Zaměstnání malého rozsahu a jeho specifika v účetnictví POHODA
Zaměstnávání pracovníků přináší zaměstnavatelům mnohé povinnosti. Zaměstnáni můžete být na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Každý z těchto tří druhů „pracovních poměrů“ má jiná pravidla, výhody i nevýhody. Je na zaměstnavateli a zaměstnanci, na kterém se dohodnou, co je pro ně v dané situaci nejvhodnější.
Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, které nezakládá účast zaměstnance na nemocenském pojištění (a tak ani na důchodovém pojištění). Jde o zaměstnání, kdy sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání (mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti) za kalendářní měsíc je nižší než tzv. Z takového příjmu nejsou sráženy pojistné odvody (na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a ani na zdravotní pojištění).
Výše výdělku, nikoliv pracovní doba, určuje, zda jde o zaměstnání malého rozsahu. Tím rozumíme činnost, která nezakládá povinnost účasti na nemocenském a důchodovém pojištění. Zaměstnáním malého rozsahu je tak práce v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, kdy si zaměstnanec nevydělá za kalendářní měsíc více než 4499 Kč. Od 1. 1. 2025 je touto hranicí částka 4 500 Kč.
Dohody o provedení práce se tento limit netýká! Dohoda o provedení práce má totiž svá samostatná pravidla, pokud jde o účast na nemocenském a důchodovém pojištění a pokud jde o odvod pojistného do systému nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění.
V praxi se zaměstnání malého rozsahu budou realizovat formou dohod o pracovní činnosti. Prakticky se tedy jedná zejména o DPČ, které mohou být uzavírány maximálně na polovinu plného pracovního úvazku.
Mít více těchto zaměstnání malého rozsahu se vyplatí především zaměstnanci, který nemá příliš vysokou hodinovou odměnu, vykonává tedy nějaké jednoduché servisní práce (třeba uklízečské) pro více různých zaměstnavatelů. Ale přitom mu nestačí povolený objem práce na dohodu o provedení práce, která má sice vyšší limit pro placení pojistného, ale lze na ni odpracovat jenom 300 hodin za kalendářní rok.
Dohoda o pracovní činnosti jako zaměstnání malého rozsahu s měsíčním příjmem do 4499 Kč bude hodně zajímat též uchazeče o zaměstnání, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, a tak si mohou přivydělávat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Povoleným maximem výdělku pro uchazeče o zaměstnání registrované na Úřadu práce je polovina minimální mzdy, tedy v r. Uchazeč o zaměstnání tak může mít např. u jednoho zaměstnavatele dohodu na 4499 Kč, u druhého zaměstnavatele rovněž na 4499 Kč a u třetího až do 1402 Kč za měsíc.
Účast na pojištění a sčítání příjmů
Zaměstnanci jsou účastni pojištění, pokud vykonávali v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň rozhodné částky (4500 Kč a více). Sčítají se proto v každém kalendářním měsíci příjmy z více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele, tedy např. ze dvou dohod o pracovní činnosti nebo z pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti.
To se netýká odměny z dohody o provedení práce. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele např. dvě dohody o pracovní činnosti, přičemž z obou dosahuje příjmu (odměny) 2200 Kč za měsíc, pojištění mu nevzniká. (Pojistné odvody nemusí hradit ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec.)
Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele pracovní poměr s příjmem (mzdou) 4200 Kč za měsíc a dohodu o pracovní činnosti s příjmem (odměnou) 1500 Kč měsíčně, pak mu od 1. 1. 2025 pojištění vzniká. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele dohodu o pracovní činnosti s příjmem (odměnou) 3500 Kč a dohodu o provedení práce s příjmem (odměnou) 10 000 Kč, pojištění mu nevzniká.
Zdanění příjmů
Od výše pojistného limitu (částky rozhodné pro vznik pojištění 4500 Kč) se odvíjí i forma zdanění příjmu. Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně (zaměstnavatelem) jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně - čili jsou podrobeny srážkové dani, pokud zaměstnanec u plátce daně neučinil prohlášení k dani (nepodepsal u zaměstnavatele tzv.
