Zavedení kamerového systému na pracovišti je komplexní problematika, kterou je nutné posuzovat podle několika právních předpisů. Jedná se zejména o Listinu základních práv a svobod, zákoník práce (ZP), občanský zákoník a v určitých případech i nařízení GDPR a zákon o zpracování osobních údajů. Od vstupu ČR do Evropské unie jsou pro tyto účely relevantní i některá rozhodnutí Evropského soudního dvora.

Zaměstnavatel má sice právo kontroly pracovní činnosti svých zaměstnanců, ale musí k tomu zvolit vhodné prostředky a formy, které nejsou v rozporu s právní úpravou ochrany soukromí zaměstnance a nemají důsledky v obtěžování zaměstnanců. Kamery by mohl zaměstnavatel použít s vědomím zaměstnance, pokud by nedošlo k zásahu do ochrany soukromí zaměstnance a pokud by účelu, kterého tím sleduje (např. zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dodržení technologického postupu, kontrola docházky na pracoviště a pracovní kázně, ochrana majetku zaměstnavatele apod.), nemohl dosáhnout jinak (např. evidencí pracovní doby, osobní kontrolou vedoucími zaměstnanci apod.)

Právní Rámec Kamerových Systémů na Pracovišti

Podle čl. 7 Listiny základních práv a svobod je zaručena nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Při posuzování působnosti zákoníku práce na možnost umísťování kamer na pracovištích je třeba vzít v úvahu zejména ustanovení § 1 a odst. 1 písm.e). ZP. Podle tohoto ustanovení patří mezi základní zásady pracovněprávních vztahů rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

Zaměstnanec by rovněž neměl být obtěžován jednáním zaměstnavatele, které se považuje za opatření vedoucí k vytváření zneklidňujícího prostředí na pracovišti. Na zaměstnance, který vykonává práci pro zaměstnavatele v pracovním poměru nebo v dohodě o pracovní činnosti nebo v dohodě o provedení práce, se vztahuje ZP a další pracovněprávní předpisy. Výjimka z této zásady platí právě v případě ochrany osobnosti zaměstnance, kdy se uplatní i občanský zákoník. Kromě života a zdraví chrání občanský zákoník zaměstnance jako občana před neoprávněnými zásahy do občanské cti, lidské důstojnosti, soukromí, jména a projevů osobní povahy.

Práva na ochranu soukromí se nemůže občan, a tedy ani zaměstnanec, předem vzdát a to ani ve dvoustranném právním úkonu. V komplexu a ve vzájemné spojitosti vytvářejí uvedené předpisy ucelený rámec pro ochranu zaměstnance před neoprávněným použitím kamer na pracovišti ze strany zaměstnavatele.

O zásah do ochrany soukromí zaměstnance by se např. jednalo při instalaci kamer za účelem sledování zaměstnanců v kancelářích, na chodbách, sociálních zařízeních apod., kde by pro jejich zavedení neexistoval žádný závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele (viz § 316 odst. V každém případě by zaměstnavatel musel upozornit zaměstnance, že na určitém místě byla nebo bude instalován kamerový systém. Měl by o tom informovat zaměstnance, případně mít informace o kamerovém systému i na intranetu.

Sledování pracovišť kamerovými systémy, ať už bez záznamu nebo s pořízením a uchováním záznamu, je jedním z často využívaných způsobů monitorování zaměstnanců . Speciální právní úpravu monitorování zaměstnanců nalezneme v § 316 odst. 1 zákoníku práce. Právní požadavky pro kamery na pracovišti Provozování kamerového systému monitorujícího fyzické osoby obvykle představuje zpracování osobních údajů. Aby bylo legální, musí být prováděno v odpovídajícím rozsahu a na základě některého z právních titulů uvedených v čl. 6 GDPR.

V praxi se obvykle jedná buď o zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce (čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR), nebo o zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce (čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR).

Povinnosti Zaměstnavatele

• Informování zaměstnanců: Subjekt údajů musí být o užití kamerového systému vhodným způsobem informován. Podle GDPR se tak v prvním kroku může stát např. nápisem či piktogramem umístěným v monitorované místnosti a dále pak podrobnějšími informacemi splňujícími všechny náležitosti čl. 13 GDPR. Zákoník práce říká, že zaměstnavatel je povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu monitorování a o způsobech jeho provádění.
• Doba uchování záznamu: Záznam pořízený kamerovým systémem je možné uchovávat zpravidla maximálně po dobu 72 hodin od pořízení. Pokud je potřeba uchovávat záznam po delší dobu, je potřeba takovéto delší uchovávání řádně odůvodnit konkrétními skutečnostmi vyplývajícími z praxe zaměstnavatele.

