Odmítnutí lékařské prohlídky zaměstnancem: Povinnosti a důsledky

Před nástupem do nové práce by měl zaměstnanec zpravidla absolvovat vstupní prohlídku. Co je jejím účelem, v jakých případech se provádí, kdo jí hradí, a jaké důsledky jsou spojeny s jejím neprovedením?

Zaměstnavatelé mají povinnost vytvářet zaměstnancům takové pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce a zajišťovat pro zaměstnance pracovnělékařské služby. Zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala schopnostem a zdravotní způsobilosti tohoto zaměstnance.

Naproti tomu má zaměstnanec povinnost podrobit se pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti k práci u poskytovatele služby, s nímž má jeho zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu. A rovněž je povinen sdělit všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci.

Druhy pracovnělékařských prohlídek

Pracovnělékařské služby jsou preventivní zdravotní služby. Jejich součástí je zejména hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, dále provádění pracovnělékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami, a hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců za účelem posuzování jejich zdravotní způsobilosti k práci.

Mezi pracovnělékařské služby patří také poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací a dále také školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce.

Vstupní lékařská prohlídka
Periodická lékařská prohlídka
Mimořádná lékařská prohlídka
Výstupní lékařská prohlídka
Lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (tzv. následná prohlídka)

Vstupní lékařská prohlídka

Vstupní lékařská prohlídka se provádí za účelem zjištění, zda je osoba, která se uchází o zaměstnání, zdravotně způsobilá vykonávat zvolenou práci. Tuto lékařskou prohlídku je nutné provést i před převedením zaměstnance na jinou práci, jestliže bude vykonávána za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena jeho zdravotní způsobilost.

Vstupní lékařskou prohlídku hradí zaměstnavatel pouze tomu uchazeči o zaměstnání, se kterým uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah.

Periodické lékařské prohlídky

Periodické lékařské prohlídky musí zaměstnanec absolvovat za účelem zjištění včasné změny jeho zdravotního stavu, která může vzniknout v souvislosti se zdravotní náročností zaměstnancem vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození jeho zdraví, nebo k poškození zdraví jiných osob.

Mimořádná lékařská prohlídka

Mimořádná lékařská prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně jeho zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Tato lékařská prohlídka se provádí např. tehdy, pokud ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví, může být ale provedena i na základě žádosti zaměstnance či zaměstnavatele.

Výstupní lékařská prohlídka

Výstupní lékařskou prohlídkou se zjišťuje zdravotní stav zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností zaměstnancem vykonávané práce. Tato lékařská prohlídka se provede mimo jiné v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo zaměstnanec jeho prostřednictvím. Na základě provedení výstupní lékařské prohlídky je vydáno potvrzení o jejím provedení, nikoliv lékařský posudek.

Následná lékařská prohlídka

Účelem provedení následné lékařské prohlídky je včasné zjištění změn zdravotního stavu zaměstnance, které vznikly v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění.

Zaměstnavatel má právo požadovat vstupní lékařskou prohlídku i u práce v kategorii I (např. administrativní činnosti).

Zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy, nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.

Vzhledem k ust. § 44 odst. 4 ZSZS je nutné absolvovat vstupní lékařskou prohlídku nejpozději jeden pracovní den před vznikem pracovního poměru (resp. příslušného právního vztahu), a to za předpokladu, že je ihned vydán lékařský posudek, a ještě týž den se zaměstnanec i zaměstnavatel vzdají podle ust. § 46 odst. 1 ZSZS práva na přezkum lékařského posudku.

Do pracovní smlouvy je proto v případě, že dosud nebyla provedena vstupní prohlídka, vhodné zakotvit odkládací podmínku její účinnosti, tj. před vznikem pracovního poměru (tj. právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr), (i) má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona č. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu; těmi jsou služebně-právní vztahy příslušníků bezpečnostních sborů a armády České republiky, pracovní vztahy soudců a členství v družstvu, je-li jeho podmínkou podle stanov rovněž pracovní vztah, resp.

V každém případě však zaměstnavatel nesmí umožnit fyzické osobě, která dosud neabsolvovala vstupní prohlídku anebo ji absolvovala s negativním posudkovým závěrem, výkon práce, a to s odkazem na ust. § 103 odst. 1 písm. e) ZP.

