Nemocenská je jednou ze šesti poskytovaných dávek z nemocenského pojištění v České republice. Společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti. Věděli jste, že v 1. pololetí roku 2024 trvala pracovní neschopnost v České republice průměrně 32,5 dne? Z důvodu nemoci trvala kratší dobu, a to 30 dnů. Jak je to s případným ukončením nemocenské (pracovní neschopnosti)? Kdo o něm rozhoduje?

Kdo rozhoduje o ukončení pracovní neschopnosti?

V případě dočasné pracovní neschopnosti o ukončení neschopenky (pracovní neschopnosti) rozhoduje ošetřující lékař. Zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným, zároveň také může o ukončení neschopenky ošetřujícího lékaře požádat.

Co se týče ukončení nemocenské (pracovní neschopnosti) zpětně, tak toto možné není. Pracovní neschopnost je vždy nutné ukončit k danému dni nebo maximálně 3 dny dopředu. Při ukončení neschopenky ošetřující lékař elektronicky vyplní III. díl eNeschopenky, který následně odešle na Českou správu sociálního zabezpečení. Datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti lékař také zaznamená do II.

Ukončení pracovní neschopnosti těsně před víkendem je naprosto běžné. Lékaře můžete požádat o ukončení neschopenky, pokud se cítíte dostatečně zotaveni. Lékař může neschopenku ukončit až tři dny dopředu (posunout ukončení o tři dny do budoucna), což vám umožní plánovat svůj návrat do práce.

Poslední den pracovní neschopnosti je den, kdy jste stále omluveni z práce a do zaměstnání nenastupujete. Do práce se vracíte následující pracovní den po ukončení neschopenky. Následující pracovní den tady myšlen jako VÁŠ pracovní den - den, kdy máte naplánovanou směnu, nebo kdy jste podle plánu měli jít do práce.

Pojďme si ukázat pár příkladů ukončení neschopenky (dočasné pracovní neschopnosti) v pátek. do práce nastupujete v sobotu. Pokud v sobotu nemáte naplánovaný váš pracovní den, tak samozřejmě nastoupíte do práce až první den, který máte naplánovaný jako váš pracovní den.

Lékaři zpravidla neschopenku neukončují v sobotu, nebo neděli. Nemocenské dávky se vyplácejí za kalendářní dny, po které trvá pracovní neschopnost. Pokud je neschopenka ukončena v pátek, za sobotu a neděli už na dávky nárok nemáte.

Pokud by se váš zdravotní stav během víkendu zhoršil, můžete znovu navštívit lékaře a zahájit novou pracovní neschopnost. Po ukončení pracovní neschopnosti je nutné o této skutečnosti informovat zaměstnavatele.

Práce během pracovní neschopnosti

Ačkoliv by se mohlo zdát, že v průběhu pracovní neschopnosti pracovat nelze, záležitost je o něco složitější. To, zda je zaměstnanec schopen či neschopen k výkonu práce, určuje ošetřující lékař. Pokud má zaměstnanec více pojištěných činností, posuzuje podle zákona o nemocenském pojištění lékař dočasnou pracovní neschopnost ve vztahu ke každé pojištění činnosti samostatně.

Je možné, aby člověk, který je uznán dočasně práce neschopným pro práci, v níž musí být fyzicky přítomen (například číšník se zlomenou nohou), mohl pokračovat ve výkonu jiné práce z domova, typicky prostřednictvím počítače nebo mobilního telefonu. Lze si ale představit i opačný scénář - je-li zaměstnanec uznán dočasně neschopným pro výkon stávající duševní práce, může i samotnému léčebnému režimu pomoci zapojení do práce fyzické.

Nic tak nebrání tomu, aby z jednoho pojištěného vztahu zaměstnanec pobíral nemocenskou a z jiného mzdu za výkon práce. Musí však dodržovat povinnosti stanovené zákonem o nemocenském pojištění a zákoníkem práce, tedy především se zdržovat v určeném místě a dodržovat stanovené vycházky.

