Pracovní neschopnost vzniká, pokud je člověk lékařem dočasně uznán neschopen výkonu své práce ze zdravotních důvodů. Lékař předpokládá, že pracovní schopnost bude u daného člověka v dohledné době obnovena. Pokud jste zaměstnanec, řešíte pracovní neschopnost se svým zaměstnavatelem.

Pracovní neschopnost začíná dnem, kdy lékař nemocnému vystaví tzv. eNeschopenku, vystavení lékař a elektronicky ji bude sdílet s OSSZ. Pracovní neschopnost je lékařem také ukončena, a to vystavením tzv. Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

Informace o pracovní neschopnosti pojištěnce jsou v systému eNeschopenky odeslány elektronicky zaměstnavateli i příslušné OSSZ. Původní papírové neschopenky byly v roce 2020 nahrazeny elektronickými eNeschopenkami. Elektronická komunikace výrazně zjednodušuje a zrychluje celý proces. Pacient nemusí předávat žádné doklady zaměstnavateli. Náhrada mzdy i nemocenská mu začnou chodit automaticky.

Jak postup s elektronickou neschopenkou vypadá?

• Při vyplňování eNeschopenky zadá lékař do systému rodné číslo pacienta. Zobrazí se mu pacientovy osobní údaje z registru ČSSZ a seznam jeho aktuálních zaměstnavatelů.
• Lékař připojí stanovenou diagnózu, datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti a další požadované údaje.
• Hlášení s těmito informacemi následně odešle příslušné OSSZ, a to nejpozději během prvního pracovního dne po dni, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla.
• Pacient od lékaře (v tištěné podobě) obdrží Průkaz práce neschopného pojištěnce, ve kterém jsou uvedeny mimo jiné termíny kontrol a povolené vycházky. Průkaz slouží pro případné kontroly ze strany OSSZ.
• Informace o pracovní neschopnosti se díky eNeschopence dostávají také k zaměstnavateli, který k nim má přístup po přihlášení do ePortálu ČSSZ. Zaměstnavatel si u neschopenek svých zaměstnanců může nastavit automatické notifikace.

Zaměstnanec má nárok jak na náhradu mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, tak na nemocenskou od 15. dne. Pokud jste OSVČ a účastníte se nemocenského pojištění minimálně 3 měsíce před datem vzniku dočasné pracovní neschopnosti, máte od 15. dne nemoci nárok na nemocenskou.

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost).

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

• do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
• od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a
• od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Od 1. pracovního dne vzniku pracovní neschopnosti do 14. dne náleží zaměstnanci náhrada mzdy. Od 15. kalendářního dne do konce pracovní neschopnosti nebo max. 380 dní od vzniku pracovní neschopnosti náleží nemocnému nemocenské, které vyplácí OSSZ. Výše nemocenské je odvislá od délky trvání pracovní neschopnosti.

Ze zákona je možné nemocenskou pobírat pouze během podpůrčí doby, která trvá nejdéle 380 kalendářních dní ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Při dlouhodobých zdravotních problémech je nutné si požádat o invalidní důchod. Pro příjemce starobního nebo invalidního důchodu (pro invaliditu třetího stupně) je maximální podpůrčí doba zkrácena na 70 kalendářních dnů, avšak ne déle než do dne, kdy končí jejich pojištěná činnost (např. zaměstnání).

Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou můžete pobírat nemocenské dávky, je stanovena na maximálně 380 dní. Pokud však i po uplynutí podpůrčí doby vaše problémy přetrvávají, můžete si podat žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. K žádosti budete potřebovat potvrzení od lékaře na základě kterého vám bude nebo nebude podpůrčí doba prodloužená. Další možností je podat žádost o invalidní důchod.

Dočasná pracovní neschopnost začíná platit v den, kdy byla ošetřujícím lékařem zjištěna. O vystavení neschopenky lze ale požádat i zpětně - například když je váš lékař na dovolené a vy ho nemůžete navštívit okamžitě. Lékař může neschopenku napsat až 3 dny zpětně. Záleží ale jen na jeho posouzení, zda tak učiní.

