Náklady zaměstnavatele na mzdu: Co to je a co všechno zahrnuje?

Základní mzdovou položkou pro zaměstnavatele jsou mzdové náklady, pro zaměstnance je to částka obdržená na účet, tedy čistá mzda. Každý zaměstnanec zná ten moment: těší se na výplatu, ale když přijde, částka na účtu je znatelně nižší než ta, kterou má uvedenou ve smlouvě. Proč? Důvodem jsou zákonné odvody za zaměstnance, které se automaticky strhávají z každé mzdy. K tomu se přidávají i odvody zaměstnavatele, které sice zaměstnanec přímo nevidí, ale mají velký vliv na celkové mzdové náklady firmy.

Jako zaměstnanec určitě víte, kolik peněz dostanete na účet - vaši čistou mzdu. Pravděpodobně znáte i svou hrubou mzdu, tedy částku, kterou máte uvedenou ve smlouvě. Ale kolik za vás vlastně celkově platí váš zaměstnavatel? Věděli jste, že tato částka může být až o 30-50 % vyšší než vaše hrubá mzda?

V Česku činí průměrné mzdové náklady necelých 59 tisíc korun a průměrná čistá mzda necelých 35 tisíc korun. Každá tisícikoruna poslaná na účet zaměstnance stojí zaměstnavatele v ČR skoro 1700 Kč. Na každou tisícikorunu, kterou obdrží zaměstnanec na svůj bankovní účet, musí jeho zaměstnavatel vynaložit 1689 Kč ((58 872 Kč : 34 866 Kč) × 1000).

Možná jste to ve svém první zaměstnání také zažili - zklamání poté, co jste v pracovní smlouvě viděli u mzdy krásné číslo, ale na účet vám přišla znatelně nižší částka. Základem všeho je totiž takzvaná hrubá mzda. Tedy ta, která je uvedená právě v pracovní smlouvě.

Zaměstnanec má smlouvou, mzdovým výměrem atp. stanovenu odměnu za odváděnou práci. Tato stanovená odměna tvoří tzv. hrubou mzdu; není disponibilním příjmem zaměstnance, neboť se z ní nejprve odvádí povinné zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů (formou zálohy) a až zbytek po odečtení těchto povinných plateb tvoří čistou mzdu.

Vaše hrubá mzda zahrnuje základní plat, osobní ohodnocení, prémie, příplatky za práci přesčas nebo o víkendu a případné odměny. Z této částky se ovšem odvádí daně a pojištění.

Co ovlivňuje výši mzdy?

Mzda je finanční odměna, kterou získáváte (od zaměstnavatele) za práci v pracovním poměru. Mzdu dostáváte pravidelně (zpravidla jednou měsíčně) v pevně stanoveném výplatním termínu - den, na který se určitě vždycky těšíte. Mzdu budete dostávat jako zaměstnanec v soukromém sektoru (prodavačky, skladníci, marketingoví ředitelé, pracovníci zákaznických center,...). Její výše se může odvíjet od vašich zkušeností, schopností, namáhavosti práce nebo zodpovědnosti, kterou v dané práci máte. Stát každoročně výši minimální mzdy reviduje.

Druhy mezd:

Časová - výše mzdy závisí na odpracovaném času (např. hodinová mzda).
Úkolová - výše mzdy závisí na splnění úkolů, které jsou zaměstnanci uloženy (např. počet vyrobených kusů).
Kombinovaná - libovolná kombinace výše uvedených mezd (např. základní mzda + prémie za splnění úkolu).

Hlavním faktorem k určení toho, jestli budete jako zaměstnanec pobírat mzdu, nebo plat, je to, v jakém sektoru pracujete. Z toho vyplývá, že plat je odměna pro zaměstnance ve veřejném sektoru - plat dostáváte, pokud jste zaměstnanci státu, krajů, obcí, apod. (vojáci, hasiči, lékaři, učitelé, úředníci, politici, ...). Při výpočtu platu se (na rozdíl od mzdy) musí zohledňovat platové tabulky, které stanovují, do jaké platové třídy a stupně zaměstnanci spadají.

Složky mzdy a odvody

Výčet jednotlivých složek mzdy dává dohromady tzv. výplatní pásku. Začneme výpočtem samotné daně z příjmu - po vypočtení 15% zálohy na daň od výsledku odečtete slevy na dani (sleva na poplatníka, sleva na dítě, ...). Vyjde vám výsledná daň, se kterou počítáte dále.

Po odečtení povinných odvodů může zaměstnavatel z čisté mzdy případně provádět ještě další srážky - vždy musí probíhat na základě dohody nebo soudního nařízení. Jedná se například o srážky v podobě náhrady za škodu na majetku zaměstnavatele, soudem nařízené exekuce, atd.