Výjimky a povinnosti během pracovní neschopnosti

Odhlédneme-li od zákazu konkurence, který podle zákoníku práce platí automaticky pro všechny pracovněprávní vztahy (jak pracovní poměr, tak dohody), zaměstnavatel nemusí jen nečinně přihlížet tomu, že se zaměstnanec „hodí marod“, aby mohl pracovat jinde.

Práce pro jiného zaměstnavatele v pracovní neschopnosti by byla přípustná, pokud:

• neporušuje zákaz konkurence (anebo zaměstnanec disponuje písemným souhlasem zaměstnavatelů se shodným předmětem činnosti; omezení zákazem konkurence se nevztahuje na činnosti vědecké, publicistické, pedagogické, literární a umělecké),
• nejde o činnost, pro kterou byl zaměstnanec uznán práce neschopným,
• a zaměstnanec při jejím výkonu neporušuje povinnosti stanovené zákonem o nemocenském pojištěn (typicky stanovené vycházky).

V opačném případě může zaměstnavatel v závislosti na stupni závažnosti porušení povinnosti z tohoto jednání zaměstnance vyvodit důsledky - při zvlášť hrubém porušení tedy přistoupit k výpovědi.

Dočasná pracovní neschopnost je důležitou osobní překážkou na straně zaměstnance, během níž dochází k dočasnému pozastavení povinností z pracovněprávního vztahu. Zaměstnanec tak není povinen během pracovní neschopnosti vykonávat práci, k jejímuž výkonu byl uznán práce neschopným.

Pokud se zaměstnanec rozhodne z vlastní vůle či iniciativy práci pro zaměstnavatele i v době pracovní neschopnosti vykonávat, je povinen dodržovat povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, dovodil Nejvyšší soud v rozsudku 21 Cdo 3112/2019 z února 2020.

V novějším rozsudku 21 Cdo 2518/2022 z května 2023 pak Nejvyšší soud řešil otázku, zda může zaměstnanec dobrovolně pracující v pracovní neschopnosti, odmítnout další výkon práce.

Nejvyšší soud dovodil, že pokud není pracovní neschopnost zákonným způsobem ukončena ani dobrovolný nástup zaměstnance do práce nic nemění na suspenzi pracovního závazku během dočasné pracovní neschopnosti. „Zaměstnanec stále není povinen vykonávat práci a zaměstnavatel ji není povinen přidělovat.

Onemocněli jste? Nejsme roboti, stát se to může každému. Poradíme vám, jak postupovat. Pro takové případy je zde institut dočasné pracovní neschopnosti. S námi se dozvíte vše o neschopence, vycházkách, kontrolách, které vás mohou navštívit, jak a kým budete v době vaší nemoci zaplaceni a mnoho užitečných rad.

Tento článek popisuje postupy platné pro zaměstnance, kteří jsou účastni na pojištění, tj. Pro osoby samostatně výdělečně činné platí trochu jiná pravidla. Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele.

Dříve byla neschopenka v papírové podobě, vypisoval ji váš lékař a zaměstnanec musel svému zaměstnavateli doručit jednu z částí. Tomu již je naštěstí konec a využíváme elektronické neschopenky.

Výpočet a výplata nemocenské

Výpočet neschopenky není složitý. Náhrada mzdy je 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Od 15. dne nemoci je vám dávka nemocenské vyplácena Okresní správou sociálního zabezpečení, a opět se jedná o procenta z vašeho redukovaného průměrného hodinového výdělku.

Není určené přesné datum v měsíci, kdy je nemocenská vyplácena. Obvykle je nemocenská na účet nemocného připsána okolo 15.

Neschopenku, nyní již elektronickou neschopenku, e-neschopenku, vám vystaví váš ošetřující lékař. Nemusí se nutně jednat o vašeho praktického lékaře, ale například o lékaře specialistu, ke kterému docházíte. Zjednodušeně, neschopenku může vystavit jakýkoliv lékař, který vás zná. Neschopenku nemůže vystavit lékař na pohotovosti ani poskytovatel zdravotnické záchranné služby.

