Zvýšení platu sociálních pracovníků: Důvody a argumenty
Vytrvalý tlak představitelů Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR na růst platových tarifů se odehrává prakticky každý rok. Jaké jsou hlavní argumenty odborářů pro zvýšení platových tarifů?
Důvody pro zvýšení platů
Prvním důvodem je rozevírání nůžek mezi inflací a růstem mezd a platů. Kvůli tomu dochází v posledních letech k výraznému poklesu reálných příjmů zaměstnanců.
I přes výrazné úspěchy odborového svazu při prosazování navyšování platů a mezd ve zdravotnictví i sociálních službách došlo v porovnání s rokem 2021 k výraznému poklesu reálných příjmů. Přišly roky s dramaticky rostoucí inflací a výsledkem byl ještě výraznější reálný pokles platů.
Od prvního ledna letošního roku máme v účinnosti konsolidační balíček, jehož efektem je též pokles reálných platů zaměstnanců z důvodu zvýšené platby nemocenského pojištění a snížení základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb. V kombinaci s letošní inflací, kterou Ministerstvo financí odhaduje ve výši 3,1 %, pak lze očekávat pro rok 2024 reálný pokles platů zdravotnických pracovníků vůči roku 2021 ve výši 13,6 %, u sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách očekáváme pokles dokonce ve výši 22 %.
Druhým důvodem pro výrazné navýšení platových tarifů je skutečnost, s jakou rychlostí a intenzitou se zvyšuje počet platových tarifů, jejichž výše se pohybuje pod úrovní minimální mzdy, případně pod nejnižší úrovní zaručené mzdy.
Ještě v roce 2020 počet platových tarifů pod úrovní minimální mzdy, případně nejnižší úrovní zaručené mzdy nepřekročil číslo 30. Z důvodu pomalého růstu výše platových tarifů a trvalého zvyšování minimální mzdy došlo k efektu, že počet platových tarifů pod úrovní minimální nebo zaručené mzdy začal prudce narůstat. Zprvu byl nárůst nepatrný, nicméně v roce 2023 jich bylo již zhruba 50 a pro rok 2024 se očekává nárůst na necelých sto.
Výše platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců je již dlouhodobě velmi nízká. Nízká úroveň platových tarifů a následně platů způsobuje nekonkurenceschopnost veřejné sféry na trhu práce, kdy mzdy zaměstnanců v soukromé sféře vykonávajících obdobné nebo podobné práce jako zaměstnanci sféry veřejné jsou výrazně vyšší než platy zaměstnanců ve veřejné sféře.
V důsledku toho nejsou zaměstnavatelé ve veřejné sféře schopni obsadit volná pracovní a služební místa, jelikož se do výběrových řízení nehlásí uchazeči a rovněž není možné se soukromou sférou „soupeřit“ o kvalitní uchazeče. Případně jsou zaměstnavatelé ve veřejné sféře nuceni využívat výjimek umožňujících přijetí uchazečů, kteří pro dané pozice nesplňují požadované kvalifikační předpoklady což může negativně ovlivňovat kvalitu výkonu veřejné správy a služeb a státní služby a českou veřejnou správu to postupně vzdaluje standardům výkonu veřejné služby ve vyspělých evropských státech.
Současná nedostatečná výše platových tarifů rovněž zvyšuje tlak jednotlivých skupin zaměstnanců na prosazení výjimek pro určité skupiny zaměstnanců do jinak jednotného platového systému, tedy tlak na vytvoření dalších stupnic platových tarifů, na zvyšování platových tříd jednotlivých prací bez ohledu na skutečnou náročnost vykonávané práce (danou složitostí, odpovědností a namáhavostí práce), na zavedení nových specifických složek platu ve formě příplatků, na zakotvení nových prací do stávajících příplatků, především vytváření nových titulů pro poskytování zvláštního příplatku, a na valorizaci výše stávajících příplatků.