Podle ust. § 59 odst. 1 písm. b) bod 1 ZSZS byl zaměstnavatel povinen vyslat uchazeče o zaměstnání na vstupní prohlídku vždy před uzavřením pracovního poměru, tj. před uzavřením pracovní smlouvy. To v praxi činilo značné obtíže, a proto právní úprava doznala změn.

Pravidlo obsažené v ust. § 59 odst. 1 ZSZS, tj. že se uchazeč o zaměstnání považuje za zdravotně nezpůsobilého k výkonu práce, k níž má být zařazen, pokud se nepodrobil vstupní lékařské prohlídce, nicméně zůstalo nezměněno, a dříve uvedený výklad ohledně povahy tohoto ustanovení, tj. že jde o vyvratitelnou domněnku, tak platí i zde.

Stejně tak pracovní smlouva, která byla uzavřena, aniž by zaměstnanec předem absolvoval vstupní prohlídku, je vzhledem k rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. dubna 2018, sp. zn. 21 Cdo 1083/2017 platná.

V praxi se často objevuje otázka, kdo nese náklady na vstupní lékařskou prohlídku. Jasnou odpověď nabízí ust. § 59 odst. 2 ZSZS, podle něhož je hradí osoba ucházející se o zaměstnání, avšak pokud s ní zaměstnavatel uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah, je povinen náklady posuzované osobě nahradit. Zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání je však ponecháno na dohodě, zda náhradu zaměstnavatel poskytne také pokud pracovněprávní nebo obdobný vztah není uzavřen.

Podle ust. § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „ZSZS“) a v ust. § 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., má zaměstnavatel povinnost zajistit vstupní lékařskou prohlídku před uzavřením pracovního poměru; shodně stanoví ust. § 32 ZP, podle něhož je v případech stanovených zvláštním právním předpisem zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce, přičemž podle ust. § 59 odst. 1 písm. a) ZSZS se za zdravotně nezpůsobilou považuje osoba, která se této prohlídce nepodrobila.

Vstupní prohlídka by měla být podle ust. § 10 odst. 2 vyhlášky PLS provedena též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek (tj. při navýšení rizikových faktorů nebo jejich změně, případně zařazení k výkonu rizikové práce), než ke kterým byla dříve posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Jestliže se pouze zvýší míra rizikového faktoru, pro který byl zaměstnanec již pracovnělékařské prohlídce podroben, provádí se mimořádná prohlídka podle ust. § 12 odst. 2 písm. b) vyhlášky PLS.

Pracovnělékařské prohlídky od roku 2025

Od června 2025 platí nová pravidla pro vstupní lékařské prohlídky. Týkají se zejména dohodářů a administrativy. Někdo musí k lékaři nově, jiný už ne. Článek přehledně shrnuje, koho se změny dotýkají a jaké povinnosti z toho plynou pro zaměstnavatele.

Od 1. června 2025 vstoupila v účinnost novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Přinesla důležité změny, které se týkají posuzování zdravotní způsobilosti osob ucházejících se o zaměstnání.

Zaměstnanci pracující na dohody (DPP a DPČ), kteří jsou zařazeni do kategorie II, nově musí absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. Zákon nově zavádí tzv. Program podpory zdraví. Jde o soubor opatření, která mohou zaměstnavatelé nabízet svým zaměstnancům pro podporu zdravotní prevence.

Zaměstnanec odmítne prohlídku - co dělat?

Naším běžným pracovním postupem je požádat o vyjádření státní orgány. V tomto případě to byly inspektoráty práce. Obvykle se obracím na OIP v Českých Budějovicích a OIP v Ostravě, kde máme své provozovny a na SUIP jako jejich nadřízený a k tomu příslušný nejvyšší orgán. Oba OIP i SUIP potvrdily námi zavedenou praxi, že pokud se zaměstnanec výstupní prohlídky u lékaře závodní preventivní péče nepodrobí, byť je k tomu zaměstnavatelem vyzván, nebo se odmítne podrobit, provede zaměstnavatel o této skutečnosti záznam, který založí do dokumentace o zaměstnanci.

