Podnikání jako vedlejší činnost je ideální volbou pro každého, kdo si chce přivydělat ke studiu, zaměstnání nebo třeba na mateřské. Oproti hlavní výdělečné činnosti přináší řadu výhod - platíte nižší odvody a mnohdy se Vás netýkají ani zálohy na sociální a zdravotní pojistné.

Podnikání můžete v ČR provozovat jako hlavní nebo vedlejší samostatně výdělečnou činnost (SVČ). V případě hlavní činnosti bývá podnikání dominantním zdrojem příjmů, vedlejší SVČ slouží spíše jako přivýdělek.

Zdroj: Money.cz

Jak určit, zda má podnikání charakter vedlejší živnosti?

Rozhodující není ani výše příjmů z podnikání. Pokud splňujete některou z těchto podmínek, můžete vykonávat vedlejší samostatně výdělečnou činnost, která je finančně výhodnější a také přináší méně administrativy:

• Jste zaměstnanec
• Studujete
• Jste na mateřské dovolené
• Jste v penzi

POZOR: Zaměstnanci mohou podnikat ve stejném oboru, v jakém pracují, pouze s písemným souhlasem zaměstnavatele. Státní zaměstnanci musí mít písemný souhlas zaměstnavatele bez ohledu na to, v jakém oboru chtějí podnikat.

Daňové přiznání pro OSVČ na vedlejší činnost

Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podat daňové přiznání. Povinnost každý rok odevzdat daňové přiznání se týká všech OSVČ vedlejších, jejichž roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun (pro zaměstnance platí limit 20 tisíc korun).

Způsoby výpočtu daňového základu

Máte na výběr, jestli se pro výpočet daňového základu rozhodnete uplatnit své skutečné výdaje, nebo zvolíte výdajový paušál. Kromě těchto dvou možností se můžete setkat ještě s paušální daní, kterou však jako OSVČ na vedlejší činnost nemůžete využít. Jste-li OSVČ vedlejší, nemůžete vstoupit do režimu tzv. paušální daně (resp. při přechodu do režimu paušální daně jste automaticky považováni za OSVČ hlavní a přicházíte o všechny výhody vedlejší činnosti).

Výdajový paušál

U výdajového paušálu se výdaje pro daňové účely vypočítají jako procento z Vašich příjmů. Nezáleží přitom na výši Vašich reálných výdajů. Sazby ročního výdajového paušálu jsou 30 procent, 40 procent, 60 procent a 80 procent a liší se dle vykonávané činnosti.

Skutečné výdaje

Druhou možností je uplatnění skutečných výdajů. To se vyplácí zejména v situacích, kdy Vaše reálné výdaje převyšují ty paušální (k tomu často dochází například při přeprodeji zboží).

Kdy podat daňové přiznání?

• Standardní lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena na 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období - tedy do 1. dubna.
• OSVČ mají povinnost podávat daňové přiznání elektronicky. Tato lhůta končí 1. května, ale protože je státní svátek, stačí když přiznání pošlete do 2. května 2025.
• Termín pro podání daňového přiznání se vám prodlužuje, jestliže vám ho zpracovává a podává daňový poradce registrovaný u Komory daňových poradců České republiky. V tom případě lhůta končí až 1. července.

Jak podat daňové přiznání?

Doba papírová už pomalu opouští i státní sektor a jedinou možností, jak mohou OSVČ podat DP, je elektronicky (pro OSVČ je povinné vlastnit datovou schránku a pro vlastníky datové schránky pak platí povinnost zasílat DP online). V případě, že vyplňujete daňové přiznání přes portál Moje daně, který funguje i jako průvodce a hlídač správného vyplnění, můžete ho odeslat přímo z portálu, kde se lze přihlásit do datové schránky. Pokud máte formulář vyplněný jinde, uložte ho v souboru XML a pošlete ho ze své datové schránky na příslušný finanční úřad (pozor u větších měst, ať vyberete správné pracoviště) tak, že zadáte nejprve příjemce zprávy, vyplníte předmět (DPFO24) a nezapomenete přiložit soubor.