Zaměstnavatel vám ze mzdy může strhnout zákonné odvody, tedy sociální pojištění (6,5 %), zdravotní pojištění (4,5 %) a daň z příjmů (15 % nebo 23 % u vyšších příjmů), přičemž na výši daně mají vliv i daňové slevy (např. na poplatníka, děti či studium). Kromě těchto povinných srážek může zaměstnavatel z vaší mzdy srážet i částky na základě soudních rozhodnutí - typicky při exekuci nebo insolvenci, kdy musí zůstat tzv. nezabavitelná částka (v roce 2025 činí základ 13 638 Kč, zvyšuje se podle počtu vyživovaných osob). Navíc se mohou ze mzdy strhávat i dobrovolné srážky, například příspěvky na spoření, stravování či odbory.

Důležité je také vědět, že kromě srážek z vaší mzdy odvádí zaměstnavatel státu další částky (24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění), což výrazně navyšuje celkové mzdové náklady firmy.

Co všechno platí zaměstnavatel?

Zajímá vás, kolik stojí zaměstnanec? Jednoduše řečeno, pokud jste zaměstnavatel a vyplácíte mzdy, ve skutečnosti vás bude každý zaměstnanec stát víc peněz, než kolik jemu pak reálně přistane na účtu. Jako zaměstnavatel musíte totiž myslet na to, že kromě hrubé mzdy musíte navíc za každého zaměstnance platit sociální a zdravotní pojištění i vy.

Zaměstnavatel platí z hrubé mzdy svého zaměstnance další povinné odvody, které se zaměstnanci nestrhávají ze mzdy, ale přesto zvyšují náklady firmy. Tento rozdíl je pro podnikatele zásadní, stejně tak je potřeba brát ho v úvahu při porovnávání nákladů na zaměstnance. Protože ačkoliv zaměstnanec dostane na účet „jen“ 28 470 Kč, firma za něj zaplatí skoro 47 tisíc Kč.

Sociální pojištění: Na váš důchod, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přispívá zaměstnavatel 24,8 % z vaší hrubé mzdy.

K hrubé mzdě tak musíte připočítat náklady na dovolenou (o dovolené platíte zaměstnanci mzdu, i když se nepodílí na tržbách) podobně, jako v nemoci. K tomu všemu je potřeba počítat nějaké riziko - například situace, kdy nejsou zakázky a zaměstnanec má náhradní práci, pokud vůbec. Práce zaměstnance by měla přinést nějaký drobný zisk firmě.

Dále je položka největší, a tou jsou daně a odvody. V prvé řadě DPH, které si u zaměstnance jako firma neodečtete na vstupu. Pak sociální (24.8 + 6.5 %), zdravotní (9 + 4.5 %) a nemocenské pojištění (0.6 %), to je druhá největší položka.

Kalkulačka níže obsahuje jen částky přímo související s danou mzdou, přepočtené na jednoho zaměstnance.

Nejméně potom vynaloží za každé euro zaměstnance s průměrnou mzdou na jeho účet zaměstnavatelé na Kypru (1,35 €), na Maltě (1,41 €), v Irsku (1,47 €), v Bulharsku (1,54 €), v Dánsku (1,55 €), v Estonsku (1,56 €), v Litvě (1,56 €), v Chorvatsku (1,56 €), v Polsku (1,64 €), ve Slovinsku (1,66 €), v Řecku (1,66 €) a ve Španělsku (1,66 €).

Výplatní páska

Výplatní lístek, výplatní páska, výplatnice, co to je a co z toho vyčtete? Zaměstnavatel má povinnost svým zaměstnancům každý měsíc vystavit výplatní pásku - takové shrnutí odpracovaného měsíce. Výplatní páskou poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci informace o výši mzdy, odpracovaných hodinách, ale třeba také o tom, kolik dnů dovolené vyčerpal, jaké jsou odvody, atd.

Nevíte, co je co a jak se v takové výplatnici vlastně vyznat? Uděláme vám v tom jednou pro vždy pořádek a vysvětlíme vám jednotlivé pojmy, které se na výplatní pásce mohou objevit.

Průměrná mzda v ČR

Podle údajů Českého statistického úřadu byla v roce 2023 průměrná mzda 43 341 Kč. Průměrná mzda je číslo, které dostanete, když součet mezd všech zaměstnanců vydělíte jejich celkovým počtem. Na průměrnou mzdu tak až dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. A jak se výše průměrné mzdy měnila v minulých letech?

Možnosti úpravy mezd

Možnosti úpravy mezd jednotlivých zaměstnanců závisí především na způsobu jejich nastavení. Zásadní rozdíl spočívá zejména ve způsobu uzavření pracovního vztahu a změny způsobu sjednání mzdy. Konkrétně tedy, pokud chce zaměstnavatel měnit výši mzdy zaměstnanci, který má mzdu určenou v pracovní smlouvě, musí to být vždy po vzájemné dohodě. Pokud zaměstnavatel používá vnitřní předpis a chce-li měnit skupině zaměstnanců výši mzdy, vydá pouze nový vnitřní předpis v souladu s § 305 zákoníku práce.

