlouvy.
Když podám výpověď sama, prý nedostanu podporu. Pokud podáte výpověď sama a půjdete se zapsat na úřad práce, dostanete podporu ve snížené sazbě (45 % předchozích příjmů). Není. Vyšší sazbu podpory v nezaměstnanosti (65 % předchozích příjmů) dostanete, pokud výpověď podáte z tzv. vážných důvodů.
Dal jsem výpověď, ale pak jsme se s šéfem dohodli, že zůstanu. V tomto případě je to ještě jednodušší - stačí, když zaměstnavatel skartuje výpověď.
Podal jsem výpověď a našel si novou práci. Chtějí, abych nastoupil co nejdříve. Výpovědní dobu lze zkrátit jen po dohodě se zaměstnavatelem.
Zaměstnavatel mi odmítl podepsat výpověď. Pokud má výpověď všechny náležitosti, zaměstnavatel ji ze zákona musí přijmout. Vždy je lepší, když si převzetí výpovědi necháte potvrdit písemně.
Nepřišla mi výplata. Můžete, pokud vám výplata nedorazila 15 a více dní po splatnosti. Příklad: Například dubnovou výplatu vám firma musí ze zákona vyplatit nejpozději do konce května. Pak běží ještě 15 dní, kdy to zaměstnavatel může dát do pořádku. Pokud však ani 16. června nemáte peníze na účtu, můžete okamžitě skončit.

tags: #muze #se #dat #vypoved #v #pracovni