V dnešní době při nízké nezaměstnanosti se zvyšuje poptávka po zájemcích o brigády a k prázdninám zaměstnávání brigádníků a studentů neodmyslitelně patří. Kromě mzdy firmy poskytují brigádníkům i různé benefity. Může jít o stravování, ubytování, mobilní telefon, či dokonce poskytnutí auta k soukromým účelům.

Zaměstnávání mladistvých se řídí trochu odlišnými pravidly než práce dospělých. Víte, kdy můžete začít pracovat a které práce dělat nesmíte, dokud vám nebude 18 let? I jako zaměstnavatelé byste se měli seznámit s tím, jaké jsou specifika zaměstnávání mladistvých brigádníků.

Obecné Podmínky Zaměstnávání Mladistvých

Obecné pravidlo zní, že v České republice nemohou být v pracovněprávním poměru děti, kterým ještě nebylo patnáct let. Nejde jen o zaměstnání na základě pracovní smlouvy, ale i na základě dohody o pracovní činnosti či o provedení práce a jakékoliv další formy závislé práce.Tomu, kdo dítěti umožní pracovat, hrozí vysoké sankce od inspektorátu práce.

Výjimkou ze zákazu závislé práce jsou umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti. Děti tedy mohou za určitých podmínek účinkovat v seriálu nebo si zahrát v reklamě. Jejich zákonný zástupce však musí nejprve podat žádost k úřadu práce, který musí tuto činnost povolit. Povolení je poskytnuto pouze na dobu nezbytně nutnou. Povolená činnost nesmí být pro dítě nebezpečná, musí být přiměřená věku a nijak děti nepoškozovat.

Další výjimkou je zaměstnávání mladistvých, kteří dovršili 14. rok věku. Obecně se jedná o práce zařazené do první kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Teprve dovršením 15. roku věku lze uzavřít pracovní smlouvu. Ale pozor! Pokud mladistvý ještě neukončil povinnou školní docházku (např. měl odklad a stále chodí do deváté třídy), zaměstnán být nemůže.

Mladiství zaměstnanci, tedy ti, kteří ještě nedovršili 18 let věku, jsou podle práva chráněni. Samotná Listina základních práv a svobod stanoví, že mají právo na zvláštní pracovní podmínky, zvýšenou ochranu zdraví při práci, zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. Zejména studenti obvykle hledají pouze krátkodobou brigádu na dohodu namísto pracovního poměru. Uzavírají pak se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

Specifika Zaměstnávání Mladistvých

Specifika zaměstnávání mladistvých zaměstnanců, tj. Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek (§ 243 Zákoníku práce).

• Některé práce jsou mladistvým výslovně zakázány (§ 245 a § 246 Zákoníku práce a ve vyhlášce č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích).
• Jde například o zákaz prací přesčas, zákaz nočních prací pro mladistvé do 16 let věku, přičemž mladiství starší než 16 let mohou konat výjimečně noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný.
• Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu.

Zakázány jsou i práce, které jsou pro mladistvé se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Zákazy některých prací mohou být vyhláškou rozšířeny i na zaměstnance ve věku 21 let.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout mladistvému zaměstnanci nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut (§ 88 odst. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec mladší 18 let měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (§ 90 odst. Zákoník práce (§ 247 odst. Zaměstnavatel je povinen vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni, který obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a druh práce, který tento zaměstnanec vykonává (§ 246 odst. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců (§ 287 odst. 2 písm.

Fyzický a duševní vývoj lidí mladších 18 let není ještě ukončen. Proto zákoník práce přímo zakazuje práce mladistvých pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Podrobné podmínky, které práce jsou pro mladistvé nevhodné, stanoví vyhláška č. 180/2015 Sb. o zakázaných pracích a pracovištích. Zakázány jsou pro ně rizikové práce (např. ty, u kterých hrozí nemoc z povolání), fyzicky náročné práce (např. Nicméně při zadání práce má zaměstnavatel povinnost přidělit mladistvému pracovníkovi pouze takové činnosti, které jsou přiměřené jeho fyzickému a rozumovému vývoji. I kdyby šlo o práci, ke které se mladistvý pracovník připravuje jako ke svému budoucímu povolání, nesmí k ní být přiřazen, pokud je její výkon mladistvým zakázán.

