Kalkulačka pro výpočet odstupného: Vzorec a praktické příklady
Poradíme vám, kdy máte nárok na odstupné dle zákoníku práce a jak se počítá výše odstupného. Ukážeme si to na konkrétních příkladech a uvedeme i výši odstupného, kterou vám zaměstnavatel musí vyplatit.
Kdy vzniká nárok na odstupné?
Základním pravidlem je, že nárok na odstupné při výpovědi či dohodě o skončení pracovního poměru vzniká, pokud je splněna jedna z výše uvedených podmínek. Nárok na odstupné vám vznikne, pokud jste dostali od svého zaměstnavatele výpověď nebo jste se domluvili na podpisu dohody podle § 52 písm.
Z předchozího článku víme, že neexistuje výpověď dohodou, odstupné nemá vliv na to, zda jste se zaměstnavatelem podepsali výpověď nebo dohodu o skončení pracovního poměru, pokud je v dokumentu uveden správný paragraf zákoníku práce, který dává zaměstnavateli povinnost zákonné odstupné vyplatit. Tím paragrafem je § 52 písm.
Specifickým případem je výpověď, kterou můžete dostat podle § 52 písm. d), tj. pokud již nadále nemůžete konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. V těchto případech vám náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku vašeho průměrného výdělku.
Nárok na odstupné máte vždy ve výše popsaných případech.
Jak se počítá odstupné?
Pro účely výpočtu výše odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1.
Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy nebo platu zaměstnance za předcházející kalendářní čtvrtletí. Výpočet se provádí přes průměrný hodinový výdělek. Do výpočtu se zahrnují všechny složky mzdy včetně odměn, příplatků, bonusů a dalších plnění. Nezapočítávají se však náhrady mzdy (například za dovolenou nebo nemoc) a odstupné z předchozích pracovních poměrů.
Výpočet průměrného hodinového výdělku
- Sečtou se všechny hrubé příjmy za kalendářní čtvrtletí.
- Vydělí se počtem odpracovaných hodin.
- Získá se hodinový výdělek, který se pak násobí průměrným počtem hodin v měsíci (obvykle 168 hodin).
Odstupné a daně
Jak se daní odstupné, podléhá odstupné zdanění? Z odstupného zaplatíte pouze daň z příjmu. Jestliže jde o takzvané "smluvní odstupné", tj.
Vrácení odstupného
Pokud začnete opět pracovat u původního zaměstnavatele, který vám odstupné vyplatil, musíte vrátit celé odstupné nebo jeho poměrnou část. Pokud jste dostali odstupné ve výši trojnásobku průměrné měsíční odměny a vrátíte se k původnímu zaměstnavateli po jednom měsíci, musíte vrátit odstupné ve výši dvojnásobku vaší průměrné odměny.
Povinnost vrátit celé odstupné nebo jeho poměrnou část je v případě, že se vrátíte k původnímu zaměstnavateli a podepíšete pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, a to bez ohledu na výši výdělku.
Vliv nemoci na odstupné
Když onemocníte v průběhu výpovědní lhůty nebo v takzvané ochranné lhůtě, tj. 7 dnů po skončení pracovního poměru, máte nárok na nemocenské dávky. Na výplatu odstupného nemá vaše nemoc žádný vliv.
Co dělat, když zaměstnavatel nechce vyplatit odstupné?
Může se stát, že váš zaměstnavatel vám nebude chtít vyplatit zákonné odstupné například pro nemoc z povolání či pracovní úraz. Pokud máte na odstupní zákonný nárok, vyzvěte zaměstnavatele písemně, aby svou povinnost splnil.
Jestliže zaměstnavatel odstupné nevyplatí včas, doporučujeme následující postup:
- Nejprve zaměstnavatele písemně upozornit a vyzvat k nápravě, ve lhůtě například do 10 - 14 dní.
- Když zaměstnavatel ani poté nezaplatí, obrátit se na Inspektorát práce.
Pamatujte: zaměstnanec má právo požadovat také úroky z prodlení za každý den zpoždění.
