Hrubá mzda společníka s.r.o. a její účtování

V této skupině se účtují mzdové náklady na zaměstnance včetně příjmů společníků a členů obchodních společností ze závislé činnosti, odměny členům orgánů korporací, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (zákonné i ostatní) a sociální náklady zákonné i ostatní včetně sociálních nákladů fyzické osoby, která vede účetnictví.

Vztahy společnosti k zaměstnancům, společníkům a členům družstev z titulu závislé činnosti účtujeme na účtech účtové skupiny 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi.

Mzdové náklady (účet 521)

Na účtu 521 - Mzdové náklady se zachycují všechny pracovněprávní nároky zaměstnanců, které patří do nákladů účetní jednotky. Zaměstnavatel má v souvislosti se zaměstnanci různé náklady. Na účtu 521 - Mzdové náklady zachycujeme veškeré pracovněprávní nároky zaměstnanců z pracovního poměru nebo z dohod mimo pracovní poměr.

Do mzdových nákladů patří: mzdy a náhrady mzdy na základě pracovního a obdobného poměru, mzdy žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy, odstupné, částky, které organizace refundují jiným organizacím k úhradě mzdy uvolněným pracovníkům.

O mzdách účtujeme zásadně v hrubých částkách, do nichž musí být zahrnuta i naturální mzda, je-li součástí mzdy. Stejně jako na účtu 521 jsou zde mzdy účtovány zásadně v hrubých částkách, ve kterých jsou zahrnuty i případné naturální mzdy, a to v cenách obvyklých. Protiúčtem k účtu 522 je účet 366 - Dluhy ke společníkům obchodní korporace ze závislé činnosti, na kterém jsou účtovány dluhy ze závislé činnosti ke společníkům v s. r. o., ke komanditistům komanditních společností a k členům družstev.

Pro účet 521 je doporučováno zřídit analytické účty, například pro případ náhrad mzdy za pracovní neschopnost, nebo na odlišení účtování mezd a dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

Příjmy ze závislé činnosti

Příjmy se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.

Zaměstnanec může mít u jednoho zaměstnavatele hlavní a vedlejší pracovní poměr (mzdové nároky se v tomto případě sčítají) nebo vedlejší pracovní poměr u jiného zaměstnavatele (každý z nich je samostatným základem daně).

Základní pojmy a úprava mzdových nároků zaměstnanců je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ZP). Zákon o daních z příjmů upravuje pouze daň příjmů ze závislé činnosti, vybírání a placení daní, prokazování nezdanitelných částek, náležitosti mzdového listu pro účely daně z příjmu apod.

Solidární daň

Pro výpočet "solidární daně" se použije stejný výpočet jako pro zálohu (§ 38ha ZDP). Zvýšená 23% sazba daně z příjmů se uplatňuje pouze na tu část příjmů, která přesahuje roční limit.

Oproti solidární dani je kromě jiného způsobu výpočtu a vyšší sazby významným rozdílem také to, že se do příjmů počítají všechny zdanitelné příjmy, tj. i příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní daňové příjmy. Solidární daň se uplatňovala pouze na příjmy fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnání) a samostatně výdělečné činnosti (podnikání).

Příklad Podrobné vysvětlení a výpočet sociálního a zdravotního pojištění je u účtu 524 - Zákonné sociální a zdravotní pojištění. Pro účely výpočtů v dalších příkladech platí pro rok 2024:

Daň z příjmů se snižuje prostřednictvím slev na dani, což může znamenat v měsíční výplatě, ale také na konci zdaňovacího období snížení odvodu daně z příjmů.

Zdroj: finance.cz

Slevy na dani pro zdaňovací období 2024

Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani:

Naturální příjem

O naturálním příjmu vyjádřeném v penězích se účtuje analogicky jako o peněžním příjmu. Některá nepeněžní plnění se ale neúčtují do nákladů; vstupují pouze do ZDP fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 odst. 3 a 6 ZDP).