Nejjednodušší a také nejčastěji používaný typ je mzdový výměr. Důvod jeho popularity spočívá zejména v jednoduchosti změny výše mzdy zaměstnanci. Při posuzování jednotlivých typů nastavení mezd je třeba dát si pozor, do jakého typu smlouva opravdu spadá. Například i mzdový výměr, který je však součástí (přílohou) pracovní smlouvy, je možné měnit pouze dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem, a nikoliv již jednostranně.

V rámci jedné společnosti může existovat více typů nastavení mezd, např. u některých zaměstnanců je mzda sjednaná ve smlouvě a u některých určena mzdovým výměrem.

Mzdu nelze snížit pod minimální mzdu (pro rok 2020: 14.600 Kč měsíčně či 87,30 Kč za hodinu). Dále pozor na zaručenou mzdu, která je rozdělena do 8 skupin podle obtížnosti práce dle nařízení vlády 567/2006 Sb.

Další, na co by si měli zaměstnavatelé dát pozor při snižování mezd, je zákaz diskriminace. Je nezbytné si hlídat, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty bude zaměstnavatel hradit zaměstnancům stejnou mzdu. Možné odchylky musí být zdůvodněny např. vzděláním, praktickými zkušenostmi daného zaměstnance, vyšší výkonností apod.

Pro názornost uvádíme příklad: Dva zaměstnanci na obchodním oddělení mají rozdílnou mzdu, je to však zdůvodněno tak, že jeden z nich ovládá tři cizí jazyky, které používá a má deset let praxe, zatímco ten druhý pouze dva jazyky a pět let praxe, nejedná se tedy o diskriminaci.

Zaměstnavatelé se nyní často dostávají do situace, kdy pro své zaměstnance nemají dostatek práce, ale mzdu musí zaměstnanci dle zákoníku práce hradit v plné výši. Snížit úvazek zaměstnanci lze však pouze dohodou a zaměstnavatel tak k tomuto řešení nemůže přistoupit jednostranně. Za předpokladu, že tak učiní, má zaměstnanec právo na 100 % výdělku, a to z důvodů překážek na straně zaměstnavatele.

Nejjednodušší a nejefektivnější způsob je vždy dohoda se zaměstnancem, například na placeném či neplaceném volnu apod. V případě, že se zaměstnanec nechce dohodnout, pro zaměstnavatele je možné řešení postupovat podle § 209 zákoníku práce (splňuje-li zákonné předpoklady). Nemůže-li zaměstnavatel zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby (40 hodin), a to z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo poptávky po jeho službách, lze náhradu mzdy za tento čas snížit až na úroveň 60 % průměrného výdělku místo 100 %, a to vnitřním předpisem, nebo dohodou s odborovou organizací, jestliže u zaměstnavatele působí. Typickým příkladem je situace, kdy zaměstnanci vyrábějí méně výrobků z důvodu poklesu zakázek a proto pracují např. pouze 35 hodin týdně.

Krajním případem dosažení úspor je ukončení pracovního poměru. K tomuto způsobu by měli zaměstnavatelé přistoupit až poté, co výše uvedené postupy nedostačují pro zachování prosperity společnosti.

OSVČ vs. Zaměstnanec

Náklady na odměňování zaměstnanců v pracovním poměru jsou relativně vysoké. Aby zaměstnanec dosáhl na čistou mzdu například ve výši 20 tisíc korun, musí mu zaměstnavatel na hrubé mzdě vyplatit přibližně o pět tisíc korun více. K tomu je třeba připočíst další zákonné odvody (zdravotní a sociální pojištění), které zaměstnavatel platí nad rámec hrubé mzdy.

Pokud by si zaměstnavatel totožnou osobu najal jako živnostníka, tedy jako OSVČ (osobu samostatně výdělečně činnou), nebude za ni muset hradit žádné odvody státu a i čistý příjem dané osoby se zvýší. OSVČ také musí sami řešit daňové přiznání a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Z pozice zaměstnavatele je proto velmi výhodné udělat ze zaměstnance OSVČ. Zákon však takovou změnu ne vždy povoluje. V takovém případě tedy uzavření pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bude nutností.

Co se rozumí pod závislou prací? Mělo by jít o takovou práci, kde je zaměstnanec pod pravidelnou kontrolou zaměstnavatele, který mu dává konkrétní pokyny, jak by měl danou práci vykonávat. V reálném životě je velmi těžké posoudit, zda konkrétní činnost pod definici závislé práce spadá, nebo ne.

I kdyby tato změna byla legální, je třeba vzít v potaz rizika, která z ní vyplývají: zejména, že vám zaměstnavatel jednoho dne přestane dávat zakázky a vy se tak ocitnete bez práce, aniž byste měli právo na výpovědní dobu a odstupné.

tags: #naklady #zamestnavatele #na #mzdu #co #to