Srážky ze Mzdy Zaměstnavatelem: Podmínky a Právní Úprava v České Republice
Každý zaměstnanec se těší na výplatu, ale často je částka na účtu nižší, než očekával. Důvodem jsou zákonné odvody a případné další srážky ze mzdy, které se automaticky strhávají. Tento článek se zaměří na podmínky a právní úpravu srážek ze mzdy zaměstnavatelem v České republice.
Základní Pojmy a Právní Rámec
Základem je hrubá mzda, která je uvedena v pracovní smlouvě. Dříve se používal pojem superhrubá mzda, což byla hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele, sloužící pro výpočet daně z příjmů. Srážky a odvody ze mzdy se řídí zákoníkem práce, zákonem o pojistném na sociální zabezpečení, zákonem o veřejném zdravotním pojištění a zákonem o daních z příjmů.
Pro srážky z příjmů, jako jsou odměny při životním jubileu nebo po nabytí nároku na starobní důchod, zákoník práce zavádí souhrnný termín „srážky ze mzdy“. Zákoník práce vypočítává případy, kdy mohou být srážky ze mzdy prováděny.
Typy Srážek ze Mzdy
Srážky ze mzdy lze obecně rozdělit na dvě základní kategorie:
- Nedobrovolné (povinné) odvody: Tyto srážky jsou povinné na základě právních předpisů či rozhodnutí soudů a jiných správních orgánů.
- Dobrovolné odvody: Tyto srážky jsou prováděny na základě dohody se zaměstnancem.
Nedobrovolné Srážky
Do první kategorie srážek ze mzdy dle § 146 písm. a) až e) ZP patří:
- Srážky daně z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální a zdravotní pojištění a rovněž na důchodové pojištění.
- Pohledávky zaměstnavatele jako například poskytnutá záloha na mzdu, nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady nebo třeba jiná nevyúčtovaná provozní záloha.
Tyto srážky se uplatňují přednostně a odečítají se již z hrubé mzdy zaměstnance. Výše uvedené srážky jsou jedinými srážkami, které zaměstnavatel může provádět i bez souhlasu zaměstnance.
Výkon rozhodnutí nařízených nebo vedených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku se řídí zvláštními právními předpisy.
Dobrovolné Srážky
Srážky ze mzdy se souhlasem zaměstnance mohou být uskutečněny na základě dohody:
- O srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele dle § 2045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ).
- O srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance dle § 2045 OZ.
Mezi běžné srážky, které se týkají řady zaměstnanců, lze dále zmínit různé benefity typu multisport karta či stravenky. Zaměstnavatel hradí náklady za tyto benefity a poté celý náklad (anebo jeho část) strhne z čisté mzdy zaměstnance.
Ke srážkám na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené po 31. 12. 2013 ve prospěch třetích osob je potřeba souhlasu zaměstnavatele.
Dohoda o Srážkách ze Mzdy
Dohoda o srážkách ze mzdy je upravena v ustanovení § 2045-2047 občanského zákoníku jako prostředek zajištění závazku zaměstnance. Dohoda může být uzavřena k zajištění jakéhokoliv dluhu zaměstnance bez ohledu na to, zda věřitelem je zaměstnavatel či třetí osoba. Z § 2045 odst. 1 OZ přitom vyplývá, že „dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy, a to ve výši nepřesahující její polovinu. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření této dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele.“
Pokud jsou ale srážky prováděny současně na základě více dohod o srážkách ze mzdy, nese náklady srážek u druhé a další dohody zaměstnanec. Dohoda k uspokojení závazku zaměstnance není zákoníkem práce zvlášť upravena a slouží jako platební, nikoliv zajišťovací prostředek.
Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny.
Od roku 2014 platí nová právní úprava podle níž jsou všechny dohody o srážkách ze mzdy uzavírány podle nového občanského zákoníku, který se podpůrně užívá i pro vztahy pracovněprávní. Dohoda nemusí být nutně písemná, ale nelze než doporučit, aby byla.