Delší lhůta by mohla být odůvodněna např. nepřítomností oprávněné osoby v určitých obdobích (v případě, že oprávněná osoba nemá určeného zástupce), např. v době dovolených; uzavřením objektu pro oprávněně vstupující po určitou dobu; faktem, že v záběru kamery je například balení a expedice výrobků, u kterých je delší reklamační doba, ovšem bez záběru na zaměstnance.

Ochrana Záznamů z Kamerového Systému

Každý zaměstnavatel je povinen nastavit a dokumentovat jasný a transparentní proces pro nahlížení do záznamů pořízených kamerovým systémem a další manipulaci s nimi. Nahlížení by mělo být povoleno jenom úzce vyhrazenému okruhu osob z předem jednoznačně stanovených důvodů. Typicky se bude jednat o případy podezření z konkrétní trestné činnosti či přestupku nebo škody na majetku.

Každý přístup k záznamům pořízených kamerovým systémem by mělo být pečlivě evidován, aby bylo zřejmé, kdo, kdy a z jakého důvodu do záznamů nahlížel. Rovněž je velmi vhodné stanovit postup, jak je možné se záznamem dále nakládat, včetně způsobu a dokumentování předání části záznamu dalším osobám (např. orgánům činným v trestním řízení či pojišťovně). Jakýkoliv svévolný přístup k záznamům pořízeným kamerovým systémem (a manipulace s nimi) mimo stanovený proces je nutné považovat za porušení zabezpečení osobních údajů.

Záznamy o činnostech zpracování

Správce osobních údajů má podle čl. 30 GDPR povinnost vést záznamy o činnostech zpracování, za něž odpovídá. Zaměstnavatel provozující kamerový systém tak musí vést, a pravidelně aktualizovat, záznam o činnostech zpracování pro kamerový systém. Jak by měl takový záznam o činnostech zpracování pro kamerový systém vypadat, je možné zjistit ze stránek Úřadu pro ochranu osobních údajů. Nad rámec informací, které uvádí dozorový úřad ve svém příkladu, autor doporučuje, aby záznam obsahoval i podrobnější informace o umístění jednotlivých kamer a ukázku míst, které kamery snímají.

Důležité je, kam kamery neumisťovat. Nejtypičtějším je použití kamer na chodbách a u vchodů na pracoviště či do střežených prostor (např. sklad toxických látek). Permanentní monitorování pracovního místa zaměstnance ve většině případů neprojde testem proporcionality. Kamery by rozhodně neměly být instalovány do prostor, které slouží k hygieně zaměstnance, typicky sprchy, šatny či WC. Je lepší se rovněž vyhnout instalování kamer do prostor určených pro „soukromé“ aktivity zaměstnanců, jako jsou jídelny a kuchyňky či odpočinkové místnosti.

Stanovisko Evropského Soudu pro Lidská Práva

Použitím kamerových systémů na pracovišti se opakovaně zabýval i Evropský soud pro lidská práva (ESLP). V kauze Antović a Mirković proti Černé Hoře ESLP dospěl k závěru, že natáčením posluchárny na univerzitě bylo porušeno právo vyučujících této univerzity na respektování jejich soukromého života a tím k porušení článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. A to přesto, že o vyučující byli o monitorování na fakultě informováni.

V případu López Ribalda a další proti Španělsku ESLP posuzoval kauzu pěti pracovníků supermarketu, kteří byli zaměstnavatelem sledováni za účelem vyšetřování případné krádeže. Velký senát ESLP rozhodl, že k porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v tomto případě nedošlo. Dle velkého senátu existence důvodného podezření zaměstnavatele na krádeže v obchodě založená na ztrátách v tržbách dostatečně odůvodňovala nařízené sledování.

Atrapa Kamery a GDPR

ÚOOÚ se zabýval případem, kdy zaměstnavatel nepoužíval funkční kamerový systém, ale pouze jeho atrapu. K porušení GDPR tak nedošlo, jelikož atrapa kamery nezpracovává žádné osobní údaje. Avšak vzhledem k tomu, že instalace kamerové atrapy může být považována za možné porušení pracovněprávních předpisů, ÚOOÚ předal věc k prošetření místně příslušnému inspektorátu práce. Ten porušení pracovněprávních předpisů skutečně potvrdil.