Pokud lidé vyplňují daňové přiznání elektronicky na portále Moje Daně FS ČR, stačí zadat do formuláře jen některé údaje a výši daně za vás formulář vypočítá sám. Přesto si minimálně pro kontrolu připomeňme, jak vyplnit klasický růžový tiskopis.

Sociální a zdravotní pojištění u vedlejší činnosti

Při podnikání na vedlejší činnost máte v oblasti sociálního pojištění situaci poměrně snadnou. Účast na sociálním pojištění se Vás týká pouze v případě vyššího příjmu. Sociální pojištění u vedlejší živnosti nemusíte platit, pokud je Váš dílčí základ daně (rozdíl mezi ročními příjmy a výdaji) nižší než tzv. rozhodná částka - ta v roce 2024 činila 105 521 Kč, v roce 2025 pak platí limit 111 736 Kč. Jestliže rozhodnou částku přesáhnete, sociální pojištění musíte odvádět. V dalších letech při příjmech vyšších než rozhodná částka odvádíte měsíční zálohy v minimální výši. Minimální záloha na sociální pojištění pro vedlejší činnost v roce 2025 činí 1 496 Kč.

Na rozdíl od sociálního musíte zdravotní pojištění u vedlejší činnosti hradit vždy, a to i při nízkých výdělcích. Každoročně je také nutné u své zdravotní pojišťovny vyplnit přehled o příjmech a výdajích, ve kterém vypočítáte rozdíl mezi zaplacenými zálohami a výší pojistného, které musíte zaplatit na základě Vašeho výdělku.

Pokud podnikáte při studiu, mateřské dovolené nebo v penzi, v prvním roce podnikání zálohy neplatíte. Své pojišťovně na začátku dalšího roku podáte přehled o příjmech a výdajích a částku pojištění uhradíte jednorázově. Na základě přehledu Vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok. Jestliže podnikáte při zaměstnání a zaměstnavatel za Vás hradí minimální odvody na zdravotní pojištění, měsíční zálohy neplatíte vůbec.

Slevy na dani a daňové odpočty

Základní sazba daně z příjmu fyzických osob, tedy i OSVČ včetně freelancerů, je 15 %. Samotná daň se pak vypočítává ze základu daně. Do něho patří veškeré vaše příjmy z podnikání (případně ze zaměstnání, pokud podnikáte při zaměstnání) i další příjmy - například z pronájmu, kapitálové příjmy (podíly na zisku, úroky nebo licenční poplatky…) i ostatní příjmy, které do těchto kategorií nespadají. Základ daně určíte tak, že sečtete veškeré příjmy a následně odečtete výdaje a odečitatelné položky.

Jaký je mezi těmito pojmy rozdíl? Sleva na dani sníží výši již vypočtené daně z příjmů, odečitatelná položka snižuje základ daně (výše příjmů po odečtení nákladů).

Slevy na dani:

• Základní daňová sleva na poplatníka: Slevu na poplatníka (30 840 Kč pro rok 2024) mohou využít všichni OSVČ i v případě, že podnikali pouze část roku.
• Sleva na manžela/manželku nebo registrovaného partnera/partnerku: Ti, kteří žijí v manželství nebo registrovaném svazku v jedné domácnosti mají nárok na slevu 24 840 Kč, pokud celkové příjmy druha/družky nepřesáhly 68 000 Kč. Patří sem nemocenská či mateřská, naopak rodičovský příspěvek nebo jiné dávky státní sociální podpory se nezapočítávají. Pokud vlastní partner/ka průkaz ZTP/P, lze uplatnit slevu ve výší 49 680 Kč.
• Sleva na dítě: Nárok na slevu má vždy jen jeden z rodičů. A to pouze pokud měl za rok 2023 vlastní příjmy přesahující šestinásobek minimální mzdy (113 400 Kč). Sleva na dítě je specifická tím, že základ daně nejen může snížit na nulu, ale funguje i jako daňový bonus, který vám při splnění podmínek stát vyplatí. Slevu lze uplatnit na dítě od 18 do 26 let v případě, že prezenčně studuje nebo je dlouhodobě nemocné.
• Sleva pro invalidy: Jako invalida I. a II. stupně máte nárok na slevu na dani ve výši 2 520 Kč, při invaliditě III. stupně je sleva 5 040 Kč a při průkazu ZTP/P činí sleva 16 140 Kč.

