Práce v Německu je pro mnoho Čechů atraktivní možností, jak si zlepšit životní standard a získat cenné zkušenosti. Německý trh práce nabízí širokou škálu příležitostí. Kromě vyšších platů je lákadlem i lepší sociální zabezpečení a pracovní podmínky.

Občané České republiky nepotřebují pro práci v Německu pracovní povolení. Jejich zaměstnávání se řídí stejnými podmínkami jako zaměstnávání německých občanů.

Čeští občané mohou cestovat do Spolkové republiky Německo se svým cestovním pasem nebo občanským průkazem. Od 7. 1. 2013 již není nutné vydávání tzv. povolení k pobytu z cizineckého úřadu, i tak ale zůstává v platnosti ohlašovací povinnost pobytu na ohlašovnách (Meldebehörde) na radnicích v rámci bydliště.

Podle Nařízení o nahlášení ve Spolkových zemích musí být bydliště v Německu nahlášeno nejpozději do 14 dnů (zpravidla u přihlašovacího úřadu příslušného města a obce). Tato přihlašovací povinnost se vztahuje i na občany EU a cizince, kteří mají v Německu bydliště.

Občané EU/EHP nepotřebují ke svému příjezdu do Německa žádné vstupní povolení. Právo pobytu po dobu delší než tři měsíce platí, pokud je splněna jedna z následujících podmínek pobytu v druhém státě:

• jste zde zaměstnáni nebo jste samostatně výdělečně činní
• jste hledající zaměstnání - ale po půl roce je třeba prokázat, že je reálná šance práci najít
• jste studenti

Regulované a neregulované profese

Není-li vámi vybrané povolání v Německu regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Německa. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.

Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Německa stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím.

Vzájemné uznávání se uskutečňuje na základě směrnic EU o uznávání.

Pro uznávání vysokoškolského vzdělání (tzv.

Minimální mzda v Německu

V Německu se minimální mzda stanovuje jako hodinová sazba. V roce 2025 je to 12,82 €/h.

V Česku je minimální mzda uváděna jako měsíční mzda. Pro všechny případy stanovuje česká legislativa i hodinovou sazbu, pod kterou příjmy nesmí klesnout. V roce 2025 je to částka 124,40 Kč.

Rozdíl je obrovský: v Německu 12,41 €/h vs. v ČR jen 4,976 €/h. V Německu si vydělá skoro třikrát tolik.

Vyšší mzda v Německu znamená více peněz i větší jistotu. Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti, důchod i Kindergeld.

Češi často volí model „pendler“ - pracují v Německu, ale žijí v Česku. Tak mají vysoký německý plat a zároveň nižší české náklady.

Nezbytné formality a úřady

Po přistěhování do Německa za prací mají čeští občané povinnost nahlásit své německé bydliště do 14 dnů na příslušném úřadu. Pro přihlášení k pobytu potřebujete podepsané potvrzení od pronajímatele vašeho bytu - Wohnungsgeberbestätigung a pasovou fotografii. Na úřadu dostanete formulář, kam vyplníte svoje údaje.

Pokud jste v Německu ještě nepracovali, po přihlášení německého bydliště vás automaticky zaregistrují také na finančním úřadu, který vám přidělí daňové číslo (Steuer ID). Měli byste ho dostat automaticky poštou, ale pokud to trvá moc dlouho, budete muset navštívit finanční úřad.

Při nástupu do práce v Německu po vás pravděpodobně budou požadovat Steuernummer. To je staré daňové číslo, které se neustále měnilo, když se člověk přestěhoval. Pro usnadnění bylo od roku 2008 zavedeno jedinečné Steuer ID. To funguje na stejném principu jako rodné číslo v Česku, Němci ho získají hned při narození a celý život zůstává stejné.

Steuer ID musí od 1. ledna 2020 předložit při nástupu do práce také pendleři. Dříve to u nich nebylo povinné a Steuer ID získali až s prvním daňovým přiznáním.

V rámci volného pohybu pracovníků mají občané České republiky od 1. 5. 2011 právo pracovat v Německu bez pracovního povolení. V současné době tedy nepotřebujete žádné pracovní povolení, ani nemusíte splňovat speciální podmínky pro získání zaměstnání.

Před návratem do Česka se musíte od přechodného pobytu v Německu opět odhlásit. Zařídíte to na stejném úřadu, na jakém jste se přihlásili.

Pendleři

Pokud každý den dojíždíte za prací do Německa, ale bydlíte stále v České republice, musíte si vyřídit všechny náležitosti jako pendler. Pendleři se v Německu nepřihlašují k pobytu. Místo toho musíte zažádat o zamezení dvojího zdanění a zároveň o určení daňové třídy.