Vnitřní Předpis Zaměstnavatele Stanovující Postupy

Zaměstnavatel by měl podle § 316 odst. 2 ZP uvést ve svém vlastním opatření (zpravidla v pracovním řádu) závažné důvody spočívající ve zvláštní povaze jeho činnosti, které ho opravňují k zavedení kamerového systému.

Vzor vnitřního předpisu:

Zaměstnavatel ............................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO) zastoupený ............................................ Ke splnění povinností při zpracování osobních údajů získaných při zavedení kamerového systému se záznamovým zařízením ve firmě, vyplývajících zejména z Obecného nařízení o ochraně osobních údajů GDPR a zákona č. 110/2019 Sb., o ochraně osobních údajů, a ust. § 316 odst. 2 a odst. 3 zákoníku práce vydávám tento vnitřní předpis stanovící postupy v souvislosti se zavedením kamerových systémů.

1. Účel monitorovacího systému kamerami
V zájmu ............................. (uvede se důvod nebo důvody, pro které budou ve firmě instalovány kamery, jako například ochrana majetku, kontrola plnění pracovních úkolů, zvýšení zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) budou ve firmě instalovány kamery ke sledování ..............(uvede se, co bude sledováno, např. provoz ve výrobních halách, v kancelářích ap).

2. Umístění kamer
Kamery se záznamových zařízením budou umístěny v těchto prostorách.........(uvedou se konkrétní místa a počet kamer).

3. Provoz kamer a zpracování informací

1. Kamery budou mít zapnuté snímání od ....do...... (lze stanovit různě pro jednotlivé kamery; některé mohou být zapnuté v pracovní době, jiné právě mimo pracovní dobu - například při ostraze majetku). Za provoz kamer odpovídá..................(identifikace odpovědných osob).
2. Informace (včetně osobních údajů) získané z kamerového systému budou uchovávány po dobu..........(stanoví se přesně doba) a poté budou nevratně vymazány/zlikvidovány. Za uchovávání informací po stanovenou dobu a následné jejich vymazání/likvidaci ve stanovené době odpovídá...................(identifikace odpovědných osob).
3. Informace získané z kamerového systému se záznamovým zařízením budou zpracovávány a vyhodnocovány...... (kým).................. (v jakých termínech)..................a zpráva o výsledcích bude předkládána............ (kým).....................(komu). Za vyhodnocení a zpracování informací a zprávy odpovídá.......................(identifikace odpovědných osob).
4. Informace z kamerových systémů musí být zabezpečeny a chráněny proti vynesení či kopírování a proti zneužití. Za ochranu a zabezpečení informací získaných kamerovým systémem odpovídá..................(identifikace odpovědných osob).

4. Zaměstnanci jako subjekty údajů

1. Informace o zavedení kamerového systému a o této směrnici obdrží každý zaměstnanec, jehož se to týká, a to před umístěním kamer. Zaměstnanci budou informováni bez odkladu i o změnách v použití kamerového systému a změnách ve zpracování informací jím získaných. Zajistí .................... (identifikace odpovědných osob).
2. Každý zaměstnanec jako subjekt údajů může žádat o vysvětlení a o informace ohledně zpracování osobních údajů a může si stěžovat. Za firmu vysvětlení poskytuje a stížnosti vyřizuje............................. (identifikace odpovědných osob).

5. Záznamy o činnostech zpracování osobních údajů

1. Záznamy o činnostech zpracování pro kamerový systém zajišťuje.................. (identifikace odpovědné osoby).
2. Podklady pro případnou kontrolu prováděnou inspektory Úřadu pro ochranu osobních údajů eviduje a zajišťuje.......................................... (identifikace odpovědné osoby).

6. Závěrečná ustanovení

1. Předpis byl dne .......................projednán s odborovou organizací ................a zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................(pokud u zaměstnavatele působí).
2. Písemné vyhotovení tohoto vnitřního předpisu obdrží každý vedoucí zaměstnanec firmy.
3. Kontrolou dodržování tohoto vnitřního předpisu pověřuji............... (identifikace odpovědné osoby).
4. Nabytím účinnosti tohoto vnitřního předpisu se ruší vnitřní předpis............... vydaný k této problematice dne....... a nahrazuje tímto vnitřním předpisem novým.
5. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.................
6. Předpis nabývá účinnosti dnem ..................... V ............. dne........... ......................................................... razítko zaměstnavatele a podpis jeho oprávněného zástupce

Důvody, které vedou firmu k úvaze o zavedení kamerového systému, jsou různé. Jako prvotní bývá především zájem na ochraně majetku podnikatele jak vůči externím zlodějům, tak ale i ohledně rozkrádání majetku vlastními zaměstnanci. Dalším zájmem je sledování plynulosti technologických a provozních postupů, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovišti, ochrana proti požárům a kontrola plnění pracovních úkolů zaměstnanci.