Odstupné a podpora v nezaměstnanosti
Nárok na odstupné, resp. jeho vyplacená výše, má vliv rovněž na poskytování podpory v nezaměstnanosti. Pokud vám bylo vyplaceno odstupné, poskytne se vám podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, z nichž byla odvozena minimální výše odstupného.
Od ledna 2024 už se podpora vyplácí ihned po přihlášení se do evidence na Úřadu práce.
Možnosti ukončení pracovního poměru
Častým způsobem ukončení pracovního poměru je výpověď, a odstupné je vyplaceno po skončení pracovního poměru. Je možné, že právě vy dostanete od svého zaměstnavatele výpověď z organizačních důvodů, odstupné i vám náleží v zákonné výši.
Při ukončení pracovního poměru dohodou odstupné vám taktéž náleží, bude-li v dohodě zmíněn správný paragraf zákoníku práce.
Podle zákoníku práce může pracovní poměr končit:
- výpovědí, kterou podá zaměstnanec
- výpovědí, kterou podá zaměstnavatel
- dohodou zaměstnance a zaměstnavatele
- okamžitým zrušením pracovního poměru
- zrušením ve zkušební době
- uplynutím sjednané doby (u poměru na dobu určitou)
Výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele
Zaměstnavatel naopak důvod mít musí a musí ho ve výpovědi přesně pojmenovat. Musí to být důvod výslovně jmenovaný v zákoníku práce.
Zdravotní důvody:
- nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku (...) dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti (...) nejvyšší přípustné expozice
- pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu (…) dlouhodobě zdravotní způsobilost
Nesplňování předpokladů nebo požadavků pro řádný výkon práce:
Podle zákoníku práce jde o ten moment, kdy zaměstnanec:
- nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce
Pokud se chce zaměstnavatel zaměstnance zbavit pro neuspokojivé pracovní výsledky, musí ho v době 12 měsíců před sepsáním výpovědi písemně vyzvat k nápravě a dát mu na ni taky přiměřenou dobu.
Zaviněná porušení povinností zaměstnancem:
- se na straně zaměstnance vyskytnou důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pokud závažně poruší povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci
- zaměstnanec poruší během prvních 14 dní nemoci zvlášť hrubým způsobem stanovený režim dočasně práce neschopného, zejména pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek
Výpověď ale může přijít i po méně závažném porušování povinností. Podstatné jsou přitom dvě věci: musí jít o soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci a zároveň zaměstnavatel zaměstnance musel na tato porušování upozornit písemně a s tím, že by za tohle mohl dostat výpověď.
Základní povinnosti zaměstnance
- Pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci.
- Využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly.
- Dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni.
- Řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Výpovědní doba podle zákoníku práce trvá nejméně dva kalendářní měsíce. Začíná se totiž počítat až první den měsíce následujícího po doručení výpovědi. Takže pokud je výpověď podána na začátku měsíce, faktická výpovědní lhůta se může přiblížit třem měsícům.
Dva měsíce jsou zákonem stanoveném minimum, je samozřejmě možné, aby si firma se s svým zaměstnancem sjednala lhůtu delší. Musí to být ale pro obě strany stejné: delší lhůtu musí dodržet zaměstnanec, pokud se rozhodne odejít, i firma, pokud se rozhodne zaměstnance se zbavit.
Výpovědní dobu obecně nelze zkrátit ani vzájemnou domluvou firmy a zaměstnance. Jedinou výjimkou je „přechod (výkonu) práv a povinností z pracovněprávních vztahů“. V praxi jde o hlavně o změnu vlastníka firmy: když společnost změní vlastníka může zaměstnanec - i když se pro něj nic nemění, zůstává na stejné pozici, za stejnou mzdu a tak dál - ukončit pracovní poměr nejpozději „v den předcházející dni přechodu práv a povinností“ nebo „v den předcházející dni, kdy přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů nabude účinnosti“.
