Nemocenská je dávka nemocenského pojištění, která pomáhá vykompenzovat příjem v době nemoci zaměstnanců nebo OSVČ, pokud jsou účastny na nemocenském pojištění. Společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti.

Nemocenská je jednou ze šesti dávek systému nemocenského pojištění poskytovaných v České republice. Náleží pojištěncům od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti.

Do 14. dne pracovní neschopnosti nejde o nemocenskou, ale o náhradu mzdy, kterou dostávají pouze zaměstnanci uznáni dočasně práceneschopnými (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů. Vznik dočasné pracovní neschopnosti potvrzuje ošetřující lékař (vystavením tzv. eNeschopenky).

Zároveň se na osobu vztahuje tzv. ochranná lhůta - tj. nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (např. pro případ změny zaměstnání, kdy jednotlivá zaměstnání přesně nenavazují). Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

Aby osobám pracující na DPP či DPČ vnikl nárok na nemocenské, musí si měsíčně vydělat částku, která zakládá účast na nemocenské pojištění. Od 15. dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenskou.

Věděli jste, že v polovině roku 2024 byl v České republice nahlášeno téměř 1,3 milionu nových případů pracovní neschopnosti? V porovnání s rokem 2023 to bylo o 51,7 tisíc případů méně.

Kdo má nárok na nemocenskou?

Nárok na nemocenskou mají pouze zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění a OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění. Částka nemocenské následně závisí na rozhodných příjmech.

• Pracovní smlouva (HPP): Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu odvádí vždy ze své hrubé mzdy sociální pojištění (včetně nemocenského pojištění), tedy i při práci na zkrácený úvazek, a mají tak nárok na nemocenskou.
• DPP a DPČ: Na nemocenskou mají nárok dokonce i zaměstnanci pracující na některou z pracovních dohod, pokud bylo z předmětné dohody odváděno sociální pojištění.
• OSVČ (práce na IČO): Zatímco naprostá většina zaměstnanců dostává během pracovní neschopnosti nemocenskou, tak osoby samostatně výdělečně činné většinou nikoliv. Důvodem je skutečnost, že účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná a většina OSVČ této možnosti v praxi nevyužívá.
• OBZP s pasivními příjmy nemají nárok na nemocenskou: Pasivní kapitálové příjmy (dle § 8 zákona o dani z příjmu), z nájmu (dle § 9 zákona o dani z příjmu) a ostatní zdanitelné příjmy (dle § 10 zákona o dani z příjmu) nezakládají účast na nemocenském pojištění. Ti, kteří mají pouze pasivní příjmy se pro účely zdravotního pojištění považují za osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Nárok na nemocenskou OBZP nemají bez ohledu na výši svých pasivních příjmů.

Jak se počítá nemocenská?

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Při výpočtu nemocenské platí, že čím delší pracovní neschopnost, tím vyšší finanční plnění. Do 30. dne pracovní neschopnosti totiž činí nemocenská 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne potom 66 procent a následně již 72 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.

V roce 2024 platí, že:
do částky 1 466 korun se započítává z 90 procent,
od 1 466 korun do 2 199 korun z 60 procent,
od 2 199 korun do 4 397 korun z 30 procent.
k dennímu vyměřovacímu základu nad 4 397 korun se nepřihlíží.

Do 30. dne pracovní neschopnosti činí nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne 66 % a od 61. dne potom již 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů).

Modelový příklad výpočtu nemocenské

Karel marodil 4 týdny. Prvních 14 dnů pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele. Poslední dva týdny už čerpá nemocenskou od státu. Denní příspěvek pobírá na kalendářní den, tj. včetně víkendů a svátků.

Kdo vyplácí nemocenskou?

Na otázku, kdo proplácí nemocenskou, je dvojí odpověď. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci tzv. náhradu mzdy. A kdo hradí nemocenskou následně? Od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.

Pro OSVČ platí podobná pravidla, pokud si platí nemocenské pojištění. Od lékaře obdrží pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a nemusí již správě sociálního zabezpečení zasílat žádost o nemocenské v podobě papírových tiskopisů, to provádí přímo lékař elektronicky. Nemocenská bude zaslána na účet, ze kterého je hrazeno pojistné na nemocenské pojištění nebo na adresu trvalého pobytu (neplatí-li OSVČ pojistné na nemocenské pojištění z účtu), případně na adresu, kterou eviduje ÚSSZ v souvislosti s vyplácením dávek nemocenského pojištění.

Kdy chodí nemocenská?

Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba). Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.

Mnoho lidí zajímá, kdy přijde nemocenská na jejich účet. To, kdy je vyplácena nemocenská, je individuální a může se v různých případech lišit. Není totiž stanoven konkrétní den výplaty. Lhůta pro vyplacení je maximálně 30 dnů od chvíle, kdy zaměstnavatel doručí doklad pro nárok o výplatu dávky na správu sociálního zabezpečení.

Typicky však nemocenská chodí od 8. do 17. dne v měsíci. Jestliže váš zaměstnavatel podklady na OSSZ poslal a uplynula už maximální lhůta 30 dní, ale vy peníze stále nemáte, požádejte zaměstnavatele, ať kontaktuje OSSZ.

Povinnosti a kontroly během nemocenské

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

To, zda pravidla neschopenky skutečně dodržujete může kontrolovat jak váš zaměstnavatel, tak i okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel vás může přijít zkontrolovat pouze prvních 14 dní vaší neschopenky, tedy v době, kdy vám vyplácí náhradu mzdy. Může přitom kontrolovat pouze to, zda se zdržujete na daném místě a dodržujete stanovené vycházky. Nemá však právo na informace o vašem zdravotním stavu ani o průběhu vaší rekonvalescence.

Okresní správa sociálního zabezpečení vás může přijít zkontrolovat kdykoliv. Kontroly mohou být náhodné, ale také na základě podnětu. Mohou přitom nastat již od prvního dne vaší neschopenky, o víkendu, brzy ráno, po 22. hodině nebo i v noci.

Sankce za porušení režimu nemocenského pojištění

V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. nedodržování léčebného režimu) může OSSZ uložit sankce. O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ.

OSSZ vám může nemocenskou zkrátit nebo ji úplně odebrat, a to až na sto kalendářních dnů. Přísnost trestu přitom záleží na tom, jak hrubě jste režim dočasné pracovní neschopnosti porušili, a zda se jednalo o váš první prohřešek.

Pokud porušíte neschopenku v prvních 14 dnech, pak vám může váš zaměstnavatel snížit nebo úplně zrušit vyplácení náhrady mzdy. Pokud nemocenskou porušíte obzvlášť závažným způsobem, pak vám může dát i výpověď z práce.

Tabulka: Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) u průměrné hrubé mzdy ve výši 55 000 Kč

Výpočet	Částka
Průměrná hrubá mzda	55 000 Kč
Neredukovaný DVZ	1 808,22 Kč
Zápočet z první redukční hranice	1 396,80 Kč
Zápočet ze druhé redukční hranice	153,73 Kč
Redukovaný DVZ	1 551 Kč

tags: #kdy #chodi #nemocenska

Oblíbené příspěvky:

• Rozvoz balíků jako brigáda: Jaké jsou podmínky a výdělky?
• Důvody a důsledky okamžitého zrušení pracovního poměru
• Mzdová účetní Ostrava
• Zrušení pracovního poměru ve zkušební době - vzor
• Recenze a zkušenosti s Arca Capital