Zaměstnanec musí o dočasné pracovní neschopnosti informovat svého zaměstnavatele. Zákon nestanovuje žádnou konkrétní lhůtu. K informování by ale mělo dojít bez zbytečných průtahů, ideálně hned po vystavení neschopenky.

Během doby, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, nesmí vykonávat činnost, ze které měl příjem. Nemocný je povinen dodržovat předepsaný léčebný režim, včetně doby povolených vycházek. Vycházky určuje ošetřující lékař s ohledem na váš zdravotní stav. Maximální doba vycházek činí 6 hodin denně, a jsou individuálně určeny lékařem - jak jejich délka, tak časové rozmezí (např. od 8 do 11 hodin dopoledne a od 15 do 18 hodin odpoledne). Dodržování vycházek podléhá kontrole a kontrolním orgánem je ten, kdo peníze vyplácí. Tedy prvních 14 dní kontroluje dodržování vycházek zaměstnavatel, od 15. dne Česká správa sociálního zabezpečení.

Kontrola probíhá tak, že vás osobně navštíví kontrolor v místě pobytu, který uvádíte na neschopence. Kontrola se nevztahuje jen na pracovní dobu, může proběhnout kdykoliv - o víkendu, v den státního svátku nebo v pozdních večerních hodinách. Kontroloři samozřejmě za běžných okolností respektují noční klid. Pokud ale mají indicie, že je režim porušován, mohou kontrolu provést klidně uprostřed noci. Kontrola může probíhat opakovaně.

Pokud vás kontroloři na adrese nezastihnou, budete písemně vyzváni ke kontaktování příslušné OSSZ, které musíte vysvětlit svoji nepřítomnost v době kontroly. Nejste-li schopni poskytnout adekvátní vysvětlení (například potvrzení o návštěvě lékaře), zahájí s vámi OSSZ správní řízení. To může vyústit:

• v krácení nemocenské,
• její odebrání,
• při hrubém porušení režimu (neschválený odjezd na zahraniční dovolenou) i ve vysokou pokutu.

U kontrol ze strany zaměstnavatele dochází ke krácení či neposkytnutí náhrady mzdy.

Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukční hranice k 1. 1. 2024 činí:

• 1. redukční hranice 1 466 Kč
• 2. redukční hranice 2 199 Kč
• 3. redukční hranice 4 397 Kč

Nemocenské náleží rovněž osobě po skončení pojištění, pokud ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši, bez ohledu na to, zda má rodinné příslušníky. Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si dočasnou pracovní neschopnost přivodil úmyslně.

O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena.

Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.

Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu).

V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. nedodržování léčebného režimu), může být nemocenské kráceno nebo odejmuto.

O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ.

Pravidla nemocenské a náhrady mzdy se u pracovního poměru na dobu určitou nijak neliší. Specifika však nastávají v situaci, kdy jste na nemocenské a blíží se vám konec smlouvy. Zaměstnavatel nemá povinnost vám v případě vaší dočasné pracovní neschopnosti smlouvu prodloužit. To znamená, že váš pracovní poměr skončí, kdy má.

Nemocenská je finanční podpora pro osoby, které se ocitnou v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu. Na nemocenské dávky mají nárok jak zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud platí nemocenské pojištění. V prvních 14 dnech nemoci dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele, následně od 15. dne vám jsou vypláceny nemocenské dávky, a to za každý kalendářní den. Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou máte nárok na nemocenské dávky, trvá maximálně 380 kalendářních dnů, ale v případě potřeby ji lze prodloužit.

Karenční lhůta byla u nemocenské zrušena, takže nárok na náhradu mzdy vzniká hned od prvního dne pracovní neschopnosti. Pokud vám nemocenské dávky nepřijdou, nebo máte otázky ohledně prodloužení podpůrčí doby, je nutné kontaktovat OSSZ.

Jak neschopenka ovlivní plat?