Délka neschopenky může být pro mnoho lidí matoucí a nejasná. Krátkodobá neschopenka je vaším lékařem obvykle udělena na dobu několika dní až týdnů (například v případě chřipky, či zlomeniny). Dlouhodobá neschopenka může trvat měsíce nebo dokonce roky, pokud je to nezbytné (příkladem může být léčba onkologického onemocnění, které vyžaduje dočasnou pracovní neschopnost).

Lékař, který elektronickou neschopenku vystaví, ji pošle vašemu zaměstnavateli. Vy obdržíte průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, ten je jen pro vás a pro případné kontroly. Vy se o nic nemusíte starat. Jak vyplnit neschopenku již nemusíte řešit, o vše se postará váš lékař. Nemusíte ani řešit, do kdy odevzdat neschopenku, jak ji zaměstnavateli doručíte, ani tzv. lístky na peníze.

Od 15. dne vaší nemoci si neschopenku v systému přebírá Okresní správa sociálního zabezpečení. Neschopenka zpětně může být lékařem vystavena pouze do 3 dnů.

Váš lékař rozhodl o tom, že nejste dočasně práce schopni. Pouze lékař může určit, zda váš zdravotní stav dovoluje vycházky na neschopence a v jakém rozsahu. Informace o povolených vycházkách zaznamená lékař do neschopenky. Maximální délka povolených vycházek je 6 hodin denně.

Vaší povinností je nahlásit lékaři, na jaké adrese se budete zdržovat, a on tuto adresu uvede na neschopenku. Nemusí se jednat o vaši trvalou adresu, můžete se léčit například u rodičů.

Kontroly na neschopence mohou přijít kdykoliv, i o víkendu nebo ve večerních hodinách. A to i opakovaně. V prvních 14 dnech vaší nemoci kontrolu může provést váš zaměstnavatel, od 15. dne Okresní správa sociálního zabezpečení. Pokud vás kontrolor nezastihne, budete vyzváni k podání vysvětlení.

Pokud změníte názor, například z finančních důvodů se rozhodnete čerpat dovolenou, nebo se se zaměstnavatelem domluvíte jinak, lékař již vystavenou neschopenku jednoduše elektronicky ukončí k aktuálnímu datu.

Lékař, který neschopenku vydal, bude zasílat elektronicky příslušné okresní správě potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to k 14. O ukončení trvání dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje lékař.

Neschopenka ve zkušební době a ve výpovědní lhůtě

Je to nemilé, nastoupili jste do nového zaměstnání, jste stále ve zkušební době, ale opravdu vám není dobře a nechcete své kolegy nakazit. Pokud zaměstnanec má pracovní neschopnost ve zkušební době v délce 14 dnů, o tuto dobu se jeho zkušební doba prodlužuje. Po dobu pracovní neschopnosti máte částečnou ochranu před ukončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel nesmí prvních 14 dní nemoci váš pracovní poměr ukončit. Každopádně, od 15.

Můžu nastoupit na neschopenku ve výpovědní lhůtě? Ano. Může nastat případ, kdy vaše nemoc bude trvat déle, než je datum skončení vašeho pracovního poměru. V takovém případě dochází k prodloužení pracovního poměru, respektive výpovědní lhůty. Toto prodloužení se počítá na kalendářní dny.

Tak často skloňovaná ochranná lhůta trvá 7 kalendářních dnů po skončení vašeho pracovního poměru, tedy po zániku pojištění. Může se stát, že jedna neschopenka bude navazovat na druhou. Opakovaná pracovní neschopnost je možná, pokud vám ji lékař potvrdí.

Jednotlivé pracovní neschopnosti se sčítají, sčítá se doba, kterou v pracovní neschopnosti za uplynulých 380 dnů strávíte. Důvodem je skutečnost, že nárok na "placenou neschopenku" je 380 dnů (ve specifických případech může dojít k prodloužení o dalších 350 placených dnů).

Přivyděláváte si a se zaměstnavatelem máte podepsanou jednu z dohod? Jsou specifikovány případy, kdy nárok na dočasnou pracovní neschopnost a s tím související nemocenské nemáte. Informujte svého zaměstnavatele o tom, že se necítíte dobře a jdete k lékaři. Následně je vhodné zaměstnavatele informovat o tom, že vám byla vystavena neschopenka.