Daňové odpočty:

• Dary: Pokud hodnota součtu všech darů na dobročinné účely přesáhne 2 % základu daně nebo bude mít minimální hodnotu 1 000 Kč, můžete si ji odečíst ze základu daně. Sem patří i darování krve (pouze bezúplatné), kterým snížíte daňový základ za každý odběr o 3 000 Kč.
• Úroky z úvěru na bydlení: Pokud jste si vzali úvěr na dům či byt ve kterém bydlíte (případně v něm bydlí vaši blízcí) a řádně ho splácíte, můžete si odečíst částku z daňového základu. Od 1. 1. 2021 lze odečíst maximálně 150 000 Kč (pro úvěry sjednané dříve platí částka 300 000 Kč).
• Platby na penzijní připojištění a životní pojištění: Myslíte během podnikání na svůj důchod? Stát na vás myslí taky. Penzijním připojištěním a dalšími produkty spoření na stáří si můžete daňový základ snížit až o 48 000 Kč. Konkrétní částka se pak odvíjí podle vašich zaslaných plateb. U penzijka lze základ daně snižovat jen u měsíčních plateb vyšších než 1 700 Kč.

Od 1. 1. 2024 už sleva na manžela či manželku půjde uplatnit jen v případě, že pečují o děti do 3 let věku.

Důležité termíny pro OSVČ vedlejší činnost

• Lhůta na podání přehledu na ČSSZ: do 2. 5. 2025 v případě, že jste DP podali ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období. Pokud jste DP odevzdali po 1. 4. 2025, je lhůta podání přehledu prodloužená do 2. 6. 2025.
• Lhůta na podání přehledu na zdravotní pojišťovně: do jednoho měsíce ode dne, ve kterém jste měli podat daňové přiznání, tedy do 2. 5. 2025.

Podnikání na vedlejší činnost je skvělým způsobem, jak si přilepšit ke studiu, zaměstnání či rodičovské dovolené. Na rozdíl od živnosti na hlavní činnost zde totiž nemusíte platit povinné minimální zálohy (s výjimkou vysokých příjmů) a odvody zaplatíte až na základě dosažených výdělků.

Už máte jasno, jak je to s daněmi, sociálním a zdravotním pojištěním u OSVČ na vedlejší činnosti. Rozhodli jste se, že se do podnikání pustíte, a potřebujete pomoci se založením živnosti?

Ať už se rozhodnete podnikat jako OSVČ hlavní nebo vedlejší, nezapomeňte se nahlásit na živnostenském úřadě. Postup je stejný jako v případě založení hlavní živnosti. Živnost se zakládá na živnostenském úřadě, který prověří, zda splňujete zákonem stanovené podmínky pro provozování vámi zvolené živnosti. Pomocí Jednotného registračního formuláře se zároveň zaregistrujete jako podnikatel i u finančního úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

Shrnutí

Podnikání na „vedlejšák“ s sebou nese řadu výhod, a to včetně nižších odvodů. Může se jednat o zajímavý přivýdělek nebo způsob, jak si vyzkoušet podnikání, aniž byste přišli o jiný stabilní zdroj příjmů.

tags: #danove #priznani #osvc #vedlejsi #cinnost #navod

Oblíbené příspěvky:

• Návod: Zrušení povinného ručení u ČSOB
• Jak správně získat souhlas se zpracováním dat?
• Práce na jeden den Jablonec
• DPP u mladistvých: Podmínky a specifika v ČR
• Výhody aplikace pro zaměstnance