Ochrana Mladistvých a Pracovní Doba

Ochrana mladistvých je pro zákoník práce důležitá. Pracovní doba nezletilých je omezena. Obecně nesmějí pracovat přesčas a v noci. Noční práce v délce 1 hodiny je přípustná, pouze pokud je to potřeba pro výchovu mladistvého k jeho povolání a navazuje na jeho směnu. Délka pracovní doby činí maximálně 40 hodin týdně a v jednom dni nesmí překročit 8 hodin. Po 4,5 hodinách má mladistvý zaměstnanec právo na přestávku v délce nejméně 30 minut.

Mladistvý může začít pracovat nejdříve dnem následujícím po dni, kdy dovrší 15 let a ukončí povinnou školní docházku. Obě podmínky musí být splněny současně, jinak vznik pracovního poměru není podle § 34 odst. 2 zákoníku práce možný.

Mladistvého, který dovršil 14. rok věku, lze zaměstnat v době letních prázdnin, a to zpravidla na dohodu. Maximální délka pracovní doby mladistvého zaměstnance nesmí překročit 12 hodin denně a 40 hodin týdně. Práce mladistvých je rovněž omezena zákazem práce přesčas a nočních směn. Zaměstnavatel musí zajistit dostatečné přestávky a dodržovat specifické podmínky ochrany zdraví mladistvých.

Mladiství mohou vykonávat pouze práce, které neohrožují jejich zdraví, bezpečnost ani morální vývoj, jak stanoví § 244 zákoníku práce. Zakázány jsou zejména práce s nebezpečnými chemikáliemi, těžké fyzické práce a noční směny. Zaměstnavatel musí před pracovním zařazením mladistvého posoudit zdravotní způsobilost a dodržovat zvláštní ochranná pravidla.

Mladistvým zaměstnancům musí být poskytovány přestávky na odpočinek po každých 4,5 hodinách práce podle § 88 zákoníku práce. Délka přestávky musí činit minimálně 30 minut a nesmí být započítána do pracovní doby. Kromě toho je povinný denní odpočinek minimálně 12 hodin mezi směnami a týdenní odpočinek nejméně 48 hodin.

Mladistvý zaměstnanec nesmí pracovat přesčas ani konat práci přesahující stanovenou denní nebo týdenní pracovní dobu. Podle § 79 zákoníku práce je maximální délka směny 8 hodin denně, přičemž práce přesčas je u osob mladších 18 let zakázána bez výjimek. Tento zákaz slouží k ochraně zdraví a správného vývoje mladistvých (15 - 18 let).

Mladistvým je výkon noční práce zakázán, a to v době mezi 22. a 6. hodinou ranní. Výjimku připouští § 245 zákoníku práce pouze u přípravy na budoucí povolání osob starších 16. let, přičemž se může jednat pouze o 1 hodinu noční práce. Noční práce nadto musí přímo navazovat na denní směnu mladistvého, tj. jeho směna noční prací končí či začíná.

Dohoda o Provedení Práce (DPP) a Odměňování

Odměňování mladistvých zaměstnanců není v zákoníku práce nijak zvlášť upraveno. Vzhledem k tomu, že většinou nepůjde o stálé zaměstnance, ale spíše o brigádníky pracující na DPP či DPČ, kteří nejsou zcela zaučeni, bude jejich mzda většinou nižší.

Povinností zaměstnavatele je zajistit, aby byli mladiství zaměstnanci vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb nejméně jednou ročně. Lékařský posudek je pro zaměstnavatele závazný. Pokud stanoví, že některé práce nejsou pro mladistvého vhodné, musí mu být přidělena jiná činnost. Zaměstnavatel musí vést seznam svých mladistvých zaměstnanců.

Zaměstnavatel také musí mladistvé informovat a poskytnout jim přiměřené pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Se zaměstnancem mladším 18 let nesmí zaměstnavatel uzavřít dohodu u odpovědnosti za svěřené hodnoty a dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

Na „klasickou“ brigádu může mladistvý nastoupit od 15 let. Přesto existují určité výjimky a práce, které mohou pracovně vykonávat i děti mladší 15 let. Jedná se především o kulturní, umělecké, sportovní a reklamní činnosti. Tyto pracovní aktivity zároveň vyžadují povolení od úřadu práce, které vydá některá z jeho krajských poboček. Toto povolení pracovat platí maximálně 12 po sobě jdoucích měsíců.

I když děti ve věku 14 let stále spadají do kategorie „děti mladší 15 let“, existují možnosti, jak se zapojit do lehké práce, která nenarušuje jejich školní docházku. Typicky jde třeba o distribuci reklamních letáků, pomocné práce v domácnosti nebo na zahradě či dobrovolnické aktivity v neziskových organizacích.