Plátci mezd musí vést evidenci o výplatách na mzdových listech: poplatníkovo jméno, rodné číslo, bydliště jména a RČ osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých odčitatelných částek ze základu daně s uvedením důvodu jejich uznání.

Každý měsíc: počet dnů výkonu práce, úhrn zúčtovaných mezd, výši pojistného, které je povinen srazit plátce ze mzdy poplatníka, základ pro výpočet daňové zálohy měsíční sazbou, nezdanitelné částky ze základu daně pro výpočet daňové zálohy, zdanitelnou mzdu pro výpočet daňové zálohy, výši sražené zálohy na daň.

Náhrada mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. V případě nemoci, která trvá více než 14 dní má zaměstnanec nárok na nemocenskou (dávka vyplácená státem), pokud byl zaměstnanec uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa).

a) Předpis náhrady mzdy do výše stanovené v § 192 ZP: 521 / 331 Jedná se o příjem zaměstnance osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti, který je dále osvobozen i od povinnosti odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad.

b) Předpis náhrady mzdy nad výši stanovenou v § 192 ZP: 521 / 331 Jedná se o příjem zaměstnance, který podléhá odvodu daně z příjmů ze závislé činnosti a dále též odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad, za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5, tzn., že pravidla pro výplatu vyšších náhrad jsou upravena v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě.

c) Snížení odvodu sociálního pojištění: např. 336/2 a 524/2 Zaměstnavatel snižuje částku k úhradě pojistného za zaměstnance o 1/2 vyplacených náhrad mezd [viz bod a)]. Zaměstnavatel odvede pouze rozdíl mezi původně vypočteným sociálním pojištěním (MD 524 / Dal 336) a 1/2 vyplacených náhrad mezd za nemoc zaměstnance (MD 336 / Dal 524), tj. pouze zůstatek na straně Dal účtu 336.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uzavírají k provedení práce opakující se povahy nebo k provedení práce jednorázové povahy, a to buď se zaměstnanci, kteří jsou již u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo se zaměstnanci cizími. Musí se jednat o práci, kterou nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci běžné pracovní doby a provedení práce v rámci pracovního poměru by bylo neúčelné a nehospodárné. Pro dohody platí pravidla pro minimální mzdu.

Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 112,50 korun za hodinu. Na dohody se ale nevztahuje výše minimální mzdy.

Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodáři) mají od roku 2024 právo na některé příplatky za práci např.:

Práce ve svátek: Dohodáři mají příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku nebo placené náhradní volno. Směnu ve svátek přitom může dohodář dostat jen výjimečné z vážných důvodů.
Práce v noci: Dohodářům, kteří odpracovali určitou dobu mezi 22. až 6. hodinou náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.
Práci v sobotu a neděli: Dohodářům náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.
Práci ve ztíženém pracovním prostředí: Dohodářúm náleží příplatek v minimální výši 10 % minimální hodinové mzdy za každý jeden zatěžující vliv.

Zaměstnavatel musí dohodáře informovat o pracovním rozpisu nebo změnách, a to vždy nejpozději tři dny před začátkem dané směny. Zrušit směnu pak musí zaměstnavatel nejpozději 24 hodin před jejím začátkem, jinak ji musí dohodáři proplatit.

Dohody o provedení práce (DPP)

Na DPP nemůže zaměstnanec odpracovat více než 300 hodin u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok. Pokud odpracuje zaměstnanec hodiny nad rámec limitu, měl by být zvolen jiný typ pracovního vztahu, například dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo klasickou pracovní smlouvu.

