Povinnosti zaměstnanců ve veřejných službách a správě v České republice
Tento článek se zabývá povinnostmi zaměstnanců ve veřejných službách a správě v České republice, s důrazem na platové podmínky, zařazení do platových tříd a stupňů, a další relevantní aspekty.
Platový systém
Platem zaměstnanců ve veřejných službách a správě je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci u zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek (obec, kraj), státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí nebo kterým je regionální rada regionu soudržnosti.
Účelem úprav platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě je mimo ochrany práv při odměňování zaměstnanců před výdělkovou diskriminací (§ 110 ZP), před poskytováním platu nepřiměřeně nízkého (§ 111 a 112 ZP - minimální mzda, nejnižší úrovně zaručeného platu) a ochrany zaměstnanců v procesu poskytování platu (podmínky splatnosti, výplaty a srážek ze mzdy) hlavně stanovení způsobu odměňování, to znamená přesné vymezení platových složek, zásadních podmínek pro jejich poskytování a rámec pro určení jejich výše.
Platovými podmínkami je zároveň stanovena nejnižší úroveň potřeby prostředků na platy, která by měla být základem pro určení nezbytných nákladů na zajištění příslušné veřejné služby nebo správy.
Určení platu
Plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel, a to podle zákoníku práce (§ 122 ZP), příslušných nařízení vlády vydaných k jeho provedení:
- nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě,
- nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů a a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu.
Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví uvedené právní předpisy, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Platem jsou složky platu poskytované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce (platový tarif, příplatek za vedení, specializační příplatek pedagogického pracovníka), podle obtížnosti pracovních podmínek (režimové příplatky, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, zvláštní příplatek, příplatek za rozdělenou směnu), podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků (osobní příplatek, odměny a cílové odměny), ale i doplatek do průměrného výdělku při výkonu jiné práce (§ 139 ZP) a doplatek do nejnižší úrovně zaručeného platu (§ 112 ZP).
Jakékoliv jiné peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci není platem.
Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele - ředitel, nebo který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, určuje plat orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Obdobně se postupuje u zástupce vedoucího zaměstnance, pokud není pracovní místo tohoto vedoucího zaměstnance dočasně obsazeno nebo pokud vedoucí zaměstnanec práci přechodně nevykonává.
Platový tarif
Zaměstnanci přísluší platový tarif (§ 123 ZP) stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle příslušné stupnice platových tarifů uvedené v přílohách k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nebo v rámci rozpětí platových tarifů pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy (zvláštní způsob určení platového tarifu).
Podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, platí tyto platové tarify:
- Stupnice č. 1: Zaměstnanci, který není podle dalšího textu zařazen do vyšší stupnice platových tarifů, přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
- Stupnice č. 2: Zaměstnanci, který je zdravotnickým pracovníkem poskytujícím zdravotní služby uvedené v § 2 odst. 2 a 3 ZZS a nenáleží mu platový tarif podle stupnice č. 3, nebo není zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 ZP nebo úředníkem územního samosprávného celku podle § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb. a je pracovníkem v sociálních službách nebo sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb, u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách nebo podle jiných právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve škole a školském zařízení, ve věznici, ve vazební věznici, v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, v zařízení pro zajištění cizinců nebo v azylovém zařízení, sociálním pracovníkem u poskytovatele zdravotních služeb, nebo manželským nebo rodinným poradcem, přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
- Stupnice č. 3: Zaměstnanci, který je lékařem, zubním lékařem nebo farmaceutem poskytujícím zdravotní služby uvedené v § 2 odst. 2 a 3 ZZS u poskytovatele zdravotních služeb, nebo lékařem orgánu sociálního zabezpečení podle § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
- Stupnice č. 4: Zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem podle § 2 zákona č. 563/2004 Sb., nebo akademickým pracovníkem státní vysoké školy podle zákona o vysokých školách.
Platová třída
Platová třída je skupinou prací určité složitosti odpovědnosti a namáhavosti. Práce ve veřejných službách a správě jsou podle hledisek složitosti, odpovědnosti a namáhavosti odstupňovány do 16 platových tříd. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. Konkrétně zaměstnavatel zařadí zaměstnance ve smyslu tohoto základního pravidla do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje.
Pokud není práce v tomto katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Vedoucího zaměstnance zařadí zaměstnavatel do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.
Konkrétním nástrojem pro rozčlenění prací v katalogu prací ve veřejných službách a správě jsou charakteristiky platových tříd uvedené v příloze k zákoníku práce.
Plnění kvalifikačních předpokladů: Pokud zaměstnanec splňuje potřebné vzdělání pro výkon práce zařazené v určité platové třídě, zaměstnavatel ho zařadí do této platové třídy. Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd jsou stanoveny nařízením vlády (§ 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.).
