Má důchodce nárok na odstupné? Podmínky a faktory ovlivňující nárok
Odstupné hraje pro zaměstnance důležitou roli v procesu přechodu mezi zaměstnáními. Poskytuje zaměstnanci finanční podporu při hledání nové pracovní příležitosti a pomáhá zmírnit náklady spojené s náhlým ztrátou zaměstnání. Je nezbytné být informován o tom, za jakých podmínek a v jaké výši je možné odstupné získat. Nárok na odstupné je otázkou, která trápí nejen zaměstnance, ale i důchodce, kteří se rozhodli ukončit svou pracovní činnost. V následujícím článku se podíváme na to, zda mají důchodci nárok na odstupné, a jaké faktory mohou ovlivnit tuto situaci.
Nárok na odstupné má zaměstnanec v případě, že je mu výpověď podána ze strany zaměstnavatele z důvodu toho, že se zaměstnanec stane nadbytečným, pracovní místo se ruší nebo přemisťuje. Zaměstnanci, kteří obdrží od zaměstnavatele výpověď pro důvody, na kterých nenesou vinu, mají nárok na odstupné v souladu se zákoníkem práce.
Základní informace o odstupném
Za určitých podmínek mají zaměstnanci při skončení pracovního poměru nárok na odstupné. O nároku na odstupné hovoří § 67 zákoníku práce č. 2006/262 Sb. Podívejme se, co je dobré vědět o odstupném.
Výše odstupného je závislá na tom, jak dlouho u zaměstnavatele trval pracovní poměr. Částka odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru. V případě, že trval pracovní poměr méně než rok, tak je odstupné ve výši jednonásobku průměrného výdělku. Když trval pracovní poměr jeden až dva roky, tak je odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. A v případě trvání pracovního poměr déle než dva roky činí odstupné dokonce trojnásobek průměrného výdělku. Ti, kteří u zaměstnavatele pracovali minimálně 2 roky, pak dostanou trojnásobek. Důležité je navíc zmínit, že toto je nejnižší stanovená výše zákonného odstupného.
Částku odstupného obdrží zaměstnanec od zaměstnavatele po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.
Odstupné a dohoda o ukončení pracovního poměru
Na odstupné vzniká nárok i těm zaměstnancům, kteří se zaměstnavatelem ukončili pracovně právní vztah dohodou o rozvázání pracovního poměru, ale to pouze za předpokladu, že je důvod ukončení zaměstnání uveden v dohodě. Nárok na odstupné v případě ukončení pracovního poměru dohodou vzniká pouze v případě, že v písemné dohodě je přímo uveden důvod, pro který náleží odstupné, nejčastěji jde o nadbytečnost zaměstnance, rušení zaměstnavatele nebo přemístění zaměstnavatele.
Odstupné a zkrácený úvazek
I při zkráceném úvazku a výpovědi pro nadbytečnost vzniká nárok na odstupné. Práce na zkrácený úvazek není důvodem, aby nebylo odstupné vyplaceno, zaměstnanec ale samozřejmě obdrží odstupné odpovídající předchozímu výdělku. Pro zkrácený úvazek, na rozdíl od práce na některou z pracovních dohod, platí stejná pravidla ohledně odstupného jako pro práci na klasickou pracovní smlouvu na plný úvazek.
Daň z příjmu a odstupné
Pokud obdržíte odstupné vyšší než 161 296 korun, tak bude část hrubé mzdy nad tento limit podléhat 23procentní sazbě daně z příjmu. Při těchto částkách však bude roční daňový základ nižší než 1 935 552 Kč a ten bude celý zdaněn 15procentní sazbou daně z příjmu. V tomto případě by pak na zálohách bylo zaplaceno více a vznikne nárok na daňovou vratku.
Nárok na odstupné a starobní důchod
Ano, mají. Neexistuje žádný důvod v souladu s platnou legislativou, kvůli kterému by osoby ve starobním anebo třeba i invalidním důchodu neměly dostat odstupné, jestliže na něj vznikl nárok. Starobní důchodci mají nárok na odstupné ve stejné výši jako ostatní zaměstnanci. Statut starobního důchodce nijak nesnižuje pracovně-právní ochranu zaměstnanců ve starobním důchodu. V důchodovém věku nejsou žádná omezení ohledně výdělku a druhu pracovního úvazku. Pokud tedy obdržíte od zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost s klasickou dvouměsíční výpovědní lhůtou, máte nárok na odstupné.
