Kdy a jak se vyplácí nemocenská v České republice?

Nemocenská je dávka nemocenského pojištění, která pomáhá vykompenzovat příjem v době nemoci zaměstnanců nebo OSVČ, pokud jsou účastny na nemocenském pojištění. Společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti.

Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci, tj. uznána dočasně práceneschopnou (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů.

Nárok na nemocenskou

Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Téměř všem zaměstnancům vzniká účast na nemocenském pojištění ze zákona a je povinná. Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná.

Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

V případě nemoci má na nemocenské nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným a trvá déle než 14 kalendářních dnů.

Pro OSVČ platí podobná pravidla, pokud si platí nemocenské pojištění. Aby osobám pracující na DPP či DPČ vnikl nárok na nemocenské, musí si měsíčně vydělat částku, která zakládá účast na nemocenské pojištění.

Kdo vyplácí nemocenské?

Dávku vyplácí územní správa sociálního zabezpečení (ÚSSZ).

Prvních 14 dní pracovní neschopnosti

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci tzv. Náhrada mzdy se týká pouze zaměstnanců.

Prvních 14 dnů je (pouze zaměstnanci) vyplácena náhrada mzdy, od 15. dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenskou.

Výše náhrady mzdy

Náhrada mzdy je vyplácena ve výši 60 % průměrného výdělku a proplácejí se pouze pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den.

Od 15. dne pracovní neschopnosti

Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

Zaměstnanec, který je v dočasné pracovní neschopnosti, pobírá nejprve po dobu 14 dnů náhradu mzdy. Teprve od 15. dne mu je vyplácena nemocenská. Nárok na nemocenskou vzniká při splnění zákonných podmínek od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Výše nemocenské

Nemocenské se proplácí ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Do 30. dne pracovní neschopnosti činí nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne 66 % a od 61. dne potom již 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Výpočet denního vyměřovacího základu

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost).

Denní vyměřovací základ se dále redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

V roce 2024 platí, že:

do částky 1 466 korun se započítává z 90 procent,
od 1 466 korun do 2 199 korun z 60 procent,
od 2 199 korun do 4 397 korun z 30 procent.
k dennímu vyměřovacímu základu nad 4 397 korun se nepřihlíží.

Maximální doba vyplácení nemocenské

Nemocenská je vyplácena od 15. dne pracovní neschopnosti po dobu trvání neschopenky, nejdéle ale 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba).

Po skončení podpůrčí doby (tj. 380 dnů) je možné požádat o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby (formulář Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby). O prodloužení výplaty nemocenské rozhoduje ÚSSZ, a to max. o 350 dnů.

Postup při uplatnění nároku na nemocenské

Nárok na oba typy výplaty se uplatní tiskopisem Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenkou), který vystaví ošetřující lékař. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenkou).

Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce. V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

Pacient od lékaře obdrží Průkaz práce neschopného pojištěnce v tištěné podobě, ve kterém jsou uvedeny mimo jiné termíny kontrol a povolené vycházky. Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.

eNeschopenka

Nemocný/žadatel musí být nejprve vyšetřen lékařem, který potvrdí jeho pracovní neschopnost a vyplní eNeschopenku v elektronickém systému. Lékař následně odešle eNeschopenku příslušné územní správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ), a to nejpozději během prvního pracovního dne po dni, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla.

Od 1. ledna 2020 se vyřizování neschopenek zrychlilo díky elektronickým eNeschopenkám.

ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény. Smyslem a účelem tohoto opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).

Karanténa

V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“.

Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. OSVČ předá OSSZ III. a IV. díl tohoto tiskopisu.

Výplata nemocenské

Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. To, kdy je vyplácena nemocenská, je individuální a může se v různých případech lišit. Není totiž stanoven konkrétní den výplaty. Je stanoveno, že nemocenská je vyplácena zpětně, ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky.

Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem. Stát vám nemocenskou vyplatí na účet, nebo v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky.

Zaměstnavatel a nemocenská

Zaměstnavatel má k dispozici online služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců. Pokud si zaměstnavatel aktivuje notifikační službu prostřednictvím ePortálu ČSSZ, budou mu přicházet automatická hlášení o vystavení neschopenky do datové schránky. Zaměstnavatel zašle elektronicky po 14 dnech trvání neschopenky ČSSZ přílohu k žádosti o dávku.

Ukončení pracovní neschopnosti

Pracovní neschopnost ukončí opět lékař, buď k danému dni nebo maximálně 3 dny dopředu. Den, který je na neschopence uveden jako den ukončení pracovní neschopnosti, je nemocný ještě z práce omluven. Při ukončení neschopenky ošetřující lékař elektronicky vyplní III. díl eNeschopenky.

Kontrola během pracovní neschopnosti

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence.

Během čerpání nemocenské je nutné dodržovat lékařem stanovený režim, přičemž případná kontrola ze strany OSSZ může přijít během celé doby čerpání nemocenské. Nedodržení stanoveného režimu je sankciováno - např. odebráním nebo krácením nemocenské, udělením pokuty.

Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. určený časový rozsah a úsek ( pojištěnec může být zkontrolován).

OSVČ a nemocenská

Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na nemocenskou pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. V roce 2024 činí sazba dobrovolného nemocenského pojištění 2,7 % z vyměřovacího základu.

Pro OSVČ platí podobná pravidla, pokud si platí nemocenské pojištění. Nemocenská bude zaslána na účet, ze kterého je hrazeno pojistné na nemocenské pojištění nebo na adresu trvalého pobytu (neplatí-li OSVČ pojistné na nemocenské pojištění z účtu), případně na adresu, kterou eviduje ÚSSZ v souvislosti s vyplácením dávek nemocenského pojištění.

OSVČ logicky náhradu mzdy nečerpají, ale až případně nemocenskou.

Podmínky nároku OSVČ na nemocenskou

Kromě obecných podmínek platných i pro zaměstnance musí OSVČ splnit ještě specifické požadavky.

Účast na nemocenském pojištění: Nárok na nemocenské vzniká pouze tehdy, pokud je OSVČ účastna nemocenského pojištění. Účast na pojištění vzniká dnem uvedeným v přihlášce, nejdříve však dnem, kdy byla přihláška podána.
Přerušení podnikatelské činnosti: Během pracovní neschopnosti nebo karantény nesmí OSVČ osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Rozhodné období: Rozhodné období pak činí zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost.

Kalkulačka nemocenské pro zaměstnance v roce 2024

V přiložené tabulce máme pro názornost vypočtenu nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní (vždy od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti) v závislosti na výši průměrné hrubé měsíční mzdy. Vždy máme současně uvedenu i průměrnou denní nemocenskou.

U všech příjmů platí, že čím delší nemocnost, tím vyšší průměrná denní nemocenská.

Průměrná hrubá měsíční mzda	Nemocenská za 30 dní (od 15. dne)	Nemocenská za 60 dní (od 15. dne)	Nemocenská za 90 dní (od 15. dne)
20 000 Kč	6 840 Kč	13 680 Kč	20 520 Kč
30 000 Kč	10 260 Kč	20 520 Kč	30 780 Kč
40 000 Kč	13 680 Kč	27 360 Kč	41 040 Kč

Důležité odkazy a formuláře

tags: #kdy #posílají #nemocenskou