Takže pokud jsou měsíční příjmy zaměstnance (nepočítajíc v to odměnu z dohody o provedení práce) u téhož zaměstnavatele nižší než rozhodná částka (4500 Kč), může být uplatněna srážková daň. Pokud však zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, uplatní se zálohová daň a pak také sleva na poplatníka. Při příjmu od 4500 Kč výše za měsíc už se srážková daň neuplatní. Zaměstnavatel sráží zaměstnanci ze mzdy nebo odměny z dohody o pracovní činnosti zálohovou daň.
Dohoda o provedení práce (DPP) a změny od roku 2024
Úpravu fungování dohod o provedení práce přinesl konsolidační balíček, tj. zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.
Další změna, kterou přinesl konsolidační balíček, je povinnost hlásit měsíčně všechny dohody o provedení práce na sociální správu. Od 1. 7. 2024 budou všichni zaměstnavatelé povinně podávat měsíčně hlášení o uzavřených dohodách o provedení práce. Hlášení se bude podávat elektronicky na předepsaném tiskopise s názvem “Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce”. Tiskopis budou zaměstnavatelé podávat do 20. dne následujícího měsíce.
V hlášení budou zaměstnavatelé uvádět jmenovitě všechny zaměstnance, se kterými mají uzavřenou dohodu o provedení práce. Ve formuláři zaměstnavatel uvede jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo, případně datum a místo narození, pokud nemá zaměstnanec dosud rodné číslo přiděleno, a kód zdravotní pojišťovny. Dále zaměstnavatel uvede výši příjmů zúčtovaných na dohodu o provedení práce u daného zaměstnance v daném měsíci.
Pomocí formuláře bude rovněž možné přihlásit a odhlásit zaměstnance na DPP, kterému vznikne účast na nemocenské pojištění. U zaměstnanců na DPP se od 1. 7. 2024 nebude vznik účasti na nemocenském hlásit přes tiskopis Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) (ONZ), ale přes nový tiskopis k hlášení DPP. Hlášení se bude týkat pouze dohod o provedení práce (DPP). Stejně jako dosud se budou zaměstnanci na DPČ přihlašovat pouze, pokud jim vznikne účast na pojištění, tj. pokud budou mít odměnu ve výši 4 000 Kč měsíčně nebo vyšší.
Do 31. 12. 2024 bude u DPP platit aktuální úprava, tj. do 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele nebudou dohody o provedení práce podléhat odvodům pojistného. Od 1. 1. 2025 budou DPP podléhat odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění v případě, že bude dosaženo limitu pro zaměstnání malého rozsahu. Pro rok 2024 vzniká účast u zaměstnání malého rozsahu, pokud příjem dosáhne limitu 4 000 Kč. Do 3 999 Kč účast na pojištění nevzniká.
Příklad: Zaměstnanec má uzavřené dvě DPP u dvou různých zaměstnavatelů. U zaměstnavatele A si za leden 2025 vydělal 3 000 Kč, u zaměstnavatele B 2 500 Kč. Limit pro účast na nemocenském od 1. 1 2025 předpokládejme ve výši 4 500 Kč. Vznikne mu za leden účast na nemocenském pojištění? Zaměstnání na DPP u dvou různých zaměstnavatelů se posuzují odděleně. Ani u jednoho zaměstnavatele nebyl překročen limit pro účast na nemocenském pojištění. Ani z jedné DPP nebude odváděno pojištění.
Režim oznámené dohody
Současně se zavádí tzv. režim oznámené dohody. A to ten, který se do oznámeného režimu zaregistruje jako první. Ostatní zaměstnavatelé budou postupovat podle výše popsaného postupu, tj. Zaměstnavatel v režimu oznámené dohody bude odvádět pojistné z DPP až při překročení částky 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Tento limit činí v roce 2024 částku 10 500 Kč. Částka pro rok 2025 ještě není v tuto chvíli známa. Předpokládá se, že bude 11 000 Kč.
