Nemoc ani úraz nejsou nikdy příjemnou záležitostí, a už vůbec, pokud je jejich důsledkem delší pracovní neschopnost. Ta je totiž zpravidla spojena s dočasným úpadkem příjmů. Jako zaměstnanci a OSVČ, kteří si platí nemocenské pojištění, máte v takovém případě nárok alespoň na náhradu mzdy a následné nemocenské dávky.

Onemocněli jste anebo se vám stal úraz, jehož následkem bude dlouhá pracovní neschopnost? Pak zřejmě přemýšlíte nad tím, jak moc se tato skutečnost dotkne vašich stálých příjmů. Pokud jste zaměstnanec, budete po dobu 14 dní pobírat náhradu mzdy od svého zaměstnavatele a následně nemocenské dávky od státu. Finální podoba částky, která vám nakonec přistane na bankovním účtu, ale závisí na několika faktorech.

Kdo má nárok na nemocenské dávky?

Pro nárok na nemocenské peněžité dávky je klíčové být pojištěn v nemocenském pojištění. Účast na nemocenském pojištění vzniká zpravidla ve chvíli, kdy začnete pracovat a stáváte se ekonomicky aktivními. Trvá od vzniku zaměstnání či nezávislé činnosti až do doby, kdy skončíte s prací.

• U dohody o provedení práce (DPP) vzniká účast na nemocenském pojištění v případě, kdy výše příjmů v daném měsíci přesáhne částku 11 500 Kč.
• Po ukončení zaměstnání existuje ještě ochranná lhůta sedmi dní, která běží ode dne zániku a platí po dobu sedmi dní. Během této doby nárok na nemocenské dávky zůstává.

Nárok na nemocenské nemají:

• Lidé pracující na tzv. dohody (DPČ, DPP), kteří nedosahují zákonem stanovených limitů výdělku.
• Nezaměstnaní.
• Podnikatelé, kteří si neplatí nemocenské pojištění.

OSVČ si mohou dobrovolně platit nemocenské pojištění. Minimální výše je pak nastavena na 9000 Kč, což odpovídá měsíční platbě 243 Kč. Datum uvedou ve své přihlášce k pojištění. Tento datum však nesmí být starší než den, kdy podají žádost.

Nemocenského pojistného pro OSVČ činí 2,10 % a vypočítává se z tzv. měsíčního vyměřovacího základu. Pro rok 2023 byla stanovena na 8 000 Kč. Pro rok 2024 je platná pro daný kalendářní rok. V roce 2025 by se tedy jednalo o částku 23 279 Kč. Platba pojistného by pak činila zhruba 629 Kč měsíčně.

Nemocenské a náhrada mzdy

Jaký je rozdíl mezi nemocenským a náhradou mzdy?

Rozdíl je zásadní. Od 15. dnů pracovní neschopnosti obdržíte nemocenské, a to po celý zbytek pracovní neschopnosti. Do 14. dnů pracovní neschopnosti dostáváte od svého zaměstnavatele náhradu mzdy.

Náhrada mzdy je vyplácena zaměstnavatelem zaměstnanci od prvního dne pracovní neschopnosti. Nemocenské dávky jsou vypláceny státem od 15. dne pracovní neschopnosti.

Náhrada mzdy za nemoc se vyplácí pouze prvních 14 dní! Při karanténě nebo nemoci delší než 14 kalendářních dnů, má zaměstnanec nárok od 15. dne na nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

Náhradu mzdy za nemoc vyplácí zaměstnavatel, ale vždy pouze za dobu trvání pracovního poměru. Náhrada mzdy za nemoc se vypočítává odlišně od nemocenské.

Jak se počítá náhrada mzdy?

Pro samotný výpočet náhrady mzdy je rozhodujícím údajem průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí, který se však při výpočtu redukuje. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období (PHV bývá také uveden na výplatní pásce zaměstnance).

Pro výpočet potřebujeme stanovit tzv. denní vyměřovací základ (DVZ), což je jinými slovy průměrný hrubý denní příjem. Ten se počítá z posledních 12 měsíců před pracovní neschopností a je nadále nutné zredukovat pomocí zákonem daných redukčních hranic.

Výpočet náhrady mzdy je v reálu poměrně komplikovaný, protože se náhrada mzdy počítá z počtu pracovních hodin, které byste nebýt neschopnosti v práci odpracovali (nepočítají se ale např. dovolené nebo práce přesčas, ...), ale zase se započítávají např. svátky.

Do výpočtu pak vstupuje průměrný hodinový výdělek, který se počítá z reálné hrubé mzdy z předchozího kvartálu (pokud jste v předchozím kvartálu neodpracovali 21 dní, vychází se z tzv. "pravděpodobného výdělku"). Tato data zná mzdový účetní, který také může provést přesný výpočet.

Pro zjednodušení výpočtu naší kalkulačky vycházíme z 8-hodinové pracovní doby a 5 pracovních dní v týdnu. Ze zadaných kalendářních dní pak orientačně odvozujeme rozsah pracovních hodin pro výpočet náhrady mzdy (uplatňuje se do prvních 14 kalendářních dní nemoci).

Redukční hranice pro rok 2025

Do výpočtu vstupují tzv. "redukční hranice", které se vždy stanovují pro každý kalendářní rok. Redukční hranice stanovují to, jaká výše průměrné (resp. hodinové) mzdy bude do nemocenské nebo náhrady mzdy započítána. Části základu jsou pak v jednotlivých redukčních hranicích (pásmech) "redukovány" procentuálními koeficienty 90 % pro 1. hranici, 60 % pro 2. a 30 % pro 3. redukční hranici.

