V dnešním světě se v praxi setkáváme se zaměstnanci, kteří mají více než jeden pracovní úvazek. Toto sice není nic neobvyklého, avšak jedná se o problematiku, která v českém prostředí doposud nebyla řešena. Náš právní řád to příliš nereflektuje. Zákoník práce řeší pouze vztah zaměstnavatel a jeho zaměstnanec.

Zaměstnanec může pracovat i na jiném projektu. Osobní náklady se účtují např. na středisko. Váš zaměstnanec může mít neomezený počet pracovních poměrů, a to jak u vás, tak u jiného zaměstnavatele. Čtěte, jaká pravidla pro souběžné pracovní poměry platí.

Co se v článku dozvíte:

• Jaké jsou limity pro pracovní poměry a dohody.
• Jaké jsou podmínky pro souběžné pracovní poměry.
• Jak je to s konkurenční doložkou.
• Jak je to s prací pro více zaměstnavatelů v zahraničí.

V českém právním prostředí se setkáváme s určitým omezením pouze v případě, kdy má zaměstnanec více pracovních úvazků u stejného zaměstnavatele. V takovém případě nelze, aby oba pracovní poměry měly stejnou náplň práce nebo stejný druh činnosti.

Podle zákoníku práce může být závislá práce (tj. práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, kdy zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele) konána výlučně v tzv. základním pracovněprávním vztahu, jímž se samozřejmě míní pracovní poměr nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr.

Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Jinak napsáno, nelze vykonávat stejný druh práce částečně v rámci pracovního poměru a částečně v rámci dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

Z toho všeho vyplývá, že zaměstnanec může vykonávat práci pro zaměstnavatele nejen v jednom, ale i v dalším pracovním poměru (nebo i ve více dalších pracovních poměrech) a že vedle práce v pracovním poměru může u téhož zaměstnavatele konat práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Práva a povinnosti vyplývající z těchto paralelních pracovněprávních vztahů se posuzují samostatně.

Pracovní poměr

Pracovní poměr je základ - nejčastější způsob spolupráce mezi tebou a zaměstnavatelem. Vzniká, když podepíšeš pracovní smlouvu. Ta musí obsahovat jen tři základní věci:

• Druh práce: Co budeš dělat (např. účetní, skladník, admin).
• Místo výkonu práce: Kde budeš makat (pobočka, kancelář, domov).
• Datum nástupu: Kdy začínáš.

Mzda, délka úvazku, benefity nebo zkušebka - to tam být nemusí, ale je fajn mít to někde černé na bílém, třeba v mzdovém výměru.

Pracovní poměr může být na plný nebo částečný úvazek - to znamená, že můžeš pracovat 40 hodin týdně (plný úvazek), ale je možné uzavřít HPP i na zkrácený úvazek, například jen 20 hodin týdně.

Mohu mít dva pracovní poměry zároveň?

Ano, pokud zvládneš povinnosti u obou zaměstnavatelů a nedojde ke střetu zájmů. Například nesmíš pracovat u konkurence, pokud ti to zakazuje smlouva.

Petr pracuje na plný úvazek jako účetní a na DPP jako lektor účetnictví. Práce se nekryjí, takže je to možné.

Pokud pro Tebe nepřichází HPP z jakéhokoliv důvodu v úvahu, pak přichází na řadu dohody konané mimo pracovní poměr. Jak se liší?

Dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o provedení práce (DPP)

• Limit: možné odpracovat 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.
• Pojištění: pokud si vyděláš do 10 000 Kč měsíčně neplatíš zdravotní ani sociální, nad tento limit už ano.
• Zdanění: Pokud nepodepíšeš růžový papír (prohlášení poplatníka), strhne ti zaměstnavatel 15% srážkovou daň. Podepíšeš-li, daň může být nižší nebo žádná.

David, student, si přes léto přivydělává v kavárně. Díky DPP neřeší pojištění, protože vydělává pod 10 000 Kč měsíčně.

Novinka od 2024:

DPP teď není jen brigádníkův sen, máš na ní nově nárok na dovolenou! Stačí, aby dohoda trvala aspoň 28 dní a odpracoval/a jsi 80 hodin. Za každých 80 hodin máš 1/52 roční dovolené.

Martina odpracovala na DPP za měsíc 80 hodin. Za to jí vznikl nárok na 3 hodiny dovolené. Pokud by pracovala 160 hodin, získala by 6 hodin dovolené.

Kolik mohu mít DPP a jak se počítají hodiny?

DPP můžeš mít u více zaměstnavatelů, u každého maximálně 300 hodin ročně.

Jana pracuje na DPP pro dva zaměstnavatele. Pro jednoho odpracuje 200 hodin ročně a pro druhého 300 hodin. Celkem 500 hodin, což je v pořádku, protože limit se vztahuje na každého zaměstnavatele zvlášť.

Je výdělek 10 000 Kč u DPP limitovaný celkově nebo na jednoho zaměstnavatele?

