Nárok Zaměstnance na Náhradu Mzdy: Podmínky a Situace
Právní úprava překážek v práci je obsažena zejména v § 191 až 210 zákoníku práce. Jedná se o situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují. Zaměstnanec pak nepracuje, byť původně pracovat měl. Zaměstnavatel je přitom povinen omluvit absenci zaměstnance v práci.
Překážky v práci jsou situace, které zaměstnanci brání v plnění pracovních povinností, aniž by za to nesl zodpovědnost. Co jsou to překážky v práci na straně zaměstnance? A kdy naopak vznikají překážky v práci na straně zaměstnavatele? Za jakých podmínek máte nárok na náhradu mzdy a jaká je její výše?
Překážky v práci rozlišujeme na důležité osobní překážky na straně zaměstnance (specifikovány v zákoníku práce), jiné důležité osobní překážky (nalezneme v nařízení vlády), překážky v práci z důvodu obecného zájmu a překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Důležité Osobní Překážky v Práci na Straně Zaměstnance
Mezi důležité osobní překážky, při nichž je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance, patří podle zákoníku práce:
- dočasná pracovní neschopnost
- karanténa
- mateřská dovolená
- otcovská dovolená
- rodičovská dovolená
- ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby
- poskytování dlouhodobé péče
I. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným nebo je mu nařízena karanténa. V období prvních 14 kalendářních dní přísluší zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši 60 % jeho redukovaného průměrného výdělku.
Při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží zaměstnanci za prvních 14 dnů náhrada mzdy ve výši 60 % z průměrného redukovaného výdělku. Po uplynutí této doby za podmínek, že vznikl nárok na nemocenské, vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dávku nemocenského.
U mateřské, otcovské a rodičovské dovolené platí, že náhradu poskytuje stát formou peněžité pomoci v mateřství (PPM), otcovské poporodní péče (v obou případech jde o dávku od ČSSZ) nebo rodičovského příspěvku (vyplácí úřad práce). Zaměstnavatel je pouze povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance pro tuto důležitou osobní překážku v práci.
Při ošetřování dítěte nebo jiného člena rodiny (s délkou maximálně 9 dnů, resp. 16 dnů u samoživitelů) a dlouhodobé péče (až 90 dnů) poskytuje ČSSZ dávku ve výši 60 % vyměřovacího základu. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance.
Mateřská dovolená přísluší výhradně zaměstnankyni (ženě) a poskytuje se v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Činí 28 týdnů v případě 1 dítěte, 37 týdnů v případě více dětí. Nastupuje se zpravidla 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu.
Rodičovská dovolená se poskytuje se za účelem prohloubení péče o dítě. Zaměstnavatel je povinen ji poskytnout na žádost zaměstnance. Přísluší max. do 3 let věku dítěte. Matce přísluší po skončení mateřské dovolené, otci již od narození dítěte.
Mezi důležité osobní překážky v práci dále patří jiné důležité osobní překážky v práci uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb..
Jiné Důležité Osobní Překážky v Práci
Tyto překážky jsou vymezeny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
Současně s flexinovelou zákoníku práce s účinností od 1. června 2025 došlo k řadě změn. Nově například dochází ke zrovnoprávnění manželů, registrovaných partnerů a stejnopohlavních párů, které uzavírají partnerství podle občanského zákoníku.
„Novela odstraňuje některé nepřesnosti, které v praxi způsobovaly zbytečné komplikace. Změny ulehčí život zaměstnavatelům i zaměstnancům tím, že nastavují pravidla pro čerpání pracovního volna v důležitých životních situacích,“ uvedl k novele nařízení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Kupříkladu při úmrtí blízké osoby nebude muset zaměstnanec prokazovat, že na pohřbu strávil pouze nezbytně nutnou dobu. Volno je totiž poskytováno v rozsahu dnů. „V případě úmrtí manžela (partnera), druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance bude možno čerpat doplňkové neplacené volno v rozsahu až pěti dnů,“ uvádí dále Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Příloha k nařízení č. 590/2006 Sb. stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Hlavní překážky jsou uvedeny v následující tabulce:
Pokud jde o volno pro vyhledání nového zaměstnání, nově se tedy zohledňuje důvod ukončení pracovního poměru. U sankčních důvodů se zkracuje doba pracovního volna na polovinu.
