Jak podat výpověď ze zdravotních důvodů: Postup a důležité informace
Zhoršil se váš zdravotní stav a nejste nadále schopni vykonávat vaši současnou práci? Přemýšlíte, zda máte dostat výpověď ze zdravotních důvodů, nebo zda je lepší ukončit pracovní poměr dohodou?
V českém právním řádu (zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce) má zaměstnanec několik možností, jak ukončit pracovní poměr, pokud dále nemůže vykonávat práci, nebo mu výkon práce ze zdravotních důvodů nevyhovuje.
S ukončením pracovního poměru ze zdravotních důvodů se také často pojí otázky ohledně zaměstnávání a propouštění osob se zdravotním znevýhodněním (OZZ). Jedná se o osobou, která je schopná vykonávat práci, tedy zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale má omezenou schopnost vykonávat dosavadní práci, případně využívat svou dosavadní kvalifikaci nebo i omezenou schopnost se rekvalifikovat.
Status OZZ můžete získat na základě vlastní žádosti v případě, že vám váš zhoršený zdravotní stav omezuje schopnost uplatnit se na trhu práce. Žádost musíte podat písemně a nesmí v ní chybět vaše jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu a podpis. Dále musíte popsat vaši situaci a požádat o přiznání statusu OZZ. Nakonec je třeba také doplnit základní údaje o vašem ošetřujícím lékaři a adresu jeho sídla.
Jako OZZ nemáte nárok na příspěvky ani dávky od státu. Zaměstnavatel si navíc za každého zaměstnance, který je OZZ, může uplatnit slevu na dani. Co se týče výpovědi OZZ ze strany zaměstnavatele, platí zde stejná pravidla jako u zdravé osoby. Stejná pravidla pro vás jako OZZ tedy platí i v případě, že již nemůžete nadále ze zdravotních důvodů vykonávat svoji práci - zaměstnavatel vám tedy musí najít jinou pracovní pozici nebo vám může dát výpověď a případně i odstupné (pokud váš zhoršený zdravotní stav způsobil výkon práce). Zaměstnavatel vás však nemůže propusti z důvodu, že jste pozbyly status OZZ a on na vás přestane pobírat příspěvky.
Důvody pro ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů
K ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů může dojít pouze ze dvou důvodů:
- První situace může nastat v případě, že se vám stane pracovní úraz nebo se vám rozvine nemoc z povolání a následkem toho vám bude zakázáno nadále konat danou práci.
- Druhá situace může vyplivnout z vašeho celkově zhoršeného zdravotního stavu (nikoliv následkem výkonu práce), který vede k tomu, že vás lékař na základě pracovnělékařské prohlídky nebo správní orgán na základě přezkoumání, prohlásí za zdravotně nezpůsobilé pro výkon dané práce.
Prvním takovým případem je situace, kdy zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, konat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, onemocnění z povolání nebo ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.(§ 52 písm. d) zák. č. Druhým případem je situace, kdy zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e) zák. č.
Změna zdravotního stavu zaměstnance je dlouhodobá. To popisuje situace, kdy se zaměstnanec zraní, nebo onemocní mimo pracovní dobu a mimo vykonáváni svých pracovních povinností - jako například infarkt, mrtvice, vážné zranění při nehodě, rakovina, atp. V tomto případě nemá zaměstnanec právo na odstupné.
Zaměstnanec může podat výpověď buď z jakéhokoli důvodu či bez uvedení důvodu (to jasně říká § 50 Zákoníku práce). Pokud se rozhodne výpověď odůvodnit tím, že práci ze zdravotních důvodů nadále nemůže vykonávat, není to z pohledu platnosti výpovědi nutné, ale může to hrát roli při posouzení dalších okolností, např.
Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce a běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pokud zaměstnanec uvede vážné zdravotní důvody (podle zákona č. 435/2004 Sb. § 5 písm.
Podle § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) může být péče o zdraví (resp. zdravotní komplikace) jedním z vážných důvodů, proč dal zaměstnanec výpověď. Pokud Úřad práce takový důvod uzná, není zaměstnanec sankcionován sníženou podporou v nezaměstnanosti.