Jednou z vašich povinností je dodržovat stanovený léčebný režim a nepřekračovat povolené vycházky, pokud je povolené máte.

Nemocenská a OSVČ

Už víme, že zaměstnanci mají v době nemoci nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění. Pro OSVČ platí, že jejich platba nemocenského pojištění zůstává dobrovolná. Rozhodne-li se OSVČ, že bude si platit nemocenské pojištění, pak v případě dočasné pracovní neschopnosti má stejný nárok na peněžitou dávku, jako zaměstnanec.

OSVČ stačí podat přihlášku k nemocenskému pojištění a zaplatit pojistné na nemocenské pojištění. Výše minimálního pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ od 1. 1.

Ovšem, pokud OSVČ využije možnosti si nemocenské pojištění neplatit, nedostane od státu v případě neschopenky žádnou dávku.

Jak funguje neschopenka?

Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenka) je dokument, který vám vystaví lékař v případě:

• nemoci,
• úrazu,
• jiného zdravotního důvodu, který vám zabraňuje v práci.

Neschopenka slouží jako potvrzení, že kvůli těmto problémům nemůžete vykonávat svoji práci. Cílem neschopenky je poskytnout nemocnému úlevu z pracovních povinností a přispět k jeho rychlejšímu zotavení. U infekčních onemocnění neschopenka zamezuje dalšímu šíření nemoci na pracovišti.

Po dobu pracovní neschopnosti vám zaměstnavatel prvních 14 dnů platí náhradu mzdy (u státních zaměstnanců plat). Vyplácí se za pracovní dny a svátky, které na pracovní dny připadají.

Pro samotný výpočet náhrady mzdy je rozhodujícím údajem průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí, který se při výpočtu redukuje. Pro rok 2025 se redukční hranice mírně zvýšily. Lidé s vysokými příjmy mají výpočet denní náhrady mzdy za nemoc o desetikoruny výhodnější než v roce 2024.

Rozhodný příjem se určí z:

• První redukční hranice činí 271,60 Kč a započítává se z 90 %,
• Druhá redukční hranice činí 407,40 Kč a započítává se z 60 %,
• Třetí redukční hranice činí 814,80 Kč a započítává se z 30 %.

Výsledná hodinová náhrady mzdy za nemoc je potom 60 % z takto redukovaného denního průměrného hodinového výdělku.

Pokud je pracovní neschopnost delší než 14 dnů, vzniká vám nárok na nemocenskou. Tu již nevyplácí zaměstnavatel, ale Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nemocenská je na rozdíl od náhrady mzdy vyplácena i za víkendy a svátky. Počítá se z redukovaného denního vyměřovacího základu.

Neschopenku uděluje ošetřující lékař - tedy ten, který během vyšetření zjistil, že vám váš stav neumožňuje pracovat. Nemusí se jednat o vašeho praktického lékaře. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ale nemohou udělit lékaři na pohotovosti nebo pracovníci zdravotnické záchranné služby.

Délka pracovní neschopnosti je stanovena lékařem na základě odborného posouzení. Lékaři nic nebrání v tom, aby vystavil jednodenní neschopenku nebo neschopenku na 2 dny. Podobné případy ale nejsou tak časté. Ne vždy si lékař dokáže obhájit udělení i ukončení neschopenky například během 24 hodin. V praxi se proto spíše setkáte s neschopenkami udělenými alespoň na 3 dny.

Zaměstnanci dnes jednodenní neschopenky či neschopenky na 2 dny často ani nepotřebují. K běžným benefitům patří dny zdravotního volna (tzv. sick days).

K ukončení neschopenky standardně dochází ve chvíli, kdy se stav nemocného zlepší natolik, že opět může nastoupit do práce. Nicméně lékař má právo ukončit neschopenku také v jiných specifických případech - například když se pacient bez vážných důvodů nedostaví na plánované lékařské vyšetření. Ukončení neschopenky je možné až 3 dny dopředu. V den ukončení neschopenky je zaměstnanec z práce ještě omluven.