Jako pendler jste povinni tento formulář podávat na českém finančním úřadu každý rok v lednu, bude vás to stát 100 Kč za kolek. Formulář Žádost o projednání jako pracovník s neomezenou povinností k odvodu daně z příjmu musíte vyplnit ve třech vyhotoveních. První dvě jsou v češtině a jeden v němčině.

Tento formulář podáte na českém finančním úřadu podle místa svého bydliště. Poprvé si s sebou vezměte i pracovní smlouvu. Během několika dní vám FÚ formulář potvrdí a zašle na adresu jednou česky a jednou německy. Udělejte si kopie a ty předejte zaměstnavateli, který je předá na německém FÚ. Následně vám z německého finančního úřadu přijde potvrzení Bescheinigung für den Lohnsteuerabzug, jehož kopii předejte zaměstnavateli.

Zároveň musíte od 1. ledna 2020 zažádat na německém finančním úřadu o Steuer ID. V minulosti jste ho jako pendleři získali až s prvním daňovým přiznáním.

Zdravotně pojištěni můžete být vždy jen v jednom státě Evropské unie.

1. Pokud v Německu začnete pracovat, musíte tam být i zdravotně pojištěni.
2. Jestliže jedete do Německa práci teprve hledat, je nejlepší, když zůstanete zatím pojištěni v Česku.

Při nástupu do práce v Německu se vás zaměstnavatel zeptá, u jaké zdravotní pojišťovny (Krankenkasse) jste zaregistrováni. Svoji zdravotní pojišťovnu si můžete vybrat. Zaměstnavatel po vás při nástupu bude nejspíš vyžadovat Mitgliedsbescheinigung der Krankenversicherung - potvrzení o členství u zdravotní pojišťovny. To pochopitelně nemáte, protože jste byli doposud pojištěni v ČR.

Stačí tedy zaměstnavatele požádat, aby vás přihlásil u vámi vybrané pojišťovny, protože jste ještě v Německu nepracovali. V případě, že vás zaměstnavatel odmítne přihlásit, dojděte si na pobočku vámi vybrané pojišťovny sami a požádejte o registraci. Vezměte si s sebou pasovou fotografii a svoji pracovní smlouvu.

Pokud každý den dojíždíte za prací do Německa, ale bydlíte stále v České republice, musíte si vyřídit všechny náležitosti jako pendler. Na zdravotní pojišťovně si však můžete zažádat o status pendlera i v případě, že máte přihlášenou adresu v Německu a do Česka dojíždíte méně často, například každý víkend.

Jakmile vás zaměstnavatel přihlásí ke zdravotnímu pojištění (nejpozději s první výplatou), zažádejte si na pojišťovně o pendlera. Nejspíš budete muset vyplnit jednoduchý formulář, kde uvedete, jak často dojíždíte do Česka. Pojišťovna vám následně vystaví formulář E106/S1, se kterým přijdete na pobočku své české pojišťovny.

Po návratu z Německa se musíte opětovně přihlásit u své zdravotní pojišťovny a předložit doklad o zdravotním pojištění v Německu a jeho délce. Pro jeho vystavení pojišťovna vyžaduje potvrzení o odhlášení z německého bydliště.

Sociální pojištění a formulář PD U1

Pro zaměstnance je sociální pojištění v Německu povinné. Jakmile si vyberete zdravotní pojišťovnu, začne za vás zaměstnavatel odvádět zdravotní i sociální pojištění.

Po ukončení pracovního poměru v Německu je dobré nechat si vystavit formulář PD U1. Ten plní v podstatě funkci zápočtového listu. Formulář vám vystaví úřad práce podle vašeho bydliště (Agentur für Arbeit).

Stručný přehled kroků:

1. Do 14 dnů nahlaste svoje německé bydliště na příslušný obecní úřad nebo radnici (Meldebehörde).
2. Jako pendler si musíte po podepsání pracovní smlouvy zařídit zamezení dvojího zdanění a přiřazení daňové třídy. Potřebujete k tomu formulář Žádost o projednání jako pracovník s neomezenou povinností k odvodu daně z příjmu. Ten nejdřív potvrdí český FÚ, pak německý a vydá vám Bescheinigung für den Lohnsteuerabzug.
3. Přibližně po měsíci byste již měli obdržet Steuer ID - předejte ho co nejdříve zaměstnavateli.
4. Nejpozději s první výplatou by vás měl zaměstnavatel přihlásit ke zdravotnímu pojištění. Pokud chcete, můžete si od této chvíle vyzvednout na pobočce potvrzení o pojištění (než vám vyrobí kartičku).
5. Po návratu se ihned přihlaste ke zdravotnímu pojištění v Česku.

Mzdy v Německu

Německo patří mezi ekonomicky nejvyspělejší země světa, mzdy v národní ekonomice jsou tedy při mezinárodním srovnání rovněž jedny z nejvyšších.