Dalším problémem je neopodstatněné množství stupnic platových tarifů, které přispívá k roztříštěnosti platového systému. Zejména existence a podoba tzv. základní stupnice platových tarifů vytváří problémy při odměňování zaměstnanců, kteří mají zvýšené povinnosti a omezení podle § 303 odst. 1 zákoníku práce a také při odměňování některých skupin sociálních pracovníků. Variantně se proto navrhuje vyšší valorizace základní stupnice platových tarifů s perspektivou sloučení se stupnicí obsaženou v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. v následujících letech.
Významné množství platových tarifů dlouhodobě nedosahuje úrovně minimální mzdy a příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, přičemž jde o problém, který se postupně prohlubuje. V dané souvislosti je nutné podotknout, že existence platových tarifů pod úrovní zaručeného platu nepředstavuje ani úsporu nákladů veřejných rozpočtů, neboť zaměstnancům je bez dalšího nutné poskytovat doplatky.
Povinnost poskytovat doplatek do nejnižší úrovně zaručeného platu ve stávajícím rozsahu zasahuje do platového systému, jehož některé prvky jsou degradovány. Jedná se zejména o osobní příplatek a odměnu, které mají motivační, výkonnostní a zásluhovou funkci.
Za problematické je nutno označit též dorovnávání platů na stejnou úroveň při výkonu práce v různých platových třídách, které jsou ale zařazeny do stejné skupiny prací pro účely zaručeného platu. Tento stav oslabuje zásadu spravedlivého odměňování, podle níž má plat být poskytován na základě hodnoty vykonávané práce, která je dána složitostí, odpovědností a namáhavostí vykonávaných činností.
Pokud je zaměstnanci nutné každý měsíc poskytovat doplatek do nejnižší úrovně zaručeného platu, protože jeho plat (včetně osobního příplatku nebo i odměn) nedosahuje příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, je rovněž popírán význam platových výměrů, které musí zaměstnavatelé zaměstnancům odměňovaným platem předat. Účelem tohoto institutu je informovat zaměstnance o jeho úrovni odměňování před započetím výkonu práce.
Základ všech výše uvedených problémů spočívá v příliš nízké úrovni platových tarifů. Předložený návrh alespoň zmírňuje prohlubování uvedených problémů a přispěje ke snížení počtu platových tarifů, které by se pod úroveň minimální mzdy nebo příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu dostaly.
Podle odborů došlo mezi lety 2019 a 2023 k poklesu reálných platů zaměstnanců ve veřejném sektoru téměř o 18 procent. Odbory upozorňují na to, že nízké platy vedly k akutnímu nedostatku zaměstnanců v oblasti veřejných služeb, což může mít negativní dopad na kvalitu poskytovaných služeb. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR požaduje navýšení platových tarifů o minimálně 10 procent pro všechny zaměstnance veřejného sektoru.
Návrh nařízení vlády
Návrh nařízení vlády č. 341/2017 Sb. obsahuje v přílohách č. 1 až 4 stupnice platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Zaměstnavatel z příslušné stupnice určí platový tarif zaměstnance na základě jeho zařazení do platové třídy a do platového stupně.
Podstatou navrženého nařízení vlády je provedení valorizace (navýšení) platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kterým přísluší platový tarif stanovený podle stupnic platových tarifů uvedených v přílohách č. 1 až č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a platových tarifů státních zaměstnanců uvedených ve stupnici platových tarifů v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o 5 % (varianta I) nebo o 7 % (varianta II); popřípadě valorizace stupnic platových tarifů v přílohách č. 1 k oběma nařízením vlády o 9 % za současné valorizace ostatních stupnic o 5 % (varianta III); valorizace stupnic platových tarifů v přílohách č. 1 k oběma nařízením vlády o 11 % za současné valorizace ostatních stupnic o 5 % (varianta IV); valorizace stupnic platových tarifů v přílohách č. 1 k oběma nařízením vlády o 11 % za současné valorizace ostatních stupnic o 7 % (varianta V); anebo valorizace stupnic platových tarifů v přílohách č. 1 k oběma nařízením vlády o 13 % za současné valorizace ostatních stupnic o 7 % (varianta VI). Účinnost všech variant se navrhuje od 1. ledna 2026.
