Minimální mzda a zákoník práce v České republice: Změny a dopady
Od 1. ledna 2025 vstupují v platnost zásadní změny v oblasti pracovního práva. Novela zákoníku práce přináší automatickou valorizaci minimální mzdy, ruší zaručenou mzdu v soukromém sektoru a zavádí nový systém zaručeného platu ve veřejné sféře. Úpravy zásadně mění pravidla hry pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Valorizace minimální mzdy
Jednou ze zásadních novinek novely zákoníku práce, která nabude účinnosti od ledna, je valorizace minimální mzdy. Minimální mzda bude od příštího roku valorizována automaticky na základě průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství a koeficientu stanoveného vládou. Do roku 2029 by měla dosáhnout 47 % průměrné mzdy.
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun.
Výpočet minimální mzdy má podle vlády vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou bude ministerstvo financí oznamovat do konce srpna. Vláda stanoví koeficient, který zohlední kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu.
Pro rok 2025 a roky následující je už minimální mzda v měsíční i hodinové podobě stanovena na základě novely ZP č. 230/2024 Sb. jiným způsobem. Jde o valorizační mechanismus minimální mzdy, na jehož základě se její výše určuje podle zákonem stanoveného klíče.
Právní úprava vychází z toho, že měsíční minimální mzda je součinem dvou základních parametrů:
- predikce (předpokladu, odhadu) průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok, kterou do 31. srpna zveřejní Ministerstvo financí svým sdělením ve Sbírce zákonů (na rok 2025 se tak stalo sdělením č. 251/2024 Sb. a tato predikovaná výše činí 49 233 Kč),
- koeficientu stanoveného vládou tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity; koeficient stanoví vláda vždy na období 2 let, přičemž může být pro každý rok odlišný; k posouzení přiměřenosti minimální mzdy se má přitom použít rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství (pro rok 2025 dle nařízení vlády č. 285/2024 Sb. činí tento koeficient 0,422 a pro rok 2026 pak 0,434).
Vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru. Z takto určené měsíční minimální mzdy se pak spočítá hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.
Důležité je, že použití valorizačního mechanismu nemůže vést k poklesu minimální mzdy. Pokud vypočtená minimální mzda nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.
Podle novelizované právní úpravy totiž do 30. září vyhlásí MPSV sdělením měsíční a hodinovou minimální mzdu. Pro rok 2025 se tak stalo sdělením č. 286/2024 Sb.
Pro rok 2025 činí minimální mzda 20.800 Kč resp. 124,40 Kč/hod.
| Rok | Minimální měsíční mzda (Kč) | Minimální hodinová mzda (Kč) |
|---|---|---|
| 2025 | 20 800 | 124,40 |
| 2026 (předpoklad) | 22 400 | - |
Zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru
Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Vládní novelu zákoníku práce, která pravidelný růst zavádí, schválila 28. června sněmovna.
Novela také ruší zaručenou mzdu, která dosud stanovovala minimální výdělky podle náročnosti a odpovědnosti práce v osmi kategoriích. Tento krok je pozitivně vnímán zejména menšími zaměstnavateli, kteří se dlouhodobě potýkali s vysokými administrativními nároky spojenými s dodržováním pravidel zaručené mzdy.
Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, se od příštího roku ve firmách zruší. Zůstat má ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Odboráři již dříve vyzývali poslance, aby zaručenou mzdu nerušili. Pokud se zaručené mzdy zruší, chtějí si stěžovat Evropské komisi. Rušení zaručených mezd v soukromé sféře se nelíbí odborům. Obávají se omezení růstu příjmu u řady pracovníků a poklesu jejich životní úrovně.
Zaručený plat ve veřejném sektoru
Ve státní a veřejné sféře novela zavádí nový systém zaručeného platu, který nahradí dosavadní zaručenou mzdu. „Nový systém přinese větší přehlednost a rovnost v odměňování zaměstnanců veřejného sektoru,“ hodnotí změnu Michael Mráček.
Část poslanců v čele s Igorem Hendrychem neúspěšně navrhovala, aby se na mzdy pracovníků veřejných vysokých škol vztahovalo ustanovení o zaručených mzdách. Akademičtí pracovníci by tak měli mít nejméně 1,6násobek minimální mzdy.
