Exekuce a změna zaměstnavatele: Podrobný postup v České republice
V exekučním řízení často dochází k situaci, kdy povinný změní zaměstnání. V tomto článku se podíváme na to, jak postupovat při změně zaměstnavatele v průběhu exekuce, jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců a jak se vypočítávají srážky ze mzdy.
Práva a povinnosti zaměstnavatelů
Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci již okamžikem, kdy se dozví, že exekuce je prováděna srážkami ze mzdy povinného; nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce již dříve, vzniká mu tato povinnost okamžikem, kdy mu je doručen exekuční příkaz.
Ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda byla nařízena exekuce nebo výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem (soudním exekutorem) a v čí prospěch.
Plátce mzdy musí do jednoho týdne oznámit všem soudním exekutorům, od kterých obdržel exekuční příkaz srážkami ze mzdy, že u něho přestal povinný pracovat. Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy.
Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v ust. § 299 odstavcích 1 až 3 občanského soudního řádu v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen „doba poskytování odstupného“), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
Pakliže dosavadní plátce mzdy započte pouze část základní částky, nový plátce mzdy započte v příslušném kalendářním měsíci částku ve výši rozdílu mezi tím, co započetl dosavadní plátce mzdy a základní částkou. Dosavadní plátce mzdy je povinen informovat o těchto skutečnostech nového plátce mzdy nejpozději na konci kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke změně plátce mzdy.
Je-li podán insolvenční návrh na povinného, má plátce mzdy i nadále povinnost provádět srážky na základě exekuce. Po zahájení insolvenčního řízení musí proto plátce srážky nadále provádět a sražené částky deponovat do rozhodnutí o insolvenčním návrhu.
V případě, že je insolvenční řízení zastaveno nebo insolvenční návrh odmítnut či zamítnut, zašle plátce deponované srážky soudnímu exekutorovi. S účinností od 24. 4. 2020 daňový bonus nepodléhá provedení exekuce.
Pokud nový zaměstnanec nepředloží zápočtový list, je na místě si tuto skutečnost od zaměstnance nechat písemně stvrdit. Potom tedy přistupujeme k zaměstnanci tak, jako by žádné exekuce neměl. Exekuční orgán však při tvorbě svého rozhodnutí může zjistit na základě neúplných informací od předchozího plátce, že nemá všechny potřebné informace a potom postupuje tak, že vydá pouze „rozhodnutí o změně plátce mzdy“ i bez uvedení srážek s tím, že až následným rozhodnutím toto doplní či upraví.
Běžně se pak může stát, že pokud by zaměstnavatel prováděl deponaci srážek a poté zjistil na základě doručení dalšího rozhodnutí o změně plátce mzdy jiného exekutora, že dříve deponované pohledávky vlastně neměly být deponovány, protože nově doručené rozhodnutí je vázáno na starší pohledávku, je nutné takto alokované prostředky vzít v potaz a aktivovat tuto nově došlou pohledávku a pro ni dané prostředky alokovat dle typu této „nově došlé“ pohledávky.
Změní-li se po vydání exekučního příkazu plátce mzdy, vztahuje se exekuce (exekuční příkaz) srážkami ze mzdy i na mzdu povinného (dlužníka) u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí podle § 294 odst. 3 o. s. ř., odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek před jejich vyplacením nebo zasláním. (§ 293 odst. 1 o. s. ř.) Pořadí, které získala pohledávka oprávněného (věřitele), zůstává jí zachováno i u nového plátce mzdy (§ 293 odst. 3 o. s.
Přestal-li povinný (dlužník) pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudnímu exekutorovi, který vydal exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů (§ 295 odst. 1 o. s. ř.). Plátce mzdy musí oznámit soudnímu exekutorovi do jednoho týdne, že u něho přestal povinný (dlužník) pracovat.
Zároveň zašle soudnímu exekutorovi vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného (dlužníka) provedl a vyplatil, a oznámí soudnímu exekutorovi, pro které pohledávky je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů a jaké pořadí mají tyto pohledávky (§ 295 odst. 2 o. s. ř.). Plátce mzdy, u kterého povinný (dlužník) přestal pracovat, je povinen vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat (to obdobně platí pro plátce jiných příjmů, z nichž byly prováděny srážky, jestliže bylo jejich provádění ukončeno, ačkoliv pohledávka není uspokojena) potvrzení, o tom, zda je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, kterým soudním exekutorem a v čí prospěch (§ 294 odst. 1 o. s.
Do jednoho týdne musí povinný (dlužník) soudnímu exekutorovi oznámit, že nastoupil práci u jiného plátce mzdy (§ 295 odst. 1 o. s. ř.). Ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda je vedena exekuce srážkami z jeho mzdy, kterým soudním exekutorem a v čí prospěch (§ 294 odst. 1 o. s. ř.). Zjistí-li ten, u koho povinný (dlužník) nastoupil nově do práce, že je vedena exekuce srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudnímu exekutorovi, který exekuci vede (§ 294 odst. 2 o. s.
Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného (dlužníka) srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky soudnímu exekutorovi bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o tom, že nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 ex. ř., nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný (věřitel) uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného (dlužníka) sraženy.
Výpočet srážek ze mzdy
Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z přjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.
Základní částka, která nesmí být povinnému z měsíční mzdy nebo jiného příjmu sražena, je dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., rovna úhrnu tří čtvrtin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen "nezabavitelná částka") na osobu povinného, a jedné třetiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
Na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společn vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.
Od vypočtené čisté mzdy se odečte základní částka. Výjimkou z výše uvedeného jsou srážky prováděné z dávek poskytovaných podle zaopatřovací smlouvy (smlouva o důchodu, smlouva o výměnku), kdy, jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému z těchto dávek sražena částka, kterou povinný vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje.
Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky se srážejí dvě třetiny. Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní předností pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.
Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz. Vyplácí-li plátce měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Je-li exekuční příkaz doručen plátci až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy nebo jiných příjmů povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.
Srážky lze provádět jen do výše exekucí vymáhané pohledávky s příslušenstvím. V případě, že je jistina vymáhané pohledávky úročena, je nutné, aby si plátce ověřil její aktuální výši u soudního exekutora. Provádět srážky ve větším rozsahu, než dovolují právní předpisy je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.
Příklad: Pan Roman má nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které u zaměstnavatele nabyly právní moci 5. 1. 2022. Dne 14. 2. 2022 ukončil pracovní poměr a odchází pracovat od 15. 2. 2022 k novému zaměstnavateli. Nový zaměstnavatel má nárok na paušální náhradu nákladů až po obdržení usnesení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy do datové schránky.
Paušální náhrada nákladů plátce mzdy
Podle § 270 OSŘ má nově plátce mzdy vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného, a to až do výše 50 Kč měsíčně. Strop 50 Kč měsíčně platí bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o jednu či deset srážek ze mzdy.
Změny týkající se paušální náhrady nákladů se však uplatní až na vydaná usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí po 31. 12. 2021. Pokud bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí do 31. 12. 2021, a doručeno plátci kdykoliv později, nárok na paušální náhradu není. Paušální náhrada se tedy uplatní na výkony rozhodnutí srážkou ze mzdy vydané nejdříve 1. 1. 2022.
Plátce, zaměstnavatel, může srazit výše uvedenou náhradu nákladů pouze před tím, než sraženou částku zašle oprávněnému, případně soudu nebo exekutorovi. Výše paušálně stanovené náhrady nesmí být vyšší než 50 Kč měsíčně a zároveň nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného, zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.
Příklad: Pan Ríša pracuje u zaměstnavatele Alfa. Dne 10. 2. 2022 dlouhodobě onemocní. DPN trvá až do 31. 7. 2022. Pan Ríša má exekuci, která nabyla právní moci v lednu 2022. Při zúčtování mezd za únor 2022 provede zaměstnavatel exekuční srážku a ponechá si paušální náhradu nákladů (maximálně 50 Kč). Za měsíce 3 - 7/2022 nemá OSSZ nárok na paušální náhradu nákladů, i když je povinna pokračovat v exekuční srážce. Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení nemocenských dávek od OSSZ.
Novela zákona č. 252/2024 Sb.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost novela zákona č. 252/2024 Sb., která mění pravidla pro exekuční srážky ze mzdy. Tyto změny mohou výrazně ovlivnit nejen zaměstnavatele a jejich postupy, ale především samotné zaměstnance, kteří mají nařízené exekuce.
Pokud vám hrozí exekuce nebo již byla nařízena, je důležité se tomu postavit čelem a informovat se, aby vás nepřekvapily její důsledky. Novela zákona přináší úpravu pravidel pro situace, kdy máte nařízeny více než tři exekuční příkazy současně. Dosud bylo zvykem, že po uhrazení přednostních pohledávek z první třetiny čisté mzdy šla část nevyužité druhé třetiny zpět zaměstnanci. „Od října 2024 se však druhá třetina mzdy využije i k úhradě nepřednostních pohledávek. V takovém případě vám nově zůstane pouze nezabavitelné minimum a částka odpovídající třetí třetině mzdy,“ upozorňuje Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
„Některé příjmy navíc zůstávají chráněny před exekucí, například daňové bonusy, bolestné, cestovní náhrady nebo stravenkový paušál,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
Změn doznaly exekuční srážky ze mzdy i v insolvenčním řízení. „V řízeních zahájených po 1. listopadu 2024 bude možné vést i provést exekuce srážkami ze mzdy i po zahájení insolvenčního řízení pro pohledávky na výživném vzniklém po zahájení insolvenčního řízení a to až do prohlášení konkursu nebo schválení oddlužení,“ upozornila Veronika Pazourová advokátka advokátní kanceláře Spring Walk. „V odůvodněných případech může insolvenční soud rozhodnout, že se tento postup neuplatní,“ dodává Veronika Pazourová.
Změny, které novela přináší, mohou mít významný dopad na váš rozpočet. Pokud máte čtyři a více exekucí, musíte počítat s tím, že částka, která vám z výplaty zůstane, může být nižší než dříve. Proto se vyplatí zkontrolovat, zda všechny vaše exekuční příkazy odpovídají aktuální situaci, a případně komunikovat se zaměstnavatelem správný postup.
Navzdory těmto úpravám zůstávají některé zásady srážek ze mzdy stejné. „Nezabavitelné minimum, tedy částka, která musí zaměstnanci vždy zůstat, je stále chráněna zákonem. Totéž platí pro stanovení výše přednostních a nepřednostních pohledávek. Některé příjmy, jako je naturální mzda nebo různé benefity, exekuci nepodléhají,“ doplňuje Anna Kevorkyan.
Od října 2024 se srážky ze mzdy aplikují od prvního dne měsíce následujícího po doručení rozhodnutí o exekuci nebo jiném příkazu. V praxi to znamená, že se první srážky podle nových pravidel dočkáte už při výplatě mzdy za říjen, tedy v listopadu 2024.
Pro zaměstnavatele to také znamená nutnost aktualizovat postupy výpočtu čisté mzdy u zaměstnanců se srážkami a zajistit, aby dotčení zaměstnanci byli o změnách informováni.
Tabulka: Vliv novely zákona č. 252/2024 Sb.
| Změna | Dopad |
|---|---|
| Využití druhé třetiny mzdy i pro nepřednostní pohledávky při více než 3 exekucích | Nižší částka k výplatě pro zaměstnance |
| Exekuce na výživné i po zahájení insolvenčního řízení (u řízení zahájených po 1. listopadu 2024) | Zrychlení zasílání výživného |
| Srážky ze mzdy se aplikují od prvního dne měsíce následujícího po doručení rozhodnutí | Změna načasování srážek |
Pokud si nejste jistí, zda jsou vaše srážky prováděny správně, neváhejte se obrátit na příslušné úřady nebo právní poradce.
tags: #exekuce #změna #zaměstnavatele #postup