Pro rok 2025 se redukční hranice mírně zvýšily, takže pro lidi s vysokými příjmy je výpočet denní náhrady mzdy za nemoc o desetikoruny výhodnější než v roce 2024. Rozhodný příjem se započítává:

• Do první redukční hranice 271,60 Kč z 90 %.
• Ve druhé redukční hranici 407,40 Kč z 60 %.
• Ve třetí redukční hranici 814,80 Kč z 30 %.

Výsledná hodinová náhrady mzdy za nemoc je potom 60 % z redukovaného denního průměrného hodinového výdělku.

Pokud máte např. průměrnou měsíční mzdu 45 000 Kč, znamená to, že DVZ je 45 000 x 12/ 365 = 1 479,45 Kč/ den a PHV je orientačně 45 000 x 12/ 251/ 8 = 268,92 Kč/ hod.

Pro nemocenskou pak v 1. redukční hranici uplatní z DVZ: 1 345 Kč x 90 % = 1 210,50 Kč, z 2. redukční hranice (přesah DVZ do 2. hranice/ pásma) (1479,45 - 1345) x 60 % = 80,67 Kč, 3. redukční hranice/ pásmo se v tomto příkladu neuplatňuje (výše DVZ nepřesahuje do 3. redukční hranice).

Pro náhradu mzdy postupujeme stejně jako v případě DVZ, jen musíme redukční hranice vynásobit koeficientem a použít PHV. Pro 1. redukční hranici uplatníme z PHV: 1345 Kč x 0,175 = 235,38 Kč x 90 % = 211,84 Kč, z 2. redukční hranice (přesah PHV do 2. hranice) (268,92 - 235,38) x 60 % = 20,12 Kč.

Posledním krokem je aplikace procentuální redukce u nemocenské dle počtu dní nemoci (karantény) a to 15.-30. den 60 %, 31.- 60. den 66 % a od 61. dne 72 %.

Výši nemocenského spočítáme vynásobením redukovaného DHV x procentuální redukce (dle pásma) x počet kalendářních dní.

Příklad výpočtu náhrady mzdy

Jiří Novák pracuje jako řidič a má průměrnou hrubou měsíční mzdu 50 tisíc Kč. Zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy za 10 pracovních dní. Bude se ho tedy týkat pouze první a druhá redukční hranice. Výsledků dojdeme k číslu 1452.

Od 15. do 65. dne mu pak bude přispívat stát. Na základě doby trvání neschopenky dostane pan Novák od státu:

• Od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti bude pan Novák dostávat 872 Kč za den.
• Od 31. do 60. dne pracovní neschopnosti bude pan Novák dostávat 959 Kč za den.
• Od 61. dne neschopnosti dostane pan Novák od státu 47 952 Kč (16 x 872 + 30 x 959 + 5 x 1046).

Naše kalkulačka vám umožní rychle si spočítat výši nemocenské a náhradu mzdy. Jediné, co potřebujete znát, je vaše hrubá mzda.

Tabulka pro výpočet náhrady mzdy (modelový příklad)

V tabulce níže máme pro názornost vypočtenu náhradu mzdy za nemoc za 40 hodin u hodinové mzdy ve výši 350 Kč.

Text	Částka
Průměrný hodinový výdělek	350 Kč
Zápočet z první redukční hranice	244,44 Kč
Zápočet ze druhé redukční hranice	47,04 Kč
Zápočet ze třetí redukční hranice	0 Kč
Hodinový výdělek po redukci	291,48 Kč
Náhrada mzdy za nemoc za jednu hodinu (60 %)	174,8880 Kč
Náhrada mzdy za nemoc za 40 hodin	6 996 Kč

Povinnosti během pracovní neschopnosti

Během pracovní neschopnosti jsou pojištěnci povinni řídit se pokyny svého ošetřujícího lékaře a zdržovat na platné adrese, která je zaznamenaná přímo v neschopence. Dodržovat stanovený režim, může k místu vašeho bydliště kdykoli dorazit kontrola, konkrétně v rozmezí od 7 do 19 hodin. Je nutné označit byt jmenovkou, aby kontrolor v případě návštěvy mohl snadno kontaktovat.

V případě porušení podmínek dočasné pracovní neschopnosti, mohou vám být zkráceny, či dokonce zcela odňaty nemocenské dávky anebo uložena finanční pokuta.

e-Neschopenka

Od 1. ledna 2020 se neschopenka zpracovává elektronicky. Od lékaře, který vás uznal pracovně neschopným, tak můžete jít rovnou domů. Opadá vám mimo jiné povinnost předávat doklady svému zaměstnavateli. e-Neschopenka je zasílána zcela automaticky, a to bez nutnosti podávat žádost.

Náhrada mzdy pro OSVČ

I v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění mají OSVČ nárok až na nemocenskou. Náhradu mzdy OSVČ nedostávají.

Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za pracovní dny v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

tags: #jak #se #počítá #náhrada #mzdy #za

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky pro vedlejší OSVČ
• Průvodce výpovědí dle § 52 Zákoníku práce
• Střední škola a práce: Jak to skloubit?
• Úřední hodiny ÚP Praha
• Nárok na podporu po podání vlastní výpovědi