Pokud u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele:

nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované dítě, atd. zdaňuje se příjem zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, kterou odvádí zaměstnavatel, a zaměstnanec musí podat daňové přiznání a sraženou daň z příjmů (na základě potvrzení zaměstnavatele) odečte v tomto přiznání. Pokud zaměstnanec tento postupu využije dobrovolně, musí do daňového přiznání zahrnout příjmy z dohod o provedení práce plynoucích od všech zaměstnavatelů.
nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně § 38d odst. 4 a § 38k odst. 7 ZDP (slev na dani a daňového zvýhodnění na poplatníka, vyživované dítě atd.), na příslušné měsíce nemůže být prohlášení podepsáno u jiného zaměstnavatele, zaměstnavatel jej zúčtuje jako srážkovou daň.

Pokud je měsíční odměna z DPP menší než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění. Platí to ovšem i v případě, kdy jeden zaměstnanec má uzavřeno více dohod s různými zaměstnavateli a celkový příjem z nich přesahuje 10.000 Kč. V takovém případě si ale musí zaměstnanec platit sám zdravotní pojištění v minimální výši v roce 2024 - 2.552 Kč měsíčně.

Od roku 2024 mají zaměstnanci s DPP nárok na placenou dovolenou. Podmínky jsou stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. To platí i pro dohody, které na sebe přímo navazují.

Pokud odvádí zaměstnavatel z DPP sociální pojištění (tj. u měsíčního příjmu vyššího než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele), potom vzniká zaměstnanci také nárok na nemocenské dávky. Naopak pokud jsou příjmy nižší a k odvodu nedochází, nemá zaměstnanec nárok na nemocenské dávky.

Evidence dohod

Nově musí zaměstnavatelé hlásit všechny uzavřené dohody České správě SZ proto, aby nedocházelo k podvodům ze strany zaměstnanců. Pokud mají zaměstnanci více zaměstnavatelů, vydělají si přes limit 10.000 Kč a neplatí tak sociální, zdravotní pojištění ani daň.

Zaměstnanec musí při podpisu dohody vyplnit a podepsat také dokument o tom, zda pracujete na DPP ještě u jiného zaměstnavatele.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti se sjednává písemně a musí obsahovat: dobu, na kterou se uzavírá, vymezení úkolu nebo činnosti, výši sjednané odměny, rozsah práce.

Rozsah práce zaměstnance v rámci DPČ nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno za celé období trvání smlouvy, max. 52 týdnů). I v případě, že se stejným zaměstnavatelem uzavře zaměstnanec více DPČ, součet prací za všechny sjednané dohody nesmí v 1 kalendářním roce tento limit překročit.

Běžná týdenní pracovní doba je 40 hodin, tj. DPČ max. 20 hodin.

Povinnost platit pojištění závisí na tom, jaký je hrubý měsíční příjem. Částka se vypočítá jako jedna desetina (předpokládané) průměrné mzdy pro daný rok. V roce 2024 (stejně jako 2023) je to do 4.000 Kč. Pokud je částka překročena, odvádí se Pojistné na SZ a ZP.

Prohlášení k dani z příjmů lze mít na jeden konkrétní měsíc nebo období podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. Tedy ve stejný měsíc nemůže být prohlášení podepsáno u více zaměstnavatelů, ale např. na první čtvrtletí lze mít prohlášení podepsáno u jednoho zaměstnavatele a na zbytek roku u jiného.

Pokud s. r. o. nechce žádat o půjčku mimo společnost, peněžní prostředky může poskytnout společník.

1. dostávají mzdu jako ost. zaměstnanci, mzda je pro ně příjmem ze závislé činnosti a je daňově uznaným N společnosti, účtujeme na účtě 522. 366 - závazky ke společ. a členů družstev ze záv. 522 - příjmy spol. pojištění plac.

Tato odměna představuje samostatný základ daně po zdanění zvl. sazbou ve výši 25%. Plátce daně je společnost, která odměnu poskytuje. Poplatník je příjemce odměny. Tato odměna je pro spol. N účtovány na účtě 523.

Zdroj: Youtube

Změny u dohody o provedení práce v roce 2024

tags: #hrubá #mzda #společníka #s.r.o. #účtování