Za KHS v Ostravě se mnou, jak je to obvyklé, prokonzultoval problém nejprve telefonicky Ing. Václav Kopecký, vedoucí oddělení hygieny práce, který mi následně, po poradě s právním oddělením zaslal písemné stanovisko, viz příloha, za které mu velmi děkuji. Z jeho vyjádření tedy vyplývá, že KHS nemá žádný právní nástroj jak určit zaměstnanvateli postup při organizování lékařských preventivních podmínek, a to vč. výstupních prohlídek.

Zaměstnavatel po vás vyžaduje lékařskou prohlídku. Má na takovou věc nárok? Lze prohlídku odmítnout a jaké informace o vašem zdravotním stavu smí lékař poskytnout? Účelem každé lékařské prohlídky je pochopitelně zjištění zdravotního stavu klienta či pacienta. V tomto případě, ale není ani tak cílem odhalit a vyléčit nemoc, ale naopak vyloučit nemoci či stavy, které omezují nebo znemožňují zdravotní způsobilost uchazeče či zaměstnance ke konkrétní práci. Zaměstnavatel má totiž přidělovat zaměstnancům pouze takovou práci, která odpovídá jejich zdravotnímu stavu.

V rámci pracovnělékařské prohlídky se lékař drží rámce pracovní kategorie, do níž spadá vaše povolání (celkem existují 4 takové kategorie). Posoudí pouze, zda jste způsobilý k výkonu daného povolání. Důvod nezpůsobilosti či případné zdravotní problémy, které s výkonem práce nesouvisejí, do posudku nevypisuje. Obecný rámec zmiňuje zákoník práce a zákon o specifických zdravotních službách. Konkrétní právní úprava vychází především z vyhlášky o pracovnělékařských službách. Ta stanoví především výčet nezbytných lékařských prohlídek v souvislosti se zaměstnáváním.

Vstupní lékařskou prohlídku by měl absolvovat zaměstnanec před nástupem do nového pracovního poměru. Existuje přitom jako povinnost pro zaměstnavatele takovou prohlídku nařídit, tak také pro zaměstnance ji absolvovat. Nemůžete ji tedy odmítnout, resp. teoreticky můžete, ale zaměstnavatel vás pak patrně nezaměstná, neboť mu hrozí postih.

Při uzavírání pracovního vztahu hradí vstupní prohlídku uchazeč a po započetí pracovního poměru ji zaměstnavatel proplatí (mohou se ale dohodnout, že bude proplacena, i kdyby pracovní poměr nevznikl). Tyto prohlídky nejsou nově od roku 2023 povinné, přesto ale na nich může zaměstnavatel i zaměstnanec trvat. Výjimku pak tvoří rizikové práce, u kterých periodické prohlídky nadále povinné jsou.

Roli hraje také to, zda má pracovník pod 50 či nad 50 let. V některých případech je nutné provést také mimořádnou lékařskou prohlídku, pokud zde existují obavy, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Může se jednat o situaci, kdy zaměstnanec nevykonával práci déle než 8 týdnů po pracovním úrazus těžkými následky anebo z jiného důvodů.

Po ukončení výkonu práce se provádí výstupní zdravotní prohlídka. Pokud to ordinační hodiny lékaře a pracovní doba zaměstnance dovolí, měla by proběhnout prohlídka zaměstnance v rámci jeho pracovní doby (to se netýká vstupní prohlídky, která probíhá ještě před započetím pracovního poměru). Zdravotní prohlídka související s výkonem práce se považuje za tzv. překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou náleží náhrada mzdy.

Zaměstnavatel může mít uzavřen s konkrétním lékařem vztah na poskytování zdravotní preventivní péče, případně vás může vyslat za vaším praktickým lékařem. Platí přitom, že k praktickému lékaři smí být posláni jen zaměstnanci, jejichž pracovní náplň spadá do 1. kategorie prací.

Jak z výše uvedených řádků vyplývá, zaměstnavatelé mají dva typy povinností. Jednak musí mít uzavřenou písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb a každou z vykonávaných prací zařadit do jedné ze čtyř kategorií. Dále musí zaměstnavatelé zajistit vstupní lékařskou prohlídku a případně také periodické, mimořádné, výstupní a následné lékařské prohlídky.

Pracovnělékařská prohlídka je důležitou součástí vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, protože pomáhá chránit zdraví pracovníků a zároveň zaměstnavatelům pomáhá plnit jejich zákonné povinnosti. Vstupní, periodické i výstupní prohlídky mají jasně stanovené podmínky a pravidla, která vychází ze zákona o specifických zdravotních službách.