Platové tabulky pro zaměstnance ve veřejných službách a správě
Platy ve veřejné správě jsou určovány na základě platových tabulek pro státní zaměstnance. Níže naleznete platové tabulky platné pro zaměstnance státu, kteří nejsou ve služebním poměru, ale v běžném zaměstnaneckém poměru. Sem patří všichni pracovníci ve veřejném sektoru, kteří nepatří do některé z následujících tabulek.
Došlo k dalšímu zjednodušení tabulek, snížil se počet z pěti na čtyři.
| Platová tabulka | Zaměstnanci |
|---|---|
| Příloha č. 1 | Všichni pracovníci ve veřejném sektoru, kteří nepatří do některé z následujících tabulek. |
| Příloha č. 2 |
|
| Příloha č. 3 |
|
| Příloha č. 4 | Pedagogičtí pracovníci podle § 2 zákona č. 563/2004 Sb., nebo akademičtí pracovníci státní vysoké školy. |
Poznámka: Jedná se o stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů, definované v Nařízení vlády č. 341/2017 Sb.
Každé povolání jako je policista, hasič, pracovník ministerstva nebo tajemník na krajském úřadě má doporučenou platovou třídu, do které patří. Platová třída může být pro stejné povolání různá a je závislá na pracovní náplni konkrétní pozice sjednané v pracovní smlouvě.
Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen „katalogu prací“) zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje.
Pro zařazení do platové třídy musí zaměstnanec splňovat následující kvalifikační předpoklady (neboli požadované vzdělání pro platovou třídu). Ve výjimečných situacích může zaměstnavatel zařadit zaměstnance do dané platové třídy i v případě, kdy nesplňuje požadované vzdělání. Týká se to zaměstnanců vykonávajících práce dle § 123 odst. 6 písm. e) zákoníku práce.
Poslední výjimka se týká situace, kdy zaměstnavatel nemůže obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, tak může zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání.
Systém je nastaven, že vyšší vzdělání neznamená automaticky vyšší platební třídu, ale pro lepší platební třídu musíte splňovat požadované vzdělání.
Započitatelná praxe
Říká, jakou máte započitatelnou praxi pro danou pracovní pozici. S výpočtem její délky je to složitější a závislé na vašem zaměstnavateli. Například praxe v jiném oboru se někde nezapočítává vůbec, jinde pouze ze 2/3 a někde dokonce celá.
V plném rozsahu započte zaměstnavatel tu praxi, která odpovídá svojí náplní novému zaměstnání. Pokud byla předchozí praxe odlišná od typu práce, který bude v novém zaměstnání, může ji zaměstnavatel započítat nejvýše pouze ze dvou třetin.
- Zaměstnanec v 6. - 8. platovém stupni má započitatelnou praxi 2-5 let.
- Zaměstnanec v 9. platovém stupni má započitatelnou praxi 6-9 let.
- Zaměstnanec v 10. platovém stupni má započitatelnou praxi 10-13 let.
- Zaměstnanec v 11. - 16. platovém stupni má započitatelnou praxi 14 a více let.
Od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl započitatelné praxe stanovené pro jednotlivé platové stupně.
Zvláštní příplatek
Určuje zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.
Rozdělení prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek do skupin stanoví příloha č. 5 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Existuje pět skupin:
- I. skupina
- II. skupina
- III. skupina
- IV. skupina
- V. skupina
Odměňování státních zaměstnanců
Následující informace jsou poskytovány na základě Služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 3/2022, ze dne 20.
Státnímu zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu stanovenou pro služební místo, na které je zařazen, a pro platový stupeň, do kterého je zařazen v souladu s nařízením vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
V případě, že je státní zaměstnanec jmenován na služební místo představeného, náleží mu příplatek za vedení v závislosti na počtu přímo podřízených státních zaměstnanců a zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu.
Státnímu zaměstnanci se určí osobní příplatek stanovený v souladu s § 144 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“) ve spojení s § 131 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 149 zákona o státní službě, nařízením vlády č. 36/2019 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. Osobní příplatek je nenároková složka platu, kterou lze ocenit státního zaměstnance za jeho znalosti, dovednosti a výkonnost. Zveřejněné rozpětí osobního příplatku odpovídá obvyklé výši osobního příplatku při dosahování dobrých výsledků ve služebním hodnocení ve služebních úřadech v České republice.