Limit se vztahuje na každého zaměstnavatele zvlášť.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

• Limit: Průměrně 20 hodin týdně (počítáno zpětně za celý rok).
• Pojištění: Od 4 000 Kč měsíčně odvádíš zdravotní i sociální.
• Zdanění: Stejné jako u DPP - 15 % srážková daň, pokud nepodepíšeš růžový papír.

Novinka od 2024:

I na DPČ máš nárok na dovolenou za stejných podmínek jako u DPP - odpracuj 80 hodin během 28 dní a získáš část dovolené.

Mohu mít u jednoho zaměstnavatele HPP a DPP/DPČ?

Ano, pokud jde o různé činnosti.

Lenka má HPP jako administrativní pracovnice a na DPP překládá texty pro svého zaměstnavatele.

Kolik hodin můžu odpracovat na DPČ?

Na DPČ můžeš odpracovat průměrně 20 hodin týdně, což se počítá zpětně za celý kalendářní rok (52 týdnů). Pokud pracuješ jen část roku, můžeš v tomto období odpracovat více hodin týdně, aby průměr za celý rok nepřekročil limit.

Karel pracoval na DPČ od ledna do června (26 týdnů) a každý týden odpracoval 40 hodin. Celkem odpracoval 1 040 hodin, což při rozpočítání na celý rok (52 týdnů) odpovídá průměru 20 hodin týdně, a tím splnil podmínky.

Je DPČ lepší než HPP na 1/2 úvazek?

To záleží na tvých prioritách. DPČ je flexibilní - můžeš pracovat nepravidelně a přizpůsobit si pracovní dobu podle svých potřeb. Zpravidla se nesjednává ani zkušební doba. Od roku 2024 navíc získáváš i nárok na dovolenou, což dříve nebylo možné. Tento nárok tě přibližuje podmínkám HPP, i když na další benefity, jako jsou stravenky nebo příspěvky na penzijní připojištění, u DPČ automatický nárok nemáš. Výpovědní doba je 15 dní navíc začíná běžet od data doručení výpovědi zaměstnavateli.

HPP na 1/2 úvazek ti poskytuje větší stabilitu a plnohodnotné zaměstnanecké výhody. Máš pevně stanovenou pracovní dobu, nárok na dovolenou, nemocenskou a další benefity. Nevýhodou však může být nižší flexibilita a minimální výpovědní doba 2 měsíce.

Vedlejší pracovní poměr

Vedlejší pracovní poměr je pracovně-právní vztah, který zaměstnanec uzavře vedle svého hlavního pracovního poměru. Tento poměr většinou vykonává v menším rozsahu pracovních hodin, takže zaměstnanci umožňuje kombinovat více pracovních závazků.

Vedlejší pracovní poměr může být uzavřený prostřednictvím dvěma hlavními typy smluv. Prvním typem je dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Při DPČ smí zaměstnanec vykonávat práci maximálně 20 hodin týdně, což odpovídá zhruba polovičnímu úvazku. Tyto hodiny může zaměstnanec odpracovat volně rozložené po celou dobu trvání DPČ nebo maximálně v době 52 týdnů. Takže jeden týden může pracovat 40 hodin a další vůbec.

Druhým typem je dohoda o provedení práce (DPP). Ta má stanovený limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.

Vedlejší pracovní poměr u stejného zaměstnavatele

Ano, zákon umožňuje mít vedlejší pracovní poměr u stejného zaměstnavatele, u nějž má daná osoba hlavní pracovní poměr. Musí se však jednat o jiný druh práce.

Omezení výdělečné činnosti a konkurenční doložka

Zaměstnavatel další pracovní vztah u jiného zaměstnavatele nemá právo zakázat. Omezení jiné výdělečné činnosti bez předchozího souhlasu zaměstnavatele se vztahuje pouze na činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Pokud je předmětem činnosti zaměstnavatele např. poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software, nemůže zaměstnanec pracovat pro jinou společnost, která poskytuje tyto služby, ani nemůže v tomto oboru podnikat.

Konkurenční doložka

Konkurenční doložka je smluvní závazek, který ti může zaměstnavatel uložit, aby chránil své obchodní zájmy. Znamená to, že během zaměstnání, nebo až po jeho skončení, nesmíš vykonávat činnost, která by přímo konkurovala zaměstnavateli. Tento závazek však není jednostranný - zaměstnavatel ti musí za takové omezení poskytovat finanční kompenzaci, obvykle ve výši minimálně 50 % tvé průměrné mzdy za dobu, po kterou konkurenční doložka trvá.

Maximální délka trvání doložky je 1 rok po skončení pracovního poměru, pokud není ve smlouvě sjednáno jinak. Konkurenční doložka bývá často využívána u pozic, kde zaměstnanec přichází do styku s citlivými informacemi, know-how nebo klíčovými klienty firmy. Pokud bys doložku porušil/a, zaměstnavatel může uplatnit sankce, které jsou předem dohodnuté ve smlouvě.