Rozhodnutí však vždy závisí na posouzení konkrétních důkazů (např.
Druhou možností je tzv. okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance (§ 56 Zákoníku práce), které nevyžaduje výpovědní dobu. Zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy (či jejich část) do 15 dnů po uplynutí splatnosti.
Pro okamžité zrušení pracovního poměru pro zdravotní důvody je tedy důležitá právě situace, kdy oficiální lékařský posudek od poskytovatele pracovnělékařských služeb či závodního lékaře, zaměstnanci stanoví, že už danou práci nesmí vykonávat, protože by tak ohrožoval své zdraví. Zaměstnavatel je povinen v takovém případě převést zaměstnance na jinou, zdravotně vyhovující práci. Jestliže však existuje jen obecné tvrzení zaměstnance, že mu práce nevyhovuje ze zdravotních důvodů, nestačí to k okamžitému zrušení. Pokud ano a zaměstnavatel do 15 dnů nenabídl vhodnou náhradu, lze podat okamžité zrušení.
U klasické výpovědi může (ale nemusí) zaměstnanec důvod uvádět. U okamžitého zrušení prac. poměru musí být uveden relevantní důvod dle zákoníku práce - tj. 19. 5.
Pracovní úraz a nemoc z povolání
Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů (nebo v přímé souvislosti s nimi).
Přímou souvislost s plněním pracovních úkolů mají ty úkony, které jsou obvyklé nebo nutné před počátkem práce a po jejím skončení nebo bezprostředně s výkonem práce souvisí. Dále se tak jedná například i o obvyklé úkony v době přestávky v práci na jídlo a oddech, ale pouze za předpokladu, že probíhají v objektu zaměstnavatele.
Plněním pracovních úkolů je i školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo účast na některých akcích zaměstnavatele.
Pracovním úrazem je pouze takový úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
Nemoc z povolání je onemocnění zaměstnance vzniklé v souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele, které jsou výslovně stanoveny právním předpisem.
Ohrožením nemocí z povolání jsou takové změny zdravotního stavu, které vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolaní. Tyto změny ale nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který bychom posoudili jako nemoc z povolání. Zároveň hrozí, že když bude zaměstnanec pokračovat ve výkonu práce za stejných podmínek, povede to ke vzniku nemoci z povolání.
Je definovaný zdravotní limit pro výkon určitého typu práce zaměstnancem. Nejvyšší přípustnou expozici stanovuje krajská hygienická stanice. Ta upravuje zaměstnavateli specifické podmínky pro výkon rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců.
Jak se bránit proti neplatné výpovědi z práce - Právník radí
Postup zaměstnavatele při ztrátě zdravotní způsobilosti zaměstnance
Se situací, kdy některý ze zaměstnanců ztratí zdravotní způsobilost k práci, tedy nebude moci vykonávat dosavadní práci za stejných podmínek, se dříve či později setká každý zaměstnavatel, kterého čeká úkol rozlišit, zda ke ztrátě způsobilosti došlo v plném rozsahu, nebo pouze částečně.
Ze zákona: Podle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Rozhodující je přitom lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Z toho, jaká je variabilita pracovních vztahů a druhů práce, které mohou zaměstnanci vykonávat, je zřejmé, že také požadavky na zdravotní stav zaměstnanců (a tedy možnost a povinnost zaměstnavatele přidělovat jen práci, k jejímuž výkonu jsou zaměstnanci způsobilí) budou různé a mohou se také významně lišit.
Posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci se provádí na základě vyšetření zdravotního stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb se zohledněním konkrétních specifik práce (např.
Pro zaměstnavatele je směrodatný pouze závěr lékařského posudku, který vydal poskytovatel pracovnělékařských služeb. Pokud zaměstnanec předloží jiný lékařský posudek, např. svého ošetřujícího lékaře, musí zaměstnavatel zaměstnance odeslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku ke svému poskytovateli pracovnělékařských služeb, aby závěr o pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance potvrdil v relevantním posudku.
