Podmínky pro získání nemocenské v prvních třech dnech pracovní neschopnosti v České republice
Nemocenská je dávka nemocenského pojištění, která náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, o které rozhodne ošetřující lékař. Pro OSVČ platí podobná pravidla, pokud si platí nemocenské pojištění. Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním, protože jejich účel je odlišný.
Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci, tj. uznána dočasně práceneschopnou (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů.
Nárok na nemocenskou
Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Aby osobám pracující na DPP či DPČ vnikl nárok na nemocenské, musí si měsíčně vydělat částku, která zakládá účast na nemocenské pojištění.
Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Zároveň se na osobu vztahuje tzv. ochranná lhůta - tj. nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (např. pro případ změny zaměstnání, kdy jednotlivá zaměstnání přesně nenavazují). Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.
Nárok na oba typy výplaty se uplatní tiskopisem Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenkou), který vystaví ošetřující lékař.
V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Od lékaře obdrží pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a nemusí již správě sociálního zabezpečení zasílat žádost o nemocenské v podobě papírových tiskopisů, to provádí přímo lékař elektronicky.
Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (uvádí se předem stanovená diagnostická značka a do pole „profese“ se vpisuje údaj „karanténa“). ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény.
Jobs plummet, inflation rises, budget uncertainty hits housing - 5 Fact Friday, Sep 5, 2025
V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“.
Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře. Nemocný/žadatel musí být nejprve vyšetřen lékařem, který potvrdí jeho pracovní neschopnost a vyplní eNeschopenku v elektronickém systému. Lékař následně odešle eNeschopenku příslušné územní správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ), a to nejpozději během prvního pracovního dne po dni, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla. Pacient od lékaře obdrží Průkaz práce neschopného pojištěnce v tištěné podobě, ve kterém jsou uvedeny mimo jiné termíny kontrol a povolené vycházky.
Zaměstnavatel má k dispozici online služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců. Pokud si zaměstnavatel aktivuje notifikační službu prostřednictvím ePortálu ČSSZ, budou mu přicházet automatická hlášení o vystavení neschopenky do datové schránky. Zaměstnavatel zašle elektronicky po 14 dnech trvání neschopenky ČSSZ přílohu k žádosti o dávku.
Od lékaře obdrží pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a nemusí již správě sociálního zabezpečení zasílat žádost o nemocenské v podobě papírových tiskopisů, to provádí přímo lékař elektronicky.
Výplata nemocenské
Nemocenská je vyplácena od 15. dne pracovní neschopnosti po dobu trvání neschopenky, nejdéle ale 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Po skončení podpůrčí doby (tj. 380 dnů) je možné požádat o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby (formulář Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby). O prodloužení výplaty nemocenské rozhoduje ÚSSZ, a to max. o 350 dnů.
Dávku vyplácí územní správa sociálního zabezpečení (ÚSSZ).
Nemocenská bude zaslána na účet, ze kterého je hrazeno pojistné na nemocenské pojištění nebo na adresu trvalého pobytu (neplatí-li OSVČ pojistné na nemocenské pojištění z účtu), případně na adresu, kterou eviduje ÚSSZ v souvislosti s vyplácením dávek nemocenského pojištění. elektronicky nebo poštou podají ÚSSZ.
Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba). Nemocenská je vyplácena zpětně, ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky.
| Doba trvání pracovní neschopnosti | Výše nemocenské z redukovaného denního vyměřovacího základu |
|---|---|
| 15. - 30. den | 60 % |
| 31. - 60. den | 66 % |
| Od 61. dne | 72 % |
Prvních 14 dnů pracovní neschopnosti
Prvních 14 dnů je (pouze zaměstnanci) vyplácena náhrada mzdy, od 15. den. Pokud jste práce neschopni, po dobu prvních dvou týdnů dostáváte tzv. Náhrada mzdy se týká pouze zaměstnanců.
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci tzv. Náhrada mzdy je vyplácena ve výši 60 % průměrného výdělku a proplácejí se pouze pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den.
Za první tři dny marodění nenáleží zaměstnanci žádná finanční kompenzace, jedná se o tzv. karenční dobu.
V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti, za které náleží náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem, mohou rovněž sami zaměstnavatelé kontrolovat své zaměstnance.
V období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény náleží zaměstnancům v pracovním poměru od jejich zaměstnavatele náhrada mzdy, popř. zaměstnancům pracujícím na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce náhrada odměny.
Ukončení neschopenky a povinnosti
Pracovní neschopnost ukončí opět lékař, buď k danému dni nebo maximálně 3 dny dopředu. Den, který je na neschopence uveden jako den ukončení pracovní neschopnosti, je nemocný ještě z práce omluven.
Dočasně práce neschopný pojištěnec má povinnost dodržovat ošetřujícím lékařem stanovený režim. To znamená, že zaměstnanec, který si například vedle hlavního poměru přivydělává v dalším pracovním poměru, bude v tomto hlavním poměru uznán za práce neschopného, ale v druhém může i nadále pracovat.
Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence.
tags: #placeny #prvni #tri #dny #nemocenske #podmínky