Flexinovela Zákoníku Práce a Změny od roku 2025

Flexinovela zákoníku práce, ve spojení s novelou § 34 a § 35 občanského zákoníku, přinesla od 1. 6. 2025 v oblasti zaměstnávání mladistvých jednu zásadní změnu, a sice možnost zaměstnávat mladistvé od 14 let a mladistvé, kteří ještě neukončili povinnou školní docházku. Tuto skupinu zaměstnanců bude však možné zaměstnávat jen za splnění celé řady podmínek a jen v období hlavních „letních“ prázdnin. Odlišná pravidla se týkají především samotné práce, kterou mohou tito mladiství vykonávat, úpravy pracovní doby, nepřetržitého denního odpočinku a „večerní“ a noční práce.

Doposud právní úprava neumožňovala vykonávat závislou práci mladistvým mladším 15 let a mladistvým, kteří neukončili povinnou školní docházku. Speciální kategorií byl pouze výkon umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti za podmínek stanovených v části šesté zákona č.

Mladistvým ve věku od 15 let, kteří ještě neukončili povinnou školní docházku, pak bylo umožněno se zavázat k výkonu závislé práce (tedy uzavřít pracovní smlouvu nebo některou z dohod o pracích mimo pracovní poměr), avšak s jejím výkonem mohli započít až po ukončení povinné školní docházky. Například dohodu o provedení práce tak mohli tito mladiství uzavřít v dubnu před ukončením povinné školní docházky, ale do práce mohli nastoupit až s prvním prázdninovým dnem (typicky 1. mladiství ve věku 15, 16 a 17 let bez ukončené povinné školní docházky se mohli zavázat k výkonu závislé práce (tj. Pro posledně uvedenou kategorii zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 31. 5. 2025, v ustanovení § 243 a násl. (resp. i v ustanovení § 79a, § 88 nebo § 90 odst. 1) dále stanovoval zvláštní podmínky výkonu jejich práce.

Tato zvláštní úprava na ochranu dětí a mladistvých vychází z řady mezinárodních úmluv, k jejichž dodržování se Česká republika zavázala (např. Úmluva mezinárodní organizace práce č. 138, o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání, Evropská sociální charta nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/33/ES ze dne 22. 6. 1994, o ochraně mladistvých pracovníků). Speciální pravidla uvedená ve výše uvedených ustanoveních zákoníku práce platí pro tuto skupinu mladistvých zaměstnanců (tj. mladiství ve věku 15, 16 a 17 let, kteří již ukončili povinnou školní docházku) i nadále.

Zaměstnávání a Činnosti Mladistvých od 1. 6. 2025

Mladiství mladší 15 let (pozn. Mladiství-děti mohou nově vykonávat práci pouze v období hlavních prázdnin, a to jen s písemným souhlasem zákonného zástupce. Zákoník práce pak upravuje i některé další podmínky výkonu práce mladistvých-dětí, které jsou rozdílné od výkonu práce mladistvých starších 15 let, kteří již ukončili povinnou školní docházku. Zvláštní úprava se týká délky směny, týdenní pracovní doby, nepřetržitého denního odpočinku a práce mezi 20. a 22. Podmínku souhlasu zákonného zástupce s výkonem práce mladistvého-dítěte by čtenář v zákoníku práce hledal marně, neboť tato úprava je zakotvena v § 35 odst. Občanský zákoník dále stanovuje, že tento souhlas zákonného zástupce musí mít písemnou formu, žádné jeho další náležitosti však nestanovuje.

Z logiky věci však vyplývá, že souhlas je nutné dát před uzavřením příslušného pracovněprávního vztahu (pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - DPP/DPČ). identifikaci zákonného zástupce, příp. Hlavními prázdninami se podle vyhlášky MŠMT č. 16/2025 Sb., o organizaci školního roku, rozumí prázdniny trvající od skončení druhého pololetí do zahájení prvního pololetí v dalším školním roce, jedná se tedy o tzv. Informaci o přesném termínu hlavních prázdnin lze nalézt na webových stránkách MŠMT. Pro rok 2025 připadají hlavní prázdniny na období od 28. 6. 2025 do 31. 8. 2025 a v roce 2026 na období od 1. 7. 2026 do 31. 8.