Jestliže jsou tedy splněny předpoklady uvedené výše a zaměstnanec je shledán při dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezpůsobilý vykonávat přidělovanou práci, zaměstnavatel mu nesmí dosavadní práci za dosavadních podmínek přidělovat.
Pokud je to možné, může být zaměstnanec k převedení na jinou práci, a to i na práci jiného druhu, pokud to umožňuje zákoník práce.
Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci, vznikají mu podle zákoníku práce specifická práva i povinnosti. V první řadě má zaměstnanec právo na převedení na jinou vhodnou práci, pokud taková práce u zaměstnavatele existuje. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen převést zaměstnance na jinou práci, která odpovídá jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a pokud možno i kvalifikaci.
V případě, že zaměstnavatel nemá možnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, může dojít k rozvázání pracovního poměru. Pokud k ukončení pracovního poměru dojde z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, má zaměstnanec nárok na odstupné.
Výše odstupného činí nejméně dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku, a to i v případě, že pracovní poměr skončí dohodou. Zaměstnanec je povinen předložit zaměstnavateli lékařský posudek se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci, a aktivně spolupracovat při hledání vhodné náhrady za dosavadní práci.
Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci, je zaměstnavatel povinen postupovat podle zákoníku práce a dalších právních předpisů. V první řadě musí zaměstnavatel posoudit, zda je možné zaměstnance převést na jinou vhodnou práci. Převést zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen vždy, pokud takovou práci má a pokud odpovídá zdravotnímu stavu, schopnostem a kvalifikaci zaměstnance. Tento postup je zakotven v § 41 odst.
V případě, že zaměstnavatel nemá možnost zaměstnance převést na jinou vhodnou práci, může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec nebyl v souvislosti se ztrátou zdravotní způsobilosti diskriminován nebo jinak znevýhodněn.
Příklad:
Příkladem může být situace, kdy zaměstnanec pracuje ve výrobě jako mechanik. Kvůli zdravotním problémům s páteří však ztratí zdravotní způsobilost k vykonávání fyzicky náročné práce.
Důležitou informací je, že máte v tomto případě povinnost přeřazení na jinou práci přijmout. Samozřejmě se může také stát, že zaměstnavatel pro vás jinou práci mít nebude, a to je právě ta situace, kdy máte možnost podat okamžitou výpověď.
Navíc také platí, že od předložení lékařského posudku již nemusíte vykonávat dosavadní práci, která škodí vašemu zdraví, a máte nárok na náhradu mzdy odpovídající výši vašeho průměrného výdělku.
Lékařský posudek
O tom, že zaměstnanec nemůže dále pokračovat ve své dosavadní práci, rozhoduje lékař. V lékařském posudku stanoví, z jakého důvodu nemůže zaměstnanec v práci pokračovat. Lékařskými posudky hodnotí lékař způsobilost zaměstnance, nezpůsobilost a dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti.
Pokud zaměstnanec nebo zaměstnavatel nesouhlasí se závěry lékařského posudku, musí do 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat návrh na přezkoumání.
Kdo vydává lékařský posudek a co v něm musí být uvedeno?
Lékařské posudky vydávají poskytovatelé pracovnělékařských služeb, jimiž jsou lékaři v oboru všeobecného praktického lékařství nebo v oboru pracovního lékařství.
Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci. a výkon dosavadní práce by vážně ohrozil zdraví zaměstnance.
Je-li již v době vydávání posudku zřejmé, že důvodem pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti je pracovní úraz či nemoc z povolání, musí to být v posudku rovněž uvedeno.
Jak se bránit vůči závěrům v lékařskému posudku?
Pokud zaměstnanec se závěry obsaženými v lékařském posudku nesouhlasí, může podat návrh na přezkoumání posudku poskytovateli pracovnělékařské péče, který ho vydal. Nicméně to musí udělat ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne, kdy posudek ondržel.
Nevyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání posudku v plném rozsahu, předá spis s návrhem na přezkoumání včetně svého stanoviska příslušnému správnímu orgánu (tj. krajskému úřadu, který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb).