Zaměstnanec si samozřejmě může vzít dovolenou nebo neplacené volno, ale je dobré nezapomenout, že o dovolené vždycky rozhoduje zaměstnavatel, slovy zákona ji dokonce nařizuje.
Alternativou je ukončit pracovní poměru dohodou. V ní si zaměstnavatel a zaměstnanec můžou sjednat prakticky cokoliv - že zaměstnavatel nechá odejít zaměstnance dřív, že ho nechá odejít, když dokončí rozdělanou práci, že zaměstnanec nebude ve firmě překážet a odejde dřív.
Už jsme zmínili o speciální ochraně, kterou mají podle zákoníku práce některé skupiny zaměstnanců. Zaměstnanec nemůže dostat výpověď během ochranné doby, tou se myslí doba:
- dočasné pracovní neschopnosti (nezaviněné)
- těhotenství a mateřské nebo rodičovské dovolené
- při ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění, stejně jako při takzvaném dlouhodobém ošetřovném
- volnění k plnému výkonu veřejné funkce
- vojenském cvičení
Dokonce pokud zaměstnanec dostane výpověď a do běžící výpovědi najednou přijde ochranná doba, výpovědní doba se pozastaví. Ochranná doba tedy výpověď fakticky prodlužuje. Pokud se zaměstnanec takového prodloužení sám nevzdá.
Ochranná doba se - s výjimkou lidí na mateřské, rodičovské nebo těhotných - netýká případů, kdy se zaměstnavatel či jeho část ruší nebo přesouvá sídlo zcela mimo místo výkonu práce zaměstnance. Netýká se ani závažného nebo opakovaného „porušení pracovní kázně“ nebo právních předpisů pro výkon práce.
Při některých typech výpovědi (zejména při těch, kdy za ni „může“ zaměstnavatel) má zaměstnanec nárok na odstupné. Jde především o výpověď z takzvaných organizačních důvodů, tedy když se:
- zaměstnavatel nebo jeho část ruší či přemisťuje
- zaměstnanec stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele (...) o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách
Výše odstupného se řídí počtem odpracovaných let u zaměstnavatele: Lidé, kteří pro něj pracovali přes dva roky, mají nárok na odstupné ve výši trojnásobku svého průměrného výdělku za předchozí měsíce. Kdo u zaměstnavatele pracoval méně než dva roky, ale aspoň rok, dostane dvojnásobek průměrného výdělku. A kdo byl zaměstnaný míň než rok, dostane odstupné ve výši jednoho měsíčního výdělku.
Při výpovědi ze zákonem stanovených zdravotních důvodů má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku svého průměrného výdělku.
Nárok na odstupné je v obou jmenovaných případech zákonný a automatický, nijak ho neovlivní ani délka výpovědní lhůty. Není podstatné, jestli člověk bude bez práce, nebo hned nastoupí do nového zaměstnání a podobně.
Na odstupné má zaměstnanec nárok nejen, když dostane výpověď, ale automaticky i při ukončení pracovního poměru dohodou, pokud se uzavírá ze stejných důvodů - tedy organizačních nebo zdravotních.
Pokud zaměstnanec končí kvůli organizačním záležitostem nebo kvůli zdraví a uzavírá o svém odchodu dohodu, je pro něj důležité trvat na tom, aby v ní tyto důvody byly výslovně uvedeny. Právě kvůli odstupnému. Jinak se do dohody obecně žádné důvody pro ukončení poměru psát nemusí.
Dohoda je mnohem volnější než výpověď. Můžete se dohodnout na delší výpovědní době, než stanoví zákon. Můžete se jí naopak úplně vzdát, můžete si vyjednat pohádkové odstupné, můžete odcházet bez halíře - třeba proto, že je pro vás důležité mít volné ruce hned a nezdržovat se přes dva měsíce prací ve výpovědní lhůtě.
Vždycky ale musí dohoda být projevem svobodné vůle obou stran, nikdo k ní nesmí být nucený.