Ochrana Zaměstnance
Zaměstnavatel by především neměl srážet pohledávky, které jsou nejisté - nejčastěji se bude jednat o pohledávky, které zaměstnanec oprávněně zpochybnil. Ze zákoníku práce navíc vyplývá, že pohledávka k náhradě škody může být zaměstnanci stržena ze mzdy jen na základě uzavřené dohody.
Dle § 147 odst. 3 ZP nejsou dovoleny srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut, přičemž věta druhá citovaného ustanovení výslovně připouští uzavření dohody o srážkách ze mzdy k zajištění dluhu z titulu náhrady škody.
Jakékoli srážky (ať už s nimi zaměstnanec souhlasil, nebo ne) především nesmí přesáhnout polovinu mzdy zaměstnance.
Exekuce a Insolvence
Zaměstnavatel má povinnost provádět srážky ze mzdy i na základě soudních rozhodnutí - typicky při exekuci nebo insolvenci. Výše srážek se potom řídí podle pravidel o nezabavitelné částce, která závisí na životním minimu a počtu vyživovaných osob.
Při provádění výkonu soudního rozhodnutí (exekuce) srážkami ze mzdy nebo platu má při skončení pracovního poměru zaměstnavatel stejnou povinnost jako povinný zaměstnanec, tzn. musí oznámit do 1 týdne soudu (exekutorovi), který nařídil výkon rozhodnutí (vydal exekuční příkaz), že zaměstnanec přestal pracovat u zaměstnavatele.
Způsob výpočtu základní částky, která nesmí být zaměstnanci sražena z měsíční čisté mzdy nebo platu při výkonu rozhodnutí (exekuci) stanoví nařízení vlády č. Základní nezabavitelná částka v roce 2025 tak činí 13 638 Kč měsíčně.
| Rok | Základní nezabavitelná částka (Kč/měsíc) |
|---|---|
| 2025 | 13 638 |
Podobně jako u započtení, v případě srážek ze mzdy platí, že srážka ze mzdy smí být provedena jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu (§ 276 a násl.).
V insolvenci se sráží většinou větší část mzdy než u běžné exekuce. Systém se ale stále řídí nezabavitelnou částkou.
Srážky ze mzdy na základě zákoníku práce nebo zvláštního zákona.
Povinnosti Zaměstnavatele
Zaměstnavatel je povinen evidovat údaje týkající se srážek ze mzdy, jimiž jsou jméno, popř. jména a příjmení, adresa, jde-li o fyzickou osobu, název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a písemnosti týkající se prováděných srážek. Tyto údaje je zaměstnavatel povinen evidovat po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy nebo platu.
Co Dělat v Případě Neoprávněných Srážek
Pokud by vám zaměstnavatel část mzdy zadržel neoprávněně, můžete se proti tomu samozřejmě bránit. Na případ můžete upozornit příslušný inspektorát práce, který zaměstnavateli může uložit pokutu, zjistí-li, že se dopustil některého ze správních deliktů v oblasti odměňování zaměstnanců. Dlužné částky můžete zároveň vymáhat soudně. V krajním případě může být nevyplacení části mzdy i důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru z vaší strany.
Navzdory skutečnosti, že v případě institutu ručení OZ výslovně uvádí, že „ručení lze poskytnout pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i soubor dluhů určitého druhu vznikající dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu“,[2] a obdobně tak činí i v případě práva zástavního,[3] v případě dohody o srážkách ze mzdy jakožto dalšího institutu zajištění žádné vodítko v OZ nenalézáme.
Ve firmě, kde pracuji, je běžnou praxí, že zaměstnavatel zaměstnancům bez jejich souhlasu strhává ze mzdy různé částky. Jedná se typicky o příspěvky na stravenky a jiné benefity, ale kolegům už byla stržena například i náhrada škody (ztracený mobil), s čímž nesouhlasili.
Pokud jde o jednostranné srážky, platí i další omezení.
tags: #srazky #ze #mzdy #zamestnavatelem #podmínky