Správní orgán má následně povinnost lékařský posudek přezkoumat ve lhůtě 30 dnů. Proti rozhodnutí správního orgánu už není možné podat žádný další opravný prostředek.
Stejně tak není možné postupovat proti závěrům v lékařském posudku cestou správního soudnictví. To, že není další přezkum lékařského posudku (a to ani ve správním řízení, ani ve správním soudnictví) možný, však nevylučuje přezkum lékařského posudku soudem, a to v rámci občanskoprávního řízení o neplatnost výpovědi.
Odstupné
Nárok na odstupné získáváte pouze v případě, že jste pracovní způsobilost ztratili následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nárok na odstupné máte v případě výpovědi i při ukončení pracovního poměru dohodou ze zdravotních důvodů, pokud ztráta pracovní způsobilosti vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Odstupné nedostanete v případě, že k ukončení pracovního poměru došlo ztrátou vaší zdravotní způsobilosti, která ale nevznikla následkem výkonu práce. Odstupné vám také nenáleží v případě, že se zaměstnavatel zcela zprostil povinnosti k náhradě újmy způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. To může nastat např.
Kdy má zaměstnanec právo na odstupné?
Zaměstnanci náleží odstupné v případě, kdy k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice (§ 52 písm. d) zák. č.
Odstupné v tomto případě činí nejméně 12násobek průměrného měsíčního výdělku. Pro zaměstnance je podstatné, že v tomto případě má na odstupné nárok nejen v případě, že jeho pracovní poměr skončí výpovědí, ale též skončí-li z uvedeného důvodu dohodou.
Zaměstnanci náleží odstupné v případě, kdy k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, má zaměstnanec nárok na odstupné.
Nově pokud bude prokázáno, že zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebude mu již náležet odstupné, ale jednorázová kompenzace při ukončení pracovního poměru, rovněž ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Při částečné liberaci zaměstnavatele z důvodů podle § 270 an. zákoníku práce se tato jednorázová náhrada poměrně sníží.
Dohoda o ukončení pracovního poměru
V některých případech se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na ukončení pracovního poměru dohodou ze zdravotních důvodů. Tato možnost může být výhodnější, například pokud nechcete čekat na formální výpověď nebo pokud se obě strany chtějí vyhnout soudnímu sporu.
Důležité však je, aby v dohodě bylo výslovně uvedeno, že důvodem skončení pracovního poměru je zhoršený zdravotní stav.
Specifické situace
Specifická situace může nastat v případě, že u zaměstnavatele vykonáváte více druhů práce a zdravotně nezpůsobilými se stanete jen pro některé z nich (například děláte stěhovací práce a zároveň fungujete také jako koordinátor). V tomto případě nemá zaměstnavatel povinnost vám přidělit jinou práci (stačí, že vykonáváte tu, u které jste zdravotní způsobilost nepozbyli).
Může se stát, že budete chtít podat výpověď ze zdravotních důvodů vy sami.
Okamžitá výpověď ze strany zaměstnance
Takzvanou výpověď na hodinu můžete od svého zaměstnavatele dostat třeba v případě hrubého porušení vašich pracovních povinností. Věděli jste však, že i vy jako zaměstnanec, máte v určitých případech možnost dát okamžitou výpověď?
Zákoník práce stanoví, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr v případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo ze zdravotních důvodů.
Okamžitou výpověď je ale třeba podat do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dozvěděl, nebo nejpozději pak do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
Okamžitá výpověď ze strany zaměstnance je možná, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Zaměstnavatel má totiž svému zaměstnanci povinnost vyplatit za jeho práci mzdu, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Pokud jste tedy odpracovali celý červenec, musí vám zaměstnavatel vyplatit mzdu nejpozději 31. srpna. Pokud mzdu nevyplatí, porušuje pracovní smlouvu a zákon a vám vzniká nárok na okamžité zrušení pracovního poměru.