Po uzdravení lidé často žádají ošetřujícího lékaře o ukončení neschopenky po telefonu. Záleží jen na lékaři, zda vám v takové situaci vyhoví. Lékař může trvat na tom, abyste přišli na kontrolu a rozhodnout až po osobním vyšetření.

Celková doba pracovní neschopnosti není nijak omezena. Nicméně její délka by vás při dlouhodobých zdravotních problémech měla zajímat. Zákon totiž stanovuje maximální dobu, po kterou lze pobírat nemocenskou - konkrétně na 380 dnů od začátku pracovní neschopnosti. Poté byste si měli zažádat o invalidní důchod. Pokud ošetřující lékař očekává uzdravení pacienta, je možné lhůtu na základě žádosti u Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) prodloužit. Celková délka prodlužování ale nesmí překročit 350 dnů.

Dočasná pracovní neschopnost začíná platit v den, kdy byla ošetřujícím lékařem zjištěna. O vystavení neschopenky lze ale požádat i zpětně - například když je váš lékař na dovolené a vy ho nemůžete navštívit okamžitě. Lékař může neschopenku napsat až 3 dny zpětně. Záleží ale jen na jeho posouzení, zda tak učiní.

Zaměstnanec musí o dočasné pracovní neschopnosti informovat svého zaměstnavatele. Zákon nestanovuje žádnou konkrétní lhůtu. K informování by ale mělo dojít bez zbytečných průtahů, ideálně hned po vystavení neschopenky. V rámci zachování dobrých vztahů na pracovišti je ale vhodné zaměstnavatele informovat již o tom, že se necítíte dobře a jdete k lékaři.

Jak zaměstnavatele o pracovní neschopnosti informujete, záleží na vás. Zákon tuto otázku nespecifikuje. V případě nesrovnalostí máte v ruce jednoznačný důkaz, že jste zaměstnavatele o pracovní neschopnosti informovali. Dřívější požadavek na fyzické doručení papírové neschopenky již není po zavedení eNeschopenky vyžadován - vše dnes vyřešíte na dálku.

Původní papírové neschopenky byly v roce 2020 nahrazeny elektronickými eNeschopenkami. Elektronická komunikace výrazně zjednodušuje a zrychluje celý proces. Pacient nemusí předávat žádné doklady zaměstnavateli. Náhrada mzdy i nemocenská mu začnou chodit automaticky. Jak postup s elektronickou neschopenkou vypadá?

• Při vyplňování eNeschopenky zadá lékař do systému rodné číslo pacienta. Zobrazí se mu pacientovy osobní údaje z registru ČSSZ a seznam jeho aktuálních zaměstnavatelů.
• Lékař připojí stanovenou diagnózu, datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti a další požadované údaje.
• Hlášení s těmito informacemi následně odešle příslušné OSSZ, a to nejpozději během prvního pracovního dne po dni, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla.
• Pacient od lékaře (v tištěné podobě) obdrží Průkaz práce neschopného pojištěnce, ve kterém jsou uvedeny mimo jiné termíny kontrol a povolené vycházky. Průkaz slouží pro případné kontroly ze strany OSSZ.

Informace o pracovní neschopnosti se díky eNeschopence dostávají také k zaměstnavateli, který k nim má přístup po přihlášení do ePortálu ČSSZ. Zaměstnavatel si u neschopenek svých zaměstnanců může nastavit automatické notifikace.

Během dočasné pracovní neschopnosti musí zaměstnanec respektovat vycházkový režim, který stanovil ošetřující lékař. Dodržování vycházek podléhá kontrole. Od doby pobírání nemocenské ji zajišťuje ČSSZ. Zaměstnavatel ale může příslušnou OSSZ požádat o provedení kontroly. Pracovníci OSSZ za vámi tedy mohou vyrazit i během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti.

O kontrole pochopitelně nejste informováni předem. Kontrola se nevztahuje jen na pracovní dobu, může proběhnout kdykoliv - o víkendu, v den státního svátku nebo v pozdních večerních hodinách. Kontroloři samozřejmě za běžných okolností respektují noční klid. Pokud ale mají indicie, že je režim porušován, mohou kontrolu provést klidně uprostřed noci. Kontrola může probíhat opakovaně.