Zvláštní příplatek náleží státnímu zaměstnanci, jehož služba spočívá v soustavné kontrolní, revizní a vyhledávací činnosti spojené s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů vykonávané mimo sídlo ministerstva či jeho organizačních útvarů, pokud tato činnost není vykonávána u právnické osoby, jejímž je ministerstvo zřizovatelem nebo zakladatelem, nebo kterou podle zvláštního právního předpisu odborně řídí. Dále zvláštní příplatek náleží státnímu zaměstnanci, jehož služba spočívá v trvalé průběžné přípravě na plnění úkolů spojených s přechodem státu z mírového stavu do stavu ohrožení nebo se zajišťováním krizového řízení.
Pružné rozvržení služební doby umožňuje, aby si státní zaměstnanec sám volil začátek i konec služební doby v jednotlivých pracovních dnech. Základní služební doba představuje časový úsek povinné přítomnosti na pracovišti a činí pro pondělí až čtvrtek 6 hodin, pro pátek 4 hodiny.
V čase mezi zvoleným začátkem a koncem služební doby je zahrnuta přestávka na jídlo a oddech v trvání 30 minut, která se nezapočítává do služební doby. Přestávka musí být státnímu zaměstnanci poskytnuta nejdéle po šesti hodinách nepřetržitého výkonu služby. Přestávku nelze poskytnout na začátku a na konci služební doby. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami musí činit nejméně 11 hodin. Výjimečně jej lze zkrátit až na 8 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí v každém jednotlivém týdnu činit nejméně 35 hodin. Pokud tomu nebrání podmínky výkonu služby, měl by být stanoven všem státním zaměstnancům na stejný den tak, aby do něho spadala neděle.
Službou přesčas je služba konaná nad stanovenou týdenní služební dobu a mimo rámec rozvrhu směn. Službu přesčas, ve dnech pracovního klidu a v noční době lze státnímu zaměstnanci nařídit pouze výjimečně za podmínek a v rozsahu, které stanoví ustanovení § 102 zákona o státní službě ve spojení s ustanoveními § 93 a 94 zákoníku práce, a kolektivní dohoda.
V rozhodnutí o přijetí do služebního poměru se v zákonem stanovených případech stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. Adaptační proces je povinný pro každého nového zaměstnance a jeho cílem je usnadnit jeho orientaci v ministerstvu, na pracovišti a v útvaru, ve kterém bude působit.
Každý státní zaměstnanec má nárok na 5 týdnů dovolené v kalendářním roce, popř. na její poměrnou část vypočtenou podle počtu týdnů, které státní zaměstnanec v kalendářním roce odsloužil. Dobu čerpání dovolené určuje státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízený představený, a to podle odsouhlaseného rozvrhu dovolených. Určenou dobu čerpání dovolené oznámí státnímu zaměstnanci alespoň 14 dnů předem. Bezprostředně nadřízený představený je povinen určit státnímu zaměstnanci čerpání dovolené v kalendářním roce v rozsahu, na který státnímu zaměstnanci vznikne nárok. Poskytuje-li dovolenou v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se nedohodne se státním zaměstnancem jinak.
Čerpání dovolené je bezprostředně nadřízený představený povinen státnímu zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém státnímu zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Státní zaměstnanec může požádat služební orgán o převedení části dovolené (max. Státní zaměstnanec má nárok na služební volno a v některých případech na plat, nemůže-li pro překážky ve službě na straně státního zaměstnance vykonávat státní službu (např. Státní zaměstnanec má nárok na služební volno a na plat, nemůže-li pro překážky na straně služebního úřadu (např.
Na základě Kolektivní dohody vyššího stupně může státní zaměstnanec čerpat indispoziční volno v rozsahu 5 dnů v průběhu kalendářního roku. Za každý den indispozičního volna se poskytuje náhrada platu ve výši denního výdělku. Nevyčerpané indispoziční volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku.
Státní zaměstnanec je povinen absolvovat po vzniku služebního poměru úvodní vstupní vzdělávání. Státní zaměstnanec může využít k individuálním studijním účelům služební volno v rozsahu až 5 dnů v průběhu kalendářního roku. Nevyčerpané studijní volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku. Státní zaměstnanec si může zvýšit vzdělání studiem na vyšší odborné škole, vysoké škole anebo vysláním na studijní pobyt na náklady služebního úřadu, státnímu zaměstnanci náleží služební volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku.
O kratší služební době rozhoduje služební orgán na základě písemné žádosti státního zaměstnance.
Každý státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení, které zahrnuje hodnocení výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli. Služební hodnocení obsahuje závěr o tom, jakých výsledků státní zaměstnanec dosahoval v rámci služby. Služební hodnocení dále stanovuje individuální cíle pro další osobní rozvoj státního zaměstnance. Státní zaměstnanec musí být se služebním hodnocením vždy seznámen.
tags: #zaměstnanci #ve #veřejných #službách #a #správě