Musím přistoupit na konkurenční doložku?

Ne, konkurenční doložka není povinná a máš právo o jejích podmínkách vyjednávat. Můžeš požádat o zkrácení doby trvání (např. na 6 měsíců) nebo o vyšší kompenzaci (minimálně 50 % průměrné mzdy). Doložka by měla být výhodná pro obě strany. Jakmile ji však podepíšeš, stává se právně závaznou. Pokud ji porušíš, zaměstnavatel může požadovat sankce uvedené ve smlouvě, například penále nebo náhradu škody.

Práce pro více zaměstnavatelů v zahraničí

V zahraničí je situace mnohdy odlišná. I zde se pracuje především s pracovní dobou a přestávkami. Na rozdíl od nás se však týdenní pracovní doba mnohdy neváže na zaměstnavatele, ale na zaměstnance.

Z dostupných zdrojů je možné vyčíst, že v Německu je povoleno mít více než jedno zaměstnání. Zaměstnanec však musí jasně oddělit jednotlivé pracovní poměry a být plně zapojen do pracovního procesu u všech svých zaměstnavatelů. Platí povinnost loajality zaměstnance vůči zaměstnavateli. Není možné vykonávat druhé zaměstnání, pokud by mohlo být ve střetu zájmů s prvním zaměstnavatelem, například v rámci konkurenčního boje. Zároveň je omezen v počet maximálně odpracovaných hodin za týden, a to v závislosti na oborech pracovní činnosti.

Rakousko umožňuje zaměstnancům práci pro více zaměstnavatelů. Nesmí ale docházet k ohrožení oprávněných zájmů zaměstnavatele. To platí zejména pro případ ochrany hospodářské soutěže. Další práci může zaměstnavatel zakázat v pracovní smlouvě. Podstatné je dodržování pracovní doby, která by neměla být překročena, a to ani v součtu všech pracovních úvazků.

Opačná je situace ve Francii. Zde je stanovená týdenní pracovní doba (35 hodin) s možností nařizovat přesčasy. Stanovení závazné pracovní doby může být vyjádřeno pro období dne, týdne, měsíce nebo roku. Tam, kde pak zaměstnanec, který hromadí několik pracovních míst, musí respektovat maximální zákonnou pracovní dobu pod hrozbou sankcí. Zaměstnanec tedy nesmí pracovat déle než 10 hodin denně a 48 hodin týdně (nebo 44 hodin týdně, počítaných po dobu 12 po sobě jdoucích týdnů). Nedodržení maximálního pracovní doby je potrestáno pokutou až do výše 1 500 eur. V případě druhého přestupku může být pokuta až 3 000 eur. Zaměstnanec musí svým zaměstnavatelům umožnit, aby zajistili dodržení maximální doby trvání povolené práce.

V Itálii zákoník práce umožňuje mít více než jedno zaměstnání, avšak je potřeba dodržet sazby pracovní doby.

Ve Španělsku není problém mít dvě pracovní smlouvy najednou. Zaměstnanec ve Španělsku může mít více úvazků. Maximální zákonná pracovní doba 40 hodin týdně se vztahuje pouze na jednu smlouvu (nikoliv na jednoho zaměstnavatele!), nesčítá se. U jednoho zaměstnavatele je však situace složitější, obdobně jako u nás.

Ani v Polsku zákon nezakazuje založení pracovního poměru s více než jedním zaměstnavatelem. Některým skupinám zaměstnanců je však možnost mít více jak jedno zaměstnání zapovězena. Například v případě mladistvých a řidičů není možné kumulovat více zaměstnání, resp. pracovat více než danou délku pracovní doby (stanovené doby odpočinku, které nelze krátit). Z formálního hlediska musí být u každého zaměstnavatele dodržovány doby odpočinku. Každý zaměstnavatel však počítá dobu odpočinku s ohledem na své potřeby. Předpisy stanovují, že pracovní doba zaměstnance v pětidenním pracovním týdnu by neměla překročit 8 hodin denně a 40 hodin týdně. Definován je také nepřetržitý odpočinek mezi směnami (11 h). Zaměstnanec musí mít možnost odpočinku, ale každý zaměstnavatel je odpovědný pouze za sebe a zaměstnavatelé nemusí konzultovat pracovní dobu "společného" zaměstnance.

Z výše uvedeného je zřejmé, že v zahraničí je situace různorodá. V českém prostředí v současnosti neexistuje právní nástroj, který by řešil práci zaměstnance pro více než jednoho zaměstnavatele, resp., který by určoval pravidla pro zaměstnance, kteří chtějí mít více než jedno zaměstnání.

tags: #maximální #výše #úvazku #u #jednoho #zaměstnavatele

Oblíbené příspěvky:

• Raiffeisen: Jak zrušit stavební spoření
• Střední škola a práce: Jak to skloubit?
• Jak napsat motivační dopis pro zdravotní sestru?
• Nárok na dovolenou po rodičovské
• Vzor zrušení pracovního poměru ve zkušební době