Pro podání okamžité výpovědi je ale třeba počkat ještě 15 dnů od uplynutí data splatnosti. V našem příkladu byste tedy okamžitou výpověď mohli podat až 15. Kromě toho existují také způsoby, jak dlužnou mzdu dostat. Zaměstnavateli můžete poslat písemnou výzvu s informacemi o dlužné částce a obdobím jejího vzniku.
Jak ze zákona vyplývá, zaměstnavatel by vám měl v případě vaší zdravotní nezpůsobilosti najít jinou vhodnou práci.
Okamžitá výpověď musí být písemná. Pokud byste ji podali ústně, je neplatná. Zároveň je dobré ji nechat poslat doporučeně poštou, abyste měli důkaz o tom, že ji váš zaměstnavatel skutečně dostal.
Platit začíná hned, jakmile je zaměstnavateli doručena.
Formulace důvodu výpovědi
Ze zákona máte povinnost skutkově vymezit důvod výpovědi. To znamená, že musíte uvést dostatečné informace o důvodu, proč jste se rozhodli ukončit pracovní poměr. Pokud pracovní poměr končíte z důvodu zdravotní indispozice, měli byste popsat povahu tohoto zdravotního stavu. Stejně tak je nutné jako důvod uvést nevyplacení mzdy zaměstnavatel s dalšími informacemi (např.
Na základě ustanovení § 56 zákoníku práce podávám okamžitou výpověď z pracovního poměru. Důvodem je nevyplacení mzdy za měsíc červen 2024, a to ve výši 30 000 Kč, která měla být vyplacena k 15. srpnu 2024.
Pokud podáte okamžitou výpověď máte nárok na náhradu mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Zaměstnanec má právo na okamžitou výpověď, pokud zaměstnavatel nevyplatí mzdu včas nebo pokud zdravotní důvody znemožňují pokračování v práci.
V případě nevyplacení mzdy musí být zaměstnavateli poskytnuto 15 dnů na řešení situace po uplynutí splatnosti. Výpověď ze zdravotních důvodů lze podat na základě lékařského posudku, pokud zaměstnavatel nenabídne vhodnou alternativní práci do 15 dnů.
Práva a povinnosti zaměstnance
Pokud se u vás zhorší zdravotní stav, ale stále chcete zůstat u zaměstnavatele, máte možnost požádat o přeřazení na jinou práci i vy sami. Tuto žádost je vhodné podpořit posudkem od poskytovatele pracovnělékařských služeb, který může doporučit změnu pracovního zařazení. Zaměstnavatel však není povinen vaší žádosti vyhovět, pokud pro vás nemá vhodnou pozici nebo by takové přeřazení znamenalo výrazné narušení provozu.
Zaměstnanec je povinen předložit zaměstnavateli lékařský posudek se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci, a aktivně spolupracovat při hledání vhodné náhrady za dosavadní práci.
Nemoc ve výpovědní lhůtě
Může se stát, že onemocníte ve výpovědní lhůtě.
- Vaše neschopenka skončí dříve, než výpovědní lhůta. Vrátíte se do práce a odpracujete zbytek své výpovědní doby.
- Vaše nemoc trvá déle a přesáhne termín skončení pracovního poměru.
Příklad: Váš pracovní poměr má skončit 31. července. Od 24. července do 7. srpna jste v dočasné pracovní neschopnosti. Vaše výpovědní lhůta se prodlužuje o dny nemoci = 7 kalendářních dnů. Ty se přičtou k datu 7. srpna, kdy vaše neschopenka končí. Váš pracovní poměr skončí 7. srpna + 7 kalendářních dnů = 14.
Doporučení
- Závěrem můžeme doporučit, aby si zaměstnanci dávali pozor na důvod výpovědi. V případě, že by se totiž jednalo pouze o tzv. obecné onemocnění (tj.
- Pokud na základě lékařského posudku dostanete výpověď, existuje pro vás ještě možnost vzít celou věc k soudu.
- Výpověď dohodou ze zdravotních důvodů může být vhodným kompromisem, pokud nechcete čekat na formální postup ze strany zaměstnavatele.
- Pokud nesmíte pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí dále konat dosavadní práci.
tags: #jak #podat #výpověď #ze #zdravotních #důvodů