Po dobu pracovní neschopnosti vám zaměstnavatel prvních 14 dnů platí náhradu mzdy (u státních zaměstnanců plat). Vyplácí se za pracovní dny a svátky, které na pracovní dny připadají.

Pro samotný výpočet náhrady mzdy je rozhodujícím údajem průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí, který se při výpočtu redukuje. Pro rok 2025 se redukční hranice mírně zvýšily. Lidé s vysokými příjmy mají výpočet denní náhrady mzdy za nemoc o desetikoruny výhodnější než v roce 2024.

Rozhodný příjem se určí z:

• První redukční hranice činí 271,60 Kč a započítává se z 90 %,
• Druhá redukční hranice činí 407,40 Kč a započítává se z 60 %,
• Třetí redukční hranice činí 814,80 Kč a započítává se z 30 %.

Výsledná hodinová náhrady mzdy za nemoc je potom 60 % z takto redukovaného denního průměrného hodinového výdělku.

Pokud je pracovní neschopnost delší než 14 dnů, vzniká vám nárok na nemocenskou. Tu již nevyplácí zaměstnavatel, ale Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nemocenská je na rozdíl od náhrady mzdy vyplácena i za víkendy a svátky. Počítá se z redukovaného denního vyměřovacího základu. Její výši si můžete ověřit v kalkulačce nemocenské pro rok 2025.

Pro přesný výpočet použijte naše kalkulačky:

• Kalkulačka: Náhrada mzdy 2025
• Kalkulačka: Nemocenská 2025

Níže je uvedena tabulka pro výpočet náhrady mzdy za nemoc za 40 hodin u hodinové mzdy ve výši 350 Kč.

Text	Částka
Průměrný hodinový výdělek	350 Kč
Zápočet z první redukční hranice	244,44 Kč
Zápočet ze druhé redukční hranice	47,04 Kč
Zápočet ze třetí redukční hranice	0 Kč
Hodinový výdělek po redukci	291,48 Kč
Náhrada mzdy za nemoc za jednu hodinu (60%)	174,8880 Kč
Náhrada mzdy za nemoc za 40 hodin	6 996 Kč

Neschopenka a OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nárok na náhradu mzdy nemají. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti jsou tedy odkázány na vlastní úspory. Pokud se OSVČ rozhodnou dobrovolně platit nemocenské pojištění, vzniká jim od 15. dne na neschopence nárok na nemocenskou.

Postup u lékaře se u OSVČ neliší. Lékař pacientovi vystaví Průkaz práce neschopného pojištěnce a podklady pro nárok na nemocenskou odešle ČSSZ. OSVČ se tak nemusí o nic starat.

Neschopenka ve výpovědní lhůtě

Zastihlo vás onemocnění ve výpovědní lhůtě? Pokud pracovní neschopnost končí před nebo k datu ukončení pracovního poměru, žádné komplikace vás nečekají. Jiná situace nastává, když vám neschopenka přesahuje plánovaný konec v práci. V těchto případech se výpovědní lhůta prodlužuje o dny strávené v pracovní neschopnosti.

K prodloužení lhůty dochází jen u výpovědí ze strany zaměstnavatele. Svému zaměstnavateli ale můžete sdělit, že na prodloužení doby netrváte.

Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď.

Výjimky, kdy může zaměstnavatel dát zaměstnanci okamžitou výpověď i během neschopenky:

• Pokud jste zvlášť hrubým způsobem porušili vaše pracovní povinnosti (například pokud přijdete do práce opilí nebo si z práce odnesete něco, co vám nepatří).
• Došlo k porušení pravidel nemocenské.

Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit.

Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské.

tags: #jak #dlouho #pracovat #nárok #na #nemocenskou

Oblíbené příspěvky:

• Osobní dotazník: Důležité informace
• Klíčové aspekty mzdového účetnictví
• Zaměstnanecké Benefity ČR
• Vzor souhlasu s kamerovým systémem
• Deadline pro Přehled OSVČ