Cílem je zlepšení hospodářského postavení zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, neboť reálné platy obou uvedených skupin v posledních letech v důsledku výrazného nárůstu spotřebitelských cen reálně poklesly. Účelem je také posílení konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce, jež stále výrazněji zaostává za mzdovou sférou.
Návrhem je též nutné reagovat na předpokládaný vývoj minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručeného platu, s ohledem na trvající růst průměrné mzdy v národním hospodářství, kdy valorizace alespoň zmírní pokles dalších platových tarifů pod příslušnou nejnižší úroveň zaručeného platu od 1. ledna 2026.
Vývoj platů a mezd
Platové tarify zaměstnanců, kterým se platový tarif určuje podle příloh č. 1 až 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., a platové tarify státních zaměstnanců ve stupnici platových tarifů uvedených v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., byly naposledy valorizovány k 1. lednu 2025 o paušální částku 1 400 Kč, což představovalo jejich valorizaci v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Platové tarify pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol uvedené v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., byly k 1. lednu 2025 valorizovány o 7 %.
Vláda rozhoduje o valorizaci platových tarifů pravidelně, aby bylo zajištěno odpovídající ekonomické postavení zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců a konkurenceschopnost veřejné správy na trhu práce. Mimořádný růst spotřebitelských cen v období od roku 2019 způsobil, že došlo ke značnému poklesu reálné hodnoty platových tarifů, a tedy k poklesu kupní síly zaměstnanců a státních zaměstnanců.
Z grafů vyplývá, že inflace byla vyšší než nominální růsty mezd a platů. Pokles reálných mezd v soukromém sektoru činil v roce 2024 oproti roku 2019 hodnotu 2 %. Za celé sledované období poklesly reálné platy o 9 %.
| Rok | Průměrná hrubá měsíční nominální mzda | Inflace |
|---|---|---|
| 2020 | 35 441 Kč | 3,2 % |
| 2021 | 37 839 Kč | 3,8 % |
| 2022 | 40 353 Kč | 15,1 % |
| 2023 | 43 341 Kč | 10,7 % |
| 2024* | 45 224 Kč | 3,0 % |
*) předběžný údaj
Návrh reaguje na valorizaci platových tarifů příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků, neboť systém odměňování výkonu závislých činností je do podstatné míry provázán napříč celou veřejnou správou. Zároveň by měla být respektována zásada srovnatelného odměňování z jednoho zdroje, což se nutně bude vztahovat na všechny osoby, zejména pokud jde o státní rozpočet.
Podle usnesení vlády se platové tarify příslušníků bezpečnostních sborů mají od 1. ledna 2026 zvýšit o 5 %. Platové tarify vojáků byly od 1. července 2025 navýšeny o 7,5 %, resp. 5 % u vyšších hodností, přičemž ve stejném poměru mají být navýšeny od 1. ledna 2026. Vojákům byl s účinností od 1. července 2025 navýšen rovněž příspěvek na bydlení (nejméně o 3 000 Kč). Příslušníkům policejních a hasičských sborů je od 1. července 2025 navýšen stabilizační příspěvek o 3 000 Kč.
Argumenty odborů
Jedním z hlavních argumentů odborů pro zvýšení platů je přitom vysoká míra inflace, která je příčinou poklesu reálných příjmů dotčených pracovníků, což má za následek, že tito zaměstnanci začínají mít problém zvládat své běžné náklady.
Podle odborů je navrhovaná úprava platů nepřijatelná, protože z ní bude vynechána velká část zaměstnanců a návrh vlády neřeší a nezahrnuje zvýšení platů pro zdravotníky, pečovatele a sociální pracovníky v sociálních službách.
Odbory upozorňují na rizika spojená s navyšováním platů prostřednictvím osobních příplatků a odměn. Odbory kritizují, že vláda v letech 2023 a 2024 nezvýšila platové tarify ve zdravotnictví, což označují za selhání v plnění dohodnutých závazků.
tags: #zvýšení #platu #sociálních #pracovníků #důvody #a