Výše mzdy v Německu, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, závisí na dosaženém vzdělání, vykonávané profesi, délce praxe a místě výkonu zaměstnání.

Německo tvoří 16 spolkových zemí, přičemž v průměru jsou mzdy vyšší v Bavorsku, v Bádensku-Württembersku, v Hamburku, v Hesensku, v Porýní-Falci, v Sársku, v Brémách, v Severním Porýní-Vestfálsku a v Berlíně. Nižší mzdy jsou obecně v Durynsku, v Meklenbursku-Předním Pomořansku, v Sasku a v Dolním Sasku.

U jednotlivých profesí v textu níže máme uvedenu průměrnou hrubou mzdu v závislosti na délce praxe. Absolventi mají zpravidla nižší mzdu. Pracovní zkušenosti jsou pro zaměstnavatele velmi důležité.

Zvyšování odborné praxe výrazně ovlivňuje výši hrubé měsíční mzdy, zejména v profesích, kde hrají klíčovou roli znalosti a jejich skutečné praktické využití.

Nástupní plat činí v průměru 2 690 euro, po deseti letech praxe již 3 300 euro a po dvaceti letech praxe 3 520 euro.

V západních spolkových zemích mají účetní mzdy v průměru vyšší o 15 procent než ve východoněmeckých spolkových zemích. Nástupní plat je v průměru 2 200 euro.

Nejvyšší mzdy jsou v průměru v:

• Sársku (2 610 euro)
• Bádensku-Württembersku (2 570 euro)
• Hamburku (2 560 euro)

Pracovní podmínky pro přeshraniční pracovníky (pendlery)

Přeshraniční pracovník je osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v jiném členském státě, než je stát bydliště, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně (nařízení (ES) č. 883/2004).

Pro přeshraniční pracovníky (pendlery) zásadně platí pracovní právo země, v níž pracují. Přeshraniční pracovníci mají pracovní smlouvu uzavřenou se zaměstnavatelem v zemi zaměstnání, která musí splňovat náležitosti a podmínky stanovené právními předpisy země zaměstnání i platnými kolektivními smlouvami.

Na pracovišti mají všichni zaměstnanci rovné postavení. Státní příslušnost, národnost nebo místo bydliště nehrají v pracovním právu žádnou roli. Přeshraniční pracovníci tudíž mají na svém pracovišti stejná práva a stejné povinnosti jako tuzemští zaměstnanci.

Základem pracovního poměru je pracovní smlouva. Zaměstnavatel je povinen vyhotovit písemný zápis všech podstatných smluvních podmínek nejpozději do jednoho měsíce od sjednaného začátku pracovního poměru, podepsat ho a doručit ho zaměstnanci. Tento zápis musí obsahovat přinejmenším:

• jména (resp. názvy) a adresy smluvních stran
• den nástupu do zaměstnání (datum vzniku pracovního poměru)
• u pracovních poměrů na dobu určitou: předpokládanou délku trvání pracovního poměru
• místo výkonu práce nebo, pokud zaměstnanec nemá vykonávat práci jen na jednom určitém místě, odkaz na skutečnost, že zaměstnanec může být pověřen výkonem práce na různých místech
• stručnou charakteristiku nebo popis práce, resp. činnosti, kterou má zaměstnanec vykonávat
• složení a výši výdělku včetně příplatků, přídavků, prémií, zvláštních plateb a ostatních složek výdělku, a jejich splatnost
• sjednanou pracovní dobu
• délku trvání roční dovolené na zotavenou
• výpovědní doby pro rozvázání pracovního poměru
• obecně formulovaný odkaz na kolektivní smlouvy, podnikové nebo služební dohody, které se na daný pracovní poměr vztahují a uplatňují

Zkušební doba může trvat nejdéle 6 měsíců od vzniku pracovního poměru. Ve zkušební době platí zákonná výpovědní doba v trvání 2 týdnů, pokud nebyla smluvně sjednána jiná výpovědní doba.

Omezení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou je přípustné, pokud pro to existuje opodstatněný věcný důvod.

Výši mzdy nebo platu upravují kolektivní smlouvy nebo se sjednává individuálně se zaměstnavatelem. Platí to také pro mimořádné platby, jako je např. 13. měsíční mzda nebo plat.

V Německu existují závazné minimální mzdy stanovující nejnižší přípustnou úroveň mzdy vyplácené zaměstnavatelem.

Srovnání minimální mzdy v Německu a v Česku.

Existuje zákonná minimální mzda ve výši 9,82 EUR za odpracovanou hodinu. K 1. 7. 2022 se zvýší na 10,45 EUR. K 1. 10. 2022 se zvýší na 12 EUR.

Pro určité činnosti platí specifické odvětvové minimální mzdy sjednané v kolektivních smlouvách, které jsou vyšší než zákonná minimální mzda. Kolektivní smlouvy, v nichž je sjednaná úroveň odměňování nižší než zákonná minimální mzda, jsou nepřípustné.