Dřív platilo, že podporu v nezaměstnanosti vám úřad práce začal vyplácet, až když vám „došlo odstupné“. Dostali jste odstupné ve výši dvou mezd, podporu v nezaměstnanosti dostanete až po dvou měsících. Od roku 2024 už to ale neplatí.
Když přijdete o práci teď a přihlásíte se na pracovním úřadě, podporu v nezaměstnanosti můžete začít dostávat hned za další měsíc.
Pro výši podpory je podstatné (můžete se o tom přesvědčit v kalkulačce podpory v nezaměstnanosti níž), jestli jste z práce odcházeli o své vůli, nebo jestli vás vyhodili. A pak případně, jestli vás nevyhodili, protože jste se chovali nemožně.
Pozor, dohoda se považuje za dobrovolný odchod a to znamená nižší podporu. Pokud člověk neodcházel z vážných důvodů.
Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodnout jinak, měl by zaměstnanec celé odstupné dostat v dalším výplatním termínu po odchodu z práce.
Může se ale stát, že zaměstnavatel nemá peníze. Možná už neplatil dřív - a to byl důvod pro okamžitou výpověď ze strany zaměstnance.
Pokud se zaměstnavatel dostane do insolvence, zaměstnanec postupuje ve věci dlužné mzdy, náhrad mzdy nebo dlužného odstupného stejně.
Může si říct na úřadu práce a nechat si vyplatit zpětně mzdu - nebo odstupné - až za tři měsíce. Nejprve je potřeba zjistit, jestli je zaměstnavatel skutečně v insolvenci, úřad práce má speciální stránku na hledání zaměstnavatelů v insolvenci. Žádost musí být podána do pěti měsíců od zveřejnění insolvence zaměstnavatele v rejstříku.
Žádat můžete o dlužné mzdové nároky za tři měsíce zpětně. A pozor, můžete si trochu vybírat, které měsíce to budou. A to až ze sedmi měsíců - počítá se měsíc, kdy byl zaměstnavatel zapsán do insolvenčního rejstříku, a tři měsíce před ním a tři po něm.
To, co vám náleží za měsíc, který si vyberete (samozřejmě vám za něj musí zaměstnavatel taky opravdu dlužit), nemusíte dostat celé. Úřad práce váš nárok bude uspokojovat maximálně do výše 1,5násobku takzvané rozhodné částky. Ta se vyhlašuje každý rok 1. května a platí 12 měsíců. Aktuální rozhodná částka je 43 341 korun.
Mezi důvody pro výpověď, které jsou uvedeny v zákoně, patří zejména tzv. Každý zaměstnanec má nárok na jinou výši odstupného, která se odvíjí od výše mzdy a odpracovaných let. Průměrný výdělek se počítá podle pravidel v zákoníku práce jako průměrný hrubý výdělek za poslední čtvrtletí, a to včetně případných příplatků apod. Navíc se z něj neodvádí sociální ani zdravotní, ale pouze daň z příjmů.
Hrubá mzda zaměstnance za poslední čtvrtletí včetně příplatků a bonusů byla průměrně měsíčně 17 254 Kč. Celková výše odstupného (u zaměstnance, který pracoval u firmy déle než 2 roky) před zdaněním je tedy 17 254 x 3 = 51 762 Kč. Od hrubé sumy se odečte daň z příjmů, která je 15 %.
Jestliže k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání, má zaměstnanec za splnění určitých podmínek nárok až na 12tinásobek průměrného výdělku.
Kalkulačka pro výpočet odstupného
Výpočet odstupného - kalkulačka vypočte částku odstupného v hrubém na základě úvazku a hodinového průměru - PPÚ. Průměrný hodinový výdělek - nejčastěji naleznete tuto informaci na výplatní pásce (např.