Důchodci, kteří jsou stále zaměstnaní, ať už na plný nebo zkrácený úvazek, mohou mít nárok na odstupné stejným způsobem jako ostatní zaměstnanci. I když důchodce nemusí mít nárok na odstupné, může mít přístup k jiným formám ochrany, včetně penzijních a sociálních dávek.
Posunutí nároku na podporu v nezaměstnanosti
Z důvodu čerpání odstupného se celková podpůrčí doba v nezaměstnanosti nekrátí, dochází však k posunutí nároku na podporu v nezaměstnanosti. Pokud tedy třeba obdržíte tříměsíční odstupné a zaregistrujete se na úřadu práce, nárok na podporu v nezaměstnanosti budete mít až po třech měsících.
Pracující důchodci a jejich práva
Člověk, který pobírá starobní důchod, může pracovat či podnikat bez jakéhokoliv omezení. Důchodci mohou pracovat zcela bez omezení, tedy na jakýkoli typ smlouvy, výši úvazku apod. Výjimku tvoří předčasné starobní důchody. Lidé, kteří pobírají předčasný důchod před dosažením řádného důchodového věku, přicházejí o nárok na předčasný důchod, pokud jejich pracovní činnost zakládá účast na důchodovém pojištění.
To, že váš zaměstnanec dosáhl důchodového věku, neznamená, že musíte ukončit pracovněprávní vztah. Dokonce se starobním důchodcem můžete uzavřít i novou pracovní smlouvu. Zjistěte, jaká jsou aktuální pravidla pro zaměstnávání důchodců a za jakých podmínek můžete pracovní poměr s důchodci rozvázat. Přestože se počet pracujících důchodců neustále zvyšuje, většina lidí stále ukončuje pracovní poměr hned po dosažení důchodového věku.
Zaměstnanec, který dosáhl důchodového věku, může nadále pokračovat v pracovněprávním vztahu a zároveň pobírat starobní důchod, přičemž není potřeba sepisovat novou pracovní smlouvu. Stejně tak může nastoupit do nové práce, aniž by přišel o nárok na důchod.
Ukončení pracovního poměru s důchodcem
Přiznáním starobního důchodu zaměstnanci pracovní poměr automaticky nekončí. Pro ukončení pracovního poměru s důchodcem tedy platí stejná pravidla jako pro zaměstnance, kteří v důchodovém věku nejsou. Vůbec nejčastěji využívaným způsobem je ukončení pracovního poměru dohodou. Pokud zaměstnanec chce ukončit pracovní poměr z důvodu dosažení důchodového věku, má na to ze zákona nárok. V případě pracovní smlouvy na dobu určitou je pracovní poměr ukončen uplynutím této doby.
Výpověď lze zaměstnanci dát pouze z důvodů, které jsou uvedeny v § 52 zákoníku práce. Tyto zákonné důvody se vztahují na všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou v důchodovém věku. Poslední možností je okamžité zrušení pracovního poměru.
Samotný fakt, že je zaměstnanec v důchodovém věku, nijak neovlivňuje jeho nárok na odstupné. Zaměstnanec v důchodovém věku naopak nemá nárok na odstupné, pokud podá výpověď sám, skončí smlouva na dobu určitou nebo dostane výpověď vlastním zaviněním (porušení pracovních povinností apod.).
Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání důchodce
Zaměstnavatel je povinen do osmi dnů oznámit nástup důchodce na pracovní pozici místně příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně zaměstnance. Co se týče daně z příjmů, platí pro pracující důchodce stejná pravidla jako pro všechny zaměstnance; nemají tedy žádné speciální slevy ani úlevy. Zaměstnavatel daní příjmy důchodců stejně jako příjmy jiných zaměstnanců. Samotný starobní důchod je osvobozen od daně z příjmů, a to až do výše 36násobku minimální mzdy v daném roce.
Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance ve starobním důchodu zdravotní pojistné pouze ze skutečně dosaženého příjmu, sociální pojistné je ve stejné výši jako u všech zaměstnanců, tj. zaměstnavatel odvádí 24,8 % a zaměstnanec 6,5 %. Nezapomeňte si splnit ohlašovací povinnost vůči České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně zaměstnance.
Přiznáním starobního důchodu zaměstnanci pracovní poměr automaticky nekončí. Zaměstnavatel musí při ukončení pracovního poměru vydat odcházejícímu zaměstnanci zápočtový list neboli potvrzení o zaměstnání a Evidenční list důchodového pojištění.