Lehkými pracemi se rozumí práce zařazené do kategorie první podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), tj. práce bez tzv. profesního rizika a práce, jejichž součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy. Tyto lehké práce zároveň nesmí škodit zdraví, vzdělávání a morálnímu vývoji mladistvého-dítěte. Profesní rizika uvádí část II. přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) - dále jen „vyhláška PLS“), a jedná se např. o noční práce, práce ve výškách, práce ve zdravotnických zařízeních, obsluha vysokozdvižných vozíků atp.

Nebude tak možné, aby tito mladiství zaměstnanci vykonávali např. Dotčeným mladistvým zaměstnancům však bude umožněn výkon práce např. obsluhy nebo pomocných sil v pohostinství (nikoliv však tam, kde se převážně prodává alkohol), práce táborových vedoucích, administrativní práce, práce v marketingu, správě sociálních sítí apod. Objevuje se však i výklad, že je nutné na práci mladistvých-dětí použít § 121 zákona o zaměstnanosti (jedná se totiž také o zvláštní právní předpis upravující práci těchto osob - dětí), který umožňuje jenom výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti.

Pro mladistvé-děti platí speciální úprava, která určuje, že délka směny nesmí být delší než 7 hodin. Týdenní pracovní doba pak nesmí přesáhnout 35 hodin, a to v souhrnu pro všechny pracovněprávní vztahy, které mladistvý-dítě uzavřel. Otázkou však zůstává, jak má zaměstnavatel informaci o jiných pracovněprávních vztazích mladistvého zaměstnance a o způsobu rozvržení pracovní doby u těchto jiných zaměstnavatelů získat. Tato informace je pro zaměstnavatele bez součinnosti zaměstnance jen těžko dohledatelná. Autoři proto doporučují si v pracovních smlouvách nebo dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP/DPČ) sjednávat se zaměstnanci informační povinnost. Fakticky je třeba, aby mladistvý zaměstnanec informoval zaměstnavatele, zda má pracovněprávní vztah i u jiného zaměstnavatele, a pokud ano, aby ho dále informoval o rozvržení pracovní doby u tohoto jiného zaměstnavatele či zaměstnavatelů. Jen tak může zaměstnavatel korigovat rozvrhování pracovní doby tomuto mladistvému zaměstnanci, aby byl v souladu se zákoníkem práce.

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/33/ES ze dne 22. 6. 1994, o ochraně mladistvých pracovníků, je mladistvým-dětem zakázáno vykonávat práci v noci, ale i práci mezi 20. a 22. hodinou - tedy jinými slovy tito zaměstnanci nesmí vykonávat práci mezi 20. a 6. Zvláštní pravidla jsou vnesena i do nepřetržitého denního odpočinku, kdy mladistvým-dětem bude zaměstnavatel povinen poskytovat ještě delší nepřetržitý denní odpočinek, a to minimálně 14 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Podmínky Zaměstnávání Mladistvých po novele (od 1. 6. 2025)

Pro porovnání podmínek, kterými se od 1. 6.

Podmínka	Mladistvý 15-17 let	Mladistvý mladší 15 let
Max. délka směny	8 hodin	7 hodin
Max. týdenní pracovní doba	40 hodin	35 hodin
Min. denní odpočinek	12 hodin	14 hodin
Min. týdenní odpočinek	48 hodin	48 hodin
Noční práce	Výjimka - zaměstnanci starší 16 let (max. 1 hodina)	Zakázána
Práce mezi 20. a 22. hodinou	Povolena	Zakázána
Lékařská prohlídka	Před vznikem pracovního poměru, DPP, DPČ, převedením na jinou práci, poté min. 1x ročně	Před vznikem pracovního poměru, DPP, DPČ, převedením na jinou práci, poté min. 1x ročně

Mnoho zaměstnavatelů už teď avizuje, že tuto možnost nebudou vůbec využívat. V praxi bude toto zaměstnávání nejspíše probíhat výhradně jen prostřednictvím dohody o provedení práce, protože rozsah práce až 300 hodin téměř přesně pokrývá maximální dobu, kterou mohou během hlavních prázdnin mladiství-děti vykonat.

Dostatečnost a důsledky nové právní úpravy se prokážou až s časem, avšak již nyní lze poukázat na jistou absurditu, kdy zákoník práce poskytuje zaměstnancům pečujícím o dítě (resp. i mladistvého) práva spojená s touto péčí (např.

tags: #zamestnavani #mladistvych #dpp #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Co se stane s nemocenskou při ukončení pracovního poměru dohodou?
• Automobilové světlomety z Jihlavy
• Co musí zaměstnanec dělat ve výpovědní lhůtě?
• Pravidla pro srážky ze mzdy
• Výplata nemocenské v České republice