Do kalkulačky zadejte následující údaje:
- doba trvání pracovního poměru u zaměstnavatele
- zda jde o ukončení práce na základě lékařského posudku
- hrubá měsíční mzda za 1. měsíc předchozího čtvrtletí v Kč
- počet odpracovaných hodin za 1. měsíc předchozího čtvrtletí
- hrubá měsíční mzda za 2. měsíc předchozího čtvrtletí v Kč
- počet odpracovaných hodin za 2. měsíc předchozího čtvrtletí
- hrubá měsíční mzda za 3. měsíc předchozího čtvrtletí v Kč
- počet odpracovaných hodin za 3. měsíc předchozího čtvrtletí
- přesčasové hodiny v předchozím čtvrtletí
- týdenní pracovní doba v hodinách
Po vyplnění těchto údajů vám kalkulačka zobrazí hned tři výsledky:
- průměrnou hrubou měsíční mzdu v Kč
- odstupné před zdaněním v Kč
- výši čistého odstupného (celkem) v Kč
Důležité informace o odstupném
- Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci pouze v případě, že výpověď dostane on od zaměstnavatele, nikoliv v momentě, kdy ji podá sám. Navíc se tak děje pouze v určitých zákonem stanovených situacích (například nadbytečnost, zrušení pobočky atd.).
- Při výpočtu výše odstupného je důležitá doba zaměstnání pro daného zaměstnavatele. V případě, že jste v daném podniku zaměstnáni méně než jeden rok, náleží vám finanční kompenzace ve výši jednoho průměrného měsíčního platu. Pakliže je vaše působení o něco delší, a to v rozmezí od jednoho roku do dvou let, vyplatí vám zaměstnavatel dva průměrné měsíční platy. A nakonec, pracujete-li v tomto zaměstnání déle než dva roky, náleží vám odstupné ve výši tří průměrných měsíčních platů.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci odstupné i dobrovolně, v situacích, které zákon nejmenuje. Odstupné vyplácí zaměstnavatel jednorázově.
Povinnost zaměstnavatele vyplatit odstupné definuje Zákoník práce. Nárok na odstupné vzniká při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to z následujících důvodů:
- zaměstnavatel nebo jeho část se ruší
- zaměstnavatele nebo jeho část se přemisťuje
- zaměstnanec se stane nadbytečným v důsledku organizačních změn
- zaměstnanec nemůže vykonávat práci ze zdravotních důvodů způsobených pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Zaměstnanec musí dodat lékařský posudek.
Naopak nárok na odstupné nevzniká, když dává výpověď sám zaměstnanec (z jiných důvodů, než jsou zdravotní, vyvolané jeho prací).
Výše odstupného závisí primárně na době trvání pracovního poměru a důvodu jeho ukončení. Jinými slovy: délka pracovního poměru a odstupné spolu přímo souvisejí. K vyplacení odstupného při organizačních změnách určuje Zákoník práce toto:
- při pracovním poměru kratším než 1 rok se vyplatí jeden měsíční průměrný výdělek
- při pracovním poměru trvajícím 1-2 roky se vyplatí dva měsíční výdělky
- při pracovním poměru delším než 2 roky se vyplatí tři měsíční výdělky
Odstupné při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů souvisejících s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovil Zákoník práce na 12 průměrných výdělků. A to bez ohledu na délku pracovního poměru
Při sjednaném kontu pracovní doby se vyplatí částka z bodů 1, 2 nebo 3 (podle toho, jak dlouho pracovní poměr trval). K této částce náleží ještě dodatečné odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.
Toto pravidlo ale platí jen v případech, že se na zaměstnance vztahuje postup podle § 86 odst. 4 Zákoníku práce.
Zaměstnavatel může smluvně stanoviti vyšší odstupné, než ukládá zákon.
Minimální a maximální hranice odstupného je tedy ze zákona 1 - 12 násobků měsíční mzdy.
Ještě vysvětleme konto pracovní doby. Jde o specifický způsob rozvržení pracovní doby, kdy se předem nestanovuje konkrétní rozvrh směn, ale zaměstnavatel rozvrhuje práci podle potřeby. Zaměstnanci se vede účet odpracované doby a mzda se částečně skládá z pevné složky a následně z doplatku podle skutečně odpracovaných hodin.