Režim oznámené dohody nemusí zaměstnavatel hlásit na zdravotní pojišťovnu. Ohlášení oznámené dohody na zdravotní pojišťovnu provede přímo ČSSZ. Proto se také v měsíčním hlášení DPP bude uvádět zdravotní pojišťovna zaměstnance. Přihlášení do režimu oznámené dohody může zaměstnavatel provést nejdříve od prvního dne předcházejícího měsíce. Ne však dříve než v den nástupu zaměstnance na DPP do zaměstnání. Zaměstnavatelé si budou moci na portálu ČSSZ ověřit, zda je na daného zaměstnance uplatňován režim oznámené dohody jiným zaměstnavatelem.
Účast na zdravotním pojištění bude u DPP od 1. 1. 2025 vznikat za stejných podmínek jako účast na sociálním pojištění. Pokud zaměstnanci na DPP vznikne účast na zdravotním pojištění, přihlásí ho zaměstnavatel pomocí tiskopisu Hromadné oznámení zaměstnavatele, tj. stejným způsobem jako dosud.
Pokud zaměstnanci vznikne účast na zdravotním pojištění, má zároveň zaměstnavatel povinnost odvést zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je u zaměstnanců minimální mzda. Ta je pro rok 2024 ve výši 18 900 Kč.
Zaměstnanec má u zaměstnavatele v lednu 2025 neoznámenou DPP ve výši 6 000 Kč. Pro zaměstnance platí minimální vyměřovací základ. Z jaké částky bude odváděno zdravotní pojištění? Zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění - u neoznámené DPP bylo dosaženo příjmu vyššího než 4 000 Kč (v roce 2024). Z toho důvodu mu vzniká současně účast na zdravotním pojištění.
Nemocenská u zaměstnání malého rozsahu
Nárok na nemocenskou je podmíněn účastí na nemocenském pojištění, tedy i odvodem příslušných částek pojistného na účet správy sociálního zabezpečení. Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti („DPČ“) a dohody o provedení práce („DPP“) jsou účastni na nemocenském pojištění při dosažení rozhodného, resp. započitatelného příjmu.
Započitatelný příjem je důležitý u DPP, kde je hranice 10.000 Kč. Do této hranice se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, proto ani nevznikne účast na nemocenském pojištění a následně ani nárok na případnou nemocenskou. Jen upozorňuji, že zatímco u zaměstnání malého rozsahu je stanovena hranice „nižší než“, u DPP je stanovena částka „vyšší než“.
Výplata nemocenské se dále řídí stejnými pravidly jako z klasického zaměstnání. Zaměstnanec tedy předloží oznámení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti u všech zaměstnavatelů, kde mu vznikla účast na nemocenském pojištění. Prvních 14 dnů má nárok na náhradu mzdy u každého zaměstnavatele.
Podmínkou pro výplatu nemocenské pochopitelně je, aby pracovní poměr i případná dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce stále trvaly. Když bude dlouhodobě nemocen, bude mu u každého zaměstnavatele poskytována náhrada mzdy za neodpracovanou dobu u tohoto zaměstnavatele a podle příjmu u něho dosaženého.
POHODA a podávání výkazů VPDPP
V programu POHODA najdete novou agendu Podání VPDPP, která slouží ke zpracování a archivaci výkazu příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce (VPDPP). Před zpracováním výkazu VPDPP za červenec doporučujeme zkontrolovat a případně doplnit u všech DPP údaj o zdravotní pojišťovně v Personalistice na záložce Pojištění.
Zaměstnavatelé, kteří nejsou zaregistrováni u sociální správy a nemají přidělený variabilní symbol, se zaregistrují do 30 dnů od účinnosti zákona, tj. v období od 1. 7. do 30. 7. 2024.
| Typ zaměstnání | Limit pro účast na pojištění (2024) | Limit pro účast na pojištění (od 1.1.2025 - předpoklad) |
|---|---|---|
| Zaměstnání malého rozsahu (DPČ, pracovní poměr) | 4 000 Kč | 4 500 Kč |
| Dohoda o provedení práce (DPP) - režim oznámené dohody | 10 500 Kč | 11 000 Kč |
tags: #zamestnani #maleho #rozsahu #pohoda #ucetnictvi