Změny v důchodovém pojištění od roku 2025
V rámci důchodové reformy připravuje vláda změnu, která se dotkne pracujících důchodců. Těm by od roku 2025 mělo být odpuštěno sociální pojistné v plné výši 6,5 % (zaměstnavatel bude platit sociální pojistné za zaměstnance v nezměněné výši 24,8 %). O tuto částku se jim tedy zvýší čistá mzda, v průměru se může jednat o 1500-2000 Kč měsíčně. Naopak se ale počítá s tím, že se zruší zvyšování výměry starobního důchodu.
Diskriminace z důvodu věku a odstupné
V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace zaměstnance z důvodu věku. Smyslem tohoto zákazu je zabránit tomu, aby se věk zaměstnance stal kritériem, které bude zaměstnavatel uplatňovat při úpravě práv zaměstnanců v pracovněprávních vztazích.
Zaměstnankyně, které skončil dlouhodobý pracovní poměr pro nadbytečnost, se domáhala u soudu vyššího odstupného stanoveného v kolektivní smlouvě, které jí zaměstnavatel odmítal přiznat z důvodu jejího nároku na starobní důchod.
Podle kolektivní smlouvy se zaměstnávající organizace (dále žalovaná) zavázala poskytnout zaměstnanci, s nímž byl ukončen pracovní poměr z organizačních důvodů a který u žalované odpracoval více jak 30 let, odstupné ve výši 14násobku průměrného výdělku. Žalobkyně dostala odstupné pouze ve výši trojnásobku průměrného výdělku (tj. v minimální výši stanovené v § 67 zák. práce) s tím, že vyšší odstupné náleží pouze zaměstnancům, kterým ještě v okamžiku skončení pracovního poměru nevznikl nárok na starobní důchod. Žalobkyně má za to, že to je v rozporu s antidiskriminačním zákonem č. 198/2009 Sb., a že se jedná o diskriminaci z důvodu věku.
Nejvyšší soud řešil případ, kdy zaměstnanci, kteří působili u zaměstnavatele dlouhodobě, měli právo na zvýšené odstupné. To činilo až čtrnáctinásobek průměrného měsíčního výdělku; zákonné odstupné se totiž navyšovalo za každý odpracovaný rok. Zaměstnankyně u zaměstnavatele pracovala 36 let, tudíž měla právo na tu nejvyšší částku. Nicméně kolektivní smlouva obsahovala ještě jedno ustanovení, které k tomu říkalo, že pokud zaměstnanci vznikne v době vzniku práva na odstupné zároveň i nárok na starobní důchod, pak toto zvýšené odstupné nenáleží.
„Zaměstnavatel postupoval podle kolektivní smlouvy a svůj přístup odůvodňoval tím, že o zaměstnance je již do budoucna postaráno starobním důchodem, a proto nemá práno na odstupné, které je kompenzací pro případ ztráty zaměstnání,“ popisuje Veronika Odrobinová z poradenské skupiny Grant Thornton.
Soud měl tři klíčové argumenty pro své rozhodnutí. Prvním bylo, že odstupné není nutně určeno k zajištění materiálních potřeb zaměstnance, ale je v zásadě kompenzací za nezaviněnou ztrátu zaměstnání. I u standardního odstupného totiž nikdo nezjišťuje, jaké jsou majetkové poměry zaměstnance, který odstupné dostává, jestli už druhý den po skončení pracovního poměru nastupuje do nové práce nebo u něj opravdu dochází k nějakému majetkovému propadu. „Argumentovat tím, že zaměstnanec má právo na starobní důchod, tak není z pohledu soudu úplně férové,“ říká Veronika Odrobinová.
Druhým argumentem bylo, že zvýšené odstupné je odměnou za dlouhé trvání pracovního poměru, a proto lze předpokládat, že v zásadě zaměstnanci, kteří na ty částky dosáhnou, budou vyššího, možná i důchodového věku.
Praha, 15. listopadu 2021 - Pokud v době, kdy je pracovní poměr ukončen z organizačních důvodů, má již zaměstnanec nárok na starobní důchod, nedostane zvýšené odstupné náležející například za počet odpracovaných let. Toto ustanovení je běžnou součástí řady kolektivních smluv. Právní experti poradenské skupiny Grant Thornton ale upozorňují na nedávný rozsudek Nejvyššího soudu, který toto ustanovení zpochybnil.„Stanovení určitých podmínek pro získání zvýšeného odstupného podle věku zaměstnance je celkem běžnou součástí kolektivních smluv. Navíc je to něco, na čem se dobrovolně dohodli zástupci zaměstnanců se zaměstnavatelem. Soud zde ale dospěl k závěru, že se jedná o rozlišování mezi zaměstnanci, které je založeno na věku a je tudíž diskriminační. A zaměstnavatelé by si na to měli dávat opravdu velký pozor,“ říká Veronika Odrobinová z poradenské skupiny Grant Thornton.
Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná ujednáním v kolektivní smlouvě znevýhodnila skupinu zaměstnanců, kterým v okamžiku skončení pracovního poměru již vznikl nárok na starobní důchod, kteří se jinak nacházeli ve srovnatelné situaci. Vzhledem k tomu, že nárok na starobní důchod vzniká zaměstnanci pouze tehdy, jestliže kromě potřebné doby pojištění dosáhne zákonem stanoveného věku, lze sdílet názor žalobkyně, že je zde určitý diskriminační znak.
Kromě toho nelze přehlédnout, že odstupné sjednané nad zákonný rámec, tak jak bylo pojato v kolektivní smlouvě, zřejmě představovalo také určitou formu odměny za dlouholetou práci zaměstnance.
Pro vznik práva na odstupné zásadně není významné, zda zaměstnanec ihned po rozvázání pracovního poměru nastoupil do práce k jinému zaměstnavateli nebo začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, jakých příjmů v novém zaměstnání nebo při samostatné výdělečné činnosti dosahuje, zda je poživatelem starobního či jiného důchodu nebo zda je zabezpečen svým majetkem.
Dohodnuté odstupné: Někteří zaměstnavatelé dohodnou odstupné ve svých pracovních smlouvách nebo kolektivních dohodách. Zákazy diskriminace: Pokud je zaměstnanec propuštěn na základě diskriminačních důvodů (např. Důvody pro ukončení: Pokud je propuštění z důvodu organizačních změn, je pravděpodobné, že nárok na odstupné bude existovat.
Kdy nemá zaměstnanec nárok na odstupné?
Zaměstnanec nemůže mít právo na odstupné, pokud dal výpověď sám, nebo byl propuštěn z důvodů, které vyplývají z porušení pracovních povinností. Výpověď dohodou v zákoníku práce neexistuje. Pracovní poměr lze ukončit pouze výpovědí zaměstnance, a nebo po vzájemné dohodě. Pokud se obě strany dohodnou na rozvázání pracovního poměru, nárok na odstupné není povinný.
Odstupné ze zdravotních důvodů
Nárok na odstupné ze zdravotních důvodů je důležitou formou ochrany zaměstnanců, kteří se ocitli v nepříjemné situaci způsobené zdravotními komplikacemi. Zaměstnanci náleží odstupné v případě, že dle lékařského posudku nesmí, nebo nemůže, vykonávat práci z důvodu zdravotního postižení, nemoci z povolání, nebo zdravotního úrazu. Odstupné v tomto případě činí nejméně 12 násobek průměrného měsíčního výdělku. Velký důraz by měl zaměstnanec klást na důvod výpovědi.
Podpora v nezaměstnanosti a odstupné
Jedna z běžných otázek, které zaměstnanci pokládají po ukončení pracovního poměru: Mám nárok na podporu, když jsem dostal odstupné? Podpora v nezaměstnanosti je dávka poskytovaná státem, která má pomoci lidem, kteří ztratili zaměstnání a aktivně hledají novou práci. Ano, i když zaměstnanec obdrží odstupné, může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného je třeba se zaregistrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Pokud má zaměstnanec dostatečné odstupné, může to mít vliv na okamžité vyplácení podpory.
Závěr
Důchodci mají nárok na odstupné za stejných podmínek jako ostatní zaměstnanci, pokud splní zákonné požadavky. Je důležité znát svá práva a povinnosti, aby nedošlo k neoprávněnému zkrácení nároku na odstupné. V případě sporu se zaměstnavatelem je vhodné vyhledat právní pomoc.
Od ledna 2025 nastává jedna zásadní změna. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz, onemocnění způsobené povoláním apod.) nově vyplácí odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn. Výše odstupného činí 12násobek měsíčního výdělku a zůstává tím pádem zachována.
| Důvod ukončení pracovního poměru | Nárok na odstupné |
|---|---|
| Výpověď ze strany zaměstnavatele (organizační důvody) | Ano |
| Dohoda o ukončení pracovního poměru (uveden důvod) | Ano |
| Výpověď ze strany zaměstnance | Ne |
| Ukončení pracovního poměru na dobu určitou | Ne |
| Výpověď z důvodu porušení pracovních povinností | Ne |
| Ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů | Ano (12násobek průměrného měsíčního výdělku) |
tags: #má #důchodce #nárok #na #odstupné #podmínky