Zdravotní a sociální pojištění se neodvádí. Odstupné vyplacené ze zákona podléhá jen dani z příjmu.
Toto pravidlo platí i tehdy, poskytne-li zaměstnavatel vyšší než zákonem stanovené odstupné.
Pokud však zaměstnavatel vyplácí odstupné nad rámec zákonných důvodů (například při dohodě o ukončení pracovního poměru bez udání důvodu), podléhá tato částka nejen dani z příjmu, ale také odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Časový rozvrh vyplacení odstupného po ukončení pracovního poměru je jednoduchý: odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.
Zaměstnavatel se ale smí se zaměstnancem dohodnout jinak. Dodejme, že zaměstnavatel musí odstupné vyplatit automaticky, aniž by o to zaměstnanec musel žádat.
Když zaměstnavatel odstupné nevyplatí včas, doporučujeme následující postup:
- Nejprve zaměstnavatele písemně upozornit a vyzvat k nápravě, ve lhůtě například do 10 - 14 dní.
- Když zaměstnavatel ani poté nezaplatí, obrátit se na Inspektorát práce.
Pamatujte: zaměstnanec má právo požadovat také úroky z prodlení za každý den zpoždění.
Role inspektorátu práce při sporech o odstupné je zásadní: ve správním řízení prvního stupně smí rozhodnout o přestupku, a zaměstnavateli nařídit zjednání nápravy. Jsou možné sankce pro zaměstnavatele při porušení zákoníku práce.
V případě, že se situace nemění ani po zásahu Státního úřadu inspekce práce (závěr inspekce vám nevyhovuje), vyhledejte právní pomoc a zvažte soudní spor.
Při soudním sporu budete muset prokázat, že k ukončení pracovního poměru došlo z důvodů, které zakládají nárok na odstupné. Proto shromažďujte veškeré důkazy: písemnou výpověď, dokumenty o organizačních změnách, svědectví kolegů apod. U výpovědi ze zdravotních důvodů se neobejdete bez lékařské zprávy.
V případě pracovního poměru na dobu určitou a dobu neurčitou se nárok na odstupné nijak nemění. Samozřejmě s výjimkou vypršení doby, na niž byla sjednána smlouva na dobu určitou. Proto: jste-li zaměstnaní například na tři roky a dostanete výpověď z organizačních důvodů po roce a půl, máte nárok na dva měsíční platy odstupného.
Ale ještě se podívejme na pracovní smlouvu vs. dohodu o provedení práce. Zaměstnanci pracující na dohodu totiž nárok na odstupné nemají. A to bez ohledu na důvod výpovědi.
Pro cizince pracující v České republice platí stejná pravidla jako pro české občany. Jediný rozdíl může nastat u cizinců, kteří pracují na základě zvláštních mezinárodních smluv, práva jiného státu nebo podle zvláštních právních předpisů. V takových případech se řídí podmínky odstupného těmito specifickými předpisy.
Odstupné a povinnosti zaměstnavatele v ČR nezávisí na typu ukončení pracovní smlouvy. Rozhodující jsou důvody ukončení.
Při výpovědi dané zaměstnavatelem musí být důvod vždy písemně uveden, takže nárok na odstupné z něho přímo vyplývá. U dohody o ukončení pracovního poměru se však důvod uvádět nemusí.
Proto když uzavíráte dohodu, trvejte na uvedení konkrétního důvodu. Jestliže půjde o některý ze zákonných důvodů zakládajících nárok na odstupné, zajistíte si tímto krokem vyplacení odstupného.
| Délka pracovního poměru | Výše odstupného |
|---|---|
| Méně než 1 rok | 1 průměrný měsíční výdělek |
| 1-2 roky | 2 průměrné měsíční výdělky |
| Více než 2 roky | 3 průměrné měsíční výdělky |
| Pracovní úraz nebo nemoc z povolání | Až 12 průměrných měsíčních výdělků |
Jak získat více odstupného – vysvětluje právník v oblasti zaměstnanosti
tags: #kalkulačka #na #výpočet #odstupného #vzorec