Příklady Souhlasů Zaměstnance s Kamerovým Systémem

Níže jsou uvedeny dva příklady souhlasů zaměstnance s kamerovým systémem, které mohou posloužit jako průvodce pro vytvoření vlastního dokumentu.

Příklad 1

1. Účel Kamerového Systému: Kamerový systém bude použit za účelem monitorování prostorů [konkrétní prostory] a pro zajištění bezpečnosti zaměstnanců.
2. Zpracování Osobních Údajů: Osobní údaje budou zpracovány v souladu s platnými právními předpisy, včetně GDPR, a budou uchovávány pouze po dobu nezbytnou pro daný účel.
3. Oznámení o Snímání: Zaměstnanci budou informováni o skutečnosti, že prostory jsou monitorovány, a to prostřednictvím informačních hlášení umístěných v oblasti kamerového monitoringu.
4. Práva Zaměstnanců: Zaměstnanci mají právo na přístup ke svým osobním údajům a na opravu nepřesných údajů. Dále mají právo na omezení zpracování a výmaz v souladu s právními předpisy.

V [Město], dne [Datum]

Příklad 2

1. Rozsah Monitorování: Monitorování se provádí ve vymezených prostorech, konkrétně [popis prostor]; záznamy budou uchovávány po dobu [doba uchování].
2. Zpracování Osobních Údajů: Osobní údaje ze záznamů budou zpracovávány pouze k dosažení výše uvedených účelů a nebudou poskytovány třetím stranám bez předchozího souhlasu.
3. Zásady Ochrany Soukromí: Společnost se zavazuje chránit osobní údaje v souladu s platnými právními předpisy a přijme všechny nezbytné technické a organizační opatření.
4. Kontakt pro Dotazy a Stížnosti: Pro jakékoliv dotazy ohledně zpracování osobních údajů, kontaktujte prosím [kontaktní údaje].

V [Město], dne [Datum]

Informace o Provozování Kamerového Systému

Zaměstnavatel informuje zaměstnance o provozování kamerového systému podle § 316 odst. 3 ZP.

1. Zaměstnavatel podle § 316 odst. 3 ZP zaměstnance informuje o tom, že z důvodu ochrany života a zdraví zaměstnanců a jiných osob, které se zdržují v jeho prostorách, a k ochraně majetku zaměstnavatele zavádí sledovací zařízení formou provozování kamerového systému umístěného v prostorách zaměstnavatele.
2. Zaměstnavatel zaměstnance informuje o tom, že v rámci provozování kamerového systému jsou umístěny kamery (snímače), a to .......... (uvést konkrétní rozmístění kamer v prostorách zaměstnavatele s konkrétním umístěním). Kamery jsou umístěny v prostorách, v nichž dochází k výkonu práce a společných prostorách, jako jsou chodby a přístupové cesty. Kamerový systém není umístěn v prostorách zaměstnavatele sloužících k soukromým účelům zaměstnanců (šatny, toalety a sprchy). Kamery snímají shora vymezené prostory 24 hodin denně.

Varianty kamerového systému:

• I. varianta: Kamerový systém funguje na pasivním monitorování prostoru, aniž by byly uchovávány obrazové, zvukové nebo jiné záznamy ze sledovaných míst.
• II. varianta: Kamerový systém monitoruje prostor a současně pořizuje záznamy daného monitorování. Tyto záznamy budou uchovávány tři kalendářní dny od data jejich zachycení. Po uplynutí této lhůty budou záznamy likvidovány. Způsob likvidování záznamu je stanoven takto................ (vymazání záznamu provedeného alespoň před 2 zaměstnanci zaměstnavatele, fyzické zničení nosičů apod. způsoby likvidace závisí na technickém vybavení).

Právní úprava:

• Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění § 316 odst. 3 ZP
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění § 82 NOZ
• Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

tags: #souhlas #zaměstnance #kamerový #systém #vzor

Oblíbené příspěvky:

• Minimální mzda v ČR: Co je zahrnuto?
• Nárok na odstupné
• Podmínky srážek ze mzdy
• Online brigády pro studenty
• Přeřazení na jinou pozici: Co se stane s vaší mzdou?