Vyměřovací základ je klíčový pojem v oblasti daní a pojištění, který slouží jako základ pro výpočet různých odvodů. V následujícím článku se zaměříme na vyměřovací základ ze zaměstnání, zejména v kontextu českého právního řádu.

Definice Vyměřovacího Základu Zaměstnance

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Jinými slovy, jedná se o souhrn hrubé mzdy a dalších zdanitelných příjmů, které zaměstnanec obdržel od svého zaměstnavatele.

Pro účely stanovení vyměřovacího základu se zúčtovaným příjmem rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Principy Stanovení Vyměřovacího Základu

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je založeno na několika základních principech:

• Pojistné se platí z příjmů ze závislé činnosti ve smyslu § 6 ZDP.
• Pojistné se neplatí z příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob nebo jsou od této daně osvobozeny.
• Účast zaměstnance na zdravotním pojištění již není vázána na jeho účast na nemocenském pojištění - výjimky jsou uvedeny v ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.
• Z pohledu zdravotního pojištění se jako na zaměstnance (s příjmy ze závislé činnosti) pohlíží rovněž na osoby, kterým je zúčtována odměna z titulu činnosti v orgánu právnické osoby.
• Zaměstnáním je ve zdravotním pojištění i vyplacení odměn v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí nebo v nejrůznějších spolcích či sdruženích podle § 6 odst. 10 písm. b) ZDP.

Kdo je Považován za Zaměstnance

Pro účely zdravotního a sociálního pojištění se za zaměstnance považují různé kategorie osob, včetně:

• Zaměstnanci v pracovním poměru.
• Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti.
• Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce.
• Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci.
• Členové družstev v družstvech, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci.
• Prokuristé.
• Členové kolektivních orgánů právnické osoby.
• Osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení.
• Likvidátoři.
• Pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů.

Obecnou podmínkou pro to, aby osoba byla považována za zaměstnance pro účely pojistného na sociální pojištění, je, že jí v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmu a nejsou od této daně osvobozeny.

Příjmy Vstupující do Vyměřovacího Základu

Do vyměřovacího základu se zahrnují příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (§ 6 ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 ZDP.

Příklad: Zaměstnanec používá služební automobil i pro soukromé účely; cena tohoto automobilu byla 500 000 Kč. Podle § 6 odst. 6 písm. c) ZDP se považuje za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny automobilu, tj. částka 5 000 Kč za kalendářní měsíc, a tato částka se započítá do základu daně z příjmů fyzických osob. Pro účely pojistného na sociální pojištění se tato částka 5 000 Kč považuje za zúčtovaný příjem a proto se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění.

Příjmy, které se Nezahrnují do Vyměřovacího Základu

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:

• Náhrada škody podle zákoníku práce.
• Odstupné a další odstupné, poskytované na základě zvláštních právních předpisů.
• Věrnostní přídavek horníků.
• Odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání.
• Jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.
• Plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Příklad: Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) ZP k 31. březnu 2025. Zaměstnanec obdržel odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku. Odstupné není sice od daně z příjmu osvobozeno, avšak patří mezi vyjmenované příjmy, které se nezahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění, neboť nárok na odstupné vzniká na základě právního předpisu (zákoníku práce), a proto se z tohoto odstupného ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku nebude odvádět pojistné na sociální pojištění.

Minimální a Maximální Vyměřovací Základ

Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je stanovená minimální mzda. Od 1. 1. 2025 činí minimální mzda 19 900 Kč měsíčně.

Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (2 234 736 Kč pro rok 2025). Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok.

Výpočet Pojistného

Částku pojistného stanoví zaměstnavatel tak, že z vyměřovacího základu každého zaměstnance vypočte 13,5 % a výsledek zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru.

Sazba pojistného na sociální pojištění činí u zaměstnanců 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % důchodové pojištění. U zaměstnavatele sazba činí 24,8 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Specifické Situace

V praxi existuje řada specifických situací, které ovlivňují stanovení vyměřovacího základu. Mezi ně patří například:

• Zaměstnávání osob s nárokem na odpočet (např. osoby se zdravotním postižením).
• Souběh více zaměstnání.
• Výplata příjmů v cizí měně.
• Zúčtování příjmů po skončení zaměstnání.

Tabulka: Sazby Pojistného v České Republice (2025)

Pojistné	Sazba (Zaměstnanec)	Sazba (Zaměstnavatel)
Nemocenské pojištění	0,6 %	2,1 %
Důchodové pojištění	6,5 %	21,5 %
Státní politika zaměstnanosti	-	1,2 %
Celkem	7,1 %	24,8 %
Zdravotní pojištění	13,5 % (odvádí zaměstnavatel)	-

tags: #vyměřovací #základ #ze #zaměstnání #definice

Oblíbené příspěvky:

• Zdravotní pojištění a OSVČ
• Brigáda ve Starbucks: Reálné zkušenosti
• Možnosti podpory pro OSVČ
• Jak napsat motivační dopis
• Vzor souhlasu s kamerovým systémem