Sněmovna naopak přijala návrh skupiny koaličních poslanců a dvou poslanců opozice, který má zlepšit odměňování zaměstnanců veřejné sféry. Jejich návrh zvyšuje maximální osobní příplatek zaměstnanci z dosavadních 50 procent na 100 procent příslušného platového tarifu. Ruší omezení prostřednictvím platové třídy. Osobní příplatek bude moci zaměstnanec dostávat již od vzniku pracovního poměru. Předkladatelé v čele s Jiřím Navrátilem zdůvodnili tento návrh tím, že hlavně obce a kraje chtějí pružnější odměňování, aby mohly zaplatit kvalitnější zaměstnance.
Zaručený plat (závazný jen pro veřejný sektor) pro rok 2025 činí:
- 20.800 Kč resp. 124,40 Kč/hod pro skupinu prací 1
- 24.960 Kč resp. 149,30 Kč/hod pro skupinu prací 2
- 29.120 Kč resp. 174,20 Kč/hod pro skupinu prací 3
- 33.280 Kč resp. 199,10 Kč/hod pro skupinu prací 4
Na doporučení svého sociálního výboru vložila Sněmovna do zákona možnost zaměstnance rozvrhnout si pracovní dobu. Podmínkou by byla dohoda se zaměstnavatelem. Vypovědět takovou dohodu bude možné opět jen písemně i bez udání důvodu.
Zákoník práce by mohl umožnit zavedení směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, například u záchranné služby. Poukazují na to, že zaměstnavatelé se nyní uchylují k tomu, že rozvrhují směny spolu s běžnou směnou. Protože někteří zaměstnanci ve zdravotnictví pracují na dohodu, dostanou podle návrhu příplatek za takto dlouho směnu taky.
S pozměňovacím návrhem ohledně celodenních směn ve zdravotnictví přišla skupina koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem. Příplatek má představovat nejméně 20 procent průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně 20 procent. Zdravotníci nyní můžou sloužit čtyřiadvacetihodinové služby.
Funkce minimální mzdy
S výjimkou zaměstnanců, na které dopadá právní úprava zaručeného platu, představuje minimální mzda nejnižší přípustnou odměnu zaměstnance za práci v pracovněprávním vztahu. To znamená, že mzda nebo odměna z dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) nesmí být nižší než minimální mzda. Pokud by se tak stalo, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek do minimální mzdy.
Minimální mzdě se přisuzují zpravidla dvě základní funkce:
- sociálně-ochranná (zaměstnancům zajišťuje minimální příjem za práci a chrání je před chudobou a zaměstnavatelům dává jistotu rovných podmínek mzdové konkurence)
- ekonomická (měla by motivovat fyzické osoby k práci, místo aby zůstávaly bez práce jen se základním sociálním příjmem, a zaměstnavateli dát vstupní informaci o tom, jaké bude mít se zaměstnáváním těchto fyzických osob tzv. mzdové náklady).
Proto by měla být minimální mzda přiměřená. Tomu odpovídá i právní rámec na evropské úrovni, který představuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. 10. 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.
Minimální mzda je veličina, která ovlivňuje i některé další pracovněprávní instituty, popř. se na ni váže právní úprava obsažená ve zvláštních právních předpisech. Za zmínku stojí především následující případy:
- Od měsíční minimální mzdy se odvozují jednotlivé nejnižší úrovně zaručeného platu (§ 112 ZP).
- Z minimální mzdy vychází určení výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí (§ 117 a § 128 ZP).
- Při poskytnutí naturální mzdy je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci v penězích mzdu nejméně ve výši minimální mzdy (§ 119 ZP).
- Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání pro účely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání nemoci z povolání poskytované zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy (§ 271b odst. 3 ZP).
- Měsíční minimální mzda funguje jako maximální částka za měsíc pro účely uspokojení mzdových nároků zaměstnance poddodavatele v rámci právní úpravy ručení dodavatele v oblasti stavebnictví (§ 324a ZP).
- S minimální mzdou poměřuje ZP též průměrný výdělek. Rovněž ten nesmí klesnout pod minimální mzdu, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit (§ 357 odst. 1 ZP).
tags: #minimalni #mzda #zákoník #práce
