Co dělat, když zaměstnavatel neposlal výplatu: Právní rady a postupy
I když to zaměstnavatelé neradi slyší, peníze jsou často jedinou motivací, pro kterou člověk danou práci vykonává. Zaměstnanec je proto ve chvíli, kdy jeho výplata včas nedorazí, po právu naštvaný. Jak se můžete v takové chvíli bránit? A jak se na nevyplacení mzdy dívá české právo? Poradí právník Karel Ryšavý.
Všichni to známe. Je polovina nebo konec měsíce a přichází čas výplaty. V hlavě už kmitají myšlenky o tom, co všechno si za peníze koupíme. Jenže se může stát, že se něco pokazí. Očekávanou dopaminovou explozi vystřídá skepse, strach a pocit beznaděje. A my už začínáme chápat, že je něco špatně - výplata nepřišla. V takovou chvíli je především potřeba zachovat chladnou hlavu. Ještě totiž existuje šance, že se výplata jen trochu opozdila. Třeba je zrovna státní svátek. Nebo firma odeslala platbu ve večerních hodinách a dorazí až o víkendu nebo za pár dní. To všechno se dá s přimhouřením oka pochopit. Horší ale je, když ani týden po tradičním termínu výplata stále nezáří v našem bankovním výpisu.
Jestliže vám nedošla výplata přesně v termínu, nemusí to hned znamenat, že vám ji zaměstnavatel neposlal nebo neposlal úmyslně. V každém případě je vhodné počkat do doby, kdy skončí doba splatnosti.
Termín výplaty a doba splatnosti
Termín výplaty mzdy je datum v měsíci, ke kterému vám zaměstnavatel bude zasílat výplatu. Termín je pak stanoven v pracovní smlouvě a může to být např. 15. den, 20. den nebo jiný den v měsíci.
Doba splatnosti mzdy je období, které začíná termínem výplaty mzdy a končí posledním dnem v měsíci, a během kterého má zaměstnavatel povinnost vyplatit mzdu.
Pokud zaměstnavatel, který určil jako termín výplaty 15. den následujícího měsíce, nezaplatil zaměstnanci za práci vykonanou v lednu 2022 mzdu nebo část mzdy ve výplatním termínu 15. února 2022, tak zaměstnanec nemůže už 16. února 2022 zrušit pracovní poměr. Zdaleka ne. Celý únor (celý následující měsíc po měsíci, za který mzda náleží) trvá splatnost mzdy, i když termín výplaty je dřívější. A teprve 1. března 2022 (čili až 1. den druhého měsíce následujícího po měsíci, za který mzda náleží) začíná běžet patnáctidenní lhůta. A ještě dalších 15 dnů musí zaměstnanec čekat. A teprve až po uplynutí této lhůty může okamžitě zrušit pracovní poměr. Takže v našem případě nejdříve 16.
Například výplatu za září vám zaměstnavatel musí poslat nejpozději do konce října. Pak běží 15denní lhůta, během které má poslední možnost dluh vyrovnat. Pokud ještě 16. listopadu nemáte peníze na účtě, nečekejte na zázrak a přistupte k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Jak reagovat na nevyplacení mzdy?
Když se člověk rozhodne finanční problém řešit, měl by začít tam, kde mu mohou pomoci nejrychleji. Tedy přímo ve firmě, kde pracuje. Stojí za to zajít na HR oddělení nebo přímo k šéfovi a na rovinu se zeptat, co se děje.
Pokud prvotní upomínka ze strany zaměstnance nepomůže a váš zaměstnavatel se začne vymlouvat na nejrůznější okolnosti, může člověk využít silnější zbraně a přitom zjistit, proč mu šéf reálně peníze neposlal.
„V praxi nevyplatí zaměstnavatel mzdu zaměstnanci zejména proto, že sám nemá dostatek peněžních prostředků. V pohostinství se třeba můžeme setkat s tím, že zaměstnanci dle pracovní smlouvy dostávají nízkou mzdu a část příjmů jim plyne z prací na dohody nebo bez jakékoliv smlouvy. Když se poté zaměstnavatel dostane do finančních problémů, může se uchýlit k tomu, že část odměny z dohod zaměstnanci neuhradí. Výrobní společnosti zase mohou čelit problémům s cashflow kvůli podmínkám na trhu,“ říká právník Karel Ryšavý.