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.

Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, předáno potvrzení o jejím provedení. Potvrzení o provedení výstupní prohlídky je dokladem o tom, že prohlídka byla provedena. Náklady spojené s výstupní prohlídkou v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách hradí zaměstnavatel, který tuto prohlídku nařídil.

Provedení a absolvování výstupní prohlídky zaměstnancem však pro zaměstnavatele není garancí, že v budoucnu u daného zaměstnance nemohou být zjištěny zdravotní důsledky výkonu práce u zaměstnavatele, které by např. vedly ke zjištění nemoci z povolání.

Zaměstnanec může ze své pozice odmítnout výkon práce, o které má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví.

Co ale dělat, pokud zaměstnavatel výše uvedené povinnosti nedodržuje, chce přidělovat zaměstnanci práci, která neodpovídá zdravotní způsobilosti zaměstnance, a zároveň odmítá zaměstnance vyslat i přes jeho žádost na mimořádnou zdravotní prohlídku? K této otázce se před nedávnem vyjadřoval Nejvyšší soud v rámci svého rozsudku vydaného dne 27. dubna 2016 pod spisovou značkou 21 Cdo 451/2015, který rozhodoval o žalobě na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru z důvodu neomluvené absence.

Nejvyšší soud zdůraznil výše uvedenou povinnost zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Z této povinnosti Nejvyšší soud vyvodil, že „porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se jím vykonávané práci tím, že podle pokynu zaměstnavatele odmítá v pracovní době osobně konat práci podle pracovní smlouvy (nebo vůbec nastoupit do práce a být přítomen na svém pracovišti), se může zaměstnanec dopustit mimo jiné jen tehdy, má-li podle pokynu zaměstnavatele vykonávat takové práce, pro jejichž výkon je (objektivně) zdravotně způsobilý.

Pro zaměstnavatele je směrodatný pouze závěr lékařského posudku, který vydal poskytovatel pracovnělékařských služeb. Pokud zaměstnanec předloží jiný lékařský posudek, např. svého ošetřujícího lékaře, musí zaměstnavatel zaměstnance odeslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku ke svému poskytovateli pracovnělékařských služeb, aby závěr o pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance potvrdil v relevantním posudku.

Jestliže jsou tedy splněny předpoklady uvedené výše a zaměstnanec je shledán při dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezpůsobilý vykonávat přidělovanou práci, zaměstnavatel mu nesmí dosavadní práci za dosavadních podmínek přidělovat. Pokud je to možné, může být zaměstnanec k převedení na jinou práci, a to i na práci jiného druhu, pokud to umožňuje zákoník práce.

V první řadě má zaměstnanec právo na převedení na jinou vhodnou práci, pokud taková práce u zaměstnavatele existuje. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen převést zaměstnance na jinou práci, která odpovídá jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a pokud možno i kvalifikaci. V případě, že zaměstnavatel nemá možnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, může dojít k rozvázání pracovního poměru.

Pokud k ukončení pracovního poměru dojde z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, má zaměstnanec nárok na odstupné. Výše odstupného činí nejméně dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku, a to i v případě, že pracovní poměr skončí dohodou.

Zaměstnanec je povinen předložit zaměstnavateli lékařský posudek se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci, a aktivně spolupracovat při hledání vhodné náhrady za dosavadní práci.

Převést zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen vždy, pokud takovou práci má a pokud odpovídá zdravotnímu stavu, schopnostem a kvalifikaci zaměstnance.

V případě, že zaměstnavatel nemá možnost zaměstnance převést na jinou vhodnou práci, může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce.

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec nebyl v souvislosti se ztrátou zdravotní způsobilosti diskriminován nebo jinak znevýhodněn.

Zaměstnavatel je pro výkon práce na svých pracovištích povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, kterým může být pouze poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství.

V případě zaměstnání zařazeného do I. kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví může zaměstnavatel provádět prohlídky i u registrujícího lékaře zaměstnance.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 19. 9. 2024:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

Doufáme, že vám tento článek pomohl lépe se zorientovat v problematice lékařských prohlídek zaměstnanců. Pokud máte další otázky, neváhejte se obrátit na odborníka.

tags: #zamestnanec #odmítne #lékařskou #prohlídku #povinnosti #a