„Základní rozsah volna (v některých případech s náhradou mzdy) může zaměstnanec využít k účasti na pracovních pohovorech nebo k návštěvě úřadu práce. Pokud tento rozsah vyčerpá a nové zaměstnání si nenajde, bude moci využít nové doplňkové neplacené volno v rozsahu až dvou dnů, určené výhradně pro využití poradenských služeb úřadu práce,“ připomíná Ministerstvo práce a sociálních věcí.
| Překážka | Náhrada mzdy | Poznámka |
|---|---|---|
| Návštěva lékaře | Ano, na nezbytně nutnou dobu | Pouze pro vyšetření související s výkonem práce nebo v nejbližším zdravotnickém zařízení. |
| Svatba (vlastní) | 1 den | 2 dny volna, z toho 1 den placený. |
| Svatba dítěte | 1 den | Nárok na volno s náhradou mzdy. |
| Úmrtí v rodině (manžel, dítě) | Až 3 dny | Volno v den pohřbu a 2 dny poté. |
| Doprovod k lékaři | Ano, pro rodinné příslušníky | Pouze pro manžela, druha, dítě, rodiče, tchána, tchýni. |
| Stěhování | Ne | Volno na nezbytně nutnou dobu, max. 2 dny. |
| Vyhledání nového zaměstnání | Ano, při výpovědi ze strany zaměstnavatele | Půl dne týdně během výpovědní doby. |
Překážky v Práci z Důvodu Obecného Zájmu
U překážek v práci z důvodu obecného zájmu, přísluší zaměstnanci volno od zaměstnavatele v rozsahu výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze vykonávat mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy ale nepřísluší, pokud není stanoveno jinak. Sem spadá například:
- výkon veřejné funkce
- občanské povinnosti (svědci, tlumočníci nebo jiné osoby předvolané k soudu)
- jiné úkony ve veřejném zájmu
- volno v souvislosti s brannou povinností
Do této kategorie patří i volno pro táborové vedoucí. Právě u nich je výjimka a za překážku v práci jim náleží i náhrada mzdy, pokud jde o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti, což je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Vyplacenou náhradu na žádost zaměstnavatele refunduje stát. Za děti a mládež se považují osoby mladší 26 let.
Dle aktuálního znění zákoníku práce přísluší zaměstnanci pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
Podmínkou pro poskytnutí takového volna nadále je, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží (splnění podmínky se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež). V praxi splnění této podmínky zaměstnanec svému zaměstnavateli zpravidla doloží potvrzením od příslušného subjektu (nebo subjektů), pro který práci s dětmi a mládeží soustavně a bezplatně vykonával. Tento subjekt nemusí být totožný s pořadatelem tábora či sportovního soustředění, na které je zaměstnanec uvolňován.
Právní úprava definuje pojem děti a mládež tím způsobem, že za ně je třeba považovat fyzické osoby mladší než 26 let.
Za soustavnou je třeba považovat takovou práci s dětmi a mládeží, pro kterou je typické, že vymezené aktivity jsou realizovány opakovaně podle předem daného harmonogramu práce, z něhož plyne konání akcí (oddílových schůzek, sportovních tréninků, výprav, zájmových kroužků apod.) alespoň dvakrát za měsíc. Práce s dětmi a mládeží není soustavná, je-li vykonávaná nahodile, jednorázově či příležitostně (za soustavnou práci s dětmi a mládeží proto nelze považovat pouhou každoroční činnost na dětském táboře či obdobné akci).
Překážky na Straně Zaměstnavatele
Mezi překážky na straně zaměstnavatele patří prostoje a práce přerušené z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí, a dále jiné překážky. Rozdíl spočívá ve výši náhrady, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout za to, že mu neumožňuje výkon práce.
U prostojí je výše náhrady minimálně 80 % průměrného výdělku, u přerušení z důvodu povětrnostních vlivů nebo živelní události je to 60 % průměrného výdělku. U ostatních překážek v práci má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.
Při dočasném omezení odbytu výrobků nebo poptávky po službách lze ale dohodou s odborovou organizací (a pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí vnitřním předpisem) stanovit, že se náhrada snižuje až na 60 % průměrného výdělku.
II. Prostoj nastává, pokud zaměstnanec nemůže konat práci kvůli přechodné poruše stroje, kterou nezavinil, přerušení dodávky surovin nebo pohonných hmot, chybějícím nebo chybným pracovním podkladům nebo pro jiné provozní příčiny. V případě jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 100 % jeho průměrného výdělku. Jedním z těchto případů je i částečná nezaměstnanost, kdy dojde k omezení poptávky po službách zaměstnavatele, a zaměstnavatel tudíž nemůže zaměstnanci přidělovat práci. V případě částečné nezaměstnanosti se zaměstnavatel může s odborovou organizací dohodnout, že náhrada mzdy činí alespoň 60 % jeho průměrného výdělku.
| Překážka v práci na straně zaměstnavatele | Výše náhrady mzdy/platu | Poznámka |
|---|---|---|
| Prostoje | Min. 80 % průměrného výdělku | Přechodná a neplánovaná překážka v práci na straně zaměstnavatele |
| Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí | 60 % průměrného výdělku | |
| Ostatní překážky v práci | 100 % průměrného výdělku | |
| Ostatní překážky při omezení odbytu výrobků/poptávky po službách | Až 60 % průměrného výdělku | Nutná dohoda s odborovou organizací, resp. vnitřním předpisem |
tags: #kdy #má #zaměstnanec #nárok #na #náhradu