Dochází k ní na adrese, kterou jste nahlásili u lékaře. Nemusí jít nutně o adresu trvalého bydliště, můžete se léčit i jinde. Vaše jméno ale v tu dobu musí být uvedeno na zvonku.

Z vaší strany je za účelem kontroly vyžadována součinnost. Kromě viditelného označení místa pobytu (jmenovka na zvonku a dveřích bytu) musíte zajistit přístup ke dveřím. Účelem kontroly je zjistit, jestli se na uvedené adrese nacházíte. Kontrolor nemá žádný důvod (ani právo) ke vstupu do bytu. Zaměstnanci OSSZ se při kontrole musí prokázat průkazem kontrolora.

Vycházky určuje ošetřující lékař s ohledem na váš zdravotní stav. Maximální doba vycházek činí 6 hodin denně v rozmezí od 7:00 do 19:00. Lékař může zmiňovaných 6 hodin případně rozdělit do několika kratších intervalů. Podobné rozdělení oceníte například při venčení psa.

Z pohledu zákona ale pes není důvodem pro udělení vycházek nebo jejich rozdělení. Jestli lékař usoudí, že vycházky nejsou kvůli vašemu zdravotnímu stavu vhodné, musíte venčení psa vyřešit třeba s pomocí dalších členů rodiny.

Pokud vás kontroloři na adrese nezastihnou, budete písemně vyzváni ke kontaktování příslušné OSSZ, které musíte vysvětlit svoji nepřítomnost v době kontroly. Nejste-li schopni poskytnout adekvátní vysvětlení (například potvrzení o návštěvě lékaře), zahájí s vámi OSSZ správní řízení.

To může vyústit:

• v krácení nemocenské,
• její odebrání,
• při hrubém porušení režimu (neschválený odjezd na zahraniční dovolenou) i ve vysokou pokutu.

U kontrol ze strany zaměstnavatele dochází ke krácení či neposkytnutí náhrady mzdy.

Zastihlo vás onemocnění ve výpovědní lhůtě? Pokud pracovní neschopnost končí před nebo k datu ukončení pracovního poměru, žádné komplikace vás nečekají. Jiná situace nastává, když vám neschopenka přesahuje plánovaný konec v práci. V těchto případech se výpovědní lhůta prodlužuje o dny strávené v pracovní neschopnosti.

K prodloužení lhůty dochází jen u výpovědí ze strany zaměstnavatele. Svému zaměstnavateli ale můžete sdělit, že na prodloužení doby netrváte.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nárok na náhradu mzdy nemají. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti jsou tedy odkázány na vlastní úspory. Pokud se OSVČ rozhodnou dobrovolně platit nemocenské pojištění, vzniká jim od 15. dne na neschopence nárok na nemocenskou.

Postup u lékaře se u OSVČ neliší. Lékař pacientovi vystaví Průkaz práce neschopného pojištěnce a podklady pro nárok na nemocenskou odešle ČSSZ. OSVČ se tak nemusí o nic starat.

Pro přesný výpočet použijte naše kalkulačky:

• Kalkulačka: Náhrada mzdy 2025
• Kalkulačka: Nemocenská 2025

V přiložené tabulce máme pro názornost vypočtenu náhradu mzdy za nemoc za 40 hodin u hodinové mzdy ve výši 350 Kč.

Text	Částka
Průměrný hodinový výdělek	350 Kč
Zápočet z první redukční hranice	244,44 Kč
Zápočet ze druhé redukční hranice	47,04 Kč
Zápočet ze třetí redukční hranice	0 Kč
Hodinový výdělek po redukci	291,48 Kč
Náhrada mzdy za nemoc za jednu hodinu (60%)	174,8880 Kč
Náhrada mzdy za nemoc za 40 hodin	6 996 Kč

tags: #kdy #ukončit #nemocenskou #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Jak reagovat na nepříjemné otázky?
• Práce na chatě Šohajka
• Odstupné v České republice
• Proces služebního hodnocení
• Vzor oznámení o překážce v práci