Dvě zaměstnání a nemocenská dávka v České republice
Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci dočasně ztratí výdělek.
Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná.
V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů.
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy (tzv. karenční doba, tzn. nevyplácení náhrady mzdy během prvních tří pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti, byla zrušena s účinností od 1. 1. 2018).
Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění).
Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta.
Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.
Postup při uplatnění nároku na nemocenské
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenky).
V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.
Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.
ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény.
Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (uvádí se předem stanovená diagnostická značka a do pole „profese“ se vpisuje údaj „karanténa“).
Smyslem a účelem tohoto opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).
V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“.
Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14.
Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“.
Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ.
Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy karanténa trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze).
Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli.
Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ.
Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou.
Stejně tak potvrzuje její trvání.
Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.
Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši.
V takovém případě vyplní tiskopis Záznam o úrazu, popř.
Při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény je postup shodný pokud lékař použil systém eNeschopenky.
Při použití papírového tiskopisu se nárok uplatňuje tiskopisem Potvrzení o nařízení karantény, který má 5 propisovacích dílů.
Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař.
Zaměstnanci předává při nařízení karantény I. a III. díl tohoto tiskopisu.
Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu.
Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař.
OSVČ předá OSSZ III. a IV.
Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky.
S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.
O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ.
Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá.
Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena.
Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce).
V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv. plné formě).
Výpočet nemocenského
Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ.
To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost).
Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ.
Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.
Výše nemocenského činí:
- do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- od 31. dne do 60. dne 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- od 61. dne 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Výplata nemocenského
V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny.
Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).
Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci.
Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba).
Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.
Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky.
S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.
Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře.
V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence.
Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.
Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ.
Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.
Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním.
Jejich účel je odlišný.
Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek.
Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ.
Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.
Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu).
Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.
V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. nedodržování léčebného režimu) může být nemocenské kráceno nebo odejmuto.
O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ.
Nemocenská při více zaměstnáních
V případech, kdy osoba vykonává více zaměstnání, které zakládají účast na nemocenském pojištění, platí podle stávající právní úpravy zásada, že je pojištěna z každého takového zaměstnání.
Není přitom rozhodné, zda byl pojištěnec zaměstnán u jednoho či více zaměstnavatelů.
Z každého takového zaměstnání náleží při splnění stanovených podmínek nemocenské.
Podmínky nároku na dávku se posuzují v každém zaměstnání zvlášť a také výše dávky se stanoví v každém zaměstnání samostatně.
Pochopitelnou podmínkou pro uplatnění nároku na nemocenské je předložení odpovídajícího počtu dokladů o pracovní neschopnosti, a to i pokud jde o více pracovních poměrů k jedinému zaměstnavateli.
Je však nutné upozornit na to, že pojištěnec nemusí být uznán práceneschopným pro každý z pracovních poměrů, které uzavřel.
Nárok na finanční plnění během nemoci náleží pouze ze zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění.
Náhradu mzdy zašlou oba zaměstnavatelé individuálněNárok na náhradu mzdy budete mít z obou zaměstnání.
Částka náhrady mzdy z každého zaměstnání však bude odpovídat dosahované mzdě v daném zaměstnání.
Od každého zaměstnavatele tedy můžete dostávat odlišnou částku náhrady mzdy.
Důležitá je však skutečnost, že náhrada mzdy náleží pouze za hodiny, které jsou pro zaměstnance v daném období pracovní.
Rozhodné příjmy se pro účely nemocenské sčítajíNemocenskou budete sice dostávat v jedné platbě, ale výši nemocenské ovlivní příjmy od obou zaměstnavatelů.
Zjednodušeně řečeno se rozhodné příjmy pro výpočet nemocenské budou sčítat a bude se postupovat v souladu s § 20 zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno, že pokud vznikl nárok na nemocenskou z více zaměstnání, tak se stanoví denní vyměřovací základ z každého zaměstnání, ze kterého pojištěnec uplatnil nárok na výplatu nemocenského a za denní vyměřovací základ, ze kterého se bude následně nemocenská počítat, se bude považovat úhrn těchto denních vyměřovacích základů.
Ak má poistenec viacero poistení (napr. dva pracovné pomery alebo pracovný pomer a povinné poistenie SZČO), Sociálna poisťovňa najskôr posúdi samostatne nárok na nemocenskú dávku z každého z nich.
Ak poistenec nárok spĺňa z viacerých nemocenských poistení, výška jeho dávky sa potom určí zo súčtu denných vymeriavacích základov vypočítaných z hrubých príjmov dosiahnutých v príslušnom pracovno-právnom vzťahu v rozhodujúcom období.
Sociálna poisťovňa ešte upozorňuje, že pri oboch typoch dávok je určená maximálna možná suma dávky.
V roku 2019 je to pri 31-dňovom mesiaci najviac 1 069,60 eura pri dávke nemocenské, pri materskom je to 1458,50 eura a pri dávke ošetrovné je to 345,10 eura za 10 kalendárnych dní.
Tieto sumy sa menia vždy k 1. januáru kalendárneho roka, na rozdiel od dávky v nezamestnanosti, ktorá sa mení vždy k 1. júlu kalendárneho roka.
Podcast SníDANĚ s Šárkou: OSVČ a nemocenská - Máte na ni nárok?
tags: #dve #zamestnani #a #nemocenska #davka