Další kroky při nevyplacení mzdy
Zaslání podnětu na inspektorát práce
Někteří zaměstnavatelé, kteří jsou pozadu s vyplácením, mohou své zaměstnance zprvu citově vydírat. Třeba říkat, že si firma prochází horším obdobím, ale že „když všichni zaberou“, tak zase určitě bude na výplaty. Nevyplacení mzdy je přestupkem na úseku odměňování dle zákona o inspekci práce, za který může být zaměstnavatelům uložena pokuta až dva miliony korun.
Pokud chce tudíž zaměstnanec započít právní bitvu, může poslat podnět na inspektorát práce.
„Z toho však zaměstnanec žádné přímé výhody nezíská, jedná se pouze o trest pro zaměstnavatele. Nicméně často hrozba trestu zaměstnavatele motivuje k úhradě dlužných částek. Na druhou stranu úřady práce kontrolují pouze obecně dodržování právních předpisů a nejsou povolány k řešení individuálních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - kdy jsou nároky sporné -, k tomu je povolán pouze soud,“ vysvětluje právník.
Podání soudní žaloby
Pokud tedy nezabere podnět na inspektorát práce a zaměstnavatel stále odmítá odeslat výplatu, která vám právem patří, může přijít na řadu soudní boj. V takovém případě se ale musí člověk zvláště obrnit trpělivostí. I když je vysoce pravděpodobné, že zaměstnanec nakonec spor vyhraje, proces se může táhnout.
„Zaměstnanec se může dlužné mzdy domáhat žalobou u soudu v řádné promlčecí době, která činí tři roky. Může uplatnit i náhradu škody, například sankce z pozdní platby hypotéky. Beztrestně zaměstnavatel dlužit mzdu nemůže,“ uvádí Ryšavý.
Pokud jste zkusili domluvu, písemnou výzvu, a zaměstnavatel stále neplní, nezbyde vám jiná možnost než se obrátit na právníka. Nejprve se zasílá předžalobní příkaz k úhradě. V praxi je takové varování poměrně efektivním krokem. Většina dlužníků se soudu zalekne a až v 80 % případech je taková výzva úspěšná. Pokud však dlužník ani do 10 dnů od odeslání předžalobní výzvy nereaguje, bude nutné podat žalobu, kterou bude rozšiřovat návrh na vydání platebního rozkazu, na základě čehož pak soud dlužníkovi přikáže plnit. Pokud bude tuto výzvu soudu ignorovat, případ se předává exekutorovi. Je možné, že váš zaměstnavatel k nevyplacení mzdy má řádný důvod - například insolvence a s ní spojená platební neschopnost. Jak již ale bylo zmíněno výše, nejvhodnější je co nejdříve předat celou věc právníkovi, který si s celým procesem ví rady a ve většině případů vám získá vaši pohledávku zpět.
Urychlená výpověď
Mnozí lidé ale v případě neobdržení výplaty požadují rychlejší řešení než soudní tahanice. Už jen proto, že mají vlastní finanční závazky, které nepočkají dlouhé měsíce. Na řadu proto může přijít okamžitá výpověď. I takový krok má ale svůj háček.
„Pokud je zaměstnavatel v prodlení s výplatou mzdy po dobu alespoň 15 dní - pozor, zde je míněno od splatnosti, kterou zákoník práce stanoví jako konec měsíce následujícího, takže u mzdy za duben tato lhůta uplyne až 15. června -, pak může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr,“ upřesňuje právník.
„Zaměstnanec má v tomto případě také právo požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy za dobu odpovídající výpovědní době,“ dodává.
Pokud vám firma dluží výplatu déle než 15 dní po splatnosti, můžete okamžitě skončit. Pokud podáte okamžitou výpověď kvůli dlužné mzdě, máte nárok také na to, aby vám firma zaplatila ještě dva průměrné měsíční platy. Výpověď podejte vždy písemně. K ústní výpovědi se nepřihlíží, a to ani kdybyste měli svědky.