Minimální mzda platí za každou odpracovanou hodinu, tj. i v případě, když je výše výdělku stanovena na základě odvedeného výkonu.

V Německu je maximální denní pracovní doba upravena zákonem: Délka denní pracovní doby zaměstnanců nesmí překročit 8 hodin (což odpovídá 48 hodinám týdně), avšak může být prodloužena až na 10 hodin, pokud ve vyrovnávacím období 6 měsíců nebo 24 týdnů nebude překročena průměrná denní pracovní doba v trvání 8 hodin.

Při denní pracovní době v rozmezí 6 až 9 hodin mají zaměstnanci nárok na přestávku v práci v trvání 30 minut denně, při pracovní době delší než 9 hodin tento nárok činí 45 minut za den. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

Zaměstnanec pracující v pracovním poměru trvajícím déle než 6 měsíců může požadovat zkrácení pracovní doby sjednané ve smlouvě. Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu, pokud tomu nebrání provozní důvody. Platí to však pouze pro podniky s více než 15 zaměstnanci.

Práce na směny a příplatky

Práce na směny znamená, že zaměstnanci nepracují jen v rámci běžné denní pracovní doby, ale i v odpoledních či nočních hodinách nebo o víkendech a svátcích. V Německu v zásadě existují dvě podoby směnného provozu:

• Kontinuální směnný provoz - pracuje se sedm dní v týdnu včetně svátků
• Diskontinuální směnný provoz - pracuje se jen ve všední dny, pracovní doba zasahuje i do večerních či nočních hodin

Příplatek za práci na směny se v Německu nazývá Schichtzulage a představuje finanční kompenzaci pro zaměstnance, kteří pracují na směny, tedy v různém časovém období mimo standardní pracovní dobu.

Všechny příplatky za směnnost v Německu upravuje zákon o pracovní době, tedy Arbeitszeitgesetz, případně dále i kolektivní či pracovní smlouvy. Ty ale můžou přiznat příplatky jen vyšší než stanovuje zákon, nikoliv nižší nebo žádné.

Příplatek za noční směny v Německu (Nachtzuschlag) - zákon stanoví minimum 25 % hodinové mzdy, zaměstnavatelé ale můžou dávat víc podle kolektivní smlouvy.

Příplatek za práci o víkendu nebo ve svátek v Německu - nevychází automaticky ze zákona, ale často bývá sjednán smluvně, obvykle kolem 50 %.

Příplatek za směnný provoz (Schichtzulage) - střídání směn v různých částech dne jsou pro organismus zvlášť zatěžující, proto zaměstnancům náleží další příplatky.

Německý zákon také rozlišuje, zda pracujete v kontinuálním nebo diskontinuálním směnném provozu. Pokud tedy pracujete v provozu, který jede nepřetržitě od pondělí do neděle i ve svátky, například ve zdravotnictví, náleží vám vyšší příplatek za směnný provoz než zaměstnancům v třísměnném provozu od pondělí do pátku.

Práce na směny představuje zdravotní riziko.

Hledání práce v Německu

Chcete-li najít práci v této zemi, nasměrujte vaše první kroky na pracovní portály. Nezapomeňte se ptát na platové podmínky, náklady, ubytování a zkušenosti s konkrétními pracovními pozicemi.

Zaměstnavatelé a firmy často zveřejňují nabídky přímo na renomovaných slovenských i českých pracovních portálech. Můžete hledat také přímo na německých portálech.

Vyhledávat můžete také přímo na Spolkové agentuře pro práci (obdoba našich úřadů práce), kde jsou pracovní nabídky přehledně seřazeny podle odvětví - Bundesagentur für Arbeit.

Německá ekonomika rok od roku roste, což znamená i zvyšující se počet pracovních míst. Ročně jich přibudou desetitisíce. Problémem však je, že tamní populace stárne a obyvatelé v produktivním věku nedokážou uspokojit poptávku ze strany zaměstnavatelů.To znamená, že často nabízejí práci i cizincům, včetně Slováků a Čechů.

Týká se to zejména těchto profesí: IT pracovníci, gastro pracovníci, pečovatelky, operátoři výroby, stavebníci, řidiči a závozníci.

Vrácení daní z Německa

Pokud si v této zemi najdete práci na zaměstnanecký poměr, nezapomeňte po skončení kalendářního roku žádat o vrácení daní z Německa. Žádat můžete dokonce až za 4 roky zpětně.

tags: #brigáda #v #německu #platové #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Vše o pracovním posudku
• Kategorie firem podle velikosti
• Oznámení o ukončení OSVČ pro VZP
• Podmínky pro výpověď s dvouměsíční lhůtou
• Jak sepsat petici pro zaměstnance