Co dělat, když vám firma dluží i po odchodu?
Odešli jste, ale firma vám pořád dluží? Nárok na své peníze samozřejmě neztrácíte. Doporučujeme zaměstnavatele ještě jednou písemně vyzvat, aby vám do určitého data peníze zaplatil, jinak ho dáte k soudu. Pokud to nesplní, podejte žalobu.
Práva a povinnosti v pracovním poměru
Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda. Pokud Vám zaměstnavatel přestane platit, dopouští se tím porušení nejenom pracovní smlouvy, ale i zákona. Za splnění zákonných předpokladů jste pak oprávněn pracovní poměr zrušit a samozřejmě se rovněž domáhat uhrazení dlužné mzdy.
Pracovní poměr můžete okamžitě zrušit, jestliže Vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu (případně plat), náhradu mzdy (platu) nebo jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. V této souvislosti musí být rozlišován termín výplaty a období splatnosti. Zatímco termín výplaty je uvedený v pracovní smlouvě jako den, kdy Vám má zaměstnavatel mzdu vyplatit, období splatnosti končí až s měsícem následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu. za tento měsíc mu nebyla vyplacena mzda, kterou očekával v termínu výplaty dle pracovní smlouvy již do 10. období splatnosti zářijové mzdy totiž nekončí 10. října, ale až uplynutím tohoto měsíce, tedy 31. nejdříve tak zaměstnanec může učinit 16. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné a musí splňovat zákonem stanovené náležitosti tak, aby nemohla být rozporována jeho platnost.
Ať už Vám zaměstnavatel dluží jednu nebo několik výplat, vždy doporučujeme zaměstnavatele k jejich zaplacení písemně vyzvat. Pokud Vám ani na tuto výzvu zaměstnavatel dlužnou mzdu (plat) neuhradí, můžete se s žalobou obrátit na soud.
Co dělat, když je zaměstnavatel v platební neschopnosti?
Odlišná situace může nastat v případě, že je Váš zaměstnavatel v platební neschopnosti. Pokud Vám zaměstnavatel neplatí, máte zákonem garantovaná práva a možnosti, jak se tomuto postupu bránit. S okamžitým zrušením pracovního poměru a vymáháním dlužné mzdy máme řadu zkušeností.
Bránit se může i živnostník
Neplnění finančních závazků ze strany zadavatele práce se nemusí týkat jen zaměstnanců, ale i freelancerů a dalších živnostníků. Ti se možná paradoxně mohou v podobné situaci cítit ještě zranitelnější, když jim objednavatel neproplatí fakturu za práci, která je už hotová. Také lidé na volné noze se ale mohou bránit právní cestou.
„Zde je třeba zaslat předžalobní upomínku a následně podat žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu. Z naší zkušenosti vidíme, že soudy vydávají platební rozkazy velmi rychle - i v řádech týdnů nebo jednotek měsíců. Samozřejmě tato možnost nese náklady na vymožení pohledávky, a pokud se dlužník dostane do insolvenčního řízení, je naděje na jejich vymožení velmi malá,“ upozorňuje Ryšavý.
„Druhou možností je prodej pohledávky. Výnos z prodeje nebude sice velký, ale přidanou hodnotou je, že se tím daná záležitost uzavře a člověk se může soustředit na vydělávání peněz nových. Jen pozor na ručení u prodávané pohledávky - to je třeba omezit nebo zcela vyloučit,“ uzavírá právník.
Jak živnostníci, tak zaměstnanci tudíž nemají k dispozici nástroje, které by problém s nevyplacením mzdy nebo neproplacením faktury vyřešily okamžitě. Každá z forem obrany vůči bezpráví nějaký čas zabere. Lidé by se proto měli snažit minimalizovat možnost takového budoucího problému už ve chvíli, kdy nastupují do zaměstnání nebo nabírají nového klienta. U zavedené korporace bude pravděpodobně výrazně nižší riziko, že zaměstnanci nevyplatí mzdu, než v případě lokální a nově vznikající firmy.
tags: #zamestnavatel #neposlal #